Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Krátká i dlouhá odpověď podle expertů zní ne. Ve výzbroji Venezuely neexistuje zbraň, která by mohla spolehlivě poškodit letadlovou loď Ford, zatímco Ford má ve své výzbroji mnoho zbraní, které by mohly způsobit opak. Ford je nejvyspělejší letadlovou lodí na světě a disponuje dostatečnými protiopatřeními, aby zmařil jakoukoli představitelnou hrozbu, kterou by mohla představovat venezuelská armáda střední úrovně.
Venezuela by nemohla Ford zničit ze vzduchu. Venezuelské letectvo sice patří mezi ty schopnější v Jižní Americe, ale má zastaralou flotilu letounů F-16A/B se čtyřicet let starou technologií a Su-30MK2 Flanker s dvacetiletou technologií. Navíc disponuje omezenou podporou AWACS či senzorů a omezeným radarovým pokrytím nad otevřenou vodou.
To v praxi znamená, že Venezuela nemá letecké schopnosti pro spolehlivé nalezení letadlové lodi na moři, proniknutí americkou stíhací clonou a přežití proti letounům E-2D Hawkeye, F/A-18 a EA-18G. Jakýkoli venezuelský pokus o útok na Ford ze vzduchu by byl detekován stovky mil daleko, zachycen dávno před vstupem do dosahu zbraní a následně zničen. Venezuela by prohrála stoprocentně.
Stejně tak neexistuje realistický způsob, jak by Venezuela mohla zaútočit na Ford z moře. Caracasu chybí protilodní balistické rakety dlouhého doletu, pokročilé řízené střely, zaměřovací sítě dlouhého dosahu, ponorky schopné sledovat americkou letadlovou loď nebo námořní hlídková letadla s protilodními zbraněmi.
Venezuelské námořnictvo je malé, zastaralé a v podstatě postrádá bojovou sílu. Nemůže smysluplně cílit na americkou letadlovou loď na moři. Největší venezuelské válečné lodě jsou malé fregaty, hlídkové čluny a pobřežní hlídková plavidla, vše bez protilodních střel, stealth technologie, pokročilých senzorů nebo zaměřování na velkou vzdálenost. Tato námořní flotila by byla detekována a zničena dávno před dosažením úderné skupiny letadlové lodi.
Venezuelské síly nemají ani žádnou životaschopnou ponorkovou hrozbu proti Fordu. Jediná ponorka ve venezuelském arzenálu je malá dieselová ponorka třídy Sabalo německé výroby, která je stará, špatně udržovaná a irelevantní ve srovnání s americkými útočnými ponorkami, které jsou součástí každé úderné skupiny letadlové lodi. Údernou skupinu Fordu dále posilují torpédoborce Aegis a hlídková letadla P-8A Poseidon, nasazená v regionu.
Z pevniny také neexistuje zbraň, která by mohla Ford spolehlivě zasáhnout. Venezuelské armádě chybí protilodní balistické rakety, protilodní řízené střely dlouhého doletu, zaměřovací systémy za obzorem nebo satelitní navádění. Ford, zakotvený v Karibiku, zůstává zcela mimo dosah venezuelských zbraní. Podobně Venezuela postrádá schopnost zahájit jakýkoli kybernetický nebo elektronický útok proti Fordu nebo americkému námořnictvu.
Venezuela by se mohla uchýlit k asymetrickému obtěžování Fordu, například vysláním dronů a civilních plavidel kolem něj, což by loď nutilo udržovat obranné systémy v pohotovosti. Tato opatření by však neměla žádný vojenský účinek.
Závěrem, Venezuela nemá prakticky žádnou schopnost letadlovou loď USS Gerald R. Ford smysluplně poškodit. Spojené státy dominují ve všech vojenských oblastech – ve vzduchu, na moři, pod vodou, v kyberprostoru, v elektronickém boji a dalších. To znamená, že Ford je funkčně nedotknutelný. Z tohoto poznatku nevyplývá nutně to, že Venezuela je slabá, protože operuje na úrovni mnohem bližší mezinárodní normě. Venezuela nemá proti Fordu šanci proto, že Spojené státy disponují nejvýjimečnější a nejkomplexnější bojovou silou, jaká kdy byla v lidské historii sestavena.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.