Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi.
I přes existenci několika dohledových mechanismů a opakované sliby reforem se v Keni stále nedaří zajistit, aby byli pachatelé policejního násilí voláni k odpovědnosti. Podle odborníka na vládnutí a policejní reformy Douglase Lucase Kivoie z vládního institutu KIPPRA se jedná o dlouhodobý a systémový problém.
Historické kořeny brutality sahají do koloniální éry, kdy byla keňská policie využívána jako nástroj útlaku. Po získání nezávislosti v roce 1963 sice došlo k několika pokusům o reformu, ale žádný z nich zásadně nezměnil způsob fungování sboru.
Vlády včetně režimu prezidenta Daniela arapa Moie i v současnosti využívají policii k potlačování protestů a disentu. Reakce státu na masové demonstrace v červnu 2024 byly mimořádně násilné, protože vládnoucí elity považují veřejné projevy nesouhlasu za hrozbu vlastní autoritě.
Brutální praktiky policie jsou podle odborníků podporovány nedostatečnými vnitřními kontrolními mechanismy, tichou loajalitou mezi policisty a absencí účinných sankcí. Profesní postupy často závisí více na politických vazbách než na odborné kvalifikaci. To vše přispívá ke kultuře beztrestnosti, která se prohlubuje i kvůli nedostatečné motivaci a mizerným pracovním podmínkám včetně nízkých platů a přetížení.
Nezávislé orgány dohledu, jako je Úřad pro dohled nad policií (IPOA), vznikly s cílem řešit pochybení policistů. IPOA byla založena v roce 2011 po krvavých nepokojích po volbách 2007–2008. Ačkoli úřad doporučil tisíce stíhání, dosáhl jen mizivého počtu odsouzení.
Důvodem je kombinace nedostatečného financování, malého personálního obsazení a nedostatečné spolupráce ze strany samotné policie. V mnoha případech byly vyšetřovací procesy sabotovány záměrným zatajováním nebo manipulací s důkazy.
Další institucí s dohledovou funkcí je Vnitřní kontrolní jednotka policie, která však často čelí obviněním z podjatosti a krytí provinilců. Obvyklým "trestem" za policejní násilí je pouhé převelení pachatele na jiné pracoviště.
Soudní moc a státní zastupitelství rovněž selhávají. Vyšetřování trvá roky, případné soudy končí zproštěním viníka, a mnoho případů spadne pod stůl kvůli mizerně provedeným vyšetřováním, která provádí samotná policie – často jako podezřelá strana.
Ústřední policejní komise, jež by měla dohlížet na přijímání, povyšování a kázeňské řízení policistů, je podle kritiků pod politickým vlivem. Podobně občanská společnost a média, která pravidelně upozorňují na případy násilí, dosahují jen dočasného efektu. Navzdory dokumentaci Amnesty International či Keňské komise pro lidská práva zůstává většina případů bez odezvy.
Kivoio upozorňuje, že hlavní překážkou reforem je nedostatek politické vůle. Mocenské elity mají z násilného aparátu prospěch, proto systematicky sabotují snahy o změnu. V krajních případech se uchylují k zastrašování nebo dokonce likvidaci svědků.
Reformy podle něj musí začít u posílení nezávislosti dozorových orgánů, úpravy zákonů a poskytnutí moderní techniky pro vyšetřování. Obrovský důraz by měl být kladen i na změnu policejního výcviku – z militarizovaného na komunitně orientovaný, s důrazem na komunikaci, deeskalaci a profesionalitu.
Bez zásadní proměny systému, která bude zahrnovat i reformu soudnictví a aktivní odpovědnost politických špiček, se situace nezlepší. Pokud keňská vláda nenastolí nulovou toleranci vůči policejní brutalitě, připomínka protestů z června 2024 zůstane jen dalším datem, kdy stát napadl, zmrzačil a umlčel vlastní občany – a unikl bez trestu.
Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Slovensko zasáhla nesmírně smutná zpráva, která otřásla nejen zdravotnickou veřejností, ale i širokou společností. Jedenáctiletý chlapec, jenž byl hospitalizován s vážným poškozením mozku způsobeným vzácnou amébou Naegleria fowleri, v nemocnici svůj boj o život bohužel prohrál. Lékaři z Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě potvrdili, že navzdory maximálnímu úsilí a nejmodernější dostupné péči nebylo dítě možné zachránit.
Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Válka mezi Izraelem a Íránem se zrodila z předvídatelné a dlouhodobě se vyhrocující rivality. Nelze o ní říci, že přišla nečekaně – naopak, jedná se o přímý důsledek desítek let akumulované nevraživosti, ideologických střetů a regionálního soupeření. Izraelský preventivní úder a následné íránské odvetné kroky tak nepředstavují izolovaný incident, ale vyvrcholení latentního konfliktu, který se dosud odehrával převážně v šedé zóně asymetrické války a zástupných střetů.
Zápas, který měl být show, skončil slzami a výbuchem emocí. Šestiletá Mia, dcera Jakuba Prachaře a Agáty Hanychové, psychicky nezvládla sledování drsného střetu Jaromíra Soukupa s mladším bijcem. „Musela jsem to vypnout a normálně jsem se rozbrečela,“ přiznala Agáta. A reakce Prachaře na sebe nenechala dlouho čekat – „Tohle už je přes čáru,“ vzkázal přes blízkého člověka herec. Mezitím eskaluje i jejich spor o Rozárku…
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
Vysněná dovolená skončila hrůznou tragédií. Český turista (†40), který se s manželkou vydal na třetí nejvyšší horu Madeiry Pico do Arierio, přišel o život po pádu z vyhlídky. Podle informací TV Nova se snažil pořídit jedinečnou fotografii mimo značenou trasu. "Foukal silný boční vítr, pak vám uklouzne noha a je to," popsala místní žena podmínky na místě neštěstí. Zásah vrtulníku ani záchranářů mu už život nezachránil.
Lesk červeného koberce, hvězdy filmového plátna i závodních tratí a dlouho očekávaná premiéra. V New Yorku se v pondělí večer odehrálo slavnostní uvedení filmu F1: The Movie, v němž hlavní roli ztvárnil Brad Pitt. Na rozdíl od nadšených fanoušků a filmových celebrit ale jeden z účastníků – jezdec Ferrari Carlos Sainz – upozornil, že snímek je především hollywoodskou fikcí.
Ačkoliv to zní neuvěřitelně, někteří lidé opravdu vykazují imunitní reakce na těla jiných lidí. Tento vzácný, ale vážný jev zůstává pro lékaře záhadou, přestože existují případy, které ukazují, že lidské tělo může reagovat na pachy, pot, sliny, nebo dokonce semeno druhých způsobem, který připomíná alergii.
Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.