Kreml rezolutně odmítl odpovědnost za úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného. Reagoval tak na prohlášení pěti evropských vlád, které o víkendu uvedly, že nové forenzní analýzy ukazují na otravu žabím toxinem. Podle ruské státní tiskové agentury Interfax označil mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tato obvinění za zaujatá a nepodložená.
Alexej Navalnyj zemřel v ruském vězení v únoru 2024, přičemž tamní úřady tehdy jako příčinu uvedly „syndrom náhlého úmrtí“. Společné prohlášení Francie, Německa, Nizozemska, Švédska a Velké Británie, vydané na okraji Mnichovské bezpečnostní konference, však přináší zcela jinou verzi. Podle analýzy vzorků z těla zesnulého politika byla nalezena látka epibatidin.
Tato vysoce toxická substance se získává z jedu jihoamerických pralesniček. Evropské vlády ve svém prohlášení uvedly, že vzhledem k toxicitě této látky a hlášeným příznakům je otrava vysoce pravděpodobnou příčinou Navalného smrti. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová tato tvrzení označila za propagandu, která má odvést pozornost od vnitřních problémů Západu.
Vdova po opozičním lídrovi Julija Navalná během Mnichovské bezpečnostní konference poděkovala zemím, které forenzní vyšetřování podpořily. Znovu zopakovala své přesvědčení, že její manžel byl zavražděn a že za jeho smrtí stojí prezident Putin. Zdůraznila, že Navalnyj byl mladý člověk, který své poslední roky strávil v trýznivých podmínkách.
Alexej Navalnyj čelil pokusu o otravu již v roce 2020, kdy byla použita nervově paralytická látka ze skupiny novičok. Tehdy z útoku obvinil ruskou tajnou službu FSB, což Rusko rovněž popřelo. Nové vědecké poznatky nyní vnášejí do případu jeho úmrtí další napětí v již tak napjatých vztazích mezi Moskvou a Evropskou unií.
Zatímco evropské země volají po vyvození odpovědnosti, Rusko jakoukoli vinu odmítá a forenzní důkazy zpochybňuje. Celá záležitost zůstává jedním z nejvíce sledovaných témat mezinárodní politiky. Případ Navalného úmrtí nadále rezonuje nejen v diplomatických kruzích, ale i v širší veřejnosti po celém světě.
Otázka příčiny smrti ruského opozičníka tak zůstává bodem ostrého sváru mezi Kremlem a západními demokraciemi. Forenzní analýza pěti vlád představuje dosud nejkonkrétnější vědecký protiargument k oficiální ruské verzi událostí. Mezinárodní společenství nyní zvažuje, jak na tyto nové informace v rámci dalšího diplomatického postupu reagovat.
První otevřený prodej vstupenek na mistrovství světa ve fotbale 2026 šokoval fanoušky i odborníky. Ukázalo se totiž, že FIFA si za nejlepší místa na finálový zápas účtuje astronomických 10 990 dolarů (v přepočtu zhruba 260 000 korun). Tato částka je považována za nejvyšší oficiální cenu za běžné vstupné v historii fotbalu, pokud nepočítáme černý trh.
Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku.
Tahle zpráva ze šoubyznysu se řeší v Česku i na Slovensku, protože každá země má jednoho aktéra. Karlos a Lela Vémolovi na apríla oznámili rozpad manželství. Je to jen žert, anebo krutá realita?
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Po desítkách let se opět přiblížil okamžik, kdy lidstvo přistane na Měsíci. V nočních hodin totiž byla zahájena desetidenní mise Artemis, v jejímž rámci posílá NASA čtyři astronauty do vesmíru. Všechno zatím probíhá bez komplikací.