Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
Teherán však jakékoli zapojení do útoku kategoricky popírá. Generální štáb íránských ozbrojených sil vydal prohlášení, v němž tvrdí, že jejich armáda žádné bezpilotní letouny směrem k sousední zemi nevyslala.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí zdůraznil, že Islámská republika na sousední státy neútočí. Teherán naopak obvinil Izrael, že se snaží rozvrátit vztahy mezi muslimskými zeměmi, a útok v Nachičevanu označil za dokumentovanou provokaci „sionistického režimu“.
Ázerbájdžánská strana tyto argumenty odmítá a trvá na tom, že drony přiletěly přímo z íránského území. Ministerstvo obrany v Baku již zahájilo vyšetřování typu použitých bezpilotních letounů a připravuje odvetná opatření. Tento incident představuje první přímé zasažení kavkazského státu od začátku rozsáhlého vojenského konfliktu, který proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Napětí v regionu dále umocňuje fakt, že Ázerbájdžán si již předvolal íránského vyslance k podání vysvětlení.
Situace se vyostřuje i na dalších frontách. Íránské Revoluční gardy oznámily, že v severní části Perského zálivu zasáhly raketou americký ropný tanker, který začal hořet. Zároveň Teherán potvrdil, že má plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a efektivně jej uzavřel pro veškerý export ropy a plynu. Spojené státy se k údajnému zásahu svého plavidla zatím nevyjádřily, situace v námořních cestách však zůstává kritická.
Válka se přenáší i na Kypr, kam musel narychlo přiletět britský ministr obrany John Healey. Snaží se tam urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou útokem dronu na britskou základnu RAF. Podle britských úředníků stroj vypuštěný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl radarům díky nízké výšce a pomalému letu. Incident vyvolal zuřivou reakci kyperských ministrů a zpochybnil bezpečnostní opatření na ostrově.
V iráckém Kurdistánu mezitím prezident Nechirvan Barzani vyzval k zachování neutrality regionu. Reagoval tak na íránské útoky cílené na velitelství íránských kurdských sil v severním Iráku. Existují obavy, že kurdské disidentské skupiny připravují v odvetě přeshraniční ofenzívu do Íránu, což by otevřelo další frontu v již tak rozsáhlém konfliktu.
K napětí dochází i u břehů Srí Lanky, která se snaží zajistit bezpečnost další íránské lodi ve své ekonomické zóně. Stalo se tak den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž zahynulo nejméně 87 lidí. Regionální konflikty tak začínají přímo ovlivňovat i země vzdálené od hlavního dějiště bojů.
Samotný Izrael čelí neustávajícím vlnám íránských raket, které vyhánějí miliony obyvatel do krytů. Izraelská armáda v reakci na to ohlásila začátek nové masivní vlny útoků přímo na Teherán. Kromě toho Izraelci pokračují v úderech na Libanon, kde se zaměřují na cíle Hizballáhu. Libanonská média také informovala o útoku izraelského dronu, při kterém měl zahynout vysoký představitel Hamásu.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.