Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání v Elysejském paláci potvrdil, že spojenci dosáhli „operační shody“. Tato shoda poprvé jasně definuje, jak budou záruky vypadat v praxi. Plán počítá s vytvořením koordinační buňky v Paříži, která propojí armády Ukrajiny, USA a evropských partnerů. Cílem je zajistit, aby jakákoli budoucí mírová dohoda neznamenala kapitulaci Kyjeva, ale trvalou ochranu před novou ruskou agresí.
Velká Británie a Francie v rámci summitu podepsaly s Ukrajinou samostatnou deklaraci o záměru vyslat po příměří na její území své vojáky. Britský premiér Keir Starmer upřesnil, že Londýn a Paříž plánují vybudovat po celé Ukrajině „vojenské uzly“ a chráněná zařízení pro skladování zbraní a techniky. Tyto základny mají sloužit k rychlé regeneraci ukrajinských sil a jako odstrašující prvek.
Zatímco Londýn a Paříž jsou připraveny vyslat jednotky přímo na ukrajinskou půdu, německý kancléř Friedrich Merz zvolil opatrnější přístup. Berlín je podle něj ochoten nasadit své vojáky v sousedních členských zemích NATO, které by v případě ruského útoku okamžitě zasáhly. Merz nicméně zdůraznil, že konečné rozhodnutí o rozsahu německého zapojení bude muset po uzavření příměří schválit Spolkový sněm.
Role Spojených států zůstává v celém procesu ústřední, byť doprovázená jistou mírou nejistoty. Americký zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner v Paříži ujistili spojence, že Donald Trump za bezpečnostními protokoly pevně stojí. Podle nich Spojené státy neustoupí ze svých závazků a budou hrát hlavní roli při monitorování příměří pomocí satelitů, dronů a senzorů.
Přesto se v zákulisí objevily pochybnosti o stoprocentní spolehlivosti amerických příslibů. Z finální verze společného prohlášení totiž vypadla věta o tom, že by Washington přímo vojensky podpořil evropské síly v případě, že by na ně Rusko v Ukrajině zaútočilo. Spojené státy se nakonec podepsaly pouze pod obecnější podporu logistiky a zpravodajství, což u některých evropských lídrů vyvolává otázky o skutečné hloubce amerického „backstopu“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výsledek summitu přivítal, ale zdůraznil, že pro Kyjev jsou zásadní dokumenty, které budou právně závazné a schválené americkým Kongresem. Podle něj je architektura poválečné bezpečnosti prakticky hotová, ale největší překážkou zůstávají územní otázky. Witkoff i Zelenskyj potvrdili, že spor o Donbas zůstává bodem, kde se představy obou stran zatím nejvíce rozcházejí.
Atmosféru jednání ovlivnily i aktuální události v jiných částech světa, zejména americké vojenské zásahy ve Venezuele a Trumpovy nároky na Grónsko. Witkoff se odmítl ke Grónsku vyjádřit a snažil se soustředit pozornost výhradně na ukrajinský mírový plán. Evropští diplomaté však v soukromí vyjadřují obavy, zda asertivní politika Washingtonu na západní polokouli neoslabí jednotu NATO v Evropě.
Zatímco většina koalice se k plánu hlásí, některé země zůstávají zdrženlivé. Například Řecko a Chorvatsko potvrdily politickou a diplomatickou podporu, ale vyloučily vyslání vlastních vojáků na ukrajinské území. Turecko se naopak nabídlo, že povede námořní část operace zaměřenou na zabezpečení Černého moře, což ukazuje na různorodost příspěvků jednotlivých členů „koalice ochotných“.
Reakce z Moskvy zatím zůstává zdrženlivá, Kreml však v minulosti opakovaně označil přítomnost jakýchkoli vojsk NATO na Ukrajině za nepřijatelnou. Friedrich Merz přesto věří, že Vladimir Putin bude muset nakonec realitu mezinárodních sil v regionu akceptovat.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.