Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Elysejském paláci potvrdil, že spojenci dosáhli „operační shody“. Tato shoda poprvé jasně definuje, jak budou záruky vypadat v praxi. Plán počítá s vytvořením koordinační buňky v Paříži, která propojí armády Ukrajiny, USA a evropských partnerů. Cílem je zajistit, aby jakákoli budoucí mírová dohoda neznamenala kapitulaci Kyjeva, ale trvalou ochranu před novou ruskou agresí.
Velká Británie a Francie v rámci summitu podepsaly s Ukrajinou samostatnou deklaraci o záměru vyslat po příměří na její území své vojáky. Britský premiér Keir Starmer upřesnil, že Londýn a Paříž plánují vybudovat po celé Ukrajině „vojenské uzly“ a chráněná zařízení pro skladování zbraní a techniky. Tyto základny mají sloužit k rychlé regeneraci ukrajinských sil a jako odstrašující prvek.
Zatímco Londýn a Paříž jsou připraveny vyslat jednotky přímo na ukrajinskou půdu, německý kancléř Friedrich Merz zvolil opatrnější přístup. Berlín je podle něj ochoten nasadit své vojáky v sousedních členských zemích NATO, které by v případě ruského útoku okamžitě zasáhly. Merz nicméně zdůraznil, že konečné rozhodnutí o rozsahu německého zapojení bude muset po uzavření příměří schválit Spolkový sněm.
Role Spojených států zůstává v celém procesu ústřední, byť doprovázená jistou mírou nejistoty. Americký zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner v Paříži ujistili spojence, že Donald Trump za bezpečnostními protokoly pevně stojí. Podle nich Spojené státy neustoupí ze svých závazků a budou hrát hlavní roli při monitorování příměří pomocí satelitů, dronů a senzorů.
Přesto se v zákulisí objevily pochybnosti o stoprocentní spolehlivosti amerických příslibů. Z finální verze společného prohlášení totiž vypadla věta o tom, že by Washington přímo vojensky podpořil evropské síly v případě, že by na ně Rusko v Ukrajině zaútočilo. Spojené státy se nakonec podepsaly pouze pod obecnější podporu logistiky a zpravodajství, což u některých evropských lídrů vyvolává otázky o skutečné hloubce amerického „backstopu“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výsledek summitu přivítal, ale zdůraznil, že pro Kyjev jsou zásadní dokumenty, které budou právně závazné a schválené americkým Kongresem. Podle něj je architektura poválečné bezpečnosti prakticky hotová, ale největší překážkou zůstávají územní otázky. Witkoff i Zelenskyj potvrdili, že spor o Donbas zůstává bodem, kde se představy obou stran zatím nejvíce rozcházejí.
Atmosféru jednání ovlivnily i aktuální události v jiných částech světa, zejména americké vojenské zásahy ve Venezuele a Trumpovy nároky na Grónsko. Witkoff se odmítl ke Grónsku vyjádřit a snažil se soustředit pozornost výhradně na ukrajinský mírový plán. Evropští diplomaté však v soukromí vyjadřují obavy, zda asertivní politika Washingtonu na západní polokouli neoslabí jednotu NATO v Evropě.
Zatímco většina koalice se k plánu hlásí, některé země zůstávají zdrženlivé. Například Řecko a Chorvatsko potvrdily politickou a diplomatickou podporu, ale vyloučily vyslání vlastních vojáků na ukrajinské území. Turecko se naopak nabídlo, že povede námořní část operace zaměřenou na zabezpečení Černého moře, což ukazuje na různorodost příspěvků jednotlivých členů „koalice ochotných“.
Reakce z Moskvy zatím zůstává zdrženlivá, Kreml však v minulosti opakovaně označil přítomnost jakýchkoli vojsk NATO na Ukrajině za nepřijatelnou. Friedrich Merz přesto věří, že Vladimir Putin bude muset nakonec realitu mezinárodních sil v regionu akceptovat.
Marek Eben je samozřejmě i letos jednou z tváří karlovarského filmového festivalu, přičemž se stále řeší jeho vystoupení na pátečním slavnostním zahájení. Konkrétně se do lidmi milovaného moderátora ostře opřel jeden z bývalých českých premiérů.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.