Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Videokonference se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a řada dalších lídrů zemí podporujících Kyjev. Schůzka navazuje na sérii jednání, včetně pondělní schůzky Starmera, Macrona a Merze se Zelenským v Londýně. Ve středu pak všichni tito evropští lídři hovořili telefonicky s prezidentem Trumpem.
Právě uprostřed těchto intenzivních jednání měl Zelenskyj ve středu předat vyjednavačům ze Spojených států upravenou verzi ukrajinského mírového plánu. Na sociální síti X prezident Zelenskyj naznačil, že by tento týden mohl přinést novinky pro všechny. „Věříme, že mír nemá jinou možnost, a zásadní otázky jsou, jak donutit Rusko k zastavení vraždění a co konkrétně Moskvu odradí od třetí invaze,“ napsal ukrajinský lídr.
Zelenskyj a evropští spojenci se tak snaží posunout jednání kupředu. Stalo se to poté, co americký prezident Donald Trump veřejně zpochybnil americkou účast na dalších rozhovorech. Varoval, že by to byla „ztráta času,“ pokud Evropa nepředloží konkrétní výsledky, a kritizoval evropské spojence za slabost v otázce dodávek pomoci Ukrajině.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová ale varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Kallasová varovala, že takový postup by vytvořil základní pozici, ve které by Ukrajina souhlasila s ústupky, ale Rusko nikoli. Takový stav by se mohl dále jen zhoršovat. „Neměli bychom do těchto pastí vstoupit,“ zdůraznila a dodala, že Evropa musí mít jasně definované body, které chce od Ruska vidět před zahájením rozhovorů. Znovu vyzvala Evropany k větší „sebedůvěře“, neboť „aby jakýkoli mírový plán fungoval, potřebuje Evropany“. Bez souhlasu evropských států či Ukrajiny dohoda jednoduše nebude funkční.
Německý kancléř Friedrich Merz reagoval na nejnovější prohlášení USA, včetně jejich nové Národní bezpečnostní strategie. Během návštěvy spolkové země Porýní-Falc uvedl, že ho obsah strategie nepřekvapuje, a připomněl v této souvislosti projev viceprezidenta JD Vance z Mnichova. Merz prohlásil, že „některé body jsou pochopitelné, jiné jsou pro nás z evropské perspektivy nepřijatelné“. Konkrétně dodal, že „Američané nepotřebují zachraňovat demokracii v Evropě“.
Merz zdůraznil, že tento dokument potvrzuje jeho názor, že Evropská unie se musí v oblasti bezpečnostní politiky stát mnohem nezávislejší na USA. Naznačil také, že Donald Trump by mohl v roce 2026 navštívit Německo. Pozvání bylo přijato „s velkým nadšením“, ačkoli termín zatím nebyl stanoven.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.