Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.
Izraelský ministr obrany v uplynulých dnech navíc potvrdil záměr vlády odsunout v příhodný čas a vhodným způsobem velký počet palestinských obyvatel z Pásma Gazy. K těmto krokům dochází ve velmi napjaté vnitropolitické atmosféře v Izraeli poté, co Kneset 20. května rozpustil sám sebe, což otevírá možnost konání předčasných parlamentních voleb v září.
Postup Izraele představuje jasné porušení dvacetibodového mírového plánu pro Gazu, který předpokládal postupný odchod izraelských vojáků a výslovně se v něm uvádělo, že nikdo nebude nucen k opuštění území a obyvatelé budou naopak povzbuzováni k setrvání. Že nový rozsah vojenské kontroly neodpovídá schválenému mírovému plánu, potvrdil během tohoto týdne na slyšení v Kongresu také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Více než dva miliony Palestinců jsou kvůli tomu vytlačovány do stále menšího prostoru na zdevastovaném a přeplněném území.
Z hlediska mezinárodního práva sice armády mohou během války okupovat cizí území, nesmí si však na něj vznášet právní nárok, což jako možný válečný zločin agrese zakazuje Charta OSN. Mezinárodní soudní dvůr v minulosti potvrdil, že Izrael nemá právo na suverenitu nad žádnou částí Pásma Gazy a jako okupující mocnost musí zachovat demografické složení území, což vylučuje nucené vysídlení obyvatelstva nebo usidlování vlastních občanů. Izrael však dlouhodobě ignoruje mezinárodní výzvy i termíny k polickému stažení, přičemž vymáhání práva v Radě bezpečnosti OSN blokuje Spojené státy svým právem veta.
Situaci navíc komplikuje samotný mírový plán, který loni v listopadu podpořila Rada bezpečnosti OSN a na který dohlíží takzvaná Rada míru za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dohoda o příměří byla od počátku neúplná, neboť neobsahovala přesné podmínky přítomnosti izraelských vojsk ani záruky budoucího sebeurčení Palestinců. Mírový proces od té doby stagnuje, humanitární pomoc je nedostatečná, izraelské údery pokračují a Hamás odmítá složit zbraně bez pevných záruk.
Tento patový stav vyhovuje Izraeli, který mohl podle původní dohody držet vojenské pozice za žlutou linií, jež obepínala většinu obyvatelstva na pobřeží a dávala mu kontrolu nad polovinou Gazy. V této zóně Izrael srovnal se zemí celé čtvrti a stovky budov a na uvolněném prostranství vybudoval síť vojenských silnic, základen a hliněných valů. Pokud bude tento stav pokračovat, povede k trvalému ovládnutí území bez palestinského obyvatelstva. Premiér Netanjahu navíc naznačil, že Izrael se nemusí zastavit na 70 procentech a může v Gaze vytvořit rozsáhlé nárazníkové pásmo podobně jako v Libanonu a Sýrii, případně obnovit projekt židovského osidlování, který již naplno běží na Západním břehu.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.