Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Základy těchto úvah položil fyzik Edward Teller, známý jako otec vodíkové bomby. Spolu se svými kolegy z národní laboratoře v Livermore věřil, že atomová energie může sloužit k „mírovým účelům“, konkrétně k masivním zemním pracím. Program dostal název Projekt Plowshare (Pluh) a jeho vizí bylo využít termonukleární exploze k hloubení přístavů, kanálů nebo k těžbě zemního plynu, to vše s předpokladem minimálních dopadů radiace.
Prvním velkým testem konceptu měl být Projekt Chariot, v rámci kterého chtěl Teller vytvořit umělý přístav na Aljašce pomocí pěti termonukleárních bomb. Přestože z plánu nakonec sešlo, otevřel cestu k ambicióznějším studiím ve Střední a Jižní Americe. Američtí představitelé se totiž obávali, že stávající Panamský průplav s jeho úzkými zdymadly brzy zastará, a hledali způsob, jak vybudovat širší cestu na úrovni mořské hladiny.
V roce 1964, po násilných protiamerických protestech v Panamě, ustavil prezident Lyndon B. Johnson komisi, která měla prozkoumat nejlepší trasy pro takzvaný „panatomický průplav“. S rozpočtem 17,5 milionu dolarů (v dnešním přepočtu asi 185 milionů dolarů) se vědci zaměřili na dvě hlavní cesty: jednu ve východní Panamě a druhou v západní Kolumbii.
Technické parametry plánované cesty přes panamskou šíji Darién byly ohromující. Inženýři navrhli odpálit 294 jaderných náloží ve 14 sériích. Celková síla těchto explozí měla odpovídat 166,4 milionu tunám TNT. Pro srovnání, nejsilnější kdy testovaná zbraň světa, sovětská Car-bomba, uvolnila energii odpovídající „pouhým“ 50 milionům tunám TNT.
Realizace projektu by vyžadovala evakuaci přibližně 30 000 lidí, z nichž polovinu tvořili domorodí obyvatelé. Tehdejší komise to nepovažovala za nepřekonatelný problém a ve své závěrečné zprávě uvedla, že otázku veřejného přijetí lze vyřešit diplomacií, osvětou a finančním odškodněním. Vědci se tehdy více než radiace obávali biologických dopadů, jako bylo možné promíchání organismů z Atlantiku a Pacifiku po třech milionech let izolace.
Plány na jaderný průplav nakonec ztroskotaly na začátku 70. let. Hlavními důvody byly mezinárodní smlouvy o zákazu jaderných zkoušek, obrovské rozpočtové deficity způsobené válkou ve Vietnamu a také zjištění, že geologické podloží v daných oblastech není pro atomové hloubení vhodné. Navzdory tomu zastánci projektu Plowshare věřili v jeho budoucnost až do konce svých životů.
Dnes, kdy jsou environmentální a zdravotní dopady radioaktivního spadu všeobecně známé, působí tehdejší plány jako šílenství. Historie Projektu Plowshare nám však připomíná, že vědecký vývoj je vždy spjat s kulturním kontextem své doby. To, co se dnes jeví jako nevyhnutelný technologický pokrok, může být pro budoucí generace stejně šokující jako nápad hloubit průplavy atomovými bombami.
Ukrajinské členství v Evropské unii považuje americký vyslanec Jared Kushner za jeden z pilířů v rámci snahy o ukončení války na Ukrajině, která trvá déle než čtyři roky. Kyjev by měl zároveň dostat silné bezpečnostní záruky a příslib poválečné rekonstrukce.
Ukrajina závažně poškodila Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem. Podle dostupných fotek se masivní ocelový oblouk v centrální části mostu zřítil do moře, informuje britský Guardian. Kyjev to považuje za symbolickou ránu Kremlu.
Britové od pondělí neřeší nic jiného než to, kdo se stal novým Jamesem Bondem. Volba padla na čtyřicetiletého britského herce Roberta Pattinson, oznámila společnost Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Přišla už i reakce z Buckinghamského paláce.
Letošní Black Friday, který připadá na 27. listopadu, by měl českým internetovým obchodům přinést další rekordní tržby. Během přibližně týdenního období spojeného s touto slevovou akcí by Češi mohli na internetu utratit kolem 9,2 miliardy korun, tedy zhruba o osm procent více než loni.
Blíží se období, kdy bude počasí za celý rok nejchladnější. Prosinec klepe na dveře, přičemž meteorologové už tuší, jak má být v první polovině závěrečného měsíce roku. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Statisíce lidí po celém Česku od ledna pocítí zdražování energií na vlastní kůži. Nejméně tři společnosti již oznámily, že zvýší ceny plynu či elektřiny pro zákazníky bez fixace. Nejnověji se přidala Pražská plynárenská. Lidé si za celý rok připlatí stovky korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.
Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.
Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Američané nechtějí přiznat, jestli se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO, jak tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z USA zaznívá, že jakoukoliv případnou dohodu musí schválit Rusové i Ukrajinci.
Estonsko od začátku prosince uzavře veškeré přechody na hranici s Ruskem. Moskva je totiž podle Tallinu zodpovědná za sabotáž proti estonské zbrojařské firmě. Estonci vzkázali Rusům, že se nenechají zastrašit.