Letošní letní tábory budou podle předběžných odhadů o něco dražší než v loňském roce. Organizátoři hlásí nárůst cen v řádu jednotek procent – nejčastěji do 5 %. Zdražení je však oproti minulým rokům mírné a nečeká se žádný dramatický skok.
Hlavními tahouny mírného zdražení jsou především rostoucí náklady na potraviny, zejména na mléčné výrobky – jogurty, sýry nebo mléko, které tvoří základ dětské stravy. Dochází tak ke zvýšení tzv. stravovací normy, tedy částky, kterou organizátoři vyčleňují na denní jídlo pro jedno dítě.
Vedle potravin hrají roli také náklady na pronájmy tábořišť, pořízení vybavení či materiálu. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly – letos zůstávají relativně stabilní a do kalkulace tábornického rozpočtu zasahují jen minimálně.
Navzdory mírnému zdražení zůstávají letní tábory jednou z cenově dostupnějších forem prázdninového vyžití pro děti. I tak ale představují tábory pro mnoho rodin určitou finanční zátěž. V období, kdy inflace postupně ztrácí dech, ale zároveň reálné příjmy mnoha rodin stále nestačí na návrat k předpandemickému životnímu standardu, přichází vhod možnost čerpat různé příspěvky.
Nejvýraznějším zdrojem úlevy jsou zdravotní pojišťovny. Šest z nich letos poskytuje příspěvky v rozmezí zhruba 500 až 1500 korun na dítě. Podmínky se liší – někdy je nutné, aby šlo o sportovní tábor, jindy musí pobyt trvat alespoň pět či sedm dní. Nejštědřejší jsou Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna, které nabízejí až 1500 korun, zatímco pojišťovna ministerstva vnitra přispívá 500 korun v rámci svého letního programu.
Kdo si navíc dobře stojí u svého zaměstnavatele, může využít i firemní benefity. Některé podniky totiž přispívají na tábory buďto přímo, nebo mají uzavřené dohody s pořadateli. Výraznou pomoc mohou nabídnout také odborové svazy. Pokud je alespoň jeden z rodičů členem některého z nich, zejména těch sdružených pod ČMKOS, může rodina čerpat slevy, které konečnou cenu tábora sníží o stovky korun.
Zdražení táborů v řádu jednotek procent nepředstavuje zásadní zásah do rodinných rozpočtů. Pro ty, kteří využijí dostupné příspěvky od pojišťoven, zaměstnavatelů či odborů, může zůstat výsledná cena prakticky stejná jako loni.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Zatímco někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv varuje před třetí světovou válkou, šéf Bílého domu Donald Trump stupňuje tlak. Skutečná změna se však odehrává jinde, válka se proměňuje a místo reálného boje ozbrojených sil přichází kybernetické útoky, ekonomické nátlaky a informační manipulace. Konflikt mezi Západem a Ruskem ukazuje, že hranice mezi válkou a mírem se stírá, a svět vstupuje do éry hybridního soupeření globálního rozsahu.
Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.