Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
Izraelská armáda původně odmítla, že by střílela na civilisty, a tvrdila, že šlo pouze o výstražnou palbu na podezřelé osoby zhruba kilometr od místa výdeje potravin. Mluvčí IDF generál Effie Defrin později označil tvrzení o střelbě za „naprostou lež“ a obvinil hnutí Hamás z šíření propagandy.
Tato událost se odehrála během výdeje pomoci, na kterou zoufale čekaly tisíce hladovějících Palestinců po týdnech blokády. Distribuční místo GHF bylo v neděli jediné, které v celé Gaze fungovalo. Brána se otevřela až v 5:00 ráno, ale střelba podle svědků začala už o hodinu a půl dříve, ve chvíli, kdy se davy začaly shromažďovat.
Podle záběrů z kamer a videí sdílených na sociálních sítích lidé v panice leželi na zemi a snažili se přežít v přímé palbě. Mnozí hlásili, že nad nimi kroužil dron, který je pomocí reproduktoru vyzýval k návratu – zároveň ale okolo praskaly výstřely.
Nad ránem byly písečné duny poblíž pobřeží poseté těly. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bylo zabito nejméně 31 osob a stovky dalších byly zraněny, většinou střelbou do hlavy a hrudníku. Polní nemocnice Mezinárodního výboru Červeného kříže byla zahlcena zraněnými, které označila za „největší počet raněných z jedné události“ od začátku války.
GHF přitom tvrdí, že k žádné střelbě v areálu ani v jeho bezprostřední blízkosti nedošlo. Organizace odmítla odpovědnost i jakékoli selhání své bezpečnostní politiky, přičemž z událostí obvinila Hamás. Izraelská armáda zopakovala, že její vojáci v oblasti nikoho nezastřelili, a odmítla tvrzení jako nepravdivá.
Znepokojivé je i to, že podobné incidenty se opakovaly i v následujících dnech. V úterý bylo na cestě k distribučnímu místu zabito téměř 30 dalších Palestinců. Armáda opět tvrdila, že šlo o výstražnou palbu na podezřelé osoby, které nerespektovaly stanovenou trasu.
GHF mezitím zveřejnila nové mapy s bezpečnými trasami, ale na kruhovém objezdu Al-Alam přibylo výrazné upozornění „STOP“. Přesto se lidé dál snaží dostat k jídlu, protože jiná pomoc kvůli blokádě prakticky neexistuje. UN označila celý systém distribuce prostřednictvím GHF za „smrtící past“, která neplní svůj humanitární účel a zneužívá pomoc jako prostředek nátlaku.
Organizace OSN kritizují, že GHF nedodržuje standardní humanitární postupy – například neprovádí identifikaci příjemců pomoci – a její činnost není transparentní. Izrael GHF hájí s tím, že UNRWA selhala a že Hamás krade pomoc, ale dosud nepředložil důkazy.
Incident v Rafáhu tak přináší další otázky nejen o roli izraelské armády, ale i o samotné povaze současné humanitární pomoci v Gaze. Svědectví, videa a forenzní analýzy poukazují na systematické použití síly proti civilistům v nejzranitelnější situaci – v boji o holé přežití. A jak řekl jeden ze svědků: „Tu noc jsme přežili něco, co bylo horší než smrt. Hlad, kulky a zoufalství.“
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
