Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
Izraelská armáda původně odmítla, že by střílela na civilisty, a tvrdila, že šlo pouze o výstražnou palbu na podezřelé osoby zhruba kilometr od místa výdeje potravin. Mluvčí IDF generál Effie Defrin později označil tvrzení o střelbě za „naprostou lež“ a obvinil hnutí Hamás z šíření propagandy.
Tato událost se odehrála během výdeje pomoci, na kterou zoufale čekaly tisíce hladovějících Palestinců po týdnech blokády. Distribuční místo GHF bylo v neděli jediné, které v celé Gaze fungovalo. Brána se otevřela až v 5:00 ráno, ale střelba podle svědků začala už o hodinu a půl dříve, ve chvíli, kdy se davy začaly shromažďovat.
Podle záběrů z kamer a videí sdílených na sociálních sítích lidé v panice leželi na zemi a snažili se přežít v přímé palbě. Mnozí hlásili, že nad nimi kroužil dron, který je pomocí reproduktoru vyzýval k návratu – zároveň ale okolo praskaly výstřely.
Nad ránem byly písečné duny poblíž pobřeží poseté těly. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bylo zabito nejméně 31 osob a stovky dalších byly zraněny, většinou střelbou do hlavy a hrudníku. Polní nemocnice Mezinárodního výboru Červeného kříže byla zahlcena zraněnými, které označila za „největší počet raněných z jedné události“ od začátku války.
GHF přitom tvrdí, že k žádné střelbě v areálu ani v jeho bezprostřední blízkosti nedošlo. Organizace odmítla odpovědnost i jakékoli selhání své bezpečnostní politiky, přičemž z událostí obvinila Hamás. Izraelská armáda zopakovala, že její vojáci v oblasti nikoho nezastřelili, a odmítla tvrzení jako nepravdivá.
Znepokojivé je i to, že podobné incidenty se opakovaly i v následujících dnech. V úterý bylo na cestě k distribučnímu místu zabito téměř 30 dalších Palestinců. Armáda opět tvrdila, že šlo o výstražnou palbu na podezřelé osoby, které nerespektovaly stanovenou trasu.
GHF mezitím zveřejnila nové mapy s bezpečnými trasami, ale na kruhovém objezdu Al-Alam přibylo výrazné upozornění „STOP“. Přesto se lidé dál snaží dostat k jídlu, protože jiná pomoc kvůli blokádě prakticky neexistuje. UN označila celý systém distribuce prostřednictvím GHF za „smrtící past“, která neplní svůj humanitární účel a zneužívá pomoc jako prostředek nátlaku.
Organizace OSN kritizují, že GHF nedodržuje standardní humanitární postupy – například neprovádí identifikaci příjemců pomoci – a její činnost není transparentní. Izrael GHF hájí s tím, že UNRWA selhala a že Hamás krade pomoc, ale dosud nepředložil důkazy.
Incident v Rafáhu tak přináší další otázky nejen o roli izraelské armády, ale i o samotné povaze současné humanitární pomoci v Gaze. Svědectví, videa a forenzní analýzy poukazují na systematické použití síly proti civilistům v nejzranitelnější situaci – v boji o holé přežití. A jak řekl jeden ze svědků: „Tu noc jsme přežili něco, co bylo horší než smrt. Hlad, kulky a zoufalství.“
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
