Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi.
I přes existenci několika dohledových mechanismů a opakované sliby reforem se v Keni stále nedaří zajistit, aby byli pachatelé policejního násilí voláni k odpovědnosti. Podle odborníka na vládnutí a policejní reformy Douglase Lucase Kivoie z vládního institutu KIPPRA se jedná o dlouhodobý a systémový problém.
Historické kořeny brutality sahají do koloniální éry, kdy byla keňská policie využívána jako nástroj útlaku. Po získání nezávislosti v roce 1963 sice došlo k několika pokusům o reformu, ale žádný z nich zásadně nezměnil způsob fungování sboru.
Vlády včetně režimu prezidenta Daniela arapa Moie i v současnosti využívají policii k potlačování protestů a disentu. Reakce státu na masové demonstrace v červnu 2024 byly mimořádně násilné, protože vládnoucí elity považují veřejné projevy nesouhlasu za hrozbu vlastní autoritě.
Brutální praktiky policie jsou podle odborníků podporovány nedostatečnými vnitřními kontrolními mechanismy, tichou loajalitou mezi policisty a absencí účinných sankcí. Profesní postupy často závisí více na politických vazbách než na odborné kvalifikaci. To vše přispívá ke kultuře beztrestnosti, která se prohlubuje i kvůli nedostatečné motivaci a mizerným pracovním podmínkám včetně nízkých platů a přetížení.
Nezávislé orgány dohledu, jako je Úřad pro dohled nad policií (IPOA), vznikly s cílem řešit pochybení policistů. IPOA byla založena v roce 2011 po krvavých nepokojích po volbách 2007–2008. Ačkoli úřad doporučil tisíce stíhání, dosáhl jen mizivého počtu odsouzení.
Důvodem je kombinace nedostatečného financování, malého personálního obsazení a nedostatečné spolupráce ze strany samotné policie. V mnoha případech byly vyšetřovací procesy sabotovány záměrným zatajováním nebo manipulací s důkazy.
Další institucí s dohledovou funkcí je Vnitřní kontrolní jednotka policie, která však často čelí obviněním z podjatosti a krytí provinilců. Obvyklým "trestem" za policejní násilí je pouhé převelení pachatele na jiné pracoviště.
Soudní moc a státní zastupitelství rovněž selhávají. Vyšetřování trvá roky, případné soudy končí zproštěním viníka, a mnoho případů spadne pod stůl kvůli mizerně provedeným vyšetřováním, která provádí samotná policie – často jako podezřelá strana.
Ústřední policejní komise, jež by měla dohlížet na přijímání, povyšování a kázeňské řízení policistů, je podle kritiků pod politickým vlivem. Podobně občanská společnost a média, která pravidelně upozorňují na případy násilí, dosahují jen dočasného efektu. Navzdory dokumentaci Amnesty International či Keňské komise pro lidská práva zůstává většina případů bez odezvy.
Kivoio upozorňuje, že hlavní překážkou reforem je nedostatek politické vůle. Mocenské elity mají z násilného aparátu prospěch, proto systematicky sabotují snahy o změnu. V krajních případech se uchylují k zastrašování nebo dokonce likvidaci svědků.
Reformy podle něj musí začít u posílení nezávislosti dozorových orgánů, úpravy zákonů a poskytnutí moderní techniky pro vyšetřování. Obrovský důraz by měl být kladen i na změnu policejního výcviku – z militarizovaného na komunitně orientovaný, s důrazem na komunikaci, deeskalaci a profesionalitu.
Bez zásadní proměny systému, která bude zahrnovat i reformu soudnictví a aktivní odpovědnost politických špiček, se situace nezlepší. Pokud keňská vláda nenastolí nulovou toleranci vůči policejní brutalitě, připomínka protestů z června 2024 zůstane jen dalším datem, kdy stát napadl, zmrzačil a umlčel vlastní občany – a unikl bez trestu.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.