Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Krátká i dlouhá odpověď podle expertů zní ne. Ve výzbroji Venezuely neexistuje zbraň, která by mohla spolehlivě poškodit letadlovou loď Ford, zatímco Ford má ve své výzbroji mnoho zbraní, které by mohly způsobit opak. Ford je nejvyspělejší letadlovou lodí na světě a disponuje dostatečnými protiopatřeními, aby zmařil jakoukoli představitelnou hrozbu, kterou by mohla představovat venezuelská armáda střední úrovně.
Venezuela by nemohla Ford zničit ze vzduchu. Venezuelské letectvo sice patří mezi ty schopnější v Jižní Americe, ale má zastaralou flotilu letounů F-16A/B se čtyřicet let starou technologií a Su-30MK2 Flanker s dvacetiletou technologií. Navíc disponuje omezenou podporou AWACS či senzorů a omezeným radarovým pokrytím nad otevřenou vodou.
To v praxi znamená, že Venezuela nemá letecké schopnosti pro spolehlivé nalezení letadlové lodi na moři, proniknutí americkou stíhací clonou a přežití proti letounům E-2D Hawkeye, F/A-18 a EA-18G. Jakýkoli venezuelský pokus o útok na Ford ze vzduchu by byl detekován stovky mil daleko, zachycen dávno před vstupem do dosahu zbraní a následně zničen. Venezuela by prohrála stoprocentně.
Stejně tak neexistuje realistický způsob, jak by Venezuela mohla zaútočit na Ford z moře. Caracasu chybí protilodní balistické rakety dlouhého doletu, pokročilé řízené střely, zaměřovací sítě dlouhého dosahu, ponorky schopné sledovat americkou letadlovou loď nebo námořní hlídková letadla s protilodními zbraněmi.
Venezuelské námořnictvo je malé, zastaralé a v podstatě postrádá bojovou sílu. Nemůže smysluplně cílit na americkou letadlovou loď na moři. Největší venezuelské válečné lodě jsou malé fregaty, hlídkové čluny a pobřežní hlídková plavidla, vše bez protilodních střel, stealth technologie, pokročilých senzorů nebo zaměřování na velkou vzdálenost. Tato námořní flotila by byla detekována a zničena dávno před dosažením úderné skupiny letadlové lodi.
Venezuelské síly nemají ani žádnou životaschopnou ponorkovou hrozbu proti Fordu. Jediná ponorka ve venezuelském arzenálu je malá dieselová ponorka třídy Sabalo německé výroby, která je stará, špatně udržovaná a irelevantní ve srovnání s americkými útočnými ponorkami, které jsou součástí každé úderné skupiny letadlové lodi. Údernou skupinu Fordu dále posilují torpédoborce Aegis a hlídková letadla P-8A Poseidon, nasazená v regionu.
Z pevniny také neexistuje zbraň, která by mohla Ford spolehlivě zasáhnout. Venezuelské armádě chybí protilodní balistické rakety, protilodní řízené střely dlouhého doletu, zaměřovací systémy za obzorem nebo satelitní navádění. Ford, zakotvený v Karibiku, zůstává zcela mimo dosah venezuelských zbraní. Podobně Venezuela postrádá schopnost zahájit jakýkoli kybernetický nebo elektronický útok proti Fordu nebo americkému námořnictvu.
Venezuela by se mohla uchýlit k asymetrickému obtěžování Fordu, například vysláním dronů a civilních plavidel kolem něj, což by loď nutilo udržovat obranné systémy v pohotovosti. Tato opatření by však neměla žádný vojenský účinek.
Závěrem, Venezuela nemá prakticky žádnou schopnost letadlovou loď USS Gerald R. Ford smysluplně poškodit. Spojené státy dominují ve všech vojenských oblastech – ve vzduchu, na moři, pod vodou, v kyberprostoru, v elektronickém boji a dalších. To znamená, že Ford je funkčně nedotknutelný. Z tohoto poznatku nevyplývá nutně to, že Venezuela je slabá, protože operuje na úrovni mnohem bližší mezinárodní normě. Venezuela nemá proti Fordu šanci proto, že Spojené státy disponují nejvýjimečnější a nejkomplexnější bojovou silou, jaká kdy byla v lidské historii sestavena.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.