Letní tábory letos mírně podraží. Rodiče však mohou sáhnout po příspěvcích

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Lukáš Kovanda 12. dubna 2025 12:31
Sdílej:

Letošní letní tábory budou podle předběžných odhadů o něco dražší než v loňském roce. Organizátoři hlásí nárůst cen v řádu jednotek procent – nejčastěji do 5 %. Zdražení je však oproti minulým rokům mírné a nečeká se žádný dramatický skok.

Hlavními tahouny mírného zdražení jsou především rostoucí náklady na potraviny, zejména na mléčné výrobky – jogurty, sýry nebo mléko, které tvoří základ dětské stravy. Dochází tak ke zvýšení tzv. stravovací normy, tedy částky, kterou organizátoři vyčleňují na denní jídlo pro jedno dítě.

Vedle potravin hrají roli také náklady na pronájmy tábořišť, pořízení vybavení či materiálu. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly – letos zůstávají relativně stabilní a do kalkulace tábornického rozpočtu zasahují jen minimálně.

Navzdory mírnému zdražení zůstávají letní tábory jednou z cenově dostupnějších forem prázdninového vyžití pro děti. I tak ale představují tábory pro mnoho rodin určitou finanční zátěž. V období, kdy inflace postupně ztrácí dech, ale zároveň reálné příjmy mnoha rodin stále nestačí na návrat k předpandemickému životnímu standardu, přichází vhod možnost čerpat různé příspěvky.

Nejvýraznějším zdrojem úlevy jsou zdravotní pojišťovny. Šest z nich letos poskytuje příspěvky v rozmezí zhruba 500 až 1500 korun na dítě. Podmínky se liší – někdy je nutné, aby šlo o sportovní tábor, jindy musí pobyt trvat alespoň pět či sedm dní. Nejštědřejší jsou Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna, které nabízejí až 1500 korun, zatímco pojišťovna ministerstva vnitra přispívá 500 korun v rámci svého letního programu.

Kdo si navíc dobře stojí u svého zaměstnavatele, může využít i firemní benefity. Některé podniky totiž přispívají na tábory buďto přímo, nebo mají uzavřené dohody s pořadateli. Výraznou pomoc mohou nabídnout také odborové svazy. Pokud je alespoň jeden z rodičů členem některého z nich, zejména těch sdružených pod ČMKOS, může rodina čerpat slevy, které konečnou cenu tábora sníží o stovky korun.

Zdražení táborů v řádu jednotek procent nepředstavuje zásadní zásah do rodinných rozpočtů. Pro ty, kteří využijí dostupné příspěvky od pojišťoven, zaměstnavatelů či odborů, může zůstat výsledná cena prakticky stejná jako loni.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.