Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Německý vojenský expert Frank Sauer, vedoucí výzkumu z Metis Strategy Institute na Bundeswehrově univerzitě v Mnichově, považuje termín „dronová zeď“ za zavádějící. Původně se hovořilo doslova o „zdi z dronů“, tedy o použití velkého množství bezpilotních strojů k rychlému odražení agrese. Nyní se však pod tímto pojmem míní „zeď proti dronům“, tedy systém pro detekci, určení typu a zničení vzdušných cílů.
Sauer tvrdí, že druhá definice je chybná, protože termín „dron“ je příliš neurčitý a zahrnuje stroje od malých kvadrokoptér po velké bezpilotní letouny. Každý typ vyžaduje jinou obrannou metodu. Fráze „zeď proti dronům“ podle něj navíc vytváří falešný dojem neprolomitelné Maginotovy linie, a to je z principu špatné, protože vítězství nelze dosáhnout pouhou obranou.
Expert poukázal na to, že taková prohlášení často odrážejí politické gesto, které demonstruje, že Evropská unie se špatně vypořádává s naléhavými bezpečnostními krizemi. EU podle něj postrádá centralizované operační velení, které sice existuje na úrovni NATO pod hlavičkou Integrated Air and Missile Defense, ale v důsledku akcí Trumpovy administrativy hrozí, že EU převezme řízení protivzdušné obrany do vlastních rukou.
Velkou slabinou evropské obrany jsou členské státy s lídry sympatizujícími s Ruskem, jako je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko například pravidelně blokuje iniciativy proti ruské agresi. Sauer zdůrazňuje, že obrana Evropy by neměla záviset na EU, ale na NATO. Řešením je rozmístění systémů protivzdušné obrany v těch zemích, které je skutečně potřebují. Zároveň je neekonomické sestřelovat levné drony drahými stíhačkami. Proto by se EU měla poučit z ukrajinské zkušenosti, kde mobilní skupiny používaly improvizované prostředky.
Sauer je však skeptický k čistě obrannému přístupu. Podle něj je nejlepší obranou neutralizace zdroje hrozby, což dokládá Ukrajina přesnými údery hluboko uvnitř Ruska. Evropa by se měla zaměřit nejen na odrážení útoků, ale i na ničení základen a továren, odkud jsou drony vypouštěny a vyráběny. Spoléhat se pouze na obranu je recept na hospodářskou zkázu, protože obrana je vždy dražší než útok s velkým množstvím levných systémů.
Ruské narušování vzdušného prostoru má pravděpodobně i psychologický cíl: vnést nejednotu mezi Ukrajinu a její spojence i mezi samotné západní země. Příkladem je porušení vzdušného prostoru Estonska, které vyvolalo debatu o rizicích zahájení třetí světové války. Podle Sauerových slov je hlavním problémem Evropy politický – není dostatečně jednotná.
Expert se shoduje s šéfem německé zahraniční zpravodajské služby, že Evropa je v nebezpečí již nyní. Největší riziko podle něj představuje období před rokem 2029, kdy bude Donald Trump prezidentem USA a Evropa nebude mít dostatek času na posílení obrany. Evropské státy se neobávají plnohodnotné třetí světové války, ale spíše „testu“ ze strany Kremlu, který by odhalil vnitřní rozdělení Evropy.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.