Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Bezpečnost pasažérů je hlavní prioritou každé letecké společnosti. A jak ukazuje historie, civilní letectví a vojenské konflikty se příliš neslučují. Příkladem budiž tragédie letu Iran Air 655, který byl v roce 1988 sestřelen americkým válečným plavidlem, nebo let MH17 malajsijských aerolinií, jenž byl zničen raketou nad Ukrajinou v roce 2014. Tyto tragédie jasně ukazují, jak křehké je civilní letectví ve válečných zónách.
Letecké společnosti proto podle The Conversation nečekají a přijímají okamžitá opatření. V souladu s požadavky Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) musí mít každá aerolinka zavedený tzv. Safety Management System – systém řízení bezpečnosti, který zahrnuje identifikaci rizik, jejich hodnocení a zavádění zmírňujících opatření.
Jedním z nejviditelnějších bezpečnostních opatření je změna leteckých tras. V reakci na současné napětí již letecký provoz výrazně omezil využívání vzdušného prostoru Íránu, Iráku, Sýrie, Izraele, Jordánska, Palestiny i Libanonu. Stejně tak se nelétá nad Ukrajinou. Na serveru Flightradar24 je situace zřetelná – velké oblasti Středního východu zejí prázdnotou.
Přesměrování letů však není bez následků. Letecký provoz se koncentruje do menších oblastí, což klade vyšší nároky na řízení letového provozu i posádky letadel. Změny tras také znamenají delší dobu letu, vyšší spotřebu paliva a tím i vyšší provozní náklady.
Dopady se mohou postupně promítnout i do cen letenek. Ty sice zůstávají pro již prodané lety nezměněné, ale pokud bude nestabilita v regionu pokračovat, cestující mohou očekávat růst cen. A to nejen kvůli delším trasám. Klíčovým faktorem je i cena leteckého paliva – Jet-A1, vyráběného z ropy.
V případě, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, jedno z nejdůležitějších ropných úžin světa, cena ropy by mohla dramaticky vzrůst. A s ní i náklady aerolinek. I když se takový krok zatím nejeví jako pravděpodobný, riziko nelze zcela vyloučit.
V sázce je ale víc než jen finance. Letecká spojení skrze Blízký východ umožňují hladké přesuny mezi kontinenty a hrají zásadní roli v globální konektivitě. V případě dlouhodobějšího konfliktu hrozí narušení této dopravní sítě. Pojištění letadel by se mohlo prodražit a to by vedlo k dalšímu nárůstu cen pro cestující.
Dalším problémem je důvěra cestujících. Vládní varování a doporučení cestovatelským veřejnostem mohou vést k poklesu zájmu o cestování do daného regionu – a následně k poklesu rezervací a příjmů aerolinek. Přitom ještě nedávno překonávaly počty pasažérů úroveň z období před pandemií a odborníci předpovídali další růst.
I přes složitou situaci zůstává letecká doprava nejbezpečnější formou cestování. Aerolinky dělají vše pro to, aby zajistily bezpečnost letů a udržely důvěru cestujících i v době zvýšeného rizika. V neklidných časech, kdy se politické napětí přelévá i do vzdušného prostoru, se profesionální a předvídavý přístup stává klíčem k ochraně cestujících i stability globálního letectví.
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.