Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Elysejském paláci potvrdil, že spojenci dosáhli „operační shody“. Tato shoda poprvé jasně definuje, jak budou záruky vypadat v praxi. Plán počítá s vytvořením koordinační buňky v Paříži, která propojí armády Ukrajiny, USA a evropských partnerů. Cílem je zajistit, aby jakákoli budoucí mírová dohoda neznamenala kapitulaci Kyjeva, ale trvalou ochranu před novou ruskou agresí.
Velká Británie a Francie v rámci summitu podepsaly s Ukrajinou samostatnou deklaraci o záměru vyslat po příměří na její území své vojáky. Britský premiér Keir Starmer upřesnil, že Londýn a Paříž plánují vybudovat po celé Ukrajině „vojenské uzly“ a chráněná zařízení pro skladování zbraní a techniky. Tyto základny mají sloužit k rychlé regeneraci ukrajinských sil a jako odstrašující prvek.
Zatímco Londýn a Paříž jsou připraveny vyslat jednotky přímo na ukrajinskou půdu, německý kancléř Friedrich Merz zvolil opatrnější přístup. Berlín je podle něj ochoten nasadit své vojáky v sousedních členských zemích NATO, které by v případě ruského útoku okamžitě zasáhly. Merz nicméně zdůraznil, že konečné rozhodnutí o rozsahu německého zapojení bude muset po uzavření příměří schválit Spolkový sněm.
Role Spojených států zůstává v celém procesu ústřední, byť doprovázená jistou mírou nejistoty. Americký zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner v Paříži ujistili spojence, že Donald Trump za bezpečnostními protokoly pevně stojí. Podle nich Spojené státy neustoupí ze svých závazků a budou hrát hlavní roli při monitorování příměří pomocí satelitů, dronů a senzorů.
Přesto se v zákulisí objevily pochybnosti o stoprocentní spolehlivosti amerických příslibů. Z finální verze společného prohlášení totiž vypadla věta o tom, že by Washington přímo vojensky podpořil evropské síly v případě, že by na ně Rusko v Ukrajině zaútočilo. Spojené státy se nakonec podepsaly pouze pod obecnější podporu logistiky a zpravodajství, což u některých evropských lídrů vyvolává otázky o skutečné hloubce amerického „backstopu“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výsledek summitu přivítal, ale zdůraznil, že pro Kyjev jsou zásadní dokumenty, které budou právně závazné a schválené americkým Kongresem. Podle něj je architektura poválečné bezpečnosti prakticky hotová, ale největší překážkou zůstávají územní otázky. Witkoff i Zelenskyj potvrdili, že spor o Donbas zůstává bodem, kde se představy obou stran zatím nejvíce rozcházejí.
Atmosféru jednání ovlivnily i aktuální události v jiných částech světa, zejména americké vojenské zásahy ve Venezuele a Trumpovy nároky na Grónsko. Witkoff se odmítl ke Grónsku vyjádřit a snažil se soustředit pozornost výhradně na ukrajinský mírový plán. Evropští diplomaté však v soukromí vyjadřují obavy, zda asertivní politika Washingtonu na západní polokouli neoslabí jednotu NATO v Evropě.
Zatímco většina koalice se k plánu hlásí, některé země zůstávají zdrženlivé. Například Řecko a Chorvatsko potvrdily politickou a diplomatickou podporu, ale vyloučily vyslání vlastních vojáků na ukrajinské území. Turecko se naopak nabídlo, že povede námořní část operace zaměřenou na zabezpečení Černého moře, což ukazuje na různorodost příspěvků jednotlivých členů „koalice ochotných“.
Reakce z Moskvy zatím zůstává zdrženlivá, Kreml však v minulosti opakovaně označil přítomnost jakýchkoli vojsk NATO na Ukrajině za nepřijatelnou. Friedrich Merz přesto věří, že Vladimir Putin bude muset nakonec realitu mezinárodních sil v regionu akceptovat.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.