Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Bezpečnost pasažérů je hlavní prioritou každé letecké společnosti. A jak ukazuje historie, civilní letectví a vojenské konflikty se příliš neslučují. Příkladem budiž tragédie letu Iran Air 655, který byl v roce 1988 sestřelen americkým válečným plavidlem, nebo let MH17 malajsijských aerolinií, jenž byl zničen raketou nad Ukrajinou v roce 2014. Tyto tragédie jasně ukazují, jak křehké je civilní letectví ve válečných zónách.
Letecké společnosti proto podle The Conversation nečekají a přijímají okamžitá opatření. V souladu s požadavky Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) musí mít každá aerolinka zavedený tzv. Safety Management System – systém řízení bezpečnosti, který zahrnuje identifikaci rizik, jejich hodnocení a zavádění zmírňujících opatření.
Jedním z nejviditelnějších bezpečnostních opatření je změna leteckých tras. V reakci na současné napětí již letecký provoz výrazně omezil využívání vzdušného prostoru Íránu, Iráku, Sýrie, Izraele, Jordánska, Palestiny i Libanonu. Stejně tak se nelétá nad Ukrajinou. Na serveru Flightradar24 je situace zřetelná – velké oblasti Středního východu zejí prázdnotou.
Přesměrování letů však není bez následků. Letecký provoz se koncentruje do menších oblastí, což klade vyšší nároky na řízení letového provozu i posádky letadel. Změny tras také znamenají delší dobu letu, vyšší spotřebu paliva a tím i vyšší provozní náklady.
Dopady se mohou postupně promítnout i do cen letenek. Ty sice zůstávají pro již prodané lety nezměněné, ale pokud bude nestabilita v regionu pokračovat, cestující mohou očekávat růst cen. A to nejen kvůli delším trasám. Klíčovým faktorem je i cena leteckého paliva – Jet-A1, vyráběného z ropy.
V případě, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, jedno z nejdůležitějších ropných úžin světa, cena ropy by mohla dramaticky vzrůst. A s ní i náklady aerolinek. I když se takový krok zatím nejeví jako pravděpodobný, riziko nelze zcela vyloučit.
V sázce je ale víc než jen finance. Letecká spojení skrze Blízký východ umožňují hladké přesuny mezi kontinenty a hrají zásadní roli v globální konektivitě. V případě dlouhodobějšího konfliktu hrozí narušení této dopravní sítě. Pojištění letadel by se mohlo prodražit a to by vedlo k dalšímu nárůstu cen pro cestující.
Dalším problémem je důvěra cestujících. Vládní varování a doporučení cestovatelským veřejnostem mohou vést k poklesu zájmu o cestování do daného regionu – a následně k poklesu rezervací a příjmů aerolinek. Přitom ještě nedávno překonávaly počty pasažérů úroveň z období před pandemií a odborníci předpovídali další růst.
I přes složitou situaci zůstává letecká doprava nejbezpečnější formou cestování. Aerolinky dělají vše pro to, aby zajistily bezpečnost letů a udržely důvěru cestujících i v době zvýšeného rizika. V neklidných časech, kdy se politické napětí přelévá i do vzdušného prostoru, se profesionální a předvídavý přístup stává klíčem k ochraně cestujících i stability globálního letectví.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.