Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Tyto tarify jsou podle analýzy BBC v konečném důsledku hrazeny americkými firmami, které dovážejí zboží z ciziny, a jejich dopad je patrný jak v americké, tak v globální ekonomice. Podle údajů, které zveřejnila Yaleova univerzita, činila k 28. červenci 2025 průměrná účinná celní sazba 18,2 %.
To je více než sedminásobný nárůst oproti roku 2024, kdy byla sazba pouze 2,4 %. Tento dramatický vzestup znamenal trojnásobný nárůst příjmů z cel pro americkou vládu. V červnu 2025 dosáhly příjmy z cel 28 miliard dolarů, což představuje trojnásobek příjmů za celý rok 2024.
CBO (Congressional Budget Office) odhaduje, že díky těmto zvýšeným celním příjmům by se mělo snížit americké vládní zadlužení o 2,5 bilionu dolarů do roku 2035. Avšak, i přesto, že příjmy z cel rostou, CBO varuje, že tyto tarify mohou negativně ovlivnit celkový růst americké ekonomiky. Dlouhodobě se očekává, že výpadky v daňových příjmech kvůli Trumpovým daňovým úlevám převýší příjmy z cel.
I přes výrazný nárůst celních příjmů se nevyhnuly ani Spojené státy negativním důsledkům obchodní války. Trump považuje bilaterální obchodní deficity za důkaz, že jiné země zneužívají americký trh. Jeho cílem je snížit dovoz a přimět jiné země k nižším celním bariérám.
Jenže jeden z hlavních dopadů jeho politiky bylo zvýšení amerických dovozů. Americké firmy totiž začaly hromadně nakupovat zásoby před zavedením cel, aby se vyhnuly vyšším daním. Naopak, exporty do zahraničí vzrostly jen nepatrně. Tento jev vedl k tomu, že obchodní deficit USA se znovu prohloubil. V březnu 2025 dosáhl rekordních 162 miliard dolarů, než se v červnu snížil na 86 miliard.
Výsledkem této situace je, že i přes snahu o snížení obchodního deficitu se americká ekonomika stále potýká s hlubšími strukturálními problémy. Tyto problémy pramení spíše z dlouhodobého nadměrného utrácení, než z nekalých obchodních praktik jiných zemí.
Pokud jde o obchod s Čínou, Trumpova administrativa uvalila na čínské zboží přísné tarify, jejichž sazba v jednom okamžiku dosáhla 145 %. Ačkoli dnes sazba klesla na 30 %, obchodní vztahy mezi USA a Čínou utrpěly. Čínský export do USA v první polovině roku 2025 klesl o 11 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Na druhou stranu čínský vývoz do jiných zemí rostl, což naznačuje, že čínské firmy našly nové odběratele v jiných částech světa.
Problém s obchodními tarify je i v tom, že některé firmy se pokusily obejít americká opatření tím, že přesunuly výrobu do jihovýchodní Asie. Tamní země se staly novými výrobními základnami pro čínské produkty, které pak byly exportovány do USA. Tento fenomén, známý jako „přeskakování cel“, je známý z minulosti, když byly uvaleny tarify na čínské solární panely.
Mezitím některé země reagovaly na obchodní válku tím, že posílily obchodní vztahy s jinými státy, než aby zvyšovaly vlastní obchodní bariéry. Například Velká Británie a Indie uzavřely dlouho očekávanou dohodu, a také Kanada zkoumá možnost obchodní dohody s ASEAN. Většina těchto dohod odráží zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, kde Čína stále více nakupuje sojové boby od Brazílie než od USA.
Důsledky těchto změn začínají být patrné i v amerických spotřebitelských cenách. V červnu 2025 se inflace v USA vyšplhala na 2,7 %, což je mírný vzestup oproti předchozímu měsíci. V některých kategoriích, jako jsou velké spotřebiče, počítače nebo hračky, se ceny výrazně zvýšily. Ekonomové varují, že tyto nárůsty jsou jen začátkem a že americké domácnosti budou čelit vyšším nákladům na dovozní zboží, což bude mít dlouhodobý vliv na celkové ceny v zemi.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.