Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
Izraelská armáda původně odmítla, že by střílela na civilisty, a tvrdila, že šlo pouze o výstražnou palbu na podezřelé osoby zhruba kilometr od místa výdeje potravin. Mluvčí IDF generál Effie Defrin později označil tvrzení o střelbě za „naprostou lež“ a obvinil hnutí Hamás z šíření propagandy.
Tato událost se odehrála během výdeje pomoci, na kterou zoufale čekaly tisíce hladovějících Palestinců po týdnech blokády. Distribuční místo GHF bylo v neděli jediné, které v celé Gaze fungovalo. Brána se otevřela až v 5:00 ráno, ale střelba podle svědků začala už o hodinu a půl dříve, ve chvíli, kdy se davy začaly shromažďovat.
Podle záběrů z kamer a videí sdílených na sociálních sítích lidé v panice leželi na zemi a snažili se přežít v přímé palbě. Mnozí hlásili, že nad nimi kroužil dron, který je pomocí reproduktoru vyzýval k návratu – zároveň ale okolo praskaly výstřely.
Nad ránem byly písečné duny poblíž pobřeží poseté těly. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bylo zabito nejméně 31 osob a stovky dalších byly zraněny, většinou střelbou do hlavy a hrudníku. Polní nemocnice Mezinárodního výboru Červeného kříže byla zahlcena zraněnými, které označila za „největší počet raněných z jedné události“ od začátku války.
GHF přitom tvrdí, že k žádné střelbě v areálu ani v jeho bezprostřední blízkosti nedošlo. Organizace odmítla odpovědnost i jakékoli selhání své bezpečnostní politiky, přičemž z událostí obvinila Hamás. Izraelská armáda zopakovala, že její vojáci v oblasti nikoho nezastřelili, a odmítla tvrzení jako nepravdivá.
Znepokojivé je i to, že podobné incidenty se opakovaly i v následujících dnech. V úterý bylo na cestě k distribučnímu místu zabito téměř 30 dalších Palestinců. Armáda opět tvrdila, že šlo o výstražnou palbu na podezřelé osoby, které nerespektovaly stanovenou trasu.
GHF mezitím zveřejnila nové mapy s bezpečnými trasami, ale na kruhovém objezdu Al-Alam přibylo výrazné upozornění „STOP“. Přesto se lidé dál snaží dostat k jídlu, protože jiná pomoc kvůli blokádě prakticky neexistuje. UN označila celý systém distribuce prostřednictvím GHF za „smrtící past“, která neplní svůj humanitární účel a zneužívá pomoc jako prostředek nátlaku.
Organizace OSN kritizují, že GHF nedodržuje standardní humanitární postupy – například neprovádí identifikaci příjemců pomoci – a její činnost není transparentní. Izrael GHF hájí s tím, že UNRWA selhala a že Hamás krade pomoc, ale dosud nepředložil důkazy.
Incident v Rafáhu tak přináší další otázky nejen o roli izraelské armády, ale i o samotné povaze současné humanitární pomoci v Gaze. Svědectví, videa a forenzní analýzy poukazují na systematické použití síly proti civilistům v nejzranitelnější situaci – v boji o holé přežití. A jak řekl jeden ze svědků: „Tu noc jsme přežili něco, co bylo horší než smrt. Hlad, kulky a zoufalství.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
