Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Videokonference se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a řada dalších lídrů zemí podporujících Kyjev. Schůzka navazuje na sérii jednání, včetně pondělní schůzky Starmera, Macrona a Merze se Zelenským v Londýně. Ve středu pak všichni tito evropští lídři hovořili telefonicky s prezidentem Trumpem.
Právě uprostřed těchto intenzivních jednání měl Zelenskyj ve středu předat vyjednavačům ze Spojených států upravenou verzi ukrajinského mírového plánu. Na sociální síti X prezident Zelenskyj naznačil, že by tento týden mohl přinést novinky pro všechny. „Věříme, že mír nemá jinou možnost, a zásadní otázky jsou, jak donutit Rusko k zastavení vraždění a co konkrétně Moskvu odradí od třetí invaze,“ napsal ukrajinský lídr.
Zelenskyj a evropští spojenci se tak snaží posunout jednání kupředu. Stalo se to poté, co americký prezident Donald Trump veřejně zpochybnil americkou účast na dalších rozhovorech. Varoval, že by to byla „ztráta času,“ pokud Evropa nepředloží konkrétní výsledky, a kritizoval evropské spojence za slabost v otázce dodávek pomoci Ukrajině.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová ale varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Kallasová varovala, že takový postup by vytvořil základní pozici, ve které by Ukrajina souhlasila s ústupky, ale Rusko nikoli. Takový stav by se mohl dále jen zhoršovat. „Neměli bychom do těchto pastí vstoupit,“ zdůraznila a dodala, že Evropa musí mít jasně definované body, které chce od Ruska vidět před zahájením rozhovorů. Znovu vyzvala Evropany k větší „sebedůvěře“, neboť „aby jakýkoli mírový plán fungoval, potřebuje Evropany“. Bez souhlasu evropských států či Ukrajiny dohoda jednoduše nebude funkční.
Německý kancléř Friedrich Merz reagoval na nejnovější prohlášení USA, včetně jejich nové Národní bezpečnostní strategie. Během návštěvy spolkové země Porýní-Falc uvedl, že ho obsah strategie nepřekvapuje, a připomněl v této souvislosti projev viceprezidenta JD Vance z Mnichova. Merz prohlásil, že „některé body jsou pochopitelné, jiné jsou pro nás z evropské perspektivy nepřijatelné“. Konkrétně dodal, že „Američané nepotřebují zachraňovat demokracii v Evropě“.
Merz zdůraznil, že tento dokument potvrzuje jeho názor, že Evropská unie se musí v oblasti bezpečnostní politiky stát mnohem nezávislejší na USA. Naznačil také, že Donald Trump by mohl v roce 2026 navštívit Německo. Pozvání bylo přijato „s velkým nadšením“, ačkoli termín zatím nebyl stanoven.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.