Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
Teherán však jakékoli zapojení do útoku kategoricky popírá. Generální štáb íránských ozbrojených sil vydal prohlášení, v němž tvrdí, že jejich armáda žádné bezpilotní letouny směrem k sousední zemi nevyslala.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí zdůraznil, že Islámská republika na sousední státy neútočí. Teherán naopak obvinil Izrael, že se snaží rozvrátit vztahy mezi muslimskými zeměmi, a útok v Nachičevanu označil za dokumentovanou provokaci „sionistického režimu“.
Ázerbájdžánská strana tyto argumenty odmítá a trvá na tom, že drony přiletěly přímo z íránského území. Ministerstvo obrany v Baku již zahájilo vyšetřování typu použitých bezpilotních letounů a připravuje odvetná opatření. Tento incident představuje první přímé zasažení kavkazského státu od začátku rozsáhlého vojenského konfliktu, který proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Napětí v regionu dále umocňuje fakt, že Ázerbájdžán si již předvolal íránského vyslance k podání vysvětlení.
Situace se vyostřuje i na dalších frontách. Íránské Revoluční gardy oznámily, že v severní části Perského zálivu zasáhly raketou americký ropný tanker, který začal hořet. Zároveň Teherán potvrdil, že má plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a efektivně jej uzavřel pro veškerý export ropy a plynu. Spojené státy se k údajnému zásahu svého plavidla zatím nevyjádřily, situace v námořních cestách však zůstává kritická.
Válka se přenáší i na Kypr, kam musel narychlo přiletět britský ministr obrany John Healey. Snaží se tam urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou útokem dronu na britskou základnu RAF. Podle britských úředníků stroj vypuštěný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl radarům díky nízké výšce a pomalému letu. Incident vyvolal zuřivou reakci kyperských ministrů a zpochybnil bezpečnostní opatření na ostrově.
V iráckém Kurdistánu mezitím prezident Nechirvan Barzani vyzval k zachování neutrality regionu. Reagoval tak na íránské útoky cílené na velitelství íránských kurdských sil v severním Iráku. Existují obavy, že kurdské disidentské skupiny připravují v odvetě přeshraniční ofenzívu do Íránu, což by otevřelo další frontu v již tak rozsáhlém konfliktu.
K napětí dochází i u břehů Srí Lanky, která se snaží zajistit bezpečnost další íránské lodi ve své ekonomické zóně. Stalo se tak den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž zahynulo nejméně 87 lidí. Regionální konflikty tak začínají přímo ovlivňovat i země vzdálené od hlavního dějiště bojů.
Samotný Izrael čelí neustávajícím vlnám íránských raket, které vyhánějí miliony obyvatel do krytů. Izraelská armáda v reakci na to ohlásila začátek nové masivní vlny útoků přímo na Teherán. Kromě toho Izraelci pokračují v úderech na Libanon, kde se zaměřují na cíle Hizballáhu. Libanonská média také informovala o útoku izraelského dronu, při kterém měl zahynout vysoký představitel Hamásu.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.