Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Bezpečnost pasažérů je hlavní prioritou každé letecké společnosti. A jak ukazuje historie, civilní letectví a vojenské konflikty se příliš neslučují. Příkladem budiž tragédie letu Iran Air 655, který byl v roce 1988 sestřelen americkým válečným plavidlem, nebo let MH17 malajsijských aerolinií, jenž byl zničen raketou nad Ukrajinou v roce 2014. Tyto tragédie jasně ukazují, jak křehké je civilní letectví ve válečných zónách.
Letecké společnosti proto podle The Conversation nečekají a přijímají okamžitá opatření. V souladu s požadavky Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) musí mít každá aerolinka zavedený tzv. Safety Management System – systém řízení bezpečnosti, který zahrnuje identifikaci rizik, jejich hodnocení a zavádění zmírňujících opatření.
Jedním z nejviditelnějších bezpečnostních opatření je změna leteckých tras. V reakci na současné napětí již letecký provoz výrazně omezil využívání vzdušného prostoru Íránu, Iráku, Sýrie, Izraele, Jordánska, Palestiny i Libanonu. Stejně tak se nelétá nad Ukrajinou. Na serveru Flightradar24 je situace zřetelná – velké oblasti Středního východu zejí prázdnotou.
Přesměrování letů však není bez následků. Letecký provoz se koncentruje do menších oblastí, což klade vyšší nároky na řízení letového provozu i posádky letadel. Změny tras také znamenají delší dobu letu, vyšší spotřebu paliva a tím i vyšší provozní náklady.
Dopady se mohou postupně promítnout i do cen letenek. Ty sice zůstávají pro již prodané lety nezměněné, ale pokud bude nestabilita v regionu pokračovat, cestující mohou očekávat růst cen. A to nejen kvůli delším trasám. Klíčovým faktorem je i cena leteckého paliva – Jet-A1, vyráběného z ropy.
V případě, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, jedno z nejdůležitějších ropných úžin světa, cena ropy by mohla dramaticky vzrůst. A s ní i náklady aerolinek. I když se takový krok zatím nejeví jako pravděpodobný, riziko nelze zcela vyloučit.
V sázce je ale víc než jen finance. Letecká spojení skrze Blízký východ umožňují hladké přesuny mezi kontinenty a hrají zásadní roli v globální konektivitě. V případě dlouhodobějšího konfliktu hrozí narušení této dopravní sítě. Pojištění letadel by se mohlo prodražit a to by vedlo k dalšímu nárůstu cen pro cestující.
Dalším problémem je důvěra cestujících. Vládní varování a doporučení cestovatelským veřejnostem mohou vést k poklesu zájmu o cestování do daného regionu – a následně k poklesu rezervací a příjmů aerolinek. Přitom ještě nedávno překonávaly počty pasažérů úroveň z období před pandemií a odborníci předpovídali další růst.
I přes složitou situaci zůstává letecká doprava nejbezpečnější formou cestování. Aerolinky dělají vše pro to, aby zajistily bezpečnost letů a udržely důvěru cestujících i v době zvýšeného rizika. V neklidných časech, kdy se politické napětí přelévá i do vzdušného prostoru, se profesionální a předvídavý přístup stává klíčem k ochraně cestujících i stability globálního letectví.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.