Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Trumpův sobotní ultimátum šokovalo Evropu: od 1. února zavede desetiprocentní cla na veškeré zboží z osmi zemí, včetně Dánska, Británie, Německa a Francie. Pokud nedojde k dohodě o prodeji Grónska do června, mají cla vzrůst na 25 %. Pro Trumpa je Grónsko symbolem historického odkazu, který by ho postavil naroveň prezidentům jako Thomas Jefferson. Pro zbytek světa jde však o nebezpečný precedens, který popírá právo národů na sebeurčení a mění obrannou alianci v „ochranku“, která si za své služby bere územní daně.
V americkém Kongresu se sice objevují trhliny v Trumpově moci, ale většina republikánů se prezidenta stále obává. Přesto někteří vlivní členové strany, jako senátoři Rand Paul nebo Thom Tillis, označují hrozbu vojenského záboru Grónska za „šílenství“, které by fakticky znamenalo válku USA s vlastním aliančním blokem. Senátoři Rand Paul a Tim Kaine již připravují rezoluci o válečných pravomocech, která by měla Trumpovi svázat ruce, a upozorňují, že prezident nemůže legálně vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu.
Evropská unie zatím reaguje nevídanou semknutostí. Velvyslanci členských států v Bruselu již diskutovali o reaktivaci „ekonomické bazuky“ – Nástroje proti hospodářskému nátlaku (ACI). Tato odvetná opatření by mohla zasáhnout citlivé sektory americké ekonomiky v hodnotě desítek miliard eur. Francouzský prezident Emmanuel Macron přirovnal Trumpovo chování k ruskému imperialismu a zdůraznil, že suverenita Grónska je stejně nezpochybnitelná jako suverenita Ukrajiny.
Paradoxem celé situace je, že USA již v Grónsku mají rozsáhlý vojenský přístup díky základně Pituffik. Trumpovy argumenty o hrozbě z Ruska a Číny jsou tak podle expertů spíše zástěrkou pro vnitropolitické body. Prezident se snaží přesvědčit Američany, že nákup ostrova je nezbytný pro jejich bezpečí, ačkoliv průzkumy ukazují, že většina voličů se spíše obává vysokých cen způsobených obchodními válkami.
Osud NATO nyní visí na vlásku. Pokud Trump cla skutečně zavede, hrozí spirála odvet, která by mohla vést k uzavření amerických základen v Evropě a k úplnému ochromení transatlantické spolupráce. To by představovalo historické vítězství pro Moskvu a Peking. Klíčem k záchraně je tak paradoxně to, co Trump nejvíce nesnáší – silná diplomatická fronta, která mu ukáže, že cena za Grónsko je pro samotné Spojené státy příliš vysoká.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.