Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Podle oficiálního prohlášení NSF bude během následujících 15 měsíců odstraněna podmořská infrastruktura z měřicích stanic u pobřeží Aljašky, Washingtonu, Oregonu, Severní Karolíny a také z oblasti severního Atlantiku jihovýchodně od Grónska. Vedoucí oddělení médií nadace Mike England uvedl, že toto zeštíhlení sítě odpovídá širší strategii pružnějšího přístupu, prioritní podpory vyvíjejících se vědeckých cílů a nových technologií a také efektivní správy životního cyklu výzkumné infrastruktury. Zároveň odmítl, že by byl projekt kompletně zrušen, byť neupřesnil, které části zůstanou zachovány.
Krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyvolal ostrou kritiku z řad oceánografů a politiků, kteří jej považují za podkopávání námořní vědy a oslabování vědeckého prvenství Spojených států. Bývalý šéf Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) Rick Spinrad upozornil, že systém OOI dlouhodobě prokazoval svůj přínos pro ekonomiku i společnost, například při řízení rybolovu, předpovídání počasí nebo ochraně před pobřežními záplavami. Demokratický senátor Sheldon Whitehouse navíc obvinil administrativu, že vypnutím monitorů vychází vstříc zájmům společností z oblasti fosilních paliv.
Ztráta těchto dat podle vědců výrazně zkomplikuje porozumění klíčovému systému atlantských proudů, známému jako AMOC. Narůstající množství výzkumů totiž naznačuje, že tomuto systému hrozí kolaps, což by mohlo přinést katastrofální následky v podstatě pro celou planetu, včetně zrychleného vzestupu hladiny moří na východním pobřeží USA, extrémních zim v Evropě a dlouhotrvajícího sucha v Africe. Dlouhodobé sledování oceánů je přitom podle odborníků jediným způsobem, jak tato vznikající rizika v reálném čase vůbec detekovat.
Rušení měřicích stanic bude mít také okamžité dopady na komerční rybolov a námořní průmysl, zejména v oblasti Tichého oceánu na severozápadě USA. Tamní monitorovací síť byla integrována do dalších systémů sledujících teplotu a hladinu kyslíku ve vodě, což pomáhalo domorodým rybářům určovat výskyt krabů a chránit je před úhynem v důsledku okyselování oceánů. Buóje navíc poskytovaly kritická meteorologická data pro lodě v oblasti a varovaly je před blížící se bouří. Těchto 11 přístrojů má být z vody vytaženo do konce měsíce, což podle zástupců tamních univerzit vytvoří v oblasti nenapravitelné slepé místo.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19. Lidé v hotovosti hledají jistotu v reakci na opakované výpadky mobilního internetu. Ty z bezpečnostních důvodů a ve snaze ochránit území před ukrajinskými drony zavádí samotný Kreml, což však v rozsáhlých oblastech země znemožňuje běžné platby kartou.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.