Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
Izraelská armáda původně odmítla, že by střílela na civilisty, a tvrdila, že šlo pouze o výstražnou palbu na podezřelé osoby zhruba kilometr od místa výdeje potravin. Mluvčí IDF generál Effie Defrin později označil tvrzení o střelbě za „naprostou lež“ a obvinil hnutí Hamás z šíření propagandy.
Tato událost se odehrála během výdeje pomoci, na kterou zoufale čekaly tisíce hladovějících Palestinců po týdnech blokády. Distribuční místo GHF bylo v neděli jediné, které v celé Gaze fungovalo. Brána se otevřela až v 5:00 ráno, ale střelba podle svědků začala už o hodinu a půl dříve, ve chvíli, kdy se davy začaly shromažďovat.
Podle záběrů z kamer a videí sdílených na sociálních sítích lidé v panice leželi na zemi a snažili se přežít v přímé palbě. Mnozí hlásili, že nad nimi kroužil dron, který je pomocí reproduktoru vyzýval k návratu – zároveň ale okolo praskaly výstřely.
Nad ránem byly písečné duny poblíž pobřeží poseté těly. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bylo zabito nejméně 31 osob a stovky dalších byly zraněny, většinou střelbou do hlavy a hrudníku. Polní nemocnice Mezinárodního výboru Červeného kříže byla zahlcena zraněnými, které označila za „největší počet raněných z jedné události“ od začátku války.
GHF přitom tvrdí, že k žádné střelbě v areálu ani v jeho bezprostřední blízkosti nedošlo. Organizace odmítla odpovědnost i jakékoli selhání své bezpečnostní politiky, přičemž z událostí obvinila Hamás. Izraelská armáda zopakovala, že její vojáci v oblasti nikoho nezastřelili, a odmítla tvrzení jako nepravdivá.
Znepokojivé je i to, že podobné incidenty se opakovaly i v následujících dnech. V úterý bylo na cestě k distribučnímu místu zabito téměř 30 dalších Palestinců. Armáda opět tvrdila, že šlo o výstražnou palbu na podezřelé osoby, které nerespektovaly stanovenou trasu.
GHF mezitím zveřejnila nové mapy s bezpečnými trasami, ale na kruhovém objezdu Al-Alam přibylo výrazné upozornění „STOP“. Přesto se lidé dál snaží dostat k jídlu, protože jiná pomoc kvůli blokádě prakticky neexistuje. UN označila celý systém distribuce prostřednictvím GHF za „smrtící past“, která neplní svůj humanitární účel a zneužívá pomoc jako prostředek nátlaku.
Organizace OSN kritizují, že GHF nedodržuje standardní humanitární postupy – například neprovádí identifikaci příjemců pomoci – a její činnost není transparentní. Izrael GHF hájí s tím, že UNRWA selhala a že Hamás krade pomoc, ale dosud nepředložil důkazy.
Incident v Rafáhu tak přináší další otázky nejen o roli izraelské armády, ale i o samotné povaze současné humanitární pomoci v Gaze. Svědectví, videa a forenzní analýzy poukazují na systematické použití síly proti civilistům v nejzranitelnější situaci – v boji o holé přežití. A jak řekl jeden ze svědků: „Tu noc jsme přežili něco, co bylo horší než smrt. Hlad, kulky a zoufalství.“
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.