Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Německý vojenský expert Frank Sauer, vedoucí výzkumu z Metis Strategy Institute na Bundeswehrově univerzitě v Mnichově, považuje termín „dronová zeď“ za zavádějící. Původně se hovořilo doslova o „zdi z dronů“, tedy o použití velkého množství bezpilotních strojů k rychlému odražení agrese. Nyní se však pod tímto pojmem míní „zeď proti dronům“, tedy systém pro detekci, určení typu a zničení vzdušných cílů.
Sauer tvrdí, že druhá definice je chybná, protože termín „dron“ je příliš neurčitý a zahrnuje stroje od malých kvadrokoptér po velké bezpilotní letouny. Každý typ vyžaduje jinou obrannou metodu. Fráze „zeď proti dronům“ podle něj navíc vytváří falešný dojem neprolomitelné Maginotovy linie, a to je z principu špatné, protože vítězství nelze dosáhnout pouhou obranou.
Expert poukázal na to, že taková prohlášení často odrážejí politické gesto, které demonstruje, že Evropská unie se špatně vypořádává s naléhavými bezpečnostními krizemi. EU podle něj postrádá centralizované operační velení, které sice existuje na úrovni NATO pod hlavičkou Integrated Air and Missile Defense, ale v důsledku akcí Trumpovy administrativy hrozí, že EU převezme řízení protivzdušné obrany do vlastních rukou.
Velkou slabinou evropské obrany jsou členské státy s lídry sympatizujícími s Ruskem, jako je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko například pravidelně blokuje iniciativy proti ruské agresi. Sauer zdůrazňuje, že obrana Evropy by neměla záviset na EU, ale na NATO. Řešením je rozmístění systémů protivzdušné obrany v těch zemích, které je skutečně potřebují. Zároveň je neekonomické sestřelovat levné drony drahými stíhačkami. Proto by se EU měla poučit z ukrajinské zkušenosti, kde mobilní skupiny používaly improvizované prostředky.
Sauer je však skeptický k čistě obrannému přístupu. Podle něj je nejlepší obranou neutralizace zdroje hrozby, což dokládá Ukrajina přesnými údery hluboko uvnitř Ruska. Evropa by se měla zaměřit nejen na odrážení útoků, ale i na ničení základen a továren, odkud jsou drony vypouštěny a vyráběny. Spoléhat se pouze na obranu je recept na hospodářskou zkázu, protože obrana je vždy dražší než útok s velkým množstvím levných systémů.
Ruské narušování vzdušného prostoru má pravděpodobně i psychologický cíl: vnést nejednotu mezi Ukrajinu a její spojence i mezi samotné západní země. Příkladem je porušení vzdušného prostoru Estonska, které vyvolalo debatu o rizicích zahájení třetí světové války. Podle Sauerových slov je hlavním problémem Evropy politický – není dostatečně jednotná.
Expert se shoduje s šéfem německé zahraniční zpravodajské služby, že Evropa je v nebezpečí již nyní. Největší riziko podle něj představuje období před rokem 2029, kdy bude Donald Trump prezidentem USA a Evropa nebude mít dostatek času na posílení obrany. Evropské státy se neobávají plnohodnotné třetí světové války, ale spíše „testu“ ze strany Kremlu, který by odhalil vnitřní rozdělení Evropy.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.