Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Jádrem celého konceptu je myšlenka dostatečnosti, která spočívá v tom, že lidstvo může žít prosperující a zdravý život, aniž by neustále směřovalo k nadměrné spotřebě hromaděním materiálních statků, které ničí přírodu. K dosažení tohoto stavu navrhují autoři tři zásadní kroky, mezi něž patří zkrácení průměrné pracovní doby o více než polovinu, výrazné omezení konzumace červeného masa jako hlavního spouštěče odlesňování a celkové přeorientování ekonomiky směrem k odvětvím s nízkou spotřebou zdrojů.
Spoluautor studie Thomas Piketty z Pařížské školy ekonomie v této souvislosti upozorňuje, že jedno euro investované do školství a zdravotnictví zanechává třikrát až čtyřikrát menší materiální a energetickou stopu než stejná částka vložená do průmyslové výroby. Z toho důvodu zpráva navrhuje více než zdvojnásobit globální výdaje na vzdělávání a zdravotní péči. Pokud se tato strukturální změna podaří realizovat, do roku 2100 by podle propočtů mohly příjmy pro 89 procent světové populace vzrůst na dvojnásobek.
Ústředním bodem plánu je boj s nerovností, který počítá s tím, že na konci století by průměrný hrubý národní důchod na obyvatele činil v přepočtu 5 000 eur měsíčně, což by pomohlo zejména globálnímu Jihu. Finanční prostředky na tuto transformaci mají zajistit vysoké majetkové daně pro miliardáře, kteří nesou největší odpovědnost za klimatickou krizi. Podíl nejbohatších lidí na celosvětovém bohatství by měl v důsledku těchto opatření klesnout z šesti procent na pouhou půl procentní desetinu, zatímco podíl nejchudší poloviny lidstva by se zvýšil ze dvou na třicet procent.
V oblasti klimatu si zpráva klade za cíl stlačit emise co nejblíže k nule a udržet vzestup globální teploty do konce století na hodnotě 1,8 stupně Celsia. Toho chce dosáhnout přesměrováním kapitálu od nejbohatších jednotlivců do větrných, solárních a dalších obnovitelných technologií, což by umožnilo kompletní dekarbonizaci a elektrifikaci energetických dodávek do roku 2050. Další úspory emisí by přineslo zmíněné zkrácení pracovní doby a změna stravovacích návyků.
Mezi praktické kroky k dosažení těchto cílů patří vytvoření globálního fondu spravedlnosti, který by financoval energetickou transformaci a dohlížel na zvýšení výdajů na vzdělání a zdravotnictví na 38 procent světového HDP ze současných 13 procent. Tuto činnost by podporoval světový suverénní fond, jehož úkolem by bylo vyvážit globální držbu veřejného a soukromého majetku blíže k poměrům, které ve světě panovaly v roce 1970.
Autoři zprávy přiznávají, že jejich vize může působit utopicky, avšak považují ji za nezbytnou pro ukázku toho, že existují i jiné cesty než stávající směřování k ekologické katastrofě. Piketty poukazuje na příklady ze Švédska či Norska, které byly v minulosti ekonomicky velmi rozdělené, ale díky vládním reformám a investicím do školství a zdravotnictví dokázaly nerovnost rychle snížit. Stejně tak připomíná, že pracovní doba se v Evropě od 19. století již jednou snížila na polovinu.
Klíčem k úspěchu je podle autorů řešit nerovnost a obyvatelnost planety společně jako jeden provázaný problém. V opačném případě hrozí, že vládní ekologická opatření vyvolají masové sociální nepokoje, jako byly protesty Žlutých vest ve Francii proti uhlíkové dani, která tehdy zasáhla pracující a střední třídu mnohem citelněji než ty nejbohatší. Technicky je podle vědců spravedlivý a obyvatelný svět plně realizovatelný a hlavní překážku nepředstavuje technická nemožnost, nýbrž politická volba a schopnost vybudovat pro tyto změny dostatečně silnou koalici.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.