Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Německý vojenský expert Frank Sauer, vedoucí výzkumu z Metis Strategy Institute na Bundeswehrově univerzitě v Mnichově, považuje termín „dronová zeď“ za zavádějící. Původně se hovořilo doslova o „zdi z dronů“, tedy o použití velkého množství bezpilotních strojů k rychlému odražení agrese. Nyní se však pod tímto pojmem míní „zeď proti dronům“, tedy systém pro detekci, určení typu a zničení vzdušných cílů.
Sauer tvrdí, že druhá definice je chybná, protože termín „dron“ je příliš neurčitý a zahrnuje stroje od malých kvadrokoptér po velké bezpilotní letouny. Každý typ vyžaduje jinou obrannou metodu. Fráze „zeď proti dronům“ podle něj navíc vytváří falešný dojem neprolomitelné Maginotovy linie, a to je z principu špatné, protože vítězství nelze dosáhnout pouhou obranou.
Expert poukázal na to, že taková prohlášení často odrážejí politické gesto, které demonstruje, že Evropská unie se špatně vypořádává s naléhavými bezpečnostními krizemi. EU podle něj postrádá centralizované operační velení, které sice existuje na úrovni NATO pod hlavičkou Integrated Air and Missile Defense, ale v důsledku akcí Trumpovy administrativy hrozí, že EU převezme řízení protivzdušné obrany do vlastních rukou.
Velkou slabinou evropské obrany jsou členské státy s lídry sympatizujícími s Ruskem, jako je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko například pravidelně blokuje iniciativy proti ruské agresi. Sauer zdůrazňuje, že obrana Evropy by neměla záviset na EU, ale na NATO. Řešením je rozmístění systémů protivzdušné obrany v těch zemích, které je skutečně potřebují. Zároveň je neekonomické sestřelovat levné drony drahými stíhačkami. Proto by se EU měla poučit z ukrajinské zkušenosti, kde mobilní skupiny používaly improvizované prostředky.
Sauer je však skeptický k čistě obrannému přístupu. Podle něj je nejlepší obranou neutralizace zdroje hrozby, což dokládá Ukrajina přesnými údery hluboko uvnitř Ruska. Evropa by se měla zaměřit nejen na odrážení útoků, ale i na ničení základen a továren, odkud jsou drony vypouštěny a vyráběny. Spoléhat se pouze na obranu je recept na hospodářskou zkázu, protože obrana je vždy dražší než útok s velkým množstvím levných systémů.
Ruské narušování vzdušného prostoru má pravděpodobně i psychologický cíl: vnést nejednotu mezi Ukrajinu a její spojence i mezi samotné západní země. Příkladem je porušení vzdušného prostoru Estonska, které vyvolalo debatu o rizicích zahájení třetí světové války. Podle Sauerových slov je hlavním problémem Evropy politický – není dostatečně jednotná.
Expert se shoduje s šéfem německé zahraniční zpravodajské služby, že Evropa je v nebezpečí již nyní. Největší riziko podle něj představuje období před rokem 2029, kdy bude Donald Trump prezidentem USA a Evropa nebude mít dostatek času na posílení obrany. Evropské státy se neobávají plnohodnotné třetí světové války, ale spíše „testu“ ze strany Kremlu, který by odhalil vnitřní rozdělení Evropy.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.