Nedávné úmrtí mladého muže ve vazbě keňské policie znovu vyvolalo vlnu veřejného pobouření a připomnělo hluboce zakořeněné problémy s brutalitou a beztrestností bezpečnostních složek v zemi.
I přes existenci několika dohledových mechanismů a opakované sliby reforem se v Keni stále nedaří zajistit, aby byli pachatelé policejního násilí voláni k odpovědnosti. Podle odborníka na vládnutí a policejní reformy Douglase Lucase Kivoie z vládního institutu KIPPRA se jedná o dlouhodobý a systémový problém.
Historické kořeny brutality sahají do koloniální éry, kdy byla keňská policie využívána jako nástroj útlaku. Po získání nezávislosti v roce 1963 sice došlo k několika pokusům o reformu, ale žádný z nich zásadně nezměnil způsob fungování sboru.
Vlády včetně režimu prezidenta Daniela arapa Moie i v současnosti využívají policii k potlačování protestů a disentu. Reakce státu na masové demonstrace v červnu 2024 byly mimořádně násilné, protože vládnoucí elity považují veřejné projevy nesouhlasu za hrozbu vlastní autoritě.
Brutální praktiky policie jsou podle odborníků podporovány nedostatečnými vnitřními kontrolními mechanismy, tichou loajalitou mezi policisty a absencí účinných sankcí. Profesní postupy často závisí více na politických vazbách než na odborné kvalifikaci. To vše přispívá ke kultuře beztrestnosti, která se prohlubuje i kvůli nedostatečné motivaci a mizerným pracovním podmínkám včetně nízkých platů a přetížení.
Nezávislé orgány dohledu, jako je Úřad pro dohled nad policií (IPOA), vznikly s cílem řešit pochybení policistů. IPOA byla založena v roce 2011 po krvavých nepokojích po volbách 2007–2008. Ačkoli úřad doporučil tisíce stíhání, dosáhl jen mizivého počtu odsouzení.
Důvodem je kombinace nedostatečného financování, malého personálního obsazení a nedostatečné spolupráce ze strany samotné policie. V mnoha případech byly vyšetřovací procesy sabotovány záměrným zatajováním nebo manipulací s důkazy.
Další institucí s dohledovou funkcí je Vnitřní kontrolní jednotka policie, která však často čelí obviněním z podjatosti a krytí provinilců. Obvyklým "trestem" za policejní násilí je pouhé převelení pachatele na jiné pracoviště.
Soudní moc a státní zastupitelství rovněž selhávají. Vyšetřování trvá roky, případné soudy končí zproštěním viníka, a mnoho případů spadne pod stůl kvůli mizerně provedeným vyšetřováním, která provádí samotná policie – často jako podezřelá strana.
Ústřední policejní komise, jež by měla dohlížet na přijímání, povyšování a kázeňské řízení policistů, je podle kritiků pod politickým vlivem. Podobně občanská společnost a média, která pravidelně upozorňují na případy násilí, dosahují jen dočasného efektu. Navzdory dokumentaci Amnesty International či Keňské komise pro lidská práva zůstává většina případů bez odezvy.
Kivoio upozorňuje, že hlavní překážkou reforem je nedostatek politické vůle. Mocenské elity mají z násilného aparátu prospěch, proto systematicky sabotují snahy o změnu. V krajních případech se uchylují k zastrašování nebo dokonce likvidaci svědků.
Reformy podle něj musí začít u posílení nezávislosti dozorových orgánů, úpravy zákonů a poskytnutí moderní techniky pro vyšetřování. Obrovský důraz by měl být kladen i na změnu policejního výcviku – z militarizovaného na komunitně orientovaný, s důrazem na komunikaci, deeskalaci a profesionalitu.
Bez zásadní proměny systému, která bude zahrnovat i reformu soudnictví a aktivní odpovědnost politických špiček, se situace nezlepší. Pokud keňská vláda nenastolí nulovou toleranci vůči policejní brutalitě, připomínka protestů z června 2024 zůstane jen dalším datem, kdy stát napadl, zmrzačil a umlčel vlastní občany – a unikl bez trestu.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.