Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Izraelský ministr obrany v uplynulých dnech navíc potvrdil záměr vlády odsunout v příhodný čas a vhodným způsobem velký počet palestinských obyvatel z Pásma Gazy. K těmto krokům dochází ve velmi napjaté vnitropolitické atmosféře v Izraeli poté, co Kneset 20. května rozpustil sám sebe, což otevírá možnost konání předčasných parlamentních voleb v září.
Postup Izraele představuje jasné porušení dvacetibodového mírového plánu pro Gazu, který předpokládal postupný odchod izraelských vojáků a výslovně se v něm uvádělo, že nikdo nebude nucen k opuštění území a obyvatelé budou naopak povzbuzováni k setrvání. Že nový rozsah vojenské kontroly neodpovídá schválenému mírovému plánu, potvrdil během tohoto týdne na slyšení v Kongresu také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Více než dva miliony Palestinců jsou kvůli tomu vytlačovány do stále menšího prostoru na zdevastovaném a přeplněném území.
Z hlediska mezinárodního práva sice armády mohou během války okupovat cizí území, nesmí si však na něj vznášet právní nárok, což jako možný válečný zločin agrese zakazuje Charta OSN. Mezinárodní soudní dvůr v minulosti potvrdil, že Izrael nemá právo na suverenitu nad žádnou částí Pásma Gazy a jako okupující mocnost musí zachovat demografické složení území, což vylučuje nucené vysídlení obyvatelstva nebo usidlování vlastních občanů. Izrael však dlouhodobě ignoruje mezinárodní výzvy i termíny k polickému stažení, přičemž vymáhání práva v Radě bezpečnosti OSN blokuje Spojené státy svým právem veta.
Situaci navíc komplikuje samotný mírový plán, který loni v listopadu podpořila Rada bezpečnosti OSN a na který dohlíží takzvaná Rada míru za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dohoda o příměří byla od počátku neúplná, neboť neobsahovala přesné podmínky přítomnosti izraelských vojsk ani záruky budoucího sebeurčení Palestinců. Mírový proces od té doby stagnuje, humanitární pomoc je nedostatečná, izraelské údery pokračují a Hamás odmítá složit zbraně bez pevných záruk.
Tento patový stav vyhovuje Izraeli, který mohl podle původní dohody držet vojenské pozice za žlutou linií, jež obepínala většinu obyvatelstva na pobřeží a dávala mu kontrolu nad polovinou Gazy. V této zóně Izrael srovnal se zemí celé čtvrti a stovky budov a na uvolněném prostranství vybudoval síť vojenských silnic, základen a hliněných valů. Pokud bude tento stav pokračovat, povede k trvalému ovládnutí území bez palestinského obyvatelstva. Premiér Netanjahu navíc naznačil, že Izrael se nemusí zastavit na 70 procentech a může v Gaze vytvořit rozsáhlé nárazníkové pásmo podobně jako v Libanonu a Sýrii, případně obnovit projekt židovského osidlování, který již naplno běží na Západním břehu.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.