Letošní letní tábory budou podle předběžných odhadů o něco dražší než v loňském roce. Organizátoři hlásí nárůst cen v řádu jednotek procent – nejčastěji do 5 %. Zdražení je však oproti minulým rokům mírné a nečeká se žádný dramatický skok.
Hlavními tahouny mírného zdražení jsou především rostoucí náklady na potraviny, zejména na mléčné výrobky – jogurty, sýry nebo mléko, které tvoří základ dětské stravy. Dochází tak ke zvýšení tzv. stravovací normy, tedy částky, kterou organizátoři vyčleňují na denní jídlo pro jedno dítě.
Vedle potravin hrají roli také náklady na pronájmy tábořišť, pořízení vybavení či materiálu. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly – letos zůstávají relativně stabilní a do kalkulace tábornického rozpočtu zasahují jen minimálně.
Navzdory mírnému zdražení zůstávají letní tábory jednou z cenově dostupnějších forem prázdninového vyžití pro děti. I tak ale představují tábory pro mnoho rodin určitou finanční zátěž. V období, kdy inflace postupně ztrácí dech, ale zároveň reálné příjmy mnoha rodin stále nestačí na návrat k předpandemickému životnímu standardu, přichází vhod možnost čerpat různé příspěvky.
Nejvýraznějším zdrojem úlevy jsou zdravotní pojišťovny. Šest z nich letos poskytuje příspěvky v rozmezí zhruba 500 až 1500 korun na dítě. Podmínky se liší – někdy je nutné, aby šlo o sportovní tábor, jindy musí pobyt trvat alespoň pět či sedm dní. Nejštědřejší jsou Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna, které nabízejí až 1500 korun, zatímco pojišťovna ministerstva vnitra přispívá 500 korun v rámci svého letního programu.
Kdo si navíc dobře stojí u svého zaměstnavatele, může využít i firemní benefity. Některé podniky totiž přispívají na tábory buďto přímo, nebo mají uzavřené dohody s pořadateli. Výraznou pomoc mohou nabídnout také odborové svazy. Pokud je alespoň jeden z rodičů členem některého z nich, zejména těch sdružených pod ČMKOS, může rodina čerpat slevy, které konečnou cenu tábora sníží o stovky korun.
Zdražení táborů v řádu jednotek procent nepředstavuje zásadní zásah do rodinných rozpočtů. Pro ty, kteří využijí dostupné příspěvky od pojišťoven, zaměstnavatelů či odborů, může zůstat výsledná cena prakticky stejná jako loni.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.