Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Videokonference se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a řada dalších lídrů zemí podporujících Kyjev. Schůzka navazuje na sérii jednání, včetně pondělní schůzky Starmera, Macrona a Merze se Zelenským v Londýně. Ve středu pak všichni tito evropští lídři hovořili telefonicky s prezidentem Trumpem.
Právě uprostřed těchto intenzivních jednání měl Zelenskyj ve středu předat vyjednavačům ze Spojených států upravenou verzi ukrajinského mírového plánu. Na sociální síti X prezident Zelenskyj naznačil, že by tento týden mohl přinést novinky pro všechny. „Věříme, že mír nemá jinou možnost, a zásadní otázky jsou, jak donutit Rusko k zastavení vraždění a co konkrétně Moskvu odradí od třetí invaze,“ napsal ukrajinský lídr.
Zelenskyj a evropští spojenci se tak snaží posunout jednání kupředu. Stalo se to poté, co americký prezident Donald Trump veřejně zpochybnil americkou účast na dalších rozhovorech. Varoval, že by to byla „ztráta času,“ pokud Evropa nepředloží konkrétní výsledky, a kritizoval evropské spojence za slabost v otázce dodávek pomoci Ukrajině.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová ale varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Kallasová varovala, že takový postup by vytvořil základní pozici, ve které by Ukrajina souhlasila s ústupky, ale Rusko nikoli. Takový stav by se mohl dále jen zhoršovat. „Neměli bychom do těchto pastí vstoupit,“ zdůraznila a dodala, že Evropa musí mít jasně definované body, které chce od Ruska vidět před zahájením rozhovorů. Znovu vyzvala Evropany k větší „sebedůvěře“, neboť „aby jakýkoli mírový plán fungoval, potřebuje Evropany“. Bez souhlasu evropských států či Ukrajiny dohoda jednoduše nebude funkční.
Německý kancléř Friedrich Merz reagoval na nejnovější prohlášení USA, včetně jejich nové Národní bezpečnostní strategie. Během návštěvy spolkové země Porýní-Falc uvedl, že ho obsah strategie nepřekvapuje, a připomněl v této souvislosti projev viceprezidenta JD Vance z Mnichova. Merz prohlásil, že „některé body jsou pochopitelné, jiné jsou pro nás z evropské perspektivy nepřijatelné“. Konkrétně dodal, že „Američané nepotřebují zachraňovat demokracii v Evropě“.
Merz zdůraznil, že tento dokument potvrzuje jeho názor, že Evropská unie se musí v oblasti bezpečnostní politiky stát mnohem nezávislejší na USA. Naznačil také, že Donald Trump by mohl v roce 2026 navštívit Německo. Pozvání bylo přijato „s velkým nadšením“, ačkoli termín zatím nebyl stanoven.
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
Česká republika si i letos udržela pozici jednoho z nejbezpečnějších států světa, když v globálním indexu míru obsadila 12. příčku. Na samotném vrcholu žebříčku zůstává s výrazným náskokem Island, za nímž následují Irsko a Nový Zéland. Opačný pól představuje Rusko, které se propadlo na úplné dno a předstihlo nejen země zasažené genocidními konflikty, jako je Súdán či Demokratická republika Kongo, ale dokonce i Ukrajinu, kterou samo napadlo.