Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Tento komentář jasně odkazoval na osmadvacetibodový plán, který koncem listopadu vypracovali Witkoff a Kirill Dmitrijev, šéf ruského fondu přímých investic. Tento plán však okamžitě vyvolal silnou kritiku jak ukrajinských, tak evropských lídrů, protože se zdálo, že zvýhodňuje Rusko. Dokument požadoval, aby se Ukrajina vzdala území, zakázal jí vstup do NATO a omezil velikost jejích ozbrojených sil.
Spojené království, Francie a Německo se 22. listopadu sešly v Ženevě a připravily protinávrh, který počítal s větší ukrajinskou armádou a odložil otázky ukrajinského území a členství v NATO na pozdější jednání. Tento plán byl následně upraven americkými a ukrajinskými představiteli v Ženevě a poté znovu na soukromém klubu Steva Witkoffa na Floridě. Washington a Kyjev oznámily nový "vylepšený mírový rámec", který podle nich představuje "smysluplný pokrok ve sladění pozic a určení jasných dalších kroků".
Pokrok směrem k jakémukoli míru se v Kremlu předvídatelně zastavil na klíčové otázce území. Putin trvá na zajištění celých Doněcké a Luhanské oblasti, včetně území, které Rusko doposud nedokázalo získat silou zbraní. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že takový výsledek je nepřijatelný.
Tento bod podle expertů webu The Conversation odhaluje rozdíl oproti některým prohlášením ze strany USA, zejména Donalda Trumpa, který varoval, že "jak se situace vyvíjí, směřuje to jen jedním směrem. Takže to území by mohlo být stejně Rusy získáno během několika příštích měsíců."
Putin se snaží toto vnímání posílit; těsně před posledními rozhovory tvrdil, že jeho jednotky konečně dobyly strategicky důležité město Pokrovsk, a varoval, že Rusko by bylo připraveno bojovat i proti Evropě, pokud si to bude přát. Realita je však složitější a leží někde uprostřed. Ruský postup na východní Ukrajině je reálný, ale je mimořádně pomalý a extrémně nákladný, pokud jde o ztráty na životech.
Nedostatek pokroku v jednáních a Putinovo odmítání kompromisu vyvolávají hlubší otázku, zda Rusko vůbec v současné době chce válku ukončit. Ruské "červené čáry" pro mírovou dohodu – velké územní ústupky ze strany Ukrajiny, omezení její armády a zákaz vstupu do NATO – vypadají spíše jako požadavek na kapitulaci než kompromis.
Putin ví, že Kyjev tyto podmínky nemůže přijmout, ale zjevně věří, že čas a zdroje hrají v jeho prospěch. Ruská ekonomika se se západními sankcemi vyrovnává a vysoké platy nabízené vojákům zajišťují dostatek nových rekrutů, což Kremlu umožňuje vyhnout se nepopulárnímu celostátnímu brannému odvodu.
Na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čelí Putin minimálnímu domácímu tlaku. Zelenskyj se naopak nedávno potýkal s korupčním skandálem, který ho stál jeho nejbližšího poradce. Navíc ruské útoky na energetickou infrastrukturu pravidelně nechávají zemi bez proudu, zatímco zima sílí. Americký prezident si uzavření dohody přeje, neboť se sám označil za "prezidenta míru" a ukončení konfliktu na Ukrajině by posílilo jeho obraz jak na mezinárodní, tak domácí scéně.
Pro Putina je pokračování války cestou k naplnění dalších dlouhodobých zahraničněpolitických cílů, včetně rozdělení Spojených států a Evropy a oslabení NATO. Absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání ministrů zahraničí NATO a zjevné rozdíly v počátečních vizích míru mezi USA a Evropou naznačují, že síla západní koordinace je zkoušena. Současná patová situace v Moskvě ukazuje, jak daleko jsou strany od sebe, a přenáší tlak zpět na Ukrajinu a její spojence. Je jasné, že Rusko nemá zájem ustoupit od svých maximalistických válečných cílů.
Witkoff a Kushner se mají příští týden sejít s ukrajinskými představiteli. Hodně závisí na tom, jak americký prezident zareaguje na patovou situaci. Trump k rozhovorům uvedl: "Co z té schůzky vzejde, vám nemohu říci, protože k tangu jsou potřeba dva. S Ukrajinou máme něco poměrně dobře připraveného." To by mohlo znamenat, že jeho sympatie jsou prozatím na straně Kyjeva, ačkoliv, jak víme, to se může změnit během jednoho telefonátu do Moskvy.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.