Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Německý vojenský expert Frank Sauer, vedoucí výzkumu z Metis Strategy Institute na Bundeswehrově univerzitě v Mnichově, považuje termín „dronová zeď“ za zavádějící. Původně se hovořilo doslova o „zdi z dronů“, tedy o použití velkého množství bezpilotních strojů k rychlému odražení agrese. Nyní se však pod tímto pojmem míní „zeď proti dronům“, tedy systém pro detekci, určení typu a zničení vzdušných cílů.
Sauer tvrdí, že druhá definice je chybná, protože termín „dron“ je příliš neurčitý a zahrnuje stroje od malých kvadrokoptér po velké bezpilotní letouny. Každý typ vyžaduje jinou obrannou metodu. Fráze „zeď proti dronům“ podle něj navíc vytváří falešný dojem neprolomitelné Maginotovy linie, a to je z principu špatné, protože vítězství nelze dosáhnout pouhou obranou.
Expert poukázal na to, že taková prohlášení často odrážejí politické gesto, které demonstruje, že Evropská unie se špatně vypořádává s naléhavými bezpečnostními krizemi. EU podle něj postrádá centralizované operační velení, které sice existuje na úrovni NATO pod hlavičkou Integrated Air and Missile Defense, ale v důsledku akcí Trumpovy administrativy hrozí, že EU převezme řízení protivzdušné obrany do vlastních rukou.
Velkou slabinou evropské obrany jsou členské státy s lídry sympatizujícími s Ruskem, jako je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko například pravidelně blokuje iniciativy proti ruské agresi. Sauer zdůrazňuje, že obrana Evropy by neměla záviset na EU, ale na NATO. Řešením je rozmístění systémů protivzdušné obrany v těch zemích, které je skutečně potřebují. Zároveň je neekonomické sestřelovat levné drony drahými stíhačkami. Proto by se EU měla poučit z ukrajinské zkušenosti, kde mobilní skupiny používaly improvizované prostředky.
Sauer je však skeptický k čistě obrannému přístupu. Podle něj je nejlepší obranou neutralizace zdroje hrozby, což dokládá Ukrajina přesnými údery hluboko uvnitř Ruska. Evropa by se měla zaměřit nejen na odrážení útoků, ale i na ničení základen a továren, odkud jsou drony vypouštěny a vyráběny. Spoléhat se pouze na obranu je recept na hospodářskou zkázu, protože obrana je vždy dražší než útok s velkým množstvím levných systémů.
Ruské narušování vzdušného prostoru má pravděpodobně i psychologický cíl: vnést nejednotu mezi Ukrajinu a její spojence i mezi samotné západní země. Příkladem je porušení vzdušného prostoru Estonska, které vyvolalo debatu o rizicích zahájení třetí světové války. Podle Sauerových slov je hlavním problémem Evropy politický – není dostatečně jednotná.
Expert se shoduje s šéfem německé zahraniční zpravodajské služby, že Evropa je v nebezpečí již nyní. Největší riziko podle něj představuje období před rokem 2029, kdy bude Donald Trump prezidentem USA a Evropa nebude mít dostatek času na posílení obrany. Evropské státy se neobávají plnohodnotné třetí světové války, ale spíše „testu“ ze strany Kremlu, který by odhalil vnitřní rozdělení Evropy.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.