Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Trump oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot a přepadových střel, které budou hrazeny evropskými spojenci v NATO, zejména Německem. Informoval o tom během schůzky s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem v Bílém domě. První systémy mají dorazit během několika dní, což je podle expertů významný krok, protože Ukrajina má momentálně pouze šest plně funkčních baterií Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním večerním projevu poděkoval americkému prezidentovi za jeho ochotu bránit životy ukrajinských občanů. Zmínil i „produktivní“ jednání s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, které proběhlo přímo v Kyjevě. Později oznámil, že osobně mluvil jak s Trumpem, tak s Ruttem.
Jednoslovnou reakci, která vystihla náladu v Zelenského okolí, sdílel člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko: „Cool.“
Zlepšení vztahů s Washingtonem je v kontrastu s neúspěšným únorovým setkáním Zelenského s Trumpem, které bylo pro ukrajinskou diplomacii fiaskem. Nicméně ne všichni Ukrajinci věří, že nově oznámený balík vojenské pomoci a výhrůžka sankcemi za 50 dní dokáže Kreml odradit.
Nezávislá poslankyně a častá kritička prezidenta Mariana Bezuhla označila Trumpův plán za prázdnou „hru“ a tvrdě ho zkritizovala: „Trump dal Putinovi dalších 50 dní na dobytí Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích. V narážce na aktuální boje na východě země dodala: „Tak uvidíme, volná cesta až k Dněpru nebo Kramatorsku – všechno je na dosah.“
Ruská reakce byla převážně posměšná. Vysoce postavený zákonodárce Konstantin Kosačov označil Trumpovo ultimátum za „horký vzduch“ a spekuloval, že během 50 dní se může změnit situace jak na bojišti, tak v hlavách politiků v USA i v NATO. Populární prokremelský bloger Jurij Podoljaka tvrdil, že Trump své „názory“ může během několika týdnů několikrát změnit.
Náladu na ruských trzích potvrzuje růst hlavního moskevského akciového indexu o více než 2,5 % krátce po americkém oznámení. Tím se rozplynuly předchozí obavy ruské státní televize, že by Trump mohl povolit dodávky raket s dosahem až na Moskvu.
Přesto se i v Rusku objevily hlasy, že Trumpův vztah s Putinem se výrazně proměnil. Prokremelský analytik Sergej Markov napsal: „Dnešním dnem začíná nová realita. Trump teď tlačí jen na Rusko a podporuje Ukrajinu.“
V ukrajinské společnosti ale zároveň panuje rozčarování z toho, že trvalo téměř půl roku, než Trumpova administrativa přistoupila k významné vojenské pomoci – právě v době, kdy jsou ukrajinská města pod těžkou palbou. Minulý týden Rusko podniklo sedmihodinový útok na Kyjev, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň vypálilo rekordních 741 dronů a balistických raket napříč celou zemí.
Novinář Illia Ponomarenko na sociálních sítích vyjádřil hořkost nad tím, že Trump údajně věřil Putinovým „rafinovaným lžím“ místo hlasům, které varovaly před jeho agresí. „Kolik ukrajinských životů mohlo být zachráněno, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem, a ne tomu kanibalovi na druhém konci telefonu?“ ptal se. Podle něj prezident podlehl iluzi, že „může dosáhnout míru tím, že bude agresora krmit a povzbuzovat jeho apetit“.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.
V souvislosti s prohlubující se humanitární krizí v Pásmu Gazy se v Evropské unii stále hlasitěji ozývají výzvy k ráznějšímu postupu vůči Izraeli. V červnu 2025 například Španělsko, Irsko a Slovinsko požádaly o pozastavení platnosti Asociační dohody mezi EU a Izraelem. Švédsko pak apelovalo na sankce vůči izraelským ministrům, kteří aktivně podporují nelegální osidlování a blokují dvoustátní řešení konfliktu.
Jednat s protivníkem, pro nějž je válka nikoli prostředkem, ale podmínkou vlastní existence, je takřka nemožné. Izrael čelí asymetrickým konfliktům, kde jeho nepřátelé nejsou státy, ale militantní hnutí, jejichž síla roste s každou další vlnou násilí. Tradiční diplomacie na ně nestačí, protože tyto války vyžadují trpělivost, alternativní přístupy a odvahu přiznat, že vojenské vítězství není řešením.
Globální oteplování se od roku 2010 znatelně zrychlilo a vedlo ke vlně rekordně teplých let. Důvody tohoto jevu zůstávaly nejasné – až dosud. Nová studie mezinárodního týmu klimatologů naznačuje, že jedním z klíčových faktorů může být čistší vzduch ve východní Asii, zejména v Číně.
Americký prezident Donald Trump v úterním rozhovoru pro BBC uvedl, že Severoatlantická aliance už podle něj není „zastaralá“. Naopak – jak řekl – „se stává opakem toho“, protože ostatní členové nyní „platí své účty“.
Mario Draghi si v poklidném důchodu sotva zvykl na ticho, když mu v září 2023 zazvonil telefon. Volala kancelář Ursuly von der Leyenové. Evropská komise potřebovala pomoc s úkolem, který nelze označit jinak než za herkulovský: najít způsob, jak znovu učinit Evropu konkurenceschopnou. Draghi, bývalý premiér Itálie a bývalý šéf Evropské centrální banky, po pár dnech váhání kývl.
Zatímco Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně ostře hovořil o nových dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu — financovaných evropskými spojenci — a hrozil zavedením nových cel, která by mohla výrazně zasáhnout ruské válečné finance, reakce Moskvy byla překvapivě klidná. Ruský akciový trh naopak zaznamenal nárůst o 2,7 %, což naznačuje, že si investoři oddychli.
Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.