Během tří nocí počínaje sobotou 24. května podniklo Rusko jeden z největších koordinovaných vzdušných útoků od začátku války. Na ukrajinská města a vesnice dopadlo téměř tisíc dronů a raket, přičemž útoky si vyžádaly více než tucet obětí a desítky zraněných. Ačkoliv byly ničivé, tyto masivní útoky nejsou levné — jejich skutečné náklady však zůstávají záhadou.
Cena za zbraně použitá při těchto útocích je v Rusku přísně tajná, což ztěžuje přesné odhady. „Stanovit cenu takových útoků z veřejných zdrojů je velmi obtížné, protože Rusko záměrně zamlžuje náklady na výrobu dronů a raket,“ uvedla Angelica Evansová z Institutu pro studium války (ISW). Sankce Západu navíc nutí Rusko obcházet omezení a složení zbraní je stále proměnlivější.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během víkendu vypustilo 995 zbraní, z toho 903 tvořily kamikadze drony Šahíd nebo jejich levnější napodobeniny určené k zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Dále bylo použito 69 řízených střel – většinou typu Ch-101, dále střely Ch-59/69 a jedna Ch-22. Zbývajících 23 zbraní tvořily balistické střely Iskander-M nebo severokorejské KN-23.
Odhady nákladů se značně liší. Například cena jednoho dronu Šahíd vyráběného v Rusku je odhadována mezi 20 000 a 50 000 dolary. V počátcích války Rusko kupovalo íránské Šahídy za 193 000 až 290 000 dolarů za kus, podle uniklých dokumentů. Vzhledem k nákladům Rusko nyní většinu těchto dronů vyrábí samo, přičemž satelitní snímky ukazují na rozšiřování výrobních kapacit.
Náklady ale nejsou jen o výrobě. Nezapočítává se často ani cena úprav dronů na místě, plat vojáků, kteří je obsluhují, nebo logistika. Ukrajinské zdroje navíc tvrdí, že až polovina dronů mohla být levnějšími návnadami. Cena jednoho takového dronu se pohybuje jen v řádu několika tisíc dolarů — nejdražší částí bývá motor, který lze koupit online za 350 až 500 dolarů.
U raket jsou náklady ještě vyšší. Ceny střel Ch-101 se pohybují v řádu stovek tisíc až milionů dolarů. U balistických střel Iskander mohou být částky ještě vyšší, ale přesné údaje nelze nezávisle ověřit.
Přestože konečný účet za víkendové útoky není znám, odborníci odhadují, že se může pohybovat ve vysokých stovkách milionů dolarů. Angelica Evansová však upozorňuje, že důležitější než samotná cena je sledovat poměr mezi spotřebou a výrobní kapacitou.
Putin v dubnu oznámil navýšení produkce dronů i raket. Podle posledních zpráv Rusko dokáže vyrobit zhruba 100 dronů Šahíd denně, což znamená, že ztráty z posledního útoku může nahradit za něco málo přes týden. U balistických raket je ale situace odlišná — jejich výroba je pomalejší a náročnější, proto si je Rusko pravděpodobně schovává na výjimečně silné útoky.
Přesnou cenu víkendového útoku nelze kvůli nedostatku informací přesně určit. Odhady se pohybují ve velmi širokém rozpětí, a kromě nákladů na samotné zbraně je třeba počítat i s dalšími skrytými výdaji.
Rusko navíc kombinací levných návnadových dronů a dražší výzbroje dokáže útoky učinit nejen efektivními, ale i finančně únosnými – alespoň z vojenského hlediska. Pro civilní obyvatelstvo Ukrajiny však zůstávají devastující bez ohledu na cenu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.