Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Jádrem celého konceptu je myšlenka dostatečnosti, která spočívá v tom, že lidstvo může žít prosperující a zdravý život, aniž by neustále směřovalo k nadměrné spotřebě hromaděním materiálních statků, které ničí přírodu. K dosažení tohoto stavu navrhují autoři tři zásadní kroky, mezi něž patří zkrácení průměrné pracovní doby o více než polovinu, výrazné omezení konzumace červeného masa jako hlavního spouštěče odlesňování a celkové přeorientování ekonomiky směrem k odvětvím s nízkou spotřebou zdrojů.
Spoluautor studie Thomas Piketty z Pařížské školy ekonomie v této souvislosti upozorňuje, že jedno euro investované do školství a zdravotnictví zanechává třikrát až čtyřikrát menší materiální a energetickou stopu než stejná částka vložená do průmyslové výroby. Z toho důvodu zpráva navrhuje více než zdvojnásobit globální výdaje na vzdělávání a zdravotní péči. Pokud se tato strukturální změna podaří realizovat, do roku 2100 by podle propočtů mohly příjmy pro 89 procent světové populace vzrůst na dvojnásobek.
Ústředním bodem plánu je boj s nerovností, který počítá s tím, že na konci století by průměrný hrubý národní důchod na obyvatele činil v přepočtu 5 000 eur měsíčně, což by pomohlo zejména globálnímu Jihu. Finanční prostředky na tuto transformaci mají zajistit vysoké majetkové daně pro miliardáře, kteří nesou největší odpovědnost za klimatickou krizi. Podíl nejbohatších lidí na celosvětovém bohatství by měl v důsledku těchto opatření klesnout z šesti procent na pouhou půl procentní desetinu, zatímco podíl nejchudší poloviny lidstva by se zvýšil ze dvou na třicet procent.
V oblasti klimatu si zpráva klade za cíl stlačit emise co nejblíže k nule a udržet vzestup globální teploty do konce století na hodnotě 1,8 stupně Celsia. Toho chce dosáhnout přesměrováním kapitálu od nejbohatších jednotlivců do větrných, solárních a dalších obnovitelných technologií, což by umožnilo kompletní dekarbonizaci a elektrifikaci energetických dodávek do roku 2050. Další úspory emisí by přineslo zmíněné zkrácení pracovní doby a změna stravovacích návyků.
Mezi praktické kroky k dosažení těchto cílů patří vytvoření globálního fondu spravedlnosti, který by financoval energetickou transformaci a dohlížel na zvýšení výdajů na vzdělání a zdravotnictví na 38 procent světového HDP ze současných 13 procent. Tuto činnost by podporoval světový suverénní fond, jehož úkolem by bylo vyvážit globální držbu veřejného a soukromého majetku blíže k poměrům, které ve světě panovaly v roce 1970.
Autoři zprávy přiznávají, že jejich vize může působit utopicky, avšak považují ji za nezbytnou pro ukázku toho, že existují i jiné cesty než stávající směřování k ekologické katastrofě. Piketty poukazuje na příklady ze Švédska či Norska, které byly v minulosti ekonomicky velmi rozdělené, ale díky vládním reformám a investicím do školství a zdravotnictví dokázaly nerovnost rychle snížit. Stejně tak připomíná, že pracovní doba se v Evropě od 19. století již jednou snížila na polovinu.
Klíčem k úspěchu je podle autorů řešit nerovnost a obyvatelnost planety společně jako jeden provázaný problém. V opačném případě hrozí, že vládní ekologická opatření vyvolají masové sociální nepokoje, jako byly protesty Žlutých vest ve Francii proti uhlíkové dani, která tehdy zasáhla pracující a střední třídu mnohem citelněji než ty nejbohatší. Technicky je podle vědců spravedlivý a obyvatelný svět plně realizovatelný a hlavní překážku nepředstavuje technická nemožnost, nýbrž politická volba a schopnost vybudovat pro tyto změny dostatečně silnou koalici.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19. Lidé v hotovosti hledají jistotu v reakci na opakované výpadky mobilního internetu. Ty z bezpečnostních důvodů a ve snaze ochránit území před ukrajinskými drony zavádí samotný Kreml, což však v rozsáhlých oblastech země znemožňuje běžné platby kartou.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.