Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Trumpův sobotní ultimátum šokovalo Evropu: od 1. února zavede desetiprocentní cla na veškeré zboží z osmi zemí, včetně Dánska, Británie, Německa a Francie. Pokud nedojde k dohodě o prodeji Grónska do června, mají cla vzrůst na 25 %. Pro Trumpa je Grónsko symbolem historického odkazu, který by ho postavil naroveň prezidentům jako Thomas Jefferson. Pro zbytek světa jde však o nebezpečný precedens, který popírá právo národů na sebeurčení a mění obrannou alianci v „ochranku“, která si za své služby bere územní daně.
V americkém Kongresu se sice objevují trhliny v Trumpově moci, ale většina republikánů se prezidenta stále obává. Přesto někteří vlivní členové strany, jako senátoři Rand Paul nebo Thom Tillis, označují hrozbu vojenského záboru Grónska za „šílenství“, které by fakticky znamenalo válku USA s vlastním aliančním blokem. Senátoři Rand Paul a Tim Kaine již připravují rezoluci o válečných pravomocech, která by měla Trumpovi svázat ruce, a upozorňují, že prezident nemůže legálně vystoupit z NATO bez souhlasu Kongresu.
Evropská unie zatím reaguje nevídanou semknutostí. Velvyslanci členských států v Bruselu již diskutovali o reaktivaci „ekonomické bazuky“ – Nástroje proti hospodářskému nátlaku (ACI). Tato odvetná opatření by mohla zasáhnout citlivé sektory americké ekonomiky v hodnotě desítek miliard eur. Francouzský prezident Emmanuel Macron přirovnal Trumpovo chování k ruskému imperialismu a zdůraznil, že suverenita Grónska je stejně nezpochybnitelná jako suverenita Ukrajiny.
Paradoxem celé situace je, že USA již v Grónsku mají rozsáhlý vojenský přístup díky základně Pituffik. Trumpovy argumenty o hrozbě z Ruska a Číny jsou tak podle expertů spíše zástěrkou pro vnitropolitické body. Prezident se snaží přesvědčit Američany, že nákup ostrova je nezbytný pro jejich bezpečí, ačkoliv průzkumy ukazují, že většina voličů se spíše obává vysokých cen způsobených obchodními válkami.
Osud NATO nyní visí na vlásku. Pokud Trump cla skutečně zavede, hrozí spirála odvet, která by mohla vést k uzavření amerických základen v Evropě a k úplnému ochromení transatlantické spolupráce. To by představovalo historické vítězství pro Moskvu a Peking. Klíčem k záchraně je tak paradoxně to, co Trump nejvíce nesnáší – silná diplomatická fronta, která mu ukáže, že cena za Grónsko je pro samotné Spojené státy příliš vysoká.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.