Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Cena za zbraně použitá při těchto útocích je v Rusku přísně tajná, což ztěžuje přesné odhady. „Stanovit cenu takových útoků z veřejných zdrojů je velmi obtížné, protože Rusko záměrně zamlžuje náklady na výrobu dronů a raket,“ uvedla Angelica Evansová z Institutu pro studium války (ISW). Sankce Západu navíc nutí Rusko obcházet omezení a složení zbraní je stále proměnlivější.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během víkendu vypustilo 995 zbraní, z toho 903 tvořily kamikadze drony Šahíd nebo jejich levnější napodobeniny určené k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Dále bylo použito 69 řízených střel – většinou typu Ch-101, dále střely Ch-59/69 a jedna Ch-22. Zbývajících 23 zbraní tvořily balistické střely Iskander-M nebo severokorejské KN-23.
Odhady nákladů se značně liší. Například cena jednoho dronu Šahíd vyráběného v Rusku je odhadována mezi 20 000 a 50 000 dolary. V počátcích války Rusko kupovalo íránské Šahídy za 193 000 až 290 000 dolarů za kus, podle uniklých dokumentů. Vzhledem k nákladům Rusko nyní většinu těchto dronů vyrábí samo, přičemž satelitní snímky ukazují na rozšiřování výrobních kapacit.
Náklady ale nejsou jen o výrobě. Nezapočítává se často ani cena úprav dronů na místě, plat vojáků, kteří je obsluhují, nebo logistika. Ukrajinské zdroje navíc tvrdí, že až polovina dronů mohla být levnějšími návnadami. Cena jednoho takového dronu se pohybuje jen v řádu několika tisíc dolarů — nejdražší částí bývá motor, který lze koupit online za 350 až 500 dolarů.
U raket jsou náklady ještě vyšší. Ceny střel Ch-101 se pohybují v řádu stovek tisíc až milionů dolarů. U balistických střel Iskander mohou být částky ještě vyšší, ale přesné údaje nelze nezávisle ověřit.
Přestože konečný účet za víkendové útoky není znám, odborníci odhadují, že se může pohybovat ve vysokých stovkách milionů dolarů. Angelica Evansová však upozorňuje, že důležitější než samotná cena je sledovat poměr mezi spotřebou a výrobní kapacitou.
Putin v dubnu oznámil navýšení produkce dronů i raket. Podle posledních zpráv Rusko dokáže vyrobit zhruba 100 dronů Šahíd denně, což znamená, že ztráty z posledního útoku může nahradit za něco málo přes týden. U balistických raket je ale situace odlišná — jejich výroba je pomalejší a náročnější, proto si je Rusko pravděpodobně schovává na výjimečně silné útoky.
Přesnou cenu víkendového útoku nelze kvůli nedostatku informací přesně určit. Odhady se pohybují ve velmi širokém rozpětí, a kromě nákladů na samotné zbraně je třeba počítat i s dalšími skrytými výdaji.
Rusko navíc kombinací levných návnadových dronů a dražší výzbroje dokáže útoky učinit nejen efektivními, ale i finančně únosnými – alespoň z vojenského hlediska. Pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny však zůstávají devastující bez ohledu na cenu.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.