Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Základy těchto úvah položil fyzik Edward Teller, známý jako otec vodíkové bomby. Spolu se svými kolegy z národní laboratoře v Livermore věřil, že atomová energie může sloužit k „mírovým účelům“, konkrétně k masivním zemním pracím. Program dostal název Projekt Plowshare (Pluh) a jeho vizí bylo využít termonukleární exploze k hloubení přístavů, kanálů nebo k těžbě zemního plynu, to vše s předpokladem minimálních dopadů radiace.
Prvním velkým testem konceptu měl být Projekt Chariot, v rámci kterého chtěl Teller vytvořit umělý přístav na Aljašce pomocí pěti termonukleárních bomb. Přestože z plánu nakonec sešlo, otevřel cestu k ambicióznějším studiím ve Střední a Jižní Americe. Američtí představitelé se totiž obávali, že stávající Panamský průplav s jeho úzkými zdymadly brzy zastará, a hledali způsob, jak vybudovat širší cestu na úrovni mořské hladiny.
V roce 1964, po násilných protiamerických protestech v Panamě, ustavil prezident Lyndon B. Johnson komisi, která měla prozkoumat nejlepší trasy pro takzvaný „panatomický průplav“. S rozpočtem 17,5 milionu dolarů (v dnešním přepočtu asi 185 milionů dolarů) se vědci zaměřili na dvě hlavní cesty: jednu ve východní Panamě a druhou v západní Kolumbii.
Technické parametry plánované cesty přes panamskou šíji Darién byly ohromující. Inženýři navrhli odpálit 294 jaderných náloží ve 14 sériích. Celková síla těchto explozí měla odpovídat 166,4 milionu tunám TNT. Pro srovnání, nejsilnější kdy testovaná zbraň světa, sovětská Car-bomba, uvolnila energii odpovídající „pouhým“ 50 milionům tunám TNT.
Realizace projektu by vyžadovala evakuaci přibližně 30 000 lidí, z nichž polovinu tvořili domorodí obyvatelé. Tehdejší komise to nepovažovala za nepřekonatelný problém a ve své závěrečné zprávě uvedla, že otázku veřejného přijetí lze vyřešit diplomacií, osvětou a finančním odškodněním. Vědci se tehdy více než radiace obávali biologických dopadů, jako bylo možné promíchání organismů z Atlantiku a Pacifiku po třech milionech let izolace.
Plány na jaderný průplav nakonec ztroskotaly na začátku 70. let. Hlavními důvody byly mezinárodní smlouvy o zákazu jaderných zkoušek, obrovské rozpočtové deficity způsobené válkou ve Vietnamu a také zjištění, že geologické podloží v daných oblastech není pro atomové hloubení vhodné. Navzdory tomu zastánci projektu Plowshare věřili v jeho budoucnost až do konce svých životů.
Dnes, kdy jsou environmentální a zdravotní dopady radioaktivního spadu všeobecně známé, působí tehdejší plány jako šílenství. Historie Projektu Plowshare nám však připomíná, že vědecký vývoj je vždy spjat s kulturním kontextem své doby. To, co se dnes jeví jako nevyhnutelný technologický pokrok, může být pro budoucí generace stejně šokující jako nápad hloubit průplavy atomovými bombami.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.