Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Tyto tarify jsou podle analýzy BBC v konečném důsledku hrazeny americkými firmami, které dovážejí zboží z ciziny, a jejich dopad je patrný jak v americké, tak v globální ekonomice. Podle údajů, které zveřejnila Yaleova univerzita, činila k 28. červenci 2025 průměrná účinná celní sazba 18,2 %.
To je více než sedminásobný nárůst oproti roku 2024, kdy byla sazba pouze 2,4 %. Tento dramatický vzestup znamenal trojnásobný nárůst příjmů z cel pro americkou vládu. V červnu 2025 dosáhly příjmy z cel 28 miliard dolarů, což představuje trojnásobek příjmů za celý rok 2024.
CBO (Congressional Budget Office) odhaduje, že díky těmto zvýšeným celním příjmům by se mělo snížit americké vládní zadlužení o 2,5 bilionu dolarů do roku 2035. Avšak, i přesto, že příjmy z cel rostou, CBO varuje, že tyto tarify mohou negativně ovlivnit celkový růst americké ekonomiky. Dlouhodobě se očekává, že výpadky v daňových příjmech kvůli Trumpovým daňovým úlevám převýší příjmy z cel.
I přes výrazný nárůst celních příjmů se nevyhnuly ani Spojené státy negativním důsledkům obchodní války. Trump považuje bilaterální obchodní deficity za důkaz, že jiné země zneužívají americký trh. Jeho cílem je snížit dovoz a přimět jiné země k nižším celním bariérám.
Jenže jeden z hlavních dopadů jeho politiky bylo zvýšení amerických dovozů. Americké firmy totiž začaly hromadně nakupovat zásoby před zavedením cel, aby se vyhnuly vyšším daním. Naopak, exporty do zahraničí vzrostly jen nepatrně. Tento jev vedl k tomu, že obchodní deficit USA se znovu prohloubil. V březnu 2025 dosáhl rekordních 162 miliard dolarů, než se v červnu snížil na 86 miliard.
Výsledkem této situace je, že i přes snahu o snížení obchodního deficitu se americká ekonomika stále potýká s hlubšími strukturálními problémy. Tyto problémy pramení spíše z dlouhodobého nadměrného utrácení, než z nekalých obchodních praktik jiných zemí.
Pokud jde o obchod s Čínou, Trumpova administrativa uvalila na čínské zboží přísné tarify, jejichž sazba v jednom okamžiku dosáhla 145 %. Ačkoli dnes sazba klesla na 30 %, obchodní vztahy mezi USA a Čínou utrpěly. Čínský export do USA v první polovině roku 2025 klesl o 11 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Na druhou stranu čínský vývoz do jiných zemí rostl, což naznačuje, že čínské firmy našly nové odběratele v jiných částech světa.
Problém s obchodními tarify je i v tom, že některé firmy se pokusily obejít americká opatření tím, že přesunuly výrobu do jihovýchodní Asie. Tamní země se staly novými výrobními základnami pro čínské produkty, které pak byly exportovány do USA. Tento fenomén, známý jako „přeskakování cel“, je známý z minulosti, když byly uvaleny tarify na čínské solární panely.
Mezitím některé země reagovaly na obchodní válku tím, že posílily obchodní vztahy s jinými státy, než aby zvyšovaly vlastní obchodní bariéry. Například Velká Británie a Indie uzavřely dlouho očekávanou dohodu, a také Kanada zkoumá možnost obchodní dohody s ASEAN. Většina těchto dohod odráží zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, kde Čína stále více nakupuje sojové boby od Brazílie než od USA.
Důsledky těchto změn začínají být patrné i v amerických spotřebitelských cenách. V červnu 2025 se inflace v USA vyšplhala na 2,7 %, což je mírný vzestup oproti předchozímu měsíci. V některých kategoriích, jako jsou velké spotřebiče, počítače nebo hračky, se ceny výrazně zvýšily. Ekonomové varují, že tyto nárůsty jsou jen začátkem a že americké domácnosti budou čelit vyšším nákladům na dovozní zboží, což bude mít dlouhodobý vliv na celkové ceny v zemi.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.