Kanadská Liberální strana v neděli 9. března představí nového lídra, který převezme otěže po Justinu Trudeauovi. Volba přichází v klíčovém okamžiku, kdy Ottawa čelí napětí v obchodních vztazích s Washingtonem. Informovala o tom Evropská Pravda s odkazem na agenturu Reuters.
Kanada stojí před klíčovým rozhodnutím – nový premiér bude muset čelit tvrdým obchodním tlakům ze strany Donalda Trumpa, který hrozí zavedením dalších cel na kanadské výrobky. To vytváří složité podmínky pro jeho nástup do funkce a testuje diplomatické schopnosti budoucího lídra.
V domácí politice se navíc očekává tvrdý souboj s konzervativní opozicí, která se snaží využít klesající popularity Liberální strany. Očekávaný vítěz v čele strany tak nebude mít jen diplomatickou, ale i silně politickou výzvu – uhájit si pozici ve volbách a získat podporu voličů, kteří se od liberálů odvracejí.
Mezi čtyřmi kandidáty na post předsedy Liberální strany je největším favoritem bývalý bankéř Mark Carney. Ten získal nejen nejvyšší podporu mezi členy strany, ale i nejvíce finančních prostředků na kampaň. Klíčovým soupeřem mu zůstává exministryně financí Chrystia Freelandová, která se však podle posledních průzkumů drží s odstupem.
Carneyho ekonomická strategie zahrnuje tvrdší přístup k americkým obchodním praktikám. Podporuje zavedení odvetných cel proti USA a plánuje stimulovat investice, aby Kanada zmírnila ekonomické dopady Trumpových kroků. Jeho postoj je mezi liberály populární, ale vyvolává obavy z další eskalace obchodních sporů.
Trudeauova vláda již na Trumpovu politiku reagovala tvrdě – po zavedení 25% amerických cel na kanadský a mexický dovoz oznámila obdobnou odpověď na zboží v hodnotě 155 miliard dolarů. Kanadská provincie Ontario se připojila k odvetě s cílem vyvinout tlak na Spojené státy.
Trump nakonec cla dočasně pozastavil do 2. dubna, což dává novému lídrovi Kanady čas na jednání. Očekává se, že první kroky nového premiéra budou klíčové nejen pro vztahy s Washingtonem, ale i pro celkovou stabilitu kanadské ekonomiky v následujících měsících.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
