Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Tyto tarify jsou podle analýzy BBC v konečném důsledku hrazeny americkými firmami, které dovážejí zboží z ciziny, a jejich dopad je patrný jak v americké, tak v globální ekonomice. Podle údajů, které zveřejnila Yaleova univerzita, činila k 28. červenci 2025 průměrná účinná celní sazba 18,2 %.
To je více než sedminásobný nárůst oproti roku 2024, kdy byla sazba pouze 2,4 %. Tento dramatický vzestup znamenal trojnásobný nárůst příjmů z cel pro americkou vládu. V červnu 2025 dosáhly příjmy z cel 28 miliard dolarů, což představuje trojnásobek příjmů za celý rok 2024.
CBO (Congressional Budget Office) odhaduje, že díky těmto zvýšeným celním příjmům by se mělo snížit americké vládní zadlužení o 2,5 bilionu dolarů do roku 2035. Avšak, i přesto, že příjmy z cel rostou, CBO varuje, že tyto tarify mohou negativně ovlivnit celkový růst americké ekonomiky. Dlouhodobě se očekává, že výpadky v daňových příjmech kvůli Trumpovým daňovým úlevám převýší příjmy z cel.
I přes výrazný nárůst celních příjmů se nevyhnuly ani Spojené státy negativním důsledkům obchodní války. Trump považuje bilaterální obchodní deficity za důkaz, že jiné země zneužívají americký trh. Jeho cílem je snížit dovoz a přimět jiné země k nižším celním bariérám.
Jenže jeden z hlavních dopadů jeho politiky bylo zvýšení amerických dovozů. Americké firmy totiž začaly hromadně nakupovat zásoby před zavedením cel, aby se vyhnuly vyšším daním. Naopak, exporty do zahraničí vzrostly jen nepatrně. Tento jev vedl k tomu, že obchodní deficit USA se znovu prohloubil. V březnu 2025 dosáhl rekordních 162 miliard dolarů, než se v červnu snížil na 86 miliard.
Výsledkem této situace je, že i přes snahu o snížení obchodního deficitu se americká ekonomika stále potýká s hlubšími strukturálními problémy. Tyto problémy pramení spíše z dlouhodobého nadměrného utrácení, než z nekalých obchodních praktik jiných zemí.
Pokud jde o obchod s Čínou, Trumpova administrativa uvalila na čínské zboží přísné tarify, jejichž sazba v jednom okamžiku dosáhla 145 %. Ačkoli dnes sazba klesla na 30 %, obchodní vztahy mezi USA a Čínou utrpěly. Čínský export do USA v první polovině roku 2025 klesl o 11 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Na druhou stranu čínský vývoz do jiných zemí rostl, což naznačuje, že čínské firmy našly nové odběratele v jiných částech světa.
Problém s obchodními tarify je i v tom, že některé firmy se pokusily obejít americká opatření tím, že přesunuly výrobu do jihovýchodní Asie. Tamní země se staly novými výrobními základnami pro čínské produkty, které pak byly exportovány do USA. Tento fenomén, známý jako „přeskakování cel“, je známý z minulosti, když byly uvaleny tarify na čínské solární panely.
Mezitím některé země reagovaly na obchodní válku tím, že posílily obchodní vztahy s jinými státy, než aby zvyšovaly vlastní obchodní bariéry. Například Velká Británie a Indie uzavřely dlouho očekávanou dohodu, a také Kanada zkoumá možnost obchodní dohody s ASEAN. Většina těchto dohod odráží zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, kde Čína stále více nakupuje sojové boby od Brazílie než od USA.
Důsledky těchto změn začínají být patrné i v amerických spotřebitelských cenách. V červnu 2025 se inflace v USA vyšplhala na 2,7 %, což je mírný vzestup oproti předchozímu měsíci. V některých kategoriích, jako jsou velké spotřebiče, počítače nebo hračky, se ceny výrazně zvýšily. Ekonomové varují, že tyto nárůsty jsou jen začátkem a že americké domácnosti budou čelit vyšším nákladům na dovozní zboží, což bude mít dlouhodobý vliv na celkové ceny v zemi.
Uspořádat rozhovor s hlavou státu je obvykle na novináři, který musí oficiálně požádat o setkání. Avšak v případě běloruského diktátora Alexandra Lukašenka to bylo naopak. Od jara se jeho spojenci vytrvale snažili kontaktovat novináře Simona Shustera s nabídkou rozhovoru. Nebylo okamžitě zřejmé, co Bělorusové chtějí, jelikož se novinář zabýval spíše Ruskem a Ukrajinou. Lukašenkův režim platí za jeden z nejrepresivnějších a nejizolovanějších na světě, a má téměř nulové vztahy se čtyřmi z pěti sousedních států. Jeho závislost na Rusku je téměř stoprocentní. Od roku 2022 Rusko využívá Bělorusko jako hlavní základnu, výcvikové středisko a zdroj zásob pro svou invazi na Ukrajinu. Přestože Lukašenko se vyhnul přímému zapojení do bojů, Ukrajina i většina Evropy ho považují za Putinova spojence.
Evropské státy zachvátily obavy, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podaří rozdělit transatlantické spojenectví a získat vše, co si na Ukrajině přeje. V souvislosti s nečekaně oznámeným summitem na Aljašce, kde se má Putin setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeden z nejmenovaných evropských diplomatů pro CNN uvedl, že se Evropa ocitá v nebezpečí, že bude „pouhou poznámkou pod čarou v dějinách“.
Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře odsoudil plány některých evropských zemí na uznání palestinského státu. Během tiskové konference nazval tuto myšlenku „podvodem“ a prohlásil, že by takový krok nevedl k míru, ale naopak k válce. Uvedl, že drtivá většina izraelské veřejnosti se staví proti vzniku palestinského státu, protože v něm vidí hrozbu pro svou bezpečnost.
Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Posledním známým partnerem Veroniky Žilkové byl hudebník Josef Holomáč, ale jejich vztah je již nějaký čas minulostí. I proto nejspíš známá herečka už nečekala, že jí z toho mohou plynout nějaké potíže. Pak ale vyšlo najevo, že si na ni brousí zuby bývalá manželka Holomáče. On je ale připraven Žilkové pomoci.
Spousta slavných tváří se objevila na pátečním posledním rozloučení s Jiřím Krampolem, ale dva známí lidé účast odřekli. Kromě legendární herečky Jiřiny Bohdalové to byl exprezident Miloš Zeman. Podle organizátora smutečního obřadu se zřejmě urazil.
Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Nedělní 18. hodinou vyvrcholí aktuální výstraha před vysokými teplotami, která se týká zejména jižní Moravy. Meteorologové již ale avizují, že příští týden může být v Česku ještě tepleji. Maxima zřejmě vystoupají nad 35 stupňů.
Veronika Arichteva v červenci odhalila, že čeká s manželem Biserem druhého společného potomka. Dítě přijde na svět přibližně pět let po starším sourozenci. Některé fanynky si možná řeknou, že je to poměrně dlouhá doba. Známá herečka se proto rozhodla něco prozradit, ale zatím opravdu jen něco.
Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí.