Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Trump oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot a přepadových střel, které budou hrazeny evropskými spojenci v NATO, zejména Německem. Informoval o tom během schůzky s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem v Bílém domě. První systémy mají dorazit během několika dní, což je podle expertů významný krok, protože Ukrajina má momentálně pouze šest plně funkčních baterií Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním večerním projevu poděkoval americkému prezidentovi za jeho ochotu bránit životy ukrajinských občanů. Zmínil i „produktivní“ jednání s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, které proběhlo přímo v Kyjevě. Později oznámil, že osobně mluvil jak s Trumpem, tak s Ruttem.
Jednoslovnou reakci, která vystihla náladu v Zelenského okolí, sdílel člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko: „Cool.“
Zlepšení vztahů s Washingtonem je v kontrastu s neúspěšným únorovým setkáním Zelenského s Trumpem, které bylo pro ukrajinskou diplomacii fiaskem. Nicméně ne všichni Ukrajinci věří, že nově oznámený balík vojenské pomoci a výhrůžka sankcemi za 50 dní dokáže Kreml odradit.
Nezávislá poslankyně a častá kritička prezidenta Mariana Bezuhla označila Trumpův plán za prázdnou „hru“ a tvrdě ho zkritizovala: „Trump dal Putinovi dalších 50 dní na dobytí Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích. V narážce na aktuální boje na východě země dodala: „Tak uvidíme, volná cesta až k Dněpru nebo Kramatorsku – všechno je na dosah.“
Ruská reakce byla převážně posměšná. Vysoce postavený zákonodárce Konstantin Kosačov označil Trumpovo ultimátum za „horký vzduch“ a spekuloval, že během 50 dní se může změnit situace jak na bojišti, tak v hlavách politiků v USA i v NATO. Populární prokremelský bloger Jurij Podoljaka tvrdil, že Trump své „názory“ může během několika týdnů několikrát změnit.
Náladu na ruských trzích potvrzuje růst hlavního moskevského akciového indexu o více než 2,5 % krátce po americkém oznámení. Tím se rozplynuly předchozí obavy ruské státní televize, že by Trump mohl povolit dodávky raket s dosahem až na Moskvu.
Přesto se i v Rusku objevily hlasy, že Trumpův vztah s Putinem se výrazně proměnil. Prokremelský analytik Sergej Markov napsal: „Dnešním dnem začíná nová realita. Trump teď tlačí jen na Rusko a podporuje Ukrajinu.“
V ukrajinské společnosti ale zároveň panuje rozčarování z toho, že trvalo téměř půl roku, než Trumpova administrativa přistoupila k významné vojenské pomoci – právě v době, kdy jsou ukrajinská města pod těžkou palbou. Minulý týden Rusko podniklo sedmihodinový útok na Kyjev, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň vypálilo rekordních 741 dronů a balistických raket napříč celou zemí.
Novinář Illia Ponomarenko na sociálních sítích vyjádřil hořkost nad tím, že Trump údajně věřil Putinovým „rafinovaným lžím“ místo hlasům, které varovaly před jeho agresí. „Kolik ukrajinských životů mohlo být zachráněno, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem, a ne tomu kanibalovi na druhém konci telefonu?“ ptal se. Podle něj prezident podlehl iluzi, že „může dosáhnout míru tím, že bude agresora krmit a povzbuzovat jeho apetit“.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.