Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Krátká i dlouhá odpověď podle expertů zní ne. Ve výzbroji Venezuely neexistuje zbraň, která by mohla spolehlivě poškodit letadlovou loď Ford, zatímco Ford má ve své výzbroji mnoho zbraní, které by mohly způsobit opak. Ford je nejvyspělejší letadlovou lodí na světě a disponuje dostatečnými protiopatřeními, aby zmařil jakoukoli představitelnou hrozbu, kterou by mohla představovat venezuelská armáda střední úrovně.
Venezuela by nemohla Ford zničit ze vzduchu. Venezuelské letectvo sice patří mezi ty schopnější v Jižní Americe, ale má zastaralou flotilu letounů F-16A/B se čtyřicet let starou technologií a Su-30MK2 Flanker s dvacetiletou technologií. Navíc disponuje omezenou podporou AWACS či senzorů a omezeným radarovým pokrytím nad otevřenou vodou.
To v praxi znamená, že Venezuela nemá letecké schopnosti pro spolehlivé nalezení letadlové lodi na moři, proniknutí americkou stíhací clonou a přežití proti letounům E-2D Hawkeye, F/A-18 a EA-18G. Jakýkoli venezuelský pokus o útok na Ford ze vzduchu by byl detekován stovky mil daleko, zachycen dávno před vstupem do dosahu zbraní a následně zničen. Venezuela by prohrála stoprocentně.
Stejně tak neexistuje realistický způsob, jak by Venezuela mohla zaútočit na Ford z moře. Caracasu chybí protilodní balistické rakety dlouhého doletu, pokročilé řízené střely, zaměřovací sítě dlouhého dosahu, ponorky schopné sledovat americkou letadlovou loď nebo námořní hlídková letadla s protilodními zbraněmi.
Venezuelské námořnictvo je malé, zastaralé a v podstatě postrádá bojovou sílu. Nemůže smysluplně cílit na americkou letadlovou loď na moři. Největší venezuelské válečné lodě jsou malé fregaty, hlídkové čluny a pobřežní hlídková plavidla, vše bez protilodních střel, stealth technologie, pokročilých senzorů nebo zaměřování na velkou vzdálenost. Tato námořní flotila by byla detekována a zničena dávno před dosažením úderné skupiny letadlové lodi.
Venezuelské síly nemají ani žádnou životaschopnou ponorkovou hrozbu proti Fordu. Jediná ponorka ve venezuelském arzenálu je malá dieselová ponorka třídy Sabalo německé výroby, která je stará, špatně udržovaná a irelevantní ve srovnání s americkými útočnými ponorkami, které jsou součástí každé úderné skupiny letadlové lodi. Údernou skupinu Fordu dále posilují torpédoborce Aegis a hlídková letadla P-8A Poseidon, nasazená v regionu.
Z pevniny také neexistuje zbraň, která by mohla Ford spolehlivě zasáhnout. Venezuelské armádě chybí protilodní balistické rakety, protilodní řízené střely dlouhého doletu, zaměřovací systémy za obzorem nebo satelitní navádění. Ford, zakotvený v Karibiku, zůstává zcela mimo dosah venezuelských zbraní. Podobně Venezuela postrádá schopnost zahájit jakýkoli kybernetický nebo elektronický útok proti Fordu nebo americkému námořnictvu.
Venezuela by se mohla uchýlit k asymetrickému obtěžování Fordu, například vysláním dronů a civilních plavidel kolem něj, což by loď nutilo udržovat obranné systémy v pohotovosti. Tato opatření by však neměla žádný vojenský účinek.
Závěrem, Venezuela nemá prakticky žádnou schopnost letadlovou loď USS Gerald R. Ford smysluplně poškodit. Spojené státy dominují ve všech vojenských oblastech – ve vzduchu, na moři, pod vodou, v kyberprostoru, v elektronickém boji a dalších. To znamená, že Ford je funkčně nedotknutelný. Z tohoto poznatku nevyplývá nutně to, že Venezuela je slabá, protože operuje na úrovni mnohem bližší mezinárodní normě. Venezuela nemá proti Fordu šanci proto, že Spojené státy disponují nejvýjimečnější a nejkomplexnější bojovou silou, jaká kdy byla v lidské historii sestavena.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.