Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Krátká i dlouhá odpověď podle expertů zní ne. Ve výzbroji Venezuely neexistuje zbraň, která by mohla spolehlivě poškodit letadlovou loď Ford, zatímco Ford má ve své výzbroji mnoho zbraní, které by mohly způsobit opak. Ford je nejvyspělejší letadlovou lodí na světě a disponuje dostatečnými protiopatřeními, aby zmařil jakoukoli představitelnou hrozbu, kterou by mohla představovat venezuelská armáda střední úrovně.
Venezuela by nemohla Ford zničit ze vzduchu. Venezuelské letectvo sice patří mezi ty schopnější v Jižní Americe, ale má zastaralou flotilu letounů F-16A/B se čtyřicet let starou technologií a Su-30MK2 Flanker s dvacetiletou technologií. Navíc disponuje omezenou podporou AWACS či senzorů a omezeným radarovým pokrytím nad otevřenou vodou.
To v praxi znamená, že Venezuela nemá letecké schopnosti pro spolehlivé nalezení letadlové lodi na moři, proniknutí americkou stíhací clonou a přežití proti letounům E-2D Hawkeye, F/A-18 a EA-18G. Jakýkoli venezuelský pokus o útok na Ford ze vzduchu by byl detekován stovky mil daleko, zachycen dávno před vstupem do dosahu zbraní a následně zničen. Venezuela by prohrála stoprocentně.
Stejně tak neexistuje realistický způsob, jak by Venezuela mohla zaútočit na Ford z moře. Caracasu chybí protilodní balistické rakety dlouhého doletu, pokročilé řízené střely, zaměřovací sítě dlouhého dosahu, ponorky schopné sledovat americkou letadlovou loď nebo námořní hlídková letadla s protilodními zbraněmi.
Venezuelské námořnictvo je malé, zastaralé a v podstatě postrádá bojovou sílu. Nemůže smysluplně cílit na americkou letadlovou loď na moři. Největší venezuelské válečné lodě jsou malé fregaty, hlídkové čluny a pobřežní hlídková plavidla, vše bez protilodních střel, stealth technologie, pokročilých senzorů nebo zaměřování na velkou vzdálenost. Tato námořní flotila by byla detekována a zničena dávno před dosažením úderné skupiny letadlové lodi.
Venezuelské síly nemají ani žádnou životaschopnou ponorkovou hrozbu proti Fordu. Jediná ponorka ve venezuelském arzenálu je malá dieselová ponorka třídy Sabalo německé výroby, která je stará, špatně udržovaná a irelevantní ve srovnání s americkými útočnými ponorkami, které jsou součástí každé úderné skupiny letadlové lodi. Údernou skupinu Fordu dále posilují torpédoborce Aegis a hlídková letadla P-8A Poseidon, nasazená v regionu.
Z pevniny také neexistuje zbraň, která by mohla Ford spolehlivě zasáhnout. Venezuelské armádě chybí protilodní balistické rakety, protilodní řízené střely dlouhého doletu, zaměřovací systémy za obzorem nebo satelitní navádění. Ford, zakotvený v Karibiku, zůstává zcela mimo dosah venezuelských zbraní. Podobně Venezuela postrádá schopnost zahájit jakýkoli kybernetický nebo elektronický útok proti Fordu nebo americkému námořnictvu.
Venezuela by se mohla uchýlit k asymetrickému obtěžování Fordu, například vysláním dronů a civilních plavidel kolem něj, což by loď nutilo udržovat obranné systémy v pohotovosti. Tato opatření by však neměla žádný vojenský účinek.
Závěrem, Venezuela nemá prakticky žádnou schopnost letadlovou loď USS Gerald R. Ford smysluplně poškodit. Spojené státy dominují ve všech vojenských oblastech – ve vzduchu, na moři, pod vodou, v kyberprostoru, v elektronickém boji a dalších. To znamená, že Ford je funkčně nedotknutelný. Z tohoto poznatku nevyplývá nutně to, že Venezuela je slabá, protože operuje na úrovni mnohem bližší mezinárodní normě. Venezuela nemá proti Fordu šanci proto, že Spojené státy disponují nejvýjimečnější a nejkomplexnější bojovou silou, jaká kdy byla v lidské historii sestavena.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
