Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Trump oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot a přepadových střel, které budou hrazeny evropskými spojenci v NATO, zejména Německem. Informoval o tom během schůzky s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem v Bílém domě. První systémy mají dorazit během několika dní, což je podle expertů významný krok, protože Ukrajina má momentálně pouze šest plně funkčních baterií Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním večerním projevu poděkoval americkému prezidentovi za jeho ochotu bránit životy ukrajinských občanů. Zmínil i „produktivní“ jednání s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, které proběhlo přímo v Kyjevě. Později oznámil, že osobně mluvil jak s Trumpem, tak s Ruttem.
Jednoslovnou reakci, která vystihla náladu v Zelenského okolí, sdílel člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko: „Cool.“
Zlepšení vztahů s Washingtonem je v kontrastu s neúspěšným únorovým setkáním Zelenského s Trumpem, které bylo pro ukrajinskou diplomacii fiaskem. Nicméně ne všichni Ukrajinci věří, že nově oznámený balík vojenské pomoci a výhrůžka sankcemi za 50 dní dokáže Kreml odradit.
Nezávislá poslankyně a častá kritička prezidenta Mariana Bezuhla označila Trumpův plán za prázdnou „hru“ a tvrdě ho zkritizovala: „Trump dal Putinovi dalších 50 dní na dobytí Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích. V narážce na aktuální boje na východě země dodala: „Tak uvidíme, volná cesta až k Dněpru nebo Kramatorsku – všechno je na dosah.“
Ruská reakce byla převážně posměšná. Vysoce postavený zákonodárce Konstantin Kosačov označil Trumpovo ultimátum za „horký vzduch“ a spekuloval, že během 50 dní se může změnit situace jak na bojišti, tak v hlavách politiků v USA i v NATO. Populární prokremelský bloger Jurij Podoljaka tvrdil, že Trump své „názory“ může během několika týdnů několikrát změnit.
Náladu na ruských trzích potvrzuje růst hlavního moskevského akciového indexu o více než 2,5 % krátce po americkém oznámení. Tím se rozplynuly předchozí obavy ruské státní televize, že by Trump mohl povolit dodávky raket s dosahem až na Moskvu.
Přesto se i v Rusku objevily hlasy, že Trumpův vztah s Putinem se výrazně proměnil. Prokremelský analytik Sergej Markov napsal: „Dnešním dnem začíná nová realita. Trump teď tlačí jen na Rusko a podporuje Ukrajinu.“
V ukrajinské společnosti ale zároveň panuje rozčarování z toho, že trvalo téměř půl roku, než Trumpova administrativa přistoupila k významné vojenské pomoci – právě v době, kdy jsou ukrajinská města pod těžkou palbou. Minulý týden Rusko podniklo sedmihodinový útok na Kyjev, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň vypálilo rekordních 741 dronů a balistických raket napříč celou zemí.
Novinář Illia Ponomarenko na sociálních sítích vyjádřil hořkost nad tím, že Trump údajně věřil Putinovým „rafinovaným lžím“ místo hlasům, které varovaly před jeho agresí. „Kolik ukrajinských životů mohlo být zachráněno, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem, a ne tomu kanibalovi na druhém konci telefonu?“ ptal se. Podle něj prezident podlehl iluzi, že „může dosáhnout míru tím, že bude agresora krmit a povzbuzovat jeho apetit“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.