Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Tento komentář jasně odkazoval na osmadvacetibodový plán, který koncem listopadu vypracovali Witkoff a Kirill Dmitrijev, šéf ruského fondu přímých investic. Tento plán však okamžitě vyvolal silnou kritiku jak ukrajinských, tak evropských lídrů, protože se zdálo, že zvýhodňuje Rusko. Dokument požadoval, aby se Ukrajina vzdala území, zakázal jí vstup do NATO a omezil velikost jejích ozbrojených sil.
Spojené království, Francie a Německo se 22. listopadu sešly v Ženevě a připravily protinávrh, který počítal s větší ukrajinskou armádou a odložil otázky ukrajinského území a členství v NATO na pozdější jednání. Tento plán byl následně upraven americkými a ukrajinskými představiteli v Ženevě a poté znovu na soukromém klubu Steva Witkoffa na Floridě. Washington a Kyjev oznámily nový "vylepšený mírový rámec", který podle nich představuje "smysluplný pokrok ve sladění pozic a určení jasných dalších kroků".
Pokrok směrem k jakémukoli míru se v Kremlu předvídatelně zastavil na klíčové otázce území. Putin trvá na zajištění celých Doněcké a Luhanské oblasti, včetně území, které Rusko doposud nedokázalo získat silou zbraní. Kyjev a jeho evropští spojenci dali jasně najevo, že takový výsledek je nepřijatelný.
Tento bod podle expertů webu The Conversation odhaluje rozdíl oproti některým prohlášením ze strany USA, zejména Donalda Trumpa, který varoval, že "jak se situace vyvíjí, směřuje to jen jedním směrem. Takže to území by mohlo být stejně Rusy získáno během několika příštích měsíců."
Putin se snaží toto vnímání posílit; těsně před posledními rozhovory tvrdil, že jeho jednotky konečně dobyly strategicky důležité město Pokrovsk, a varoval, že Rusko by bylo připraveno bojovat i proti Evropě, pokud si to bude přát. Realita je však složitější a leží někde uprostřed. Ruský postup na východní Ukrajině je reálný, ale je mimořádně pomalý a extrémně nákladný, pokud jde o ztráty na životech.
Nedostatek pokroku v jednáních a Putinovo odmítání kompromisu vyvolávají hlubší otázku, zda Rusko vůbec v současné době chce válku ukončit. Ruské "červené čáry" pro mírovou dohodu – velké územní ústupky ze strany Ukrajiny, omezení její armády a zákaz vstupu do NATO – vypadají spíše jako požadavek na kapitulaci než kompromis.
Putin ví, že Kyjev tyto podmínky nemůže přijmout, ale zjevně věří, že čas a zdroje hrají v jeho prospěch. Ruská ekonomika se se západními sankcemi vyrovnává a vysoké platy nabízené vojákům zajišťují dostatek nových rekrutů, což Kremlu umožňuje vyhnout se nepopulárnímu celostátnímu brannému odvodu.
Na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského čelí Putin minimálnímu domácímu tlaku. Zelenskyj se naopak nedávno potýkal s korupčním skandálem, který ho stál jeho nejbližšího poradce. Navíc ruské útoky na energetickou infrastrukturu pravidelně nechávají zemi bez proudu, zatímco zima sílí. Americký prezident si uzavření dohody přeje, neboť se sám označil za "prezidenta míru" a ukončení konfliktu na Ukrajině by posílilo jeho obraz jak na mezinárodní, tak domácí scéně.
Pro Putina je pokračování války cestou k naplnění dalších dlouhodobých zahraničněpolitických cílů, včetně rozdělení Spojených států a Evropy a oslabení NATO. Absence amerického ministra zahraničí Marca Rubia na zasedání ministrů zahraničí NATO a zjevné rozdíly v počátečních vizích míru mezi USA a Evropou naznačují, že síla západní koordinace je zkoušena. Současná patová situace v Moskvě ukazuje, jak daleko jsou strany od sebe, a přenáší tlak zpět na Ukrajinu a její spojence. Je jasné, že Rusko nemá zájem ustoupit od svých maximalistických válečných cílů.
Witkoff a Kushner se mají příští týden sejít s ukrajinskými představiteli. Hodně závisí na tom, jak americký prezident zareaguje na patovou situaci. Trump k rozhovorům uvedl: "Co z té schůzky vzejde, vám nemohu říci, protože k tangu jsou potřeba dva. S Ukrajinou máme něco poměrně dobře připraveného." To by mohlo znamenat, že jeho sympatie jsou prozatím na straně Kyjeva, ačkoliv, jak víme, to se může změnit během jednoho telefonátu do Moskvy.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.