Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Nejzávažnější mezinárodní výzvou pro Donalda Trumpa zůstává nalezení diplomatického únikového plánu z války s Íránem. Americkému a izraelskému bombardování se totiž nepodařilo zlomit tamní režim a Washington nyní potřebuje dosáhnout míru, který by USA posílil a Teherán naopak oslabil. Předchozí Trumpův optimismus ohledně rychlého konce bojů se nenaplnil, neboť prezident vrátil rozpracovaný návrh dohody k přepracování s požadavkem na tvrdší podmínky ohledně íránského jaderného programu a trvalého otevření Hormuzského průlivu.
Na domácí scéně mezitím Trump naráží na odpor kvůli kontroverznímu fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, z něhož mají být odškodněni jeho stoupenci odsouzení za účast na útoku na Kapitol z ledna roku 2021. Tento plán momentálně kolabuje kvůli vzpouře republikánských senátorů, které pobouřily autoritářské sklony hlavy státu. Celý spor navíc zablokoval schválení klíčového vládního zákona o vymáhání imigračních pravidel, což ohrožuje vládní priority před nadcházejícími náročnými kongresovými volbami.
Napětí roste také kolem oslav 250. výročí nezávislosti Spojených států, které měly národ původně sjednocovat. Trumpa rozhněval bojkot koncertní série ze strany oslovených umělců, kteří si stěžují na politizaci celé akce. Prezident v reakci na to označil hudebníky za nudné a rozhodl se oslavy zahájit sám formou masivního politického mítinku hnutí MAGA, což podle kritiků stranické rozepře pouze prohloubí. Do debaty zasáhl ministr vnitra Doug Burgum, který obvinění z politizace odmítl a Trumpovu vůdčí roli v oslavách označil za klíčovou.
Snaha o demonstraci síly dostala ránu také od federálního soudce, který označil umístění prezidentova jména na budovu Kennedyho centra za nezákonné. Trump na verdikt reagoval prohlášením, že plánovanou rekonstrukci této kulturní instituce kompletně ruší. Politický kapitál a moc, které prezident do těchto symbolických sporů investuje, přitom přicházejí v době, kdy se jeho celková popularita u veřejnosti propadá k historickým minimům.
Další kritiku vyvolává rozsáhlá výstavba arény pro zápasy UFC na jižním trávníku Bílého domu, která vzniká hned vedle zbouraného Východního křídla. Akce je naplánována na 14. června, kdy prezident oslaví 80. narozeniny. Tento kontrast mezi budováním osobního odkazu z betonu a každodenní realitou běžných Američanů, kteří bojují s vysokými cenami potravin a nájmů, poskytuje silné argumenty opozičním demokratům. Senátor Cory Booker v této souvislosti označil Trumpovo chování za jednání umíněného dítěte, které chce mít své jméno na penězích i pastech.
Vojenský konflikt v Perském zálivu navíc vytvořil globální energetickou krizi, která Trumpovu domácí pozici dál oslabuje. Uzavření Hormuzského průlivu dalo Íránu do rukou silnou vyjednávací páku, kterou před začátkem bojů nedisponoval. Podle demokratického senátora Chrise Coonse je Írán po třech měsících války paradoxně silnější, protože pomocí levných dronů dokázal ochromit ropnou infrastrukturu v regionu a úspěšně útočit na americké základny i ambasády, což omezuje Trumpovy možnosti manévrování.
Ačkoliv Írán dává najevo, že má zájem o trvalé ukončení nepřátelství a zrušení americké námořní blokády, Trump je v patové situaci. Případná vojenská eskalace jako alternativa k dohodě by totiž kvůli vysoké odolnosti Íránu nemusela přinést rozhodující vítězství. Republikánská strana přitom nutně potřebuje diplomatický průlom, aby došlo ke snížení cen pohonných hmot, což potvrdil i šéf prezidentské hospodářské rady Kevin Hassett.
Vnitrostranické napětí u republikánů zvyšuje také Trumpova snaha o osobní pomstu uvnitř vlastní strany. Prezidentovi se sice podařilo v primárkách porazit dva senátory, které považoval za neloajální – Billa Cassidyho z Louisiany a Johna Cornyna z Texasu –, tento krok však může ve výsledku oslabit celkovou republikánskou většinu v Senátu. Další překážkou pro Trumpovy plány se stal odcházející severokarolínský senátor Thom Tillis, což jen potvrzuje rozsah rebelie v horní komoře parlamentu.
Ukazuje se, že Trumpovo intenzivní zaměření na budování absolutní moci fungovalo pouze krátkodobě. V dlouhodobém horizontu má jeho agresivní styl spíše opačný efekt, neboť postupně oslabuje jeho vliv na vlastní stranu, domácí politiku i globální dění. Spojené státy se tak nacházejí v momentě, kdy se ambiciózní plány druhého prezidentského období začínají zadrhávat na odporu institucí i samotných zákonodárců.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.