Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi.
I přes existenci několika dohledových mechanismů a opakované sliby reforem se v Keni stále nedaří zajistit, aby byli pachatelé policejního násilí voláni k odpovědnosti. Podle odborníka na vládnutí a policejní reformy Douglase Lucase Kivoie z vládního institutu KIPPRA se jedná o dlouhodobý a systémový problém.
Historické kořeny brutality sahají do koloniální éry, kdy byla keňská policie využívána jako nástroj útlaku. Po získání nezávislosti v roce 1963 sice došlo k několika pokusům o reformu, ale žádný z nich zásadně nezměnil způsob fungování sboru.
Vlády včetně režimu prezidenta Daniela arapa Moie i v současnosti využívají policii k potlačování protestů a disentu. Reakce státu na masové demonstrace v červnu 2024 byly mimořádně násilné, protože vládnoucí elity považují veřejné projevy nesouhlasu za hrozbu vlastní autoritě.
Brutální praktiky policie jsou podle odborníků podporovány nedostatečnými vnitřními kontrolními mechanismy, tichou loajalitou mezi policisty a absencí účinných sankcí. Profesní postupy často závisí více na politických vazbách než na odborné kvalifikaci. To vše přispívá ke kultuře beztrestnosti, která se prohlubuje i kvůli nedostatečné motivaci a mizerným pracovním podmínkám včetně nízkých platů a přetížení.
Nezávislé orgány dohledu, jako je Úřad pro dohled nad policií (IPOA), vznikly s cílem řešit pochybení policistů. IPOA byla založena v roce 2011 po krvavých nepokojích po volbách 2007–2008. Ačkoli úřad doporučil tisíce stíhání, dosáhl jen mizivého počtu odsouzení.
Důvodem je kombinace nedostatečného financování, malého personálního obsazení a nedostatečné spolupráce ze strany samotné policie. V mnoha případech byly vyšetřovací procesy sabotovány záměrným zatajováním nebo manipulací s důkazy.
Další institucí s dohledovou funkcí je Vnitřní kontrolní jednotka policie, která však často čelí obviněním z podjatosti a krytí provinilců. Obvyklým "trestem" za policejní násilí je pouhé převelení pachatele na jiné pracoviště.
Soudní moc a státní zastupitelství rovněž selhávají. Vyšetřování trvá roky, případné soudy končí zproštěním viníka, a mnoho případů spadne pod stůl kvůli mizerně provedeným vyšetřováním, která provádí samotná policie – často jako podezřelá strana.
Ústřední policejní komise, jež by měla dohlížet na přijímání, povyšování a kázeňské řízení policistů, je podle kritiků pod politickým vlivem. Podobně občanská společnost a média, která pravidelně upozorňují na případy násilí, dosahují jen dočasného efektu. Navzdory dokumentaci Amnesty International či Keňské komise pro lidská práva zůstává většina případů bez odezvy.
Kivoio upozorňuje, že hlavní překážkou reforem je nedostatek politické vůle. Mocenské elity mají z násilného aparátu prospěch, proto systematicky sabotují snahy o změnu. V krajních případech se uchylují k zastrašování nebo dokonce likvidaci svědků.
Reformy podle něj musí začít u posílení nezávislosti dozorových orgánů, úpravy zákonů a poskytnutí moderní techniky pro vyšetřování. Obrovský důraz by měl být kladen i na změnu policejního výcviku – z militarizovaného na komunitně orientovaný, s důrazem na komunikaci, deeskalaci a profesionalitu.
Bez zásadní proměny systému, která bude zahrnovat i reformu soudnictví a aktivní odpovědnost politických špiček, se situace nezlepší. Pokud keňská vláda nenastolí nulovou toleranci vůči policejní brutalitě, připomínka protestů z června 2024 zůstane jen dalším datem, kdy stát napadl, zmrzačil a umlčel vlastní občany – a unikl bez trestu.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.