Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Cena za zbraně použitá při těchto útocích je v Rusku přísně tajná, což ztěžuje přesné odhady. „Stanovit cenu takových útoků z veřejných zdrojů je velmi obtížné, protože Rusko záměrně zamlžuje náklady na výrobu dronů a raket,“ uvedla Angelica Evansová z Institutu pro studium války (ISW). Sankce Západu navíc nutí Rusko obcházet omezení a složení zbraní je stále proměnlivější.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během víkendu vypustilo 995 zbraní, z toho 903 tvořily kamikadze drony Šahíd nebo jejich levnější napodobeniny určené k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Dále bylo použito 69 řízených střel – většinou typu Ch-101, dále střely Ch-59/69 a jedna Ch-22. Zbývajících 23 zbraní tvořily balistické střely Iskander-M nebo severokorejské KN-23.
Odhady nákladů se značně liší. Například cena jednoho dronu Šahíd vyráběného v Rusku je odhadována mezi 20 000 a 50 000 dolary. V počátcích války Rusko kupovalo íránské Šahídy za 193 000 až 290 000 dolarů za kus, podle uniklých dokumentů. Vzhledem k nákladům Rusko nyní většinu těchto dronů vyrábí samo, přičemž satelitní snímky ukazují na rozšiřování výrobních kapacit.
Náklady ale nejsou jen o výrobě. Nezapočítává se často ani cena úprav dronů na místě, plat vojáků, kteří je obsluhují, nebo logistika. Ukrajinské zdroje navíc tvrdí, že až polovina dronů mohla být levnějšími návnadami. Cena jednoho takového dronu se pohybuje jen v řádu několika tisíc dolarů — nejdražší částí bývá motor, který lze koupit online za 350 až 500 dolarů.
U raket jsou náklady ještě vyšší. Ceny střel Ch-101 se pohybují v řádu stovek tisíc až milionů dolarů. U balistických střel Iskander mohou být částky ještě vyšší, ale přesné údaje nelze nezávisle ověřit.
Přestože konečný účet za víkendové útoky není znám, odborníci odhadují, že se může pohybovat ve vysokých stovkách milionů dolarů. Angelica Evansová však upozorňuje, že důležitější než samotná cena je sledovat poměr mezi spotřebou a výrobní kapacitou.
Putin v dubnu oznámil navýšení produkce dronů i raket. Podle posledních zpráv Rusko dokáže vyrobit zhruba 100 dronů Šahíd denně, což znamená, že ztráty z posledního útoku může nahradit za něco málo přes týden. U balistických raket je ale situace odlišná — jejich výroba je pomalejší a náročnější, proto si je Rusko pravděpodobně schovává na výjimečně silné útoky.
Přesnou cenu víkendového útoku nelze kvůli nedostatku informací přesně určit. Odhady se pohybují ve velmi širokém rozpětí, a kromě nákladů na samotné zbraně je třeba počítat i s dalšími skrytými výdaji.
Rusko navíc kombinací levných návnadových dronů a dražší výzbroje dokáže útoky učinit nejen efektivními, ale i finančně únosnými – alespoň z vojenského hlediska. Pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny však zůstávají devastující bez ohledu na cenu.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.