Ukrajinské vedení s úlevou přivítalo rozhodnutí Donalda Trumpa odeslat na Ukrajinu vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů. Zatímco v Kyjevě zaznívá vděk a naděje, v Moskvě prezidentova varování o možných sankcích odmítají jako bezcenná slova.
Trump oznámil dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot a přepadových střel, které budou hrazeny evropskými spojenci v NATO, zejména Německem. Informoval o tom během schůzky s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem v Bílém domě. První systémy mají dorazit během několika dní, což je podle expertů významný krok, protože Ukrajina má momentálně pouze šest plně funkčních baterií Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním večerním projevu poděkoval americkému prezidentovi za jeho ochotu bránit životy ukrajinských občanů. Zmínil i „produktivní“ jednání s Trumpovým zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, které proběhlo přímo v Kyjevě. Později oznámil, že osobně mluvil jak s Trumpem, tak s Ruttem.
Jednoslovnou reakci, která vystihla náladu v Zelenského okolí, sdílel člen ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Kovalenko: „Cool.“
Zlepšení vztahů s Washingtonem je v kontrastu s neúspěšným únorovým setkáním Zelenského s Trumpem, které bylo pro ukrajinskou diplomacii fiaskem. Nicméně ne všichni Ukrajinci věří, že nově oznámený balík vojenské pomoci a výhrůžka sankcemi za 50 dní dokáže Kreml odradit.
Nezávislá poslankyně a častá kritička prezidenta Mariana Bezuhla označila Trumpův plán za prázdnou „hru“ a tvrdě ho zkritizovala: „Trump dal Putinovi dalších 50 dní na dobytí Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích. V narážce na aktuální boje na východě země dodala: „Tak uvidíme, volná cesta až k Dněpru nebo Kramatorsku – všechno je na dosah.“
Ruská reakce byla převážně posměšná. Vysoce postavený zákonodárce Konstantin Kosačov označil Trumpovo ultimátum za „horký vzduch“ a spekuloval, že během 50 dní se může změnit situace jak na bojišti, tak v hlavách politiků v USA i v NATO. Populární prokremelský bloger Jurij Podoljaka tvrdil, že Trump své „názory“ může během několika týdnů několikrát změnit.
Náladu na ruských trzích potvrzuje růst hlavního moskevského akciového indexu o více než 2,5 % krátce po americkém oznámení. Tím se rozplynuly předchozí obavy ruské státní televize, že by Trump mohl povolit dodávky raket s dosahem až na Moskvu.
Přesto se i v Rusku objevily hlasy, že Trumpův vztah s Putinem se výrazně proměnil. Prokremelský analytik Sergej Markov napsal: „Dnešním dnem začíná nová realita. Trump teď tlačí jen na Rusko a podporuje Ukrajinu.“
V ukrajinské společnosti ale zároveň panuje rozčarování z toho, že trvalo téměř půl roku, než Trumpova administrativa přistoupila k významné vojenské pomoci – právě v době, kdy jsou ukrajinská města pod těžkou palbou. Minulý týden Rusko podniklo sedmihodinový útok na Kyjev, při němž zemřeli dva lidé, a zároveň vypálilo rekordních 741 dronů a balistických raket napříč celou zemí.
Novinář Illia Ponomarenko na sociálních sítích vyjádřil hořkost nad tím, že Trump údajně věřil Putinovým „rafinovaným lžím“ místo hlasům, které varovaly před jeho agresí. „Kolik ukrajinských životů mohlo být zachráněno, kdyby Trump od začátku naslouchal moudrým a čestným lidem, a ne tomu kanibalovi na druhém konci telefonu?“ ptal se. Podle něj prezident podlehl iluzi, že „může dosáhnout míru tím, že bude agresora krmit a povzbuzovat jeho apetit“.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.