Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Německý vojenský expert Frank Sauer, vedoucí výzkumu z Metis Strategy Institute na Bundeswehrově univerzitě v Mnichově, považuje termín „dronová zeď“ za zavádějící. Původně se hovořilo doslova o „zdi z dronů“, tedy o použití velkého množství bezpilotních strojů k rychlému odražení agrese. Nyní se však pod tímto pojmem míní „zeď proti dronům“, tedy systém pro detekci, určení typu a zničení vzdušných cílů.
Sauer tvrdí, že druhá definice je chybná, protože termín „dron“ je příliš neurčitý a zahrnuje stroje od malých kvadrokoptér po velké bezpilotní letouny. Každý typ vyžaduje jinou obrannou metodu. Fráze „zeď proti dronům“ podle něj navíc vytváří falešný dojem neprolomitelné Maginotovy linie, a to je z principu špatné, protože vítězství nelze dosáhnout pouhou obranou.
Expert poukázal na to, že taková prohlášení často odrážejí politické gesto, které demonstruje, že Evropská unie se špatně vypořádává s naléhavými bezpečnostními krizemi. EU podle něj postrádá centralizované operační velení, které sice existuje na úrovni NATO pod hlavičkou Integrated Air and Missile Defense, ale v důsledku akcí Trumpovy administrativy hrozí, že EU převezme řízení protivzdušné obrany do vlastních rukou.
Velkou slabinou evropské obrany jsou členské státy s lídry sympatizujícími s Ruskem, jako je Maďarsko a Slovensko. Maďarsko například pravidelně blokuje iniciativy proti ruské agresi. Sauer zdůrazňuje, že obrana Evropy by neměla záviset na EU, ale na NATO. Řešením je rozmístění systémů protivzdušné obrany v těch zemích, které je skutečně potřebují. Zároveň je neekonomické sestřelovat levné drony drahými stíhačkami. Proto by se EU měla poučit z ukrajinské zkušenosti, kde mobilní skupiny používaly improvizované prostředky.
Sauer je však skeptický k čistě obrannému přístupu. Podle něj je nejlepší obranou neutralizace zdroje hrozby, což dokládá Ukrajina přesnými údery hluboko uvnitř Ruska. Evropa by se měla zaměřit nejen na odrážení útoků, ale i na ničení základen a továren, odkud jsou drony vypouštěny a vyráběny. Spoléhat se pouze na obranu je recept na hospodářskou zkázu, protože obrana je vždy dražší než útok s velkým množstvím levných systémů.
Ruské narušování vzdušného prostoru má pravděpodobně i psychologický cíl: vnést nejednotu mezi Ukrajinu a její spojence i mezi samotné západní země. Příkladem je porušení vzdušného prostoru Estonska, které vyvolalo debatu o rizicích zahájení třetí světové války. Podle Sauerových slov je hlavním problémem Evropy politický – není dostatečně jednotná.
Expert se shoduje s šéfem německé zahraniční zpravodajské služby, že Evropa je v nebezpečí již nyní. Největší riziko podle něj představuje období před rokem 2029, kdy bude Donald Trump prezidentem USA a Evropa nebude mít dostatek času na posílení obrany. Evropské státy se neobávají plnohodnotné třetí světové války, ale spíše „testu“ ze strany Kremlu, který by odhalil vnitřní rozdělení Evropy.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.