Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Tento komentář jasně odkazoval na osmadvacetibodový plán, který koncem listopadu vypracovali Witkoff a Kirill Dmitrijev, šéf ruského fondu přímých investic. Tento plán však okamžitě vyvolal silnou kritiku jak ukrajinských, tak evropských lídrů, protože se zdálo, že zvýhodňuje Rusko. Dokument požadoval, aby se Ukrajina vzdala území, zakázal jí vstup do NATO a omezil velikost jejích ozbrojených sil.
Spojené království, Francie a Německo se 22. listopadu sešly v Ženevě a připravily protinávrh, který počítal s větší ukrajinskou armádou a odložil otázky ukrajinského území a členství v NATO na pozdější jednání. Tento plán byl následně upraven americkými a ukrajinskými představiteli v Ženevě a poté znovu na soukromém klubu Steva Witkoffa na Floridě. Washington a Kyjev oznámily nový "vylepšený mírový rámec", který podle nich představuje "smysluplný pokrok ve sladění pozic a určení jasných dalších kroků".
Pokrok směrem k jakémukoli míru se v Kremlu předvídatelně zastavil na klíčové otázce území. Putin trvá na zajištění celých Doněcké a Luhanské oblasti, včetně území, které Rusko doposud nedokázalo získat silou zbraní. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že takový výsledek je nepřijatelný.
Tento bod podle expertů webu The Conversation odhaluje rozdíl oproti některým prohlášením ze strany USA, zejména Donalda Trumpa, který varoval, že "jak se situace vyvíjí, směřuje to jen jedním směrem. Takže to území by mohlo být stejně Rusy získáno během několika příštích měsíců."
Putin se snaží toto vnímání posílit; těsně před posledními rozhovory tvrdil, že jeho jednotky konečně dobyly strategicky důležité město Pokrovsk, a varoval, že Rusko by bylo připraveno bojovat i proti Evropě, pokud si to bude přát. Realita je však složitější a leží někde uprostřed. Ruský postup na východní Ukrajině je reálný, ale je mimořádně pomalý a extrémně nákladný, pokud jde o ztráty na životech.
Nedostatek pokroku v jednáních a Putinovo odmítání kompromisu vyvolávají hlubší otázku, zda Rusko vůbec v současné době chce válku ukončit. Ruské "červené čáry" pro mírovou dohodu – velké územní ústupky ze strany Ukrajiny, omezení její armády a zákaz vstupu do NATO – vypadají spíše jako požadavek na kapitulaci než kompromis.
Putin ví, že Kyjev tyto podmínky nemůže přijmout, ale zjevně věří, že čas a zdroje hrají v jeho prospěch. Ruská ekonomika se se západními sankcemi vyrovnává a vysoké platy nabízené vojákům zajišťují dostatek nových rekrutů, což Kremlu umožňuje vyhnout se nepopulárnímu celostátnímu brannému odvodu.
Na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čelí Putin minimálnímu domácímu tlaku. Zelenskyj se naopak nedávno potýkal s korupčním skandálem, který ho stál jeho nejbližšího poradce. Navíc ruské útoky na energetickou infrastrukturu pravidelně nechávají zemi bez proudu, zatímco zima sílí. Americký prezident si uzavření dohody přeje, neboť se sám označil za "prezidenta míru" a ukončení konfliktu na Ukrajině by posílilo jeho obraz jak na mezinárodní, tak domácí scéně.
Pro Putina je pokračování války cestou k naplnění dalších dlouhodobých zahraničněpolitických cílů, včetně rozdělení Spojených států a Evropy a oslabení NATO. Absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání ministrů zahraničí NATO a zjevné rozdíly v počátečních vizích míru mezi USA a Evropou naznačují, že síla západní koordinace je zkoušena. Současná patová situace v Moskvě ukazuje, jak daleko jsou strany od sebe, a přenáší tlak zpět na Ukrajinu a její spojence. Je jasné, že Rusko nemá zájem ustoupit od svých maximalistických válečných cílů.
Witkoff a Kushner se mají příští týden sejít s ukrajinskými představiteli. Hodně závisí na tom, jak americký prezident zareaguje na patovou situaci. Trump k rozhovorům uvedl: "Co z té schůzky vzejde, vám nemohu říci, protože k tangu jsou potřeba dva. S Ukrajinou máme něco poměrně dobře připraveného." To by mohlo znamenat, že jeho sympatie jsou prozatím na straně Kyjeva, ačkoliv, jak víme, to se může změnit během jednoho telefonátu do Moskvy.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.