Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Březnový nárůst cen ropy na průměrných 100 dolarů za barel přinesl těmto společnostem za jediný měsíc čistý zisk ve výši 23 miliard dolarů. Pokud by se tržní ceny udržely na této úrovni po celý zbytek roku 2026, celkový válečný zisk sektoru by mohl dosáhnout až 234 miliard dolarů. Tato alarmující čísla vycházejí z propočtů společnosti Rystad Energy, které zpracovala organizace Global Witness.
Zatímco akcionáři energetických firem těží z válečného růstu, dopady na běžné obyvatele jsou citelné a drtivé. Nadměrné zisky firem jsou fakticky placeny z peněženek lidí, kteří musí vydávat stále více prostředků na pohonné hmoty a energie pro své domácnosti. Rostoucí náklady navíc oslabují konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který se potýká s vysokými provozními výdaji.
Mnoho států, včetně Itálie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky, se snažilo svým občanům pomoci snížením daní z pohonných hmot. Tento krok však vytváří značné výpadky ve státních rozpočtech, které jsou následně chybějícími prostředky na veřejné služby. Vlády tak musí řešit složité dilema mezi úlevou pro spotřebitele a udržitelností státních financí.
V Evropské unii se proto stále více prosazuje myšlenka zavedení mimořádné daně z válečných zisků. Ministři financí několika členských zemí, konkrétně Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska, vyzvali Evropskou komisi k razantnímu postupu. Podle nich by firmy profitující z válečného konfliktu měly přispět ke zmírnění ekonomických dopadů na veřejnost, což by pomohlo brzdit inflaci bez nutnosti zvyšování státního zadlužení.
Od vypuknutí íránského konfliktu se účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv zvýšil o 22 miliard eur. Tato částka ilustruje závažnost situace a ekonomický tlak, kterému evropské ekonomiky v důsledku energetické krize čelí. Požadavek na spravedlivější rozdělení nákladů války se tak stává jednou z priorit ekonomické agendy unie.
Největším beneficientem současné situace je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na hranici 100 dolarů, odhaduje se, že její válečný nadzisk za rok 2026 dosáhne 25,5 miliardy dolarů. Tento příjem je čistě výsledkem konjunktury spojené s válkou a doplňuje běžné vysoké zisky této společnosti.
Je paradoxní, že z konfliktu nejvíce profituje právě Saúdská Arábie, která se dlouhodobě staví proti mezinárodním dohodám zaměřeným na ochranu klimatu. Válečný střet tak paradoxně posiluje aktéry, kteří jsou největšími odpůrci nezbytné ekologické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Významně na situaci vydělává také Rusko, konkrétně společnosti Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Do konce roku 2026 by si měly díky íránskému konfliktu připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finanční prostředky plynou přímo do ruské státní pokladny a pomáhají financovat pokračující vojenské operace na Ukrajině.
Příjmy z ruského exportu ropy jsou v současnosti o 50 procent vyšší, než byly v únoru. Tato skutečnost poskytuje Kremlu výrazný manévrovací prostor a oslabuje dopady západních sankcí. Ropa se tak stává nástrojem, který ruskému vedení umožňuje pokračovat ve válečném úsilí i přes mezinárodní izolaci.
Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 vytěžit z válečného růstu cen až 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell očekává dodatečný zisk 6,8 miliardy. Firmy navíc zaznamenaly dramatický nárůst tržní hodnoty svých akcií. Hodnota ExxonMobilu vzrostla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber, což dále posiluje jejich ekonomickou pozici.
Kromě firemních zisků dochází i k individuálnímu obohacení v rámci nejvyššího managementu. Generální ředitel společnosti Chevron, Mike Wirth, využil prudkého růstu cen akcií a prodal svůj podíl v hodnotě 104 milionů dolarů. Chevron jako celek přitom očekává díky konfliktu válečný nadzisk přesahující 9 miliard dolarů.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký globální trh kdy zažil. Situace podle něj obnažila nebezpečnou závislost států na fosilních palivech, která ohrožuje národní bezpečnost. Klimatický šéf OSN Simon Stiell dodává, že závislost na dovozu činí národy zranitelnými vůči nestabilitě v klíčových průlivech, zatímco obnovitelné zdroje jsou vůči těmto vlivům imunní.
Investice do technologií s nulovými emisemi se tak jeví jako jediná cesta k trvalé energetické suverenitě. Odborníci varují, že snaha o zvýšení produkce fosilních paliv by jen prohloubila vystavení zemí budoucím cenovým výkyvům a klimatickým rizikům. Místo dotování závislosti by vlády měly využít výnosy z mimořádných daní k urychlenému přechodu na čistou energii.
Příkladem funkčního řešení je Velká Británie, kde větrná a solární energie během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Experti nicméně upozorňují, že dokud bude průmysl a doprava závislá na ropě, zůstanou dovozci vystaveni globálním otřesům. Britská vláda proto deklarovala záměr zrychlit přechod na domácí čisté zdroje, aby ochránila obyvatelstvo před zneužíváním cen během krize.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.