Kolik peněz USA vydělávají na clech? Američané si po novém oznámení sáhnou ještě hlouběji do kapsy

Import a export
Import a export, foto: Pixabay
Klára Marková VČERA 15:00
Sdílej:

Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.

Tyto tarify jsou podle analýzy BBC v konečném důsledku hrazeny americkými firmami, které dovážejí zboží z ciziny, a jejich dopad je patrný jak v americké, tak v globální ekonomice. Podle údajů, které zveřejnila Yaleova univerzita, činila k 28. červenci 2025 průměrná účinná celní sazba 18,2 %.

To je více než sedminásobný nárůst oproti roku 2024, kdy byla sazba pouze 2,4 %. Tento dramatický vzestup znamenal trojnásobný nárůst příjmů z cel pro americkou vládu. V červnu 2025 dosáhly příjmy z cel 28 miliard dolarů, což představuje trojnásobek příjmů za celý rok 2024.

CBO (Congressional Budget Office) odhaduje, že díky těmto zvýšeným celním příjmům by se mělo snížit americké vládní zadlužení o 2,5 bilionu dolarů do roku 2035. Avšak, i přesto, že příjmy z cel rostou, CBO varuje, že tyto tarify mohou negativně ovlivnit celkový růst americké ekonomiky. Dlouhodobě se očekává, že výpadky v daňových příjmech kvůli Trumpovým daňovým úlevám převýší příjmy z cel.

I přes výrazný nárůst celních příjmů se nevyhnuly ani Spojené státy negativním důsledkům obchodní války. Trump považuje bilaterální obchodní deficity za důkaz, že jiné země zneužívají americký trh. Jeho cílem je snížit dovoz a přimět jiné země k nižším celním bariérám.

Jenže jeden z hlavních dopadů jeho politiky bylo zvýšení amerických dovozů. Americké firmy totiž začaly hromadně nakupovat zásoby před zavedením cel, aby se vyhnuly vyšším daním. Naopak, exporty do zahraničí vzrostly jen nepatrně. Tento jev vedl k tomu, že obchodní deficit USA se znovu prohloubil. V březnu 2025 dosáhl rekordních 162 miliard dolarů, než se v červnu snížil na 86 miliard.

Výsledkem této situace je, že i přes snahu o snížení obchodního deficitu se americká ekonomika stále potýká s hlubšími strukturálními problémy. Tyto problémy pramení spíše z dlouhodobého nadměrného utrácení, než z nekalých obchodních praktik jiných zemí.

Pokud jde o obchod s Čínou, Trumpova administrativa uvalila na čínské zboží přísné tarify, jejichž sazba v jednom okamžiku dosáhla 145 %. Ačkoli dnes sazba klesla na 30 %, obchodní vztahy mezi USA a Čínou utrpěly. Čínský export do USA v první polovině roku 2025 klesl o 11 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Na druhou stranu čínský vývoz do jiných zemí rostl, což naznačuje, že čínské firmy našly nové odběratele v jiných částech světa.

Problém s obchodními tarify je i v tom, že některé firmy se pokusily obejít americká opatření tím, že přesunuly výrobu do jihovýchodní Asie. Tamní země se staly novými výrobními základnami pro čínské produkty, které pak byly exportovány do USA. Tento fenomén, známý jako „přeskakování cel“, je známý z minulosti, když byly uvaleny tarify na čínské solární panely.

Mezitím některé země reagovaly na obchodní válku tím, že posílily obchodní vztahy s jinými státy, než aby zvyšovaly vlastní obchodní bariéry. Například Velká Británie a Indie uzavřely dlouho očekávanou dohodu, a také Kanada zkoumá možnost obchodní dohody s ASEAN. Většina těchto dohod odráží zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, kde Čína stále více nakupuje sojové boby od Brazílie než od USA.

Důsledky těchto změn začínají být patrné i v amerických spotřebitelských cenách. V červnu 2025 se inflace v USA vyšplhala na 2,7 %, což je mírný vzestup oproti předchozímu měsíci. V některých kategoriích, jako jsou velké spotřebiče, počítače nebo hračky, se ceny výrazně zvýšily. Ekonomové varují, že tyto nárůsty jsou jen začátkem a že americké domácnosti budou čelit vyšším nákladům na dovozní zboží, což bude mít dlouhodobý vliv na celkové ceny v zemi. 

Stalo se
Novinky
Import a export

Kolik peněz USA vydělávají na clech? Američané si po novém oznámení sáhnou ještě hlouběji do kapsy

Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.

Počasí
Ilustrační foto

Cesta od plamenů k povodním. Jak změny počasí přetváří Evropu a spalují lesy na popel?

Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.

Novinky
Marco Rubio

USA tajně jednaly s Ruskem o ukončení války, přiznal Rubio

Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.

Novinky
Import a export

Je nespokojenost s dohodou s Trumpem oprávněná? Podle experta EU ničeho lepšího dosáhnout nemohla

Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.