Letošní letní tábory budou podle předběžných odhadů o něco dražší než v loňském roce. Organizátoři hlásí nárůst cen v řádu jednotek procent – nejčastěji do 5 %. Zdražení je však oproti minulým rokům mírné a nečeká se žádný dramatický skok.
Hlavními tahouny mírného zdražení jsou především rostoucí náklady na potraviny, zejména na mléčné výrobky – jogurty, sýry nebo mléko, které tvoří základ dětské stravy. Dochází tak ke zvýšení tzv. stravovací normy, tedy částky, kterou organizátoři vyčleňují na denní jídlo pro jedno dítě.
Vedle potravin hrají roli také náklady na pronájmy tábořišť, pořízení vybavení či materiálu. Naproti tomu ceny energií a dopravy – faktory, které v minulých dvou letech citelně zdražovaly – letos zůstávají relativně stabilní a do kalkulace tábornického rozpočtu zasahují jen minimálně.
Navzdory mírnému zdražení zůstávají letní tábory jednou z cenově dostupnějších forem prázdninového vyžití pro děti. I tak ale představují tábory pro mnoho rodin určitou finanční zátěž. V období, kdy inflace postupně ztrácí dech, ale zároveň reálné příjmy mnoha rodin stále nestačí na návrat k předpandemickému životnímu standardu, přichází vhod možnost čerpat různé příspěvky.
Nejvýraznějším zdrojem úlevy jsou zdravotní pojišťovny. Šest z nich letos poskytuje příspěvky v rozmezí zhruba 500 až 1500 korun na dítě. Podmínky se liší – někdy je nutné, aby šlo o sportovní tábor, jindy musí pobyt trvat alespoň pět či sedm dní. Nejštědřejší jsou Česká průmyslová zdravotní pojišťovna a Revírní bratrská pokladna, které nabízejí až 1500 korun, zatímco pojišťovna ministerstva vnitra přispívá 500 korun v rámci svého letního programu.
Kdo si navíc dobře stojí u svého zaměstnavatele, může využít i firemní benefity. Některé podniky totiž přispívají na tábory buďto přímo, nebo mají uzavřené dohody s pořadateli. Výraznou pomoc mohou nabídnout také odborové svazy. Pokud je alespoň jeden z rodičů členem některého z nich, zejména těch sdružených pod ČMKOS, může rodina čerpat slevy, které konečnou cenu tábora sníží o stovky korun.
Zdražení táborů v řádu jednotek procent nepředstavuje zásadní zásah do rodinných rozpočtů. Pro ty, kteří využijí dostupné příspěvky od pojišťoven, zaměstnavatelů či odborů, může zůstat výsledná cena prakticky stejná jako loni.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.