Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Tento komentář jasně odkazoval na osmadvacetibodový plán, který koncem listopadu vypracovali Witkoff a Kirill Dmitrijev, šéf ruského fondu přímých investic. Tento plán však okamžitě vyvolal silnou kritiku jak ukrajinských, tak evropských lídrů, protože se zdálo, že zvýhodňuje Rusko. Dokument požadoval, aby se Ukrajina vzdala území, zakázal jí vstup do NATO a omezil velikost jejích ozbrojených sil.
Spojené království, Francie a Německo se 22. listopadu sešly v Ženevě a připravily protinávrh, který počítal s větší ukrajinskou armádou a odložil otázky ukrajinského území a členství v NATO na pozdější jednání. Tento plán byl následně upraven americkými a ukrajinskými představiteli v Ženevě a poté znovu na soukromém klubu Steva Witkoffa na Floridě. Washington a Kyjev oznámily nový "vylepšený mírový rámec", který podle nich představuje "smysluplný pokrok ve sladění pozic a určení jasných dalších kroků".
Pokrok směrem k jakémukoli míru se v Kremlu předvídatelně zastavil na klíčové otázce území. Putin trvá na zajištění celých Doněcké a Luhanské oblasti, včetně území, které Rusko doposud nedokázalo získat silou zbraní. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že takový výsledek je nepřijatelný.
Tento bod podle expertů webu The Conversation odhaluje rozdíl oproti některým prohlášením ze strany USA, zejména Donalda Trumpa, který varoval, že "jak se situace vyvíjí, směřuje to jen jedním směrem. Takže to území by mohlo být stejně Rusy získáno během několika příštích měsíců."
Putin se snaží toto vnímání posílit; těsně před posledními rozhovory tvrdil, že jeho jednotky konečně dobyly strategicky důležité město Pokrovsk, a varoval, že Rusko by bylo připraveno bojovat i proti Evropě, pokud si to bude přát. Realita je však složitější a leží někde uprostřed. Ruský postup na východní Ukrajině je reálný, ale je mimořádně pomalý a extrémně nákladný, pokud jde o ztráty na životech.
Nedostatek pokroku v jednáních a Putinovo odmítání kompromisu vyvolávají hlubší otázku, zda Rusko vůbec v současné době chce válku ukončit. Ruské "červené čáry" pro mírovou dohodu – velké územní ústupky ze strany Ukrajiny, omezení její armády a zákaz vstupu do NATO – vypadají spíše jako požadavek na kapitulaci než kompromis.
Putin ví, že Kyjev tyto podmínky nemůže přijmout, ale zjevně věří, že čas a zdroje hrají v jeho prospěch. Ruská ekonomika se se západními sankcemi vyrovnává a vysoké platy nabízené vojákům zajišťují dostatek nových rekrutů, což Kremlu umožňuje vyhnout se nepopulárnímu celostátnímu brannému odvodu.
Na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čelí Putin minimálnímu domácímu tlaku. Zelenskyj se naopak nedávno potýkal s korupčním skandálem, který ho stál jeho nejbližšího poradce. Navíc ruské útoky na energetickou infrastrukturu pravidelně nechávají zemi bez proudu, zatímco zima sílí. Americký prezident si uzavření dohody přeje, neboť se sám označil za "prezidenta míru" a ukončení konfliktu na Ukrajině by posílilo jeho obraz jak na mezinárodní, tak domácí scéně.
Pro Putina je pokračování války cestou k naplnění dalších dlouhodobých zahraničněpolitických cílů, včetně rozdělení Spojených států a Evropy a oslabení NATO. Absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání ministrů zahraničí NATO a zjevné rozdíly v počátečních vizích míru mezi USA a Evropou naznačují, že síla západní koordinace je zkoušena. Současná patová situace v Moskvě ukazuje, jak daleko jsou strany od sebe, a přenáší tlak zpět na Ukrajinu a její spojence. Je jasné, že Rusko nemá zájem ustoupit od svých maximalistických válečných cílů.
Witkoff a Kushner se mají příští týden sejít s ukrajinskými představiteli. Hodně závisí na tom, jak americký prezident zareaguje na patovou situaci. Trump k rozhovorům uvedl: "Co z té schůzky vzejde, vám nemohu říci, protože k tangu jsou potřeba dva. S Ukrajinou máme něco poměrně dobře připraveného." To by mohlo znamenat, že jeho sympatie jsou prozatím na straně Kyjeva, ačkoliv, jak víme, to se může změnit během jednoho telefonátu do Moskvy.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.