Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Jádrem celého konceptu je myšlenka dostatečnosti, která spočívá v tom, že lidstvo může žít prosperující a zdravý život, aniž by neustále směřovalo k nadměrné spotřebě hromaděním materiálních statků, které ničí přírodu. K dosažení tohoto stavu navrhují autoři tři zásadní kroky, mezi něž patří zkrácení průměrné pracovní doby o více než polovinu, výrazné omezení konzumace červeného masa jako hlavního spouštěče odlesňování a celkové přeorientování ekonomiky směrem k odvětvím s nízkou spotřebou zdrojů.
Spoluautor studie Thomas Piketty z Pařížské školy ekonomie v této souvislosti upozorňuje, že jedno euro investované do školství a zdravotnictví zanechává třikrát až čtyřikrát menší materiální a energetickou stopu než stejná částka vložená do průmyslové výroby. Z toho důvodu zpráva navrhuje více než zdvojnásobit globální výdaje na vzdělávání a zdravotní péči. Pokud se tato strukturální změna podaří realizovat, do roku 2100 by podle propočtů mohly příjmy pro 89 procent světové populace vzrůst na dvojnásobek.
Ústředním bodem plánu je boj s nerovností, který počítá s tím, že na konci století by průměrný hrubý národní důchod na obyvatele činil v přepočtu 5 000 eur měsíčně, což by pomohlo zejména globálnímu Jihu. Finanční prostředky na tuto transformaci mají zajistit vysoké majetkové daně pro miliardáře, kteří nesou největší odpovědnost za klimatickou krizi. Podíl nejbohatších lidí na celosvětovém bohatství by měl v důsledku těchto opatření klesnout z šesti procent na pouhou půl procentní desetinu, zatímco podíl nejchudší poloviny lidstva by se zvýšil ze dvou na třicet procent.
V oblasti klimatu si zpráva klade za cíl stlačit emise co nejblíže k nule a udržet vzestup globální teploty do konce století na hodnotě 1,8 stupně Celsia. Toho chce dosáhnout přesměrováním kapitálu od nejbohatších jednotlivců do větrných, solárních a dalších obnovitelných technologií, což by umožnilo kompletní dekarbonizaci a elektrifikaci energetických dodávek do roku 2050. Další úspory emisí by přineslo zmíněné zkrácení pracovní doby a změna stravovacích návyků.
Mezi praktické kroky k dosažení těchto cílů patří vytvoření globálního fondu spravedlnosti, který by financoval energetickou transformaci a dohlížel na zvýšení výdajů na vzdělání a zdravotnictví na 38 procent světového HDP ze současných 13 procent. Tuto činnost by podporoval světový suverénní fond, jehož úkolem by bylo vyvážit globální držbu veřejného a soukromého majetku blíže k poměrům, které ve světě panovaly v roce 1970.
Autoři zprávy přiznávají, že jejich vize může působit utopicky, avšak považují ji za nezbytnou pro ukázku toho, že existují i jiné cesty než stávající směřování k ekologické katastrofě. Piketty poukazuje na příklady ze Švédska či Norska, které byly v minulosti ekonomicky velmi rozdělené, ale díky vládním reformám a investicím do školství a zdravotnictví dokázaly nerovnost rychle snížit. Stejně tak připomíná, že pracovní doba se v Evropě od 19. století již jednou snížila na polovinu.
Klíčem k úspěchu je podle autorů řešit nerovnost a obyvatelnost planety společně jako jeden provázaný problém. V opačném případě hrozí, že vládní ekologická opatření vyvolají masové sociální nepokoje, jako byly protesty Žlutých vest ve Francii proti uhlíkové dani, která tehdy zasáhla pracující a střední třídu mnohem citelněji než ty nejbohatší. Technicky je podle vědců spravedlivý a obyvatelný svět plně realizovatelný a hlavní překážku nepředstavuje technická nemožnost, nýbrž politická volba a schopnost vybudovat pro tyto změny dostatečně silnou koalici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.