Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Tyto tarify jsou podle analýzy BBC v konečném důsledku hrazeny americkými firmami, které dovážejí zboží z ciziny, a jejich dopad je patrný jak v americké, tak v globální ekonomice. Podle údajů, které zveřejnila Yaleova univerzita, činila k 28. červenci 2025 průměrná účinná celní sazba 18,2 %.
To je více než sedminásobný nárůst oproti roku 2024, kdy byla sazba pouze 2,4 %. Tento dramatický vzestup znamenal trojnásobný nárůst příjmů z cel pro americkou vládu. V červnu 2025 dosáhly příjmy z cel 28 miliard dolarů, což představuje trojnásobek příjmů za celý rok 2024.
CBO (Congressional Budget Office) odhaduje, že díky těmto zvýšeným celním příjmům by se mělo snížit americké vládní zadlužení o 2,5 bilionu dolarů do roku 2035. Avšak, i přesto, že příjmy z cel rostou, CBO varuje, že tyto tarify mohou negativně ovlivnit celkový růst americké ekonomiky. Dlouhodobě se očekává, že výpadky v daňových příjmech kvůli Trumpovým daňovým úlevám převýší příjmy z cel.
I přes výrazný nárůst celních příjmů se nevyhnuly ani Spojené státy negativním důsledkům obchodní války. Trump považuje bilaterální obchodní deficity za důkaz, že jiné země zneužívají americký trh. Jeho cílem je snížit dovoz a přimět jiné země k nižším celním bariérám.
Jenže jeden z hlavních dopadů jeho politiky bylo zvýšení amerických dovozů. Americké firmy totiž začaly hromadně nakupovat zásoby před zavedením cel, aby se vyhnuly vyšším daním. Naopak, exporty do zahraničí vzrostly jen nepatrně. Tento jev vedl k tomu, že obchodní deficit USA se znovu prohloubil. V březnu 2025 dosáhl rekordních 162 miliard dolarů, než se v červnu snížil na 86 miliard.
Výsledkem této situace je, že i přes snahu o snížení obchodního deficitu se americká ekonomika stále potýká s hlubšími strukturálními problémy. Tyto problémy pramení spíše z dlouhodobého nadměrného utrácení, než z nekalých obchodních praktik jiných zemí.
Pokud jde o obchod s Čínou, Trumpova administrativa uvalila na čínské zboží přísné tarify, jejichž sazba v jednom okamžiku dosáhla 145 %. Ačkoli dnes sazba klesla na 30 %, obchodní vztahy mezi USA a Čínou utrpěly. Čínský export do USA v první polovině roku 2025 klesl o 11 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024. Na druhou stranu čínský vývoz do jiných zemí rostl, což naznačuje, že čínské firmy našly nové odběratele v jiných částech světa.
Problém s obchodními tarify je i v tom, že některé firmy se pokusily obejít americká opatření tím, že přesunuly výrobu do jihovýchodní Asie. Tamní země se staly novými výrobními základnami pro čínské produkty, které pak byly exportovány do USA. Tento fenomén, známý jako „přeskakování cel“, je známý z minulosti, když byly uvaleny tarify na čínské solární panely.
Mezitím některé země reagovaly na obchodní válku tím, že posílily obchodní vztahy s jinými státy, než aby zvyšovaly vlastní obchodní bariéry. Například Velká Británie a Indie uzavřely dlouho očekávanou dohodu, a také Kanada zkoumá možnost obchodní dohody s ASEAN. Většina těchto dohod odráží zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, kde Čína stále více nakupuje sojové boby od Brazílie než od USA.
Důsledky těchto změn začínají být patrné i v amerických spotřebitelských cenách. V červnu 2025 se inflace v USA vyšplhala na 2,7 %, což je mírný vzestup oproti předchozímu měsíci. V některých kategoriích, jako jsou velké spotřebiče, počítače nebo hračky, se ceny výrazně zvýšily. Ekonomové varují, že tyto nárůsty jsou jen začátkem a že americké domácnosti budou čelit vyšším nákladům na dovozní zboží, což bude mít dlouhodobý vliv na celkové ceny v zemi.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.