Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Trumpův sobotní ultimátum šokovalo Evropu: od 1. února zavede desetiprocentní cla na veškeré zboží z osmi zemí, včetně Dánska, Británie, Německa a Francie. Pokud nedojde k dohodě o prodeji Grónska do června, mají cla vzrůst na 25 %. Pro Trumpa je Grónsko symbolem historického odkazu, který by ho postavil naroveň prezidentům jako Thomas Jefferson. Pro zbytek světa jde však o nebezpečný precedens, který popírá právo národů na sebeurčení a mění obrannou alianci v „ochranku“, která si za své služby bere územní daně.
V americkém Kongresu se sice objevují trhliny v Trumpově moci, ale většina republikánů se prezidenta stále obává. Přesto někteří vlivní členové strany, jako senátoři Rand Paul nebo Thom Tillis, označují hrozbu vojenského záboru Grónska za „šílenství“, které by fakticky znamenalo válku USA s vlastním aliančním blokem. Senátoři Rand Paul a Tim Kaine již připravují rezoluci o válečných pravomocech, která by měla Trumpovi svázat ruce, a upozorňují, že prezident nemůže legálně vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu.
Evropská unie zatím reaguje nevídanou semknutostí. Velvyslanci členských států v Bruselu již diskutovali o reaktivaci „ekonomické bazuky“ – Nástroje proti hospodářskému nátlaku (ACI). Tato odvetná opatření by mohla zasáhnout citlivé sektory americké ekonomiky v hodnotě desítek miliard eur. Francouzský prezident Emmanuel Macron přirovnal Trumpovo chování k ruskému imperialismu a zdůraznil, že suverenita Grónska je stejně nezpochybnitelná jako suverenita Ukrajiny.
Paradoxem celé situace je, že USA již v Grónsku mají rozsáhlý vojenský přístup díky základně Pituffik. Trumpovy argumenty o hrozbě z Ruska a Číny jsou tak podle expertů spíše zástěrkou pro vnitropolitické body. Prezident se snaží přesvědčit Američany, že nákup ostrova je nezbytný pro jejich bezpečí, ačkoliv průzkumy ukazují, že většina voličů se spíše obává vysokých cen způsobených obchodními válkami.
Osud NATO nyní visí na vlásku. Pokud Trump cla skutečně zavede, hrozí spirála odvet, která by mohla vést k uzavření amerických základen v Evropě a k úplnému ochromení transatlantické spolupráce. To by představovalo historické vítězství pro Moskvu a Peking. Klíčem k záchraně je tak paradoxně to, co Trump nejvíce nesnáší – silná diplomatická fronta, která mu ukáže, že cena za Grónsko je pro samotné Spojené státy příliš vysoká.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.