Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Izraelský ministr obrany v uplynulých dnech navíc potvrdil záměr vlády odsunout v příhodný čas a vhodným způsobem velký počet palestinských obyvatel z Pásma Gazy. K těmto krokům dochází ve velmi napjaté vnitropolitické atmosféře v Izraeli poté, co Kneset 20. května rozpustil sám sebe, což otevírá možnost konání předčasných parlamentních voleb v září.
Postup Izraele představuje jasné porušení dvacetibodového mírového plánu pro Gazu, který předpokládal postupný odchod izraelských vojáků a výslovně se v něm uvádělo, že nikdo nebude nucen k opuštění území a obyvatelé budou naopak povzbuzováni k setrvání. Že nový rozsah vojenské kontroly neodpovídá schválenému mírovému plánu, potvrdil během tohoto týdne na slyšení v Kongresu také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Více než dva miliony Palestinců jsou kvůli tomu vytlačovány do stále menšího prostoru na zdevastovaném a přeplněném území.
Z hlediska mezinárodního práva sice armády mohou během války okupovat cizí území, nesmí si však na něj vznášet právní nárok, což jako možný válečný zločin agrese zakazuje Charta OSN. Mezinárodní soudní dvůr v minulosti potvrdil, že Izrael nemá právo na suverenitu nad žádnou částí Pásma Gazy a jako okupující mocnost musí zachovat demografické složení území, což vylučuje nucené vysídlení obyvatelstva nebo usidlování vlastních občanů. Izrael však dlouhodobě ignoruje mezinárodní výzvy i termíny k polickému stažení, přičemž vymáhání práva v Radě bezpečnosti OSN blokuje Spojené státy svým právem veta.
Situaci navíc komplikuje samotný mírový plán, který loni v listopadu podpořila Rada bezpečnosti OSN a na který dohlíží takzvaná Rada míru za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dohoda o příměří byla od počátku neúplná, neboť neobsahovala přesné podmínky přítomnosti izraelských vojsk ani záruky budoucího sebeurčení Palestinců. Mírový proces od té doby stagnuje, humanitární pomoc je nedostatečná, izraelské údery pokračují a Hamás odmítá složit zbraně bez pevných záruk.
Tento patový stav vyhovuje Izraeli, který mohl podle původní dohody držet vojenské pozice za žlutou linií, jež obepínala většinu obyvatelstva na pobřeží a dávala mu kontrolu nad polovinou Gazy. V této zóně Izrael srovnal se zemí celé čtvrti a stovky budov a na uvolněném prostranství vybudoval síť vojenských silnic, základen a hliněných valů. Pokud bude tento stav pokračovat, povede k trvalému ovládnutí území bez palestinského obyvatelstva. Premiér Netanjahu navíc naznačil, že Izrael se nemusí zastavit na 70 procentech a může v Gaze vytvořit rozsáhlé nárazníkové pásmo podobně jako v Libanonu a Sýrii, případně obnovit projekt židovského osidlování, který již naplno běží na Západním břehu.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.
Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.