Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Jádrem celého konceptu je myšlenka dostatečnosti, která spočívá v tom, že lidstvo může žít prosperující a zdravý život, aniž by neustále směřovalo k nadměrné spotřebě hromaděním materiálních statků, které ničí přírodu. K dosažení tohoto stavu navrhují autoři tři zásadní kroky, mezi něž patří zkrácení průměrné pracovní doby o více než polovinu, výrazné omezení konzumace červeného masa jako hlavního spouštěče odlesňování a celkové přeorientování ekonomiky směrem k odvětvím s nízkou spotřebou zdrojů.
Spoluautor studie Thomas Piketty z Pařížské školy ekonomie v této souvislosti upozorňuje, že jedno euro investované do školství a zdravotnictví zanechává třikrát až čtyřikrát menší materiální a energetickou stopu než stejná částka vložená do průmyslové výroby. Z toho důvodu zpráva navrhuje více než zdvojnásobit globální výdaje na vzdělávání a zdravotní péči. Pokud se tato strukturální změna podaří realizovat, do roku 2100 by podle propočtů mohly příjmy pro 89 procent světové populace vzrůst na dvojnásobek.
Ústředním bodem plánu je boj s nerovností, který počítá s tím, že na konci století by průměrný hrubý národní důchod na obyvatele činil v přepočtu 5 000 eur měsíčně, což by pomohlo zejména globálnímu Jihu. Finanční prostředky na tuto transformaci mají zajistit vysoké majetkové daně pro miliardáře, kteří nesou největší odpovědnost za klimatickou krizi. Podíl nejbohatších lidí na celosvětovém bohatství by měl v důsledku těchto opatření klesnout z šesti procent na pouhou půl procentní desetinu, zatímco podíl nejchudší poloviny lidstva by se zvýšil ze dvou na třicet procent.
V oblasti klimatu si zpráva klade za cíl stlačit emise co nejblíže k nule a udržet vzestup globální teploty do konce století na hodnotě 1,8 stupně Celsia. Toho chce dosáhnout přesměrováním kapitálu od nejbohatších jednotlivců do větrných, solárních a dalších obnovitelných technologií, což by umožnilo kompletní dekarbonizaci a elektrifikaci energetických dodávek do roku 2050. Další úspory emisí by přineslo zmíněné zkrácení pracovní doby a změna stravovacích návyků.
Mezi praktické kroky k dosažení těchto cílů patří vytvoření globálního fondu spravedlnosti, který by financoval energetickou transformaci a dohlížel na zvýšení výdajů na vzdělání a zdravotnictví na 38 procent světového HDP ze současných 13 procent. Tuto činnost by podporoval světový suverénní fond, jehož úkolem by bylo vyvážit globální držbu veřejného a soukromého majetku blíže k poměrům, které ve světě panovaly v roce 1970.
Autoři zprávy přiznávají, že jejich vize může působit utopicky, avšak považují ji za nezbytnou pro ukázku toho, že existují i jiné cesty než stávající směřování k ekologické katastrofě. Piketty poukazuje na příklady ze Švédska či Norska, které byly v minulosti ekonomicky velmi rozdělené, ale díky vládním reformám a investicím do školství a zdravotnictví dokázaly nerovnost rychle snížit. Stejně tak připomíná, že pracovní doba se v Evropě od 19. století již jednou snížila na polovinu.
Klíčem k úspěchu je podle autorů řešit nerovnost a obyvatelnost planety společně jako jeden provázaný problém. V opačném případě hrozí, že vládní ekologická opatření vyvolají masové sociální nepokoje, jako byly protesty Žlutých vest ve Francii proti uhlíkové dani, která tehdy zasáhla pracující a střední třídu mnohem citelněji než ty nejbohatší. Technicky je podle vědců spravedlivý a obyvatelný svět plně realizovatelný a hlavní překážku nepředstavuje technická nemožnost, nýbrž politická volba a schopnost vybudovat pro tyto změny dostatečně silnou koalici.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.