Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
Izraelská armáda původně odmítla, že by střílela na civilisty, a tvrdila, že šlo pouze o výstražnou palbu na podezřelé osoby zhruba kilometr od místa výdeje potravin. Mluvčí IDF generál Effie Defrin později označil tvrzení o střelbě za „naprostou lež“ a obvinil hnutí Hamás z šíření propagandy.
Tato událost se odehrála během výdeje pomoci, na kterou zoufale čekaly tisíce hladovějících Palestinců po týdnech blokády. Distribuční místo GHF bylo v neděli jediné, které v celé Gaze fungovalo. Brána se otevřela až v 5:00 ráno, ale střelba podle svědků začala už o hodinu a půl dříve, ve chvíli, kdy se davy začaly shromažďovat.
Podle záběrů z kamer a videí sdílených na sociálních sítích lidé v panice leželi na zemi a snažili se přežít v přímé palbě. Mnozí hlásili, že nad nimi kroužil dron, který je pomocí reproduktoru vyzýval k návratu – zároveň ale okolo praskaly výstřely.
Nad ránem byly písečné duny poblíž pobřeží poseté těly. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bylo zabito nejméně 31 osob a stovky dalších byly zraněny, většinou střelbou do hlavy a hrudníku. Polní nemocnice Mezinárodního výboru Červeného kříže byla zahlcena zraněnými, které označila za „největší počet raněných z jedné události“ od začátku války.
GHF přitom tvrdí, že k žádné střelbě v areálu ani v jeho bezprostřední blízkosti nedošlo. Organizace odmítla odpovědnost i jakékoli selhání své bezpečnostní politiky, přičemž z událostí obvinila Hamás. Izraelská armáda zopakovala, že její vojáci v oblasti nikoho nezastřelili, a odmítla tvrzení jako nepravdivá.
Znepokojivé je i to, že podobné incidenty se opakovaly i v následujících dnech. V úterý bylo na cestě k distribučnímu místu zabito téměř 30 dalších Palestinců. Armáda opět tvrdila, že šlo o výstražnou palbu na podezřelé osoby, které nerespektovaly stanovenou trasu.
GHF mezitím zveřejnila nové mapy s bezpečnými trasami, ale na kruhovém objezdu Al-Alam přibylo výrazné upozornění „STOP“. Přesto se lidé dál snaží dostat k jídlu, protože jiná pomoc kvůli blokádě prakticky neexistuje. UN označila celý systém distribuce prostřednictvím GHF za „smrtící past“, která neplní svůj humanitární účel a zneužívá pomoc jako prostředek nátlaku.
Organizace OSN kritizují, že GHF nedodržuje standardní humanitární postupy – například neprovádí identifikaci příjemců pomoci – a její činnost není transparentní. Izrael GHF hájí s tím, že UNRWA selhala a že Hamás krade pomoc, ale dosud nepředložil důkazy.
Incident v Rafáhu tak přináší další otázky nejen o roli izraelské armády, ale i o samotné povaze současné humanitární pomoci v Gaze. Svědectví, videa a forenzní analýzy poukazují na systematické použití síly proti civilistům v nejzranitelnější situaci – v boji o holé přežití. A jak řekl jeden ze svědků: „Tu noc jsme přežili něco, co bylo horší než smrt. Hlad, kulky a zoufalství.“
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
