Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Cena za zbraně použitá při těchto útocích je v Rusku přísně tajná, což ztěžuje přesné odhady. „Stanovit cenu takových útoků z veřejných zdrojů je velmi obtížné, protože Rusko záměrně zamlžuje náklady na výrobu dronů a raket,“ uvedla Angelica Evansová z Institutu pro studium války (ISW). Sankce Západu navíc nutí Rusko obcházet omezení a složení zbraní je stále proměnlivější.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během víkendu vypustilo 995 zbraní, z toho 903 tvořily kamikadze drony Šahíd nebo jejich levnější napodobeniny určené k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Dále bylo použito 69 řízených střel – většinou typu Ch-101, dále střely Ch-59/69 a jedna Ch-22. Zbývajících 23 zbraní tvořily balistické střely Iskander-M nebo severokorejské KN-23.
Odhady nákladů se značně liší. Například cena jednoho dronu Šahíd vyráběného v Rusku je odhadována mezi 20 000 a 50 000 dolary. V počátcích války Rusko kupovalo íránské Šahídy za 193 000 až 290 000 dolarů za kus, podle uniklých dokumentů. Vzhledem k nákladům Rusko nyní většinu těchto dronů vyrábí samo, přičemž satelitní snímky ukazují na rozšiřování výrobních kapacit.
Náklady ale nejsou jen o výrobě. Nezapočítává se často ani cena úprav dronů na místě, plat vojáků, kteří je obsluhují, nebo logistika. Ukrajinské zdroje navíc tvrdí, že až polovina dronů mohla být levnějšími návnadami. Cena jednoho takového dronu se pohybuje jen v řádu několika tisíc dolarů — nejdražší částí bývá motor, který lze koupit online za 350 až 500 dolarů.
U raket jsou náklady ještě vyšší. Ceny střel Ch-101 se pohybují v řádu stovek tisíc až milionů dolarů. U balistických střel Iskander mohou být částky ještě vyšší, ale přesné údaje nelze nezávisle ověřit.
Přestože konečný účet za víkendové útoky není znám, odborníci odhadují, že se může pohybovat ve vysokých stovkách milionů dolarů. Angelica Evansová však upozorňuje, že důležitější než samotná cena je sledovat poměr mezi spotřebou a výrobní kapacitou.
Putin v dubnu oznámil navýšení produkce dronů i raket. Podle posledních zpráv Rusko dokáže vyrobit zhruba 100 dronů Šahíd denně, což znamená, že ztráty z posledního útoku může nahradit za něco málo přes týden. U balistických raket je ale situace odlišná — jejich výroba je pomalejší a náročnější, proto si je Rusko pravděpodobně schovává na výjimečně silné útoky.
Přesnou cenu víkendového útoku nelze kvůli nedostatku informací přesně určit. Odhady se pohybují ve velmi širokém rozpětí, a kromě nákladů na samotné zbraně je třeba počítat i s dalšími skrytými výdaji.
Rusko navíc kombinací levných návnadových dronů a dražší výzbroje dokáže útoky učinit nejen efektivními, ale i finančně únosnými – alespoň z vojenského hlediska. Pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny však zůstávají devastující bez ohledu na cenu.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.