Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Otázkou však zůstává: je Írán v této konfrontaci opravdu sám? A pokud by se USA připojily k válce na straně Izraele, kdo by přišel Teheránu na pomoc? Na to odpověděl server The Conversation.
Írán dlouhodobě spoléhal na síť spojeneckých polovojenských skupin napříč Blízkým východem, které tvoří takzvanou „osu odporu“. Tato strategie mu umožňovala odrazovat protivníky a zároveň promítat svou moc v regionu bez nutnosti přímého zapojení. Klíčovými hráči této osy byli libanonský Hizballáh, irácké Lidové mobilizační síly (PMF), jemenské hútíjské milice a do jisté míry i Hamás v Gaze. Důležitou roli sehrával i syrský režim Bašára Asada, který Írán dlouhodobě podporoval až do jeho pádu v loňském roce.
V posledních dvou letech však Izrael zasadil této síti těžké rány. Hizballáh, kdysi nejmocnější íránský spojenecký aktér, byl po měsících izraelských útoků fakticky paralyzován. Izraeli se podařilo zničit značnou část jeho arzenálu a klíčovým zlomem byla i likvidace vůdce organizace Hassana Nasralláha. V Sýrii byly íránské milice téměř úplně vytlačeny po pádu tamního režimu.
Přesto Írán zůstává vlivný v Iráku a Jemenu. Irácké PMF čítají podle odhadů až 200 000 bojovníků, podobné počty má i hútíjské hnutí v Jemenu. Pokud by se Írán ocitl v existenčním ohrožení jako jediný šíitský stát v regionu, mohla by náboženská solidarita vést k jejich přímému zapojení, což by mohlo rozpoutat mnohem širší regionální konflikt.
Už nyní tvrdí tvrdá frakce Kata'ib Hizballáh, že v případě americké intervence zaútočí na americké základny v regionu: „Pokud se Amerika odváží zasáhnout do války, bez váhání zasáhneme její zájmy a vojenské základny v celém regionu.“
Sám Írán má navíc kapacitu odpálit balistické střely na americké základny v Perském zálivu nebo uzavřít strategický Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina světových zásob ropy.
Nejvýznamnějším regionálním spojencem je v tuto chvíli Pákistán – jediný islámský stát disponující jaderným arzenálem. Nejvyšší íránský vůdce Chameneí se v posledních týdnech snaží posílit vazby s Islámábádem ve snaze vytvořit protiizraelský blok.
Trump si uvědomuje význam Pákistánu a proto jednal s tamním armádním šéfem. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf mezitím vyjádřil Íránu „neochvějnou solidaritu“ a ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že Izrael bude „velmi zvažovat“ jakékoli kroky proti Pákistánu. Přesto zůstává Pákistán zatím zdrženlivý a spíše se snaží o deeskalaci, vyzývá muslimské státy i svého partnera Čínu k diplomatickému řešení situace.
Írán se v posledních letech snažil také zlepšit vztahy se Saúdskou Arábií, Egyptem a dalšími sunnitskými státy. Tyto diplomatické posuny mu přinesly širší regionální podporu – přibližně dvě desítky muslimských zemí odsoudily izraelské akce a volají po klidu zbraní.
Je však nepravděpodobné, že by například Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Turecko nabídly Íránu přímou vojenskou pomoc. Všechny tyto země mají pevné vztahy se Spojenými státy.
Dlouhodobými globálními spojenci Íránu jsou Rusko a Čína. Obě země pravidelně blokují protiíránské rezoluce v Radě bezpečnosti OSN a nyní kritizovaly izraelské útoky. Zatím se však zdráhají přistoupit k přímé vojenské pomoci nebo ke konfrontaci s USA a Izraelem.
To by se teoreticky mohlo změnit, pokud by Washington otevřeně usiloval o změnu režimu v Teheránu. Moskva i Peking mají zájem na stabilitě Íránu – ať už kvůli jeho ekonomickému významu, nebo kvůli íránské strategii „orientace na Východ“. Nestabilní Írán by znamenal vážné riziko pro celý region a světový energetický trh.
Zatím se však zdá, že ani Rusko, ani Čína nehodlají riskovat přímý střet. Moskva zůstala pasivní i během kolapsu syrského režimu, i když šlo o blízkého spojence. Nyní je plně soustředěna na válku na Ukrajině a navíc by si nechtěla pokazit zlepšující se vztahy s Trumpovou administrativou. Čína sice vyjadřuje silnou verbální podporu Íránu, ale její historie ukazuje, že se do konfliktů na Blízkém východě zásadně nezapojuje.
Přestože má Írán určité regionální i globální spojence, většina z nich se drží v pozadí. Jejich podpora je spíše symbolická nebo diplomatická, nikoli vojenská. Pokud by USA skutečně vstoupily do války po boku Izraele, Írán by pravděpodobně mohl aktivovat své zbývající síly v Iráku a Jemenu a pokusit se destabilizovat region – zejména útoky na americké základny a obchodní trasy. Přímou pomoc velmocí by ale nejspíš nedostal.
A právě to staví Írán do nelehké pozice: i když není zcela osamocen, je do velké míry izolován. Jeho odpověď na případnou americkou intervenci tak bude záviset především na jeho vlastních schopnostech – a na ochotě jeho „osy odporu“ přeměnit slovní hrozby ve skutečné činy.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.