Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Březnový nárůst cen ropy na průměrných 100 dolarů za barel přinesl těmto společnostem za jediný měsíc čistý zisk ve výši 23 miliard dolarů. Pokud by se tržní ceny udržely na této úrovni po celý zbytek roku 2026, celkový válečný zisk sektoru by mohl dosáhnout až 234 miliard dolarů. Tato alarmující čísla vycházejí z propočtů společnosti Rystad Energy, které zpracovala organizace Global Witness.
Zatímco akcionáři energetických firem těží z válečného růstu, dopady na běžné obyvatele jsou citelné a drtivé. Nadměrné zisky firem jsou fakticky placeny z peněženek lidí, kteří musí vydávat stále více prostředků na pohonné hmoty a energie pro své domácnosti. Rostoucí náklady navíc oslabují konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který se potýká s vysokými provozními výdaji.
Mnoho států, včetně Itálie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky, se snažilo svým občanům pomoci snížením daní z pohonných hmot. Tento krok však vytváří značné výpadky ve státních rozpočtech, které jsou následně chybějícími prostředky na veřejné služby. Vlády tak musí řešit složité dilema mezi úlevou pro spotřebitele a udržitelností státních financí.
V Evropské unii se proto stále více prosazuje myšlenka zavedení mimořádné daně z válečných zisků. Ministři financí několika členských zemí, konkrétně Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska, vyzvali Evropskou komisi k razantnímu postupu. Podle nich by firmy profitující z válečného konfliktu měly přispět ke zmírnění ekonomických dopadů na veřejnost, což by pomohlo brzdit inflaci bez nutnosti zvyšování státního zadlužení.
Od vypuknutí íránského konfliktu se účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv zvýšil o 22 miliard eur. Tato částka ilustruje závažnost situace a ekonomický tlak, kterému evropské ekonomiky v důsledku energetické krize čelí. Požadavek na spravedlivější rozdělení nákladů války se tak stává jednou z priorit ekonomické agendy unie.
Největším beneficientem současné situace je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na hranici 100 dolarů, odhaduje se, že její válečný nadzisk za rok 2026 dosáhne 25,5 miliardy dolarů. Tento příjem je čistě výsledkem konjunktury spojené s válkou a doplňuje běžné vysoké zisky této společnosti.
Je paradoxní, že z konfliktu nejvíce profituje právě Saúdská Arábie, která se dlouhodobě staví proti mezinárodním dohodám zaměřeným na ochranu klimatu. Válečný střet tak paradoxně posiluje aktéry, kteří jsou největšími odpůrci nezbytné ekologické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Významně na situaci vydělává také Rusko, konkrétně společnosti Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Do konce roku 2026 by si měly díky íránskému konfliktu připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finanční prostředky plynou přímo do ruské státní pokladny a pomáhají financovat pokračující vojenské operace na Ukrajině.
Příjmy z ruského exportu ropy jsou v současnosti o 50 procent vyšší, než byly v únoru. Tato skutečnost poskytuje Kremlu výrazný manévrovací prostor a oslabuje dopady západních sankcí. Ropa se tak stává nástrojem, který ruskému vedení umožňuje pokračovat ve válečném úsilí i přes mezinárodní izolaci.
Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 vytěžit z válečného růstu cen až 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell očekává dodatečný zisk 6,8 miliardy. Firmy navíc zaznamenaly dramatický nárůst tržní hodnoty svých akcií. Hodnota ExxonMobilu vzrostla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber, což dále posiluje jejich ekonomickou pozici.
Kromě firemních zisků dochází i k individuálnímu obohacení v rámci nejvyššího managementu. Generální ředitel společnosti Chevron, Mike Wirth, využil prudkého růstu cen akcií a prodal svůj podíl v hodnotě 104 milionů dolarů. Chevron jako celek přitom očekává díky konfliktu válečný nadzisk přesahující 9 miliard dolarů.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký globální trh kdy zažil. Situace podle něj obnažila nebezpečnou závislost států na fosilních palivech, která ohrožuje národní bezpečnost. Klimatický šéf OSN Simon Stiell dodává, že závislost na dovozu činí národy zranitelnými vůči nestabilitě v klíčových průlivech, zatímco obnovitelné zdroje jsou vůči těmto vlivům imunní.
Investice do technologií s nulovými emisemi se tak jeví jako jediná cesta k trvalé energetické suverenitě. Odborníci varují, že snaha o zvýšení produkce fosilních paliv by jen prohloubila vystavení zemí budoucím cenovým výkyvům a klimatickým rizikům. Místo dotování závislosti by vlády měly využít výnosy z mimořádných daní k urychlenému přechodu na čistou energii.
Příkladem funkčního řešení je Velká Británie, kde větrná a solární energie během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Experti nicméně upozorňují, že dokud bude průmysl a doprava závislá na ropě, zůstanou dovozci vystaveni globálním otřesům. Britská vláda proto deklarovala záměr zrychlit přechod na domácí čisté zdroje, aby ochránila obyvatelstvo před zneužíváním cen během krize.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.