Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Izraelský ministr obrany v uplynulých dnech navíc potvrdil záměr vlády odsunout v příhodný čas a vhodným způsobem velký počet palestinských obyvatel z Pásma Gazy. K těmto krokům dochází ve velmi napjaté vnitropolitické atmosféře v Izraeli poté, co Kneset 20. května rozpustil sám sebe, což otevírá možnost konání předčasných parlamentních voleb v září.
Postup Izraele představuje jasné porušení dvacetibodového mírového plánu pro Gazu, který předpokládal postupný odchod izraelských vojáků a výslovně se v něm uvádělo, že nikdo nebude nucen k opuštění území a obyvatelé budou naopak povzbuzováni k setrvání. Že nový rozsah vojenské kontroly neodpovídá schválenému mírovému plánu, potvrdil během tohoto týdne na slyšení v Kongresu také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Více než dva miliony Palestinců jsou kvůli tomu vytlačovány do stále menšího prostoru na zdevastovaném a přeplněném území.
Z hlediska mezinárodního práva sice armády mohou během války okupovat cizí území, nesmí si však na něj vznášet právní nárok, což jako možný válečný zločin agrese zakazuje Charta OSN. Mezinárodní soudní dvůr v minulosti potvrdil, že Izrael nemá právo na suverenitu nad žádnou částí Pásma Gazy a jako okupující mocnost musí zachovat demografické složení území, což vylučuje nucené vysídlení obyvatelstva nebo usidlování vlastních občanů. Izrael však dlouhodobě ignoruje mezinárodní výzvy i termíny k polickému stažení, přičemž vymáhání práva v Radě bezpečnosti OSN blokuje Spojené státy svým právem veta.
Situaci navíc komplikuje samotný mírový plán, který loni v listopadu podpořila Rada bezpečnosti OSN a na který dohlíží takzvaná Rada míru za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dohoda o příměří byla od počátku neúplná, neboť neobsahovala přesné podmínky přítomnosti izraelských vojsk ani záruky budoucího sebeurčení Palestinců. Mírový proces od té doby stagnuje, humanitární pomoc je nedostatečná, izraelské údery pokračují a Hamás odmítá složit zbraně bez pevných záruk.
Tento patový stav vyhovuje Izraeli, který mohl podle původní dohody držet vojenské pozice za žlutou linií, jež obepínala většinu obyvatelstva na pobřeží a dávala mu kontrolu nad polovinou Gazy. V této zóně Izrael srovnal se zemí celé čtvrti a stovky budov a na uvolněném prostranství vybudoval síť vojenských silnic, základen a hliněných valů. Pokud bude tento stav pokračovat, povede k trvalému ovládnutí území bez palestinského obyvatelstva. Premiér Netanjahu navíc naznačil, že Izrael se nemusí zastavit na 70 procentech a může v Gaze vytvořit rozsáhlé nárazníkové pásmo podobně jako v Libanonu a Sýrii, případně obnovit projekt židovského osidlování, který již naplno běží na Západním břehu.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19. Lidé v hotovosti hledají jistotu v reakci na opakované výpadky mobilního internetu. Ty z bezpečnostních důvodů a ve snaze ochránit území před ukrajinskými drony zavádí samotný Kreml, což však v rozsáhlých oblastech země znemožňuje běžné platby kartou.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.