Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Podle oficiálního prohlášení NSF bude během následujících 15 měsíců odstraněna podmořská infrastruktura z měřicích stanic u pobřeží Aljašky, Washingtonu, Oregonu, Severní Karolíny a také z oblasti severního Atlantiku jihovýchodně od Grónska. Vedoucí oddělení médií nadace Mike England uvedl, že toto zeštíhlení sítě odpovídá širší strategii pružnějšího přístupu, prioritní podpory vyvíjejících se vědeckých cílů a nových technologií a také efektivní správy životního cyklu výzkumné infrastruktury. Zároveň odmítl, že by byl projekt kompletně zrušen, byť neupřesnil, které části zůstanou zachovány.
Krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyvolal ostrou kritiku z řad oceánografů a politiků, kteří jej považují za podkopávání námořní vědy a oslabování vědeckého prvenství Spojených států. Bývalý šéf Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) Rick Spinrad upozornil, že systém OOI dlouhodobě prokazoval svůj přínos pro ekonomiku i společnost, například při řízení rybolovu, předpovídání počasí nebo ochraně před pobřežními záplavami. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse navíc obvinil administrativu, že vypnutím monitorů vychází vstříc zájmům společností z oblasti fosilních paliv.
Ztráta těchto dat podle vědců výrazně zkomplikuje porozumění klíčovému systému atlantských proudů, známému jako AMOC. Narůstající množství výzkumů totiž naznačuje, že tomuto systému hrozí kolaps, což by mohlo přinést katastrofální následky v podstatě pro celou planetu, včetně zrychleného vzestupu hladiny moří na východním pobřeží USA, extrémních zim v Evropě a dlouhotrvajícího sucha v Africe. Dlouhodobé sledování oceánů je přitom podle odborníků jediným způsobem, jak tato vznikající rizika v reálném čase vůbec detekovat.
Rušení měřicích stanic bude mít také okamžité dopady na komerční rybolov a námořní průmysl, zejména v oblasti Tichého oceánu na severozápadě USA. Tamní monitorovací síť byla integrována do dalších systémů sledujících teplotu a hladinu kyslíku ve vodě, což pomáhalo domorodým rybářům určovat výskyt krabů a chránit je před úhynem v důsledku okyselování oceánů. Buóje navíc poskytovaly kritická meteorologická data pro lodě v oblasti a varovaly je před blížící se bouří. Těchto 11 přístrojů má být z vody vytaženo do konce měsíce, což podle zástupců tamních univerzit vytvoří v oblasti nenapravitelné slepé místo.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.