Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Videokonference se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a řada dalších lídrů zemí podporujících Kyjev. Schůzka navazuje na sérii jednání, včetně pondělní schůzky Starmera, Macrona a Merze se Zelenským v Londýně. Ve středu pak všichni tito evropští lídři hovořili telefonicky s prezidentem Trumpem.
Právě uprostřed těchto intenzivních jednání měl Zelenskyj ve středu předat vyjednavačům ze Spojených států upravenou verzi ukrajinského mírového plánu. Na sociální síti X prezident Zelenskyj naznačil, že by tento týden mohl přinést novinky pro všechny. „Věříme, že mír nemá jinou možnost, a zásadní otázky jsou, jak donutit Rusko k zastavení vraždění a co konkrétně Moskvu odradí od třetí invaze,“ napsal ukrajinský lídr.
Zelenskyj a evropští spojenci se tak snaží posunout jednání kupředu. Stalo se to poté, co americký prezident Donald Trump veřejně zpochybnil americkou účast na dalších rozhovorech. Varoval, že by to byla „ztráta času,“ pokud Evropa nepředloží konkrétní výsledky, a kritizoval evropské spojence za slabost v otázce dodávek pomoci Ukrajině.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová ale varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Kallasová varovala, že takový postup by vytvořil základní pozici, ve které by Ukrajina souhlasila s ústupky, ale Rusko nikoli. Takový stav by se mohl dále jen zhoršovat. „Neměli bychom do těchto pastí vstoupit,“ zdůraznila a dodala, že Evropa musí mít jasně definované body, které chce od Ruska vidět před zahájením rozhovorů. Znovu vyzvala Evropany k větší „sebedůvěře“, neboť „aby jakýkoli mírový plán fungoval, potřebuje Evropany“. Bez souhlasu evropských států či Ukrajiny dohoda jednoduše nebude funkční.
Německý kancléř Friedrich Merz reagoval na nejnovější prohlášení USA, včetně jejich nové Národní bezpečnostní strategie. Během návštěvy spolkové země Porýní-Falc uvedl, že ho obsah strategie nepřekvapuje, a připomněl v této souvislosti projev viceprezidenta JD Vance z Mnichova. Merz prohlásil, že „některé body jsou pochopitelné, jiné jsou pro nás z evropské perspektivy nepřijatelné“. Konkrétně dodal, že „Američané nepotřebují zachraňovat demokracii v Evropě“.
Merz zdůraznil, že tento dokument potvrzuje jeho názor, že Evropská unie se musí v oblasti bezpečnostní politiky stát mnohem nezávislejší na USA. Naznačil také, že Donald Trump by mohl v roce 2026 navštívit Německo. Pozvání bylo přijato „s velkým nadšením“, ačkoli termín zatím nebyl stanoven.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.