Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Březnový nárůst cen ropy na průměrných 100 dolarů za barel přinesl těmto společnostem za jediný měsíc čistý zisk ve výši 23 miliard dolarů. Pokud by se tržní ceny udržely na této úrovni po celý zbytek roku 2026, celkový válečný zisk sektoru by mohl dosáhnout až 234 miliard dolarů. Tato alarmující čísla vycházejí z propočtů společnosti Rystad Energy, které zpracovala organizace Global Witness.
Zatímco akcionáři energetických firem těží z válečného růstu, dopady na běžné obyvatele jsou citelné a drtivé. Nadměrné zisky firem jsou fakticky placeny z peněženek lidí, kteří musí vydávat stále více prostředků na pohonné hmoty a energie pro své domácnosti. Rostoucí náklady navíc oslabují konkurenceschopnost podnikatelského sektoru, který se potýká s vysokými provozními výdaji.
Mnoho států, včetně Itálie, Austrálie nebo Jihoafrické republiky, se snažilo svým občanům pomoci snížením daní z pohonných hmot. Tento krok však vytváří značné výpadky ve státních rozpočtech, které jsou následně chybějícími prostředky na veřejné služby. Vlády tak musí řešit složité dilema mezi úlevou pro spotřebitele a udržitelností státních financí.
V Evropské unii se proto stále více prosazuje myšlenka zavedení mimořádné daně z válečných zisků. Ministři financí několika členských zemí, konkrétně Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska, vyzvali Evropskou komisi k razantnímu postupu. Podle nich by firmy profitující z válečného konfliktu měly přispět ke zmírnění ekonomických dopadů na veřejnost, což by pomohlo brzdit inflaci bez nutnosti zvyšování státního zadlužení.
Od vypuknutí íránského konfliktu se účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv zvýšil o 22 miliard eur. Tato částka ilustruje závažnost situace a ekonomický tlak, kterému evropské ekonomiky v důsledku energetické krize čelí. Požadavek na spravedlivější rozdělení nákladů války se tak stává jednou z priorit ekonomické agendy unie.
Největším beneficientem současné situace je saúdskoarabská společnost Aramco. Pokud cena ropy zůstane na hranici 100 dolarů, odhaduje se, že její válečný nadzisk za rok 2026 dosáhne 25,5 miliardy dolarů. Tento příjem je čistě výsledkem konjunktury spojené s válkou a doplňuje běžné vysoké zisky této společnosti.
Je paradoxní, že z konfliktu nejvíce profituje právě Saúdská Arábie, která se dlouhodobě staví proti mezinárodním dohodám zaměřeným na ochranu klimatu. Válečný střet tak paradoxně posiluje aktéry, kteří jsou největšími odpůrci nezbytné ekologické transformace směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Významně na situaci vydělává také Rusko, konkrétně společnosti Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Do konce roku 2026 by si měly díky íránskému konfliktu připsat dohromady 23,9 miliardy dolarů navíc. Tyto finanční prostředky plynou přímo do ruské státní pokladny a pomáhají financovat pokračující vojenské operace na Ukrajině.
Příjmy z ruského exportu ropy jsou v současnosti o 50 procent vyšší, než byly v únoru. Tato skutečnost poskytuje Kremlu výrazný manévrovací prostor a oslabuje dopady západních sankcí. Ropa se tak stává nástrojem, který ruskému vedení umožňuje pokračovat ve válečném úsilí i přes mezinárodní izolaci.
Americký ExxonMobil by mohl v roce 2026 vytěžit z válečného růstu cen až 11 miliard dolarů, zatímco evropský Shell očekává dodatečný zisk 6,8 miliardy. Firmy navíc zaznamenaly dramatický nárůst tržní hodnoty svých akcií. Hodnota ExxonMobilu vzrostla o 87 miliard dolarů a Shellu o 25 miliard liber, což dále posiluje jejich ekonomickou pozici.
Kromě firemních zisků dochází i k individuálnímu obohacení v rámci nejvyššího managementu. Generální ředitel společnosti Chevron, Mike Wirth, využil prudkého růstu cen akcií a prodal svůj podíl v hodnotě 104 milionů dolarů. Chevron jako celek přitom očekává díky konfliktu válečný nadzisk přesahující 9 miliard dolarů.
Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol označil íránskou krizi za největší šok, jaký globální trh kdy zažil. Situace podle něj obnažila nebezpečnou závislost států na fosilních palivech, která ohrožuje národní bezpečnost. Klimatický šéf OSN Simon Stiell dodává, že závislost na dovozu činí národy zranitelnými vůči nestabilitě v klíčových průlivech, zatímco obnovitelné zdroje jsou vůči těmto vlivům imunní.
Investice do technologií s nulovými emisemi se tak jeví jako jediná cesta k trvalé energetické suverenitě. Odborníci varují, že snaha o zvýšení produkce fosilních paliv by jen prohloubila vystavení zemí budoucím cenovým výkyvům a klimatickým rizikům. Místo dotování závislosti by vlády měly využít výnosy z mimořádných daní k urychlenému přechodu na čistou energii.
Příkladem funkčního řešení je Velká Británie, kde větrná a solární energie během března ušetřila dovoz plynu v hodnotě jedné miliardy liber. Experti nicméně upozorňují, že dokud bude průmysl a doprava závislá na ropě, zůstanou dovozci vystaveni globálním otřesům. Britská vláda proto deklarovala záměr zrychlit přechod na domácí čisté zdroje, aby ochránila obyvatelstvo před zneužíváním cen během krize.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
Agáta Hanychová se zdá být tou pravou osobou, pokud chceme někoho v Česku označit za profesionální celebritu. Zatímco mnohým by jistě takové označení vadilo, influencerka a dcera jedné ze známých hereček neváhá přiznat, že by bez slávy snad ani nedokázala žít.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Jen složení tanečních párů zůstává po dnešku tajemstvím. Česká televize v neděli představila posledního přímého účastníka letošní řady StarDance, který bude bavit televizní diváky na tanečním parketu.
Padlo další soudní rozhodnutí v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích, kde hořela hala. Soud poslal do vazby podezřelého, kterého policie v průběhu týdne převzala od slovenských kolegů.
Není žádným tajemstvím, že Dominika Gottová a její manžel si nemohou vyskakovat. Nyní se to opět potvrdilo. Timo Tolkki sice vymyslel nový projekt, ale peníze na jeho tvorbu nemá. Pomoci mu mohou fanoušci z celého světa.