Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Březnový nárůst cen ropy na průměrných 100 dolarů za barel přinesl těmto společnostem za jediný měsíc čistý zisk ve výši 23 miliard dolarů. Pokud by se tržní ceny udržely na této úrovni po celý zbytek roku 2026, celkový válečný zisk sektoru by mohl dosáhnout až 234 miliard dolarů. Tato alarmující čísla vycházejí z propočtů společnosti Rystad Energy, které zpracovala organizace Global Witness.
Zatímco akcionáři energetických firem těží z válečného růstu, dopady na běžné obyvatele jsou citelné a drtivé. Nadměrné zisky firem jsou fakticky placeny z peněženek lidí, kteří musí vydávat stále více prostředků na pohonné hmoty a energie pro své domácnosti. Rostoucí náklady navíc oslabují konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který se potýká s vysokými provozními výdaji.
Mnoho států, včetně Itálie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky, se snažilo svým občanům pomoci snížením daní z pohonných hmot. Tento krok však vytváří značné výpadky ve státních rozpočtech, které jsou následně chybějícími prostředky na veřejné služby. Vlády tak musí řešit složité dilema mezi úlevou pro spotřebitele a udržitelností státních financí.
V Evropské unii se proto stále více prosazuje myšlenka zavedení mimořádné daně z válečných zisků. Ministři financí několika členských zemí, konkrétně Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska, vyzvali Evropskou komisi k razantnímu postupu. Podle nich by firmy profitující z válečného konfliktu měly přispět ke zmírnění ekonomických dopadů na veřejnost, což by pomohlo brzdit inflaci bez nutnosti zvyšování státního zadlužení.
Od vypuknutí íránského konfliktu se účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv zvýšil o 22 miliard eur. Tato částka ilustruje závažnost situace a ekonomický tlak, kterému evropské ekonomiky v důsledku energetické krize čelí. Požadavek na spravedlivější rozdělení nákladů války se tak stává jednou z priorit ekonomické agendy unie.
Největším beneficientem současné situace je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na hranici 100 dolarů, odhaduje se, že její válečný nadzisk za rok 2026 dosáhne 25,5 miliardy dolarů. Tento příjem je čistě výsledkem konjunktury spojené s válkou a doplňuje běžné vysoké zisky této společnosti.
Je paradoxní, že z konfliktu nejvíce profituje právě Saúdská Arábie, která se dlouhodobě staví proti mezinárodním dohodám zaměřeným na ochranu klimatu. Válečný střet tak paradoxně posiluje aktéry, kteří jsou největšími odpůrci nezbytné ekologické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Významně na situaci vydělává také Rusko, konkrétně společnosti Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Do konce roku 2026 by si měly díky íránskému konfliktu připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finanční prostředky plynou přímo do ruské státní pokladny a pomáhají financovat pokračující vojenské operace na Ukrajině.
Příjmy z ruského exportu ropy jsou v současnosti o 50 procent vyšší, než byly v únoru. Tato skutečnost poskytuje Kremlu výrazný manévrovací prostor a oslabuje dopady západních sankcí. Ropa se tak stává nástrojem, který ruskému vedení umožňuje pokračovat ve válečném úsilí i přes mezinárodní izolaci.
Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 vytěžit z válečného růstu cen až 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell očekává dodatečný zisk 6,8 miliardy. Firmy navíc zaznamenaly dramatický nárůst tržní hodnoty svých akcií. Hodnota ExxonMobilu vzrostla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber, což dále posiluje jejich ekonomickou pozici.
Kromě firemních zisků dochází i k individuálnímu obohacení v rámci nejvyššího managementu. Generální ředitel společnosti Chevron, Mike Wirth, využil prudkého růstu cen akcií a prodal svůj podíl v hodnotě 104 milionů dolarů. Chevron jako celek přitom očekává díky konfliktu válečný nadzisk přesahující 9 miliard dolarů.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký globální trh kdy zažil. Situace podle něj obnažila nebezpečnou závislost států na fosilních palivech, která ohrožuje národní bezpečnost. Klimatický šéf OSN Simon Stiell dodává, že závislost na dovozu činí národy zranitelnými vůči nestabilitě v klíčových průlivech, zatímco obnovitelné zdroje jsou vůči těmto vlivům imunní.
Investice do technologií s nulovými emisemi se tak jeví jako jediná cesta k trvalé energetické suverenitě. Odborníci varují, že snaha o zvýšení produkce fosilních paliv by jen prohloubila vystavení zemí budoucím cenovým výkyvům a klimatickým rizikům. Místo dotování závislosti by vlády měly využít výnosy z mimořádných daní k urychlenému přechodu na čistou energii.
Příkladem funkčního řešení je Velká Británie, kde větrná a solární energie během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Experti nicméně upozorňují, že dokud bude průmysl a doprava závislá na ropě, zůstanou dovozci vystaveni globálním otřesům. Britská vláda proto deklarovala záměr zrychlit přechod na domácí čisté zdroje, aby ochránila obyvatelstvo před zneužíváním cen během krize.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.