Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Tento komentář jasně odkazoval na osmadvacetibodový plán, který koncem listopadu vypracovali Witkoff a Kirill Dmitrijev, šéf ruského fondu přímých investic. Tento plán však okamžitě vyvolal silnou kritiku jak ukrajinských, tak evropských lídrů, protože se zdálo, že zvýhodňuje Rusko. Dokument požadoval, aby se Ukrajina vzdala území, zakázal jí vstup do NATO a omezil velikost jejích ozbrojených sil.
Spojené království, Francie a Německo se 22. listopadu sešly v Ženevě a připravily protinávrh, který počítal s větší ukrajinskou armádou a odložil otázky ukrajinského území a členství v NATO na pozdější jednání. Tento plán byl následně upraven americkými a ukrajinskými představiteli v Ženevě a poté znovu na soukromém klubu Steva Witkoffa na Floridě. Washington a Kyjev oznámily nový "vylepšený mírový rámec", který podle nich představuje "smysluplný pokrok ve sladění pozic a určení jasných dalších kroků".
Pokrok směrem k jakémukoli míru se v Kremlu předvídatelně zastavil na klíčové otázce území. Putin trvá na zajištění celých Doněcké a Luhanské oblasti, včetně území, které Rusko doposud nedokázalo získat silou zbraní. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že takový výsledek je nepřijatelný.
Tento bod podle expertů webu The Conversation odhaluje rozdíl oproti některým prohlášením ze strany USA, zejména Donalda Trumpa, který varoval, že "jak se situace vyvíjí, směřuje to jen jedním směrem. Takže to území by mohlo být stejně Rusy získáno během několika příštích měsíců."
Putin se snaží toto vnímání posílit; těsně před posledními rozhovory tvrdil, že jeho jednotky konečně dobyly strategicky důležité město Pokrovsk, a varoval, že Rusko by bylo připraveno bojovat i proti Evropě, pokud si to bude přát. Realita je však složitější a leží někde uprostřed. Ruský postup na východní Ukrajině je reálný, ale je mimořádně pomalý a extrémně nákladný, pokud jde o ztráty na životech.
Nedostatek pokroku v jednáních a Putinovo odmítání kompromisu vyvolávají hlubší otázku, zda Rusko vůbec v současné době chce válku ukončit. Ruské "červené čáry" pro mírovou dohodu – velké územní ústupky ze strany Ukrajiny, omezení její armády a zákaz vstupu do NATO – vypadají spíše jako požadavek na kapitulaci než kompromis.
Putin ví, že Kyjev tyto podmínky nemůže přijmout, ale zjevně věří, že čas a zdroje hrají v jeho prospěch. Ruská ekonomika se se západními sankcemi vyrovnává a vysoké platy nabízené vojákům zajišťují dostatek nových rekrutů, což Kremlu umožňuje vyhnout se nepopulárnímu celostátnímu brannému odvodu.
Na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čelí Putin minimálnímu domácímu tlaku. Zelenskyj se naopak nedávno potýkal s korupčním skandálem, který ho stál jeho nejbližšího poradce. Navíc ruské útoky na energetickou infrastrukturu pravidelně nechávají zemi bez proudu, zatímco zima sílí. Americký prezident si uzavření dohody přeje, neboť se sám označil za "prezidenta míru" a ukončení konfliktu na Ukrajině by posílilo jeho obraz jak na mezinárodní, tak domácí scéně.
Pro Putina je pokračování války cestou k naplnění dalších dlouhodobých zahraničněpolitických cílů, včetně rozdělení Spojených států a Evropy a oslabení NATO. Absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání ministrů zahraničí NATO a zjevné rozdíly v počátečních vizích míru mezi USA a Evropou naznačují, že síla západní koordinace je zkoušena. Současná patová situace v Moskvě ukazuje, jak daleko jsou strany od sebe, a přenáší tlak zpět na Ukrajinu a její spojence. Je jasné, že Rusko nemá zájem ustoupit od svých maximalistických válečných cílů.
Witkoff a Kushner se mají příští týden sejít s ukrajinskými představiteli. Hodně závisí na tom, jak americký prezident zareaguje na patovou situaci. Trump k rozhovorům uvedl: "Co z té schůzky vzejde, vám nemohu říci, protože k tangu jsou potřeba dva. S Ukrajinou máme něco poměrně dobře připraveného." To by mohlo znamenat, že jeho sympatie jsou prozatím na straně Kyjeva, ačkoliv, jak víme, to se může změnit během jednoho telefonátu do Moskvy.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.