Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Cena za zbraně použitá při těchto útocích je v Rusku přísně tajná, což ztěžuje přesné odhady. „Stanovit cenu takových útoků z veřejných zdrojů je velmi obtížné, protože Rusko záměrně zamlžuje náklady na výrobu dronů a raket,“ uvedla Angelica Evansová z Institutu pro studium války (ISW). Sankce Západu navíc nutí Rusko obcházet omezení a složení zbraní je stále proměnlivější.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během víkendu vypustilo 995 zbraní, z toho 903 tvořily kamikadze drony Šahíd nebo jejich levnější napodobeniny určené k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Dále bylo použito 69 řízených střel – většinou typu Ch-101, dále střely Ch-59/69 a jedna Ch-22. Zbývajících 23 zbraní tvořily balistické střely Iskander-M nebo severokorejské KN-23.
Odhady nákladů se značně liší. Například cena jednoho dronu Šahíd vyráběného v Rusku je odhadována mezi 20 000 a 50 000 dolary. V počátcích války Rusko kupovalo íránské Šahídy za 193 000 až 290 000 dolarů za kus, podle uniklých dokumentů. Vzhledem k nákladům Rusko nyní většinu těchto dronů vyrábí samo, přičemž satelitní snímky ukazují na rozšiřování výrobních kapacit.
Náklady ale nejsou jen o výrobě. Nezapočítává se často ani cena úprav dronů na místě, plat vojáků, kteří je obsluhují, nebo logistika. Ukrajinské zdroje navíc tvrdí, že až polovina dronů mohla být levnějšími návnadami. Cena jednoho takového dronu se pohybuje jen v řádu několika tisíc dolarů — nejdražší částí bývá motor, který lze koupit online za 350 až 500 dolarů.
U raket jsou náklady ještě vyšší. Ceny střel Ch-101 se pohybují v řádu stovek tisíc až milionů dolarů. U balistických střel Iskander mohou být částky ještě vyšší, ale přesné údaje nelze nezávisle ověřit.
Přestože konečný účet za víkendové útoky není znám, odborníci odhadují, že se může pohybovat ve vysokých stovkách milionů dolarů. Angelica Evansová však upozorňuje, že důležitější než samotná cena je sledovat poměr mezi spotřebou a výrobní kapacitou.
Putin v dubnu oznámil navýšení produkce dronů i raket. Podle posledních zpráv Rusko dokáže vyrobit zhruba 100 dronů Šahíd denně, což znamená, že ztráty z posledního útoku může nahradit za něco málo přes týden. U balistických raket je ale situace odlišná — jejich výroba je pomalejší a náročnější, proto si je Rusko pravděpodobně schovává na výjimečně silné útoky.
Přesnou cenu víkendového útoku nelze kvůli nedostatku informací přesně určit. Odhady se pohybují ve velmi širokém rozpětí, a kromě nákladů na samotné zbraně je třeba počítat i s dalšími skrytými výdaji.
Rusko navíc kombinací levných návnadových dronů a dražší výzbroje dokáže útoky učinit nejen efektivními, ale i finančně únosnými – alespoň z vojenského hlediska. Pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny však zůstávají devastující bez ohledu na cenu.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.