Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
Teherán však jakékoli zapojení do útoku kategoricky popírá. Generální štáb íránských ozbrojených sil vydal prohlášení, v němž tvrdí, že jejich armáda žádné bezpilotní letouny směrem k sousední zemi nevyslala.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí zdůraznil, že Islámská republika na sousední státy neútočí. Teherán naopak obvinil Izrael, že se snaží rozvrátit vztahy mezi muslimskými zeměmi, a útok v Nachičevanu označil za dokumentovanou provokaci „sionistického režimu“.
Ázerbájdžánská strana tyto argumenty odmítá a trvá na tom, že drony přiletěly přímo z íránského území. Ministerstvo obrany v Baku již zahájilo vyšetřování typu použitých bezpilotních letounů a připravuje odvetná opatření. Tento incident představuje první přímé zasažení kavkazského státu od začátku rozsáhlého vojenského konfliktu, který proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Napětí v regionu dále umocňuje fakt, že Ázerbájdžán si již předvolal íránského vyslance k podání vysvětlení.
Situace se vyostřuje i na dalších frontách. Íránské Revoluční gardy oznámily, že v severní části Perského zálivu zasáhly raketou americký ropný tanker, který začal hořet. Zároveň Teherán potvrdil, že má plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a efektivně jej uzavřel pro veškerý export ropy a plynu. Spojené státy se k údajnému zásahu svého plavidla zatím nevyjádřily, situace v námořních cestách však zůstává kritická.
Válka se přenáší i na Kypr, kam musel narychlo přiletět britský ministr obrany John Healey. Snaží se tam urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou útokem dronu na britskou základnu RAF. Podle britských úředníků stroj vypuštěný proíránskými milicemi z Libanonu nebo Iráku unikl radarům díky nízké výšce a pomalému letu. Incident vyvolal zuřivou reakci kyperských ministrů a zpochybnil bezpečnostní opatření na ostrově.
V iráckém Kurdistánu mezitím prezident Nechirvan Barzani vyzval k zachování neutrality regionu. Reagoval tak na íránské útoky cílené na velitelství íránských kurdských sil v severním Iráku. Existují obavy, že kurdské disidentské skupiny připravují v odvetě přeshraniční ofenzívu do Íránu, což by otevřelo další frontu v již tak rozsáhlém konfliktu.
K napětí dochází i u břehů Srí Lanky, která se snaží zajistit bezpečnost další íránské lodi ve své ekonomické zóně. Stalo se tak den poté, co americká ponorka zničila íránskou fregatu, přičemž zahynulo nejméně 87 lidí. Regionální konflikty tak začínají přímo ovlivňovat i země vzdálené od hlavního dějiště bojů.
Samotný Izrael čelí neustávajícím vlnám íránských raket, které vyhánějí miliony obyvatel do krytů. Izraelská armáda v reakci na to ohlásila začátek nové masivní vlny útoků přímo na Teherán. Kromě toho Izraelci pokračují v úderech na Libanon, kde se zaměřují na cíle Hizballáhu. Libanonská média také informovala o útoku izraelského dronu, při kterém měl zahynout vysoký představitel Hamásu.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.