Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Březnový nárůst cen ropy na průměrných 100 dolarů za barel přinesl těmto společnostem za jediný měsíc čistý zisk ve výši 23 miliard dolarů. Pokud by se tržní ceny udržely na této úrovni po celý zbytek roku 2026, celkový válečný zisk sektoru by mohl dosáhnout až 234 miliard dolarů. Tato alarmující čísla vycházejí z propočtů společnosti Rystad Energy, které zpracovala organizace Global Witness.
Zatímco akcionáři energetických firem těží z válečného růstu, dopady na běžné obyvatele jsou citelné a drtivé. Nadměrné zisky firem jsou fakticky placeny z peněženek lidí, kteří musí vydávat stále více prostředků na pohonné hmoty a energie pro své domácnosti. Rostoucí náklady navíc oslabují konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který se potýká s vysokými provozními výdaji.
Mnoho států, včetně Itálie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky, se snažilo svým občanům pomoci snížením daní z pohonných hmot. Tento krok však vytváří značné výpadky ve státních rozpočtech, které jsou následně chybějícími prostředky na veřejné služby. Vlády tak musí řešit složité dilema mezi úlevou pro spotřebitele a udržitelností státních financí.
V Evropské unii se proto stále více prosazuje myšlenka zavedení mimořádné daně z válečných zisků. Ministři financí několika členských zemí, konkrétně Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska, vyzvali Evropskou komisi k razantnímu postupu. Podle nich by firmy profitující z válečného konfliktu měly přispět ke zmírnění ekonomických dopadů na veřejnost, což by pomohlo brzdit inflaci bez nutnosti zvyšování státního zadlužení.
Od vypuknutí íránského konfliktu se účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv zvýšil o 22 miliard eur. Tato částka ilustruje závažnost situace a ekonomický tlak, kterému evropské ekonomiky v důsledku energetické krize čelí. Požadavek na spravedlivější rozdělení nákladů války se tak stává jednou z priorit ekonomické agendy unie.
Největším beneficientem současné situace je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na hranici 100 dolarů, odhaduje se, že její válečný nadzisk za rok 2026 dosáhne 25,5 miliardy dolarů. Tento příjem je čistě výsledkem konjunktury spojené s válkou a doplňuje běžné vysoké zisky této společnosti.
Je paradoxní, že z konfliktu nejvíce profituje právě Saúdská Arábie, která se dlouhodobě staví proti mezinárodním dohodám zaměřeným na ochranu klimatu. Válečný střet tak paradoxně posiluje aktéry, kteří jsou největšími odpůrci nezbytné ekologické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Významně na situaci vydělává také Rusko, konkrétně společnosti Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Do konce roku 2026 by si měly díky íránskému konfliktu připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finanční prostředky plynou přímo do ruské státní pokladny a pomáhají financovat pokračující vojenské operace na Ukrajině.
Příjmy z ruského exportu ropy jsou v současnosti o 50 procent vyšší, než byly v únoru. Tato skutečnost poskytuje Kremlu výrazný manévrovací prostor a oslabuje dopady západních sankcí. Ropa se tak stává nástrojem, který ruskému vedení umožňuje pokračovat ve válečném úsilí i přes mezinárodní izolaci.
Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 vytěžit z válečného růstu cen až 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell očekává dodatečný zisk 6,8 miliardy. Firmy navíc zaznamenaly dramatický nárůst tržní hodnoty svých akcií. Hodnota ExxonMobilu vzrostla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber, což dále posiluje jejich ekonomickou pozici.
Kromě firemních zisků dochází i k individuálnímu obohacení v rámci nejvyššího managementu. Generální ředitel společnosti Chevron, Mike Wirth, využil prudkého růstu cen akcií a prodal svůj podíl v hodnotě 104 milionů dolarů. Chevron jako celek přitom očekává díky konfliktu válečný nadzisk přesahující 9 miliard dolarů.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký globální trh kdy zažil. Situace podle něj obnažila nebezpečnou závislost států na fosilních palivech, která ohrožuje národní bezpečnost. Klimatický šéf OSN Simon Stiell dodává, že závislost na dovozu činí národy zranitelnými vůči nestabilitě v klíčových průlivech, zatímco obnovitelné zdroje jsou vůči těmto vlivům imunní.
Investice do technologií s nulovými emisemi se tak jeví jako jediná cesta k trvalé energetické suverenitě. Odborníci varují, že snaha o zvýšení produkce fosilních paliv by jen prohloubila vystavení zemí budoucím cenovým výkyvům a klimatickým rizikům. Místo dotování závislosti by vlády měly využít výnosy z mimořádných daní k urychlenému přechodu na čistou energii.
Příkladem funkčního řešení je Velká Británie, kde větrná a solární energie během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Experti nicméně upozorňují, že dokud bude průmysl a doprava závislá na ropě, zůstanou dovozci vystaveni globálním otřesům. Britská vláda proto deklarovala záměr zrychlit přechod na domácí čisté zdroje, aby ochránila obyvatelstvo před zneužíváním cen během krize.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.