Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Trump oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot a přepadových střel, které budou hrazeny evropskými spojenci v NATO, zejména Německem. Informoval o tom během schůzky s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem v Bílém domě. První systémy mají dorazit během několika dní, což je podle expertů významný krok, protože Ukrajina má momentálně pouze šest plně funkčních baterií Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním večerním projevu poděkoval americkému prezidentovi za jeho ochotu bránit životy ukrajinských občanů. Zmínil i „produktivní“ jednání s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, které proběhlo přímo v Kyjevě. Později oznámil, že osobně mluvil jak s Trumpem, tak s Ruttem.
Jednoslovnou reakci, která vystihla náladu v Zelenského okolí, sdílel člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko: „Cool.“
Zlepšení vztahů s Washingtonem je v kontrastu s neúspěšným únorovým setkáním Zelenského s Trumpem, které bylo pro ukrajinskou diplomacii fiaskem. Nicméně ne všichni Ukrajinci věří, že nově oznámený balík vojenské pomoci a výhrůžka sankcemi za 50 dní dokáže Kreml odradit.
Nezávislá poslankyně a častá kritička prezidenta Mariana Bezuhla označila Trumpův plán za prázdnou „hru“ a tvrdě ho zkritizovala: „Trump dal Putinovi dalších 50 dní na dobytí Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích. V narážce na aktuální boje na východě země dodala: „Tak uvidíme, volná cesta až k Dněpru nebo Kramatorsku – všechno je na dosah.“
Ruská reakce byla převážně posměšná. Vysoce postavený zákonodárce Konstantin Kosačov označil Trumpovo ultimátum za „horký vzduch“ a spekuloval, že během 50 dní se může změnit situace jak na bojišti, tak v hlavách politiků v USA i v NATO. Populární prokremelský bloger Jurij Podoljaka tvrdil, že Trump své „názory“ může během několika týdnů několikrát změnit.
Náladu na ruských trzích potvrzuje růst hlavního moskevského akciového indexu o více než 2,5 % krátce po americkém oznámení. Tím se rozplynuly předchozí obavy ruské státní televize, že by Trump mohl povolit dodávky raket s dosahem až na Moskvu.
Přesto se i v Rusku objevily hlasy, že Trumpův vztah s Putinem se výrazně proměnil. Prokremelský analytik Sergej Markov napsal: „Dnešním dnem začíná nová realita. Trump teď tlačí jen na Rusko a podporuje Ukrajinu.“
V ukrajinské společnosti ale zároveň panuje rozčarování z toho, že trvalo téměř půl roku, než Trumpova administrativa přistoupila k významné vojenské pomoci – právě v době, kdy jsou ukrajinská města pod těžkou palbou. Minulý týden Rusko podniklo sedmihodinový útok na Kyjev, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň vypálilo rekordních 741 dronů a balistických raket napříč celou zemí.
Novinář Illia Ponomarenko na sociálních sítích vyjádřil hořkost nad tím, že Trump údajně věřil Putinovým „rafinovaným lžím“ místo hlasům, které varovaly před jeho agresí. „Kolik ukrajinských životů mohlo být zachráněno, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem, a ne tomu kanibalovi na druhém konci telefonu?“ ptal se. Podle něj prezident podlehl iluzi, že „může dosáhnout míru tím, že bude agresora krmit a povzbuzovat jeho apetit“.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).