Lidé se bojí svých vlastních strážců zákona. Život v zemi, kde panuje skutečná policejní brutalita

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 17. června 2025 13:41
Sdílej:

Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi. 

I přes existenci několika dohledových mechanismů a opakované sliby reforem se v Keni stále nedaří zajistit, aby byli pachatelé policejního násilí voláni k odpovědnosti. Podle odborníka na vládnutí a policejní reformy Douglase Lucase Kivoie z vládního institutu KIPPRA se jedná o dlouhodobý a systémový problém.

Historické kořeny brutality sahají do koloniální éry, kdy byla keňská policie využívána jako nástroj útlaku. Po získání nezávislosti v roce 1963 sice došlo k několika pokusům o reformu, ale žádný z nich zásadně nezměnil způsob fungování sboru.

Vlády včetně režimu prezidenta Daniela arapa Moie i v současnosti využívají policii k potlačování protestů a disentu. Reakce státu na masové demonstrace v červnu 2024 byly mimořádně násilné, protože vládnoucí elity považují veřejné projevy nesouhlasu za hrozbu vlastní autoritě.

Brutální praktiky policie jsou podle odborníků podporovány nedostatečnými vnitřními kontrolními mechanismy, tichou loajalitou mezi policisty a absencí účinných sankcí. Profesní postupy často závisí více na politických vazbách než na odborné kvalifikaci. To vše přispívá ke kultuře beztrestnosti, která se prohlubuje i kvůli nedostatečné motivaci a mizerným pracovním podmínkám včetně nízkých platů a přetížení.

Nezávislé orgány dohledu, jako je Úřad pro dohled nad policií (IPOA), vznikly s cílem řešit pochybení policistů. IPOA byla založena v roce 2011 po krvavých nepokojích po volbách 2007–2008. Ačkoli úřad doporučil tisíce stíhání, dosáhl jen mizivého počtu odsouzení.

Důvodem je kombinace nedostatečného financování, malého personálního obsazení a nedostatečné spolupráce ze strany samotné policie. V mnoha případech byly vyšetřovací procesy sabotovány záměrným zatajováním nebo manipulací s důkazy.

Další institucí s dohledovou funkcí je Vnitřní kontrolní jednotka policie, která však často čelí obviněním z podjatosti a krytí provinilců. Obvyklým "trestem" za policejní násilí je pouhé převelení pachatele na jiné pracoviště.

Soudní moc a státní zastupitelství rovněž selhávají. Vyšetřování trvá roky, případné soudy končí zproštěním viníka, a mnoho případů spadne pod stůl kvůli mizerně provedeným vyšetřováním, která provádí samotná policie – často jako podezřelá strana.

Ústřední policejní komise, jež by měla dohlížet na přijímání, povyšování a kázeňské řízení policistů, je podle kritiků pod politickým vlivem. Podobně občanská společnost a média, která pravidelně upozorňují na případy násilí, dosahují jen dočasného efektu. Navzdory dokumentaci Amnesty International či Keňské komise pro lidská práva zůstává většina případů bez odezvy.

Kivoio upozorňuje, že hlavní překážkou reforem je nedostatek politické vůle. Mocenské elity mají z násilného aparátu prospěch, proto systematicky sabotují snahy o změnu. V krajních případech se uchylují k zastrašování nebo dokonce likvidaci svědků.

Reformy podle něj musí začít u posílení nezávislosti dozorových orgánů, úpravy zákonů a poskytnutí moderní techniky pro vyšetřování. Obrovský důraz by měl být kladen i na změnu policejního výcviku – z militarizovaného na komunitně orientovaný, s důrazem na komunikaci, deeskalaci a profesionalitu.

Bez zásadní proměny systému, která bude zahrnovat i reformu soudnictví a aktivní odpovědnost politických špiček, se situace nezlepší. Pokud keňská vláda nenastolí nulovou toleranci vůči policejní brutalitě, připomínka protestů z června 2024 zůstane jen dalším datem, kdy stát napadl, zmrzačil a umlčel vlastní občany – a unikl bez trestu.

Témata:
Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.