Kanadská Liberální strana v neděli 9. března představí nového lídra, který převezme otěže po Justinu Trudeauovi. Volba přichází v klíčovém okamžiku, kdy Ottawa čelí napětí v obchodních vztazích s Washingtonem. Informovala o tom Evropská Pravda s odkazem na agenturu Reuters.
Kanada stojí před klíčovým rozhodnutím – nový premiér bude muset čelit tvrdým obchodním tlakům ze strany Donalda Trumpa, který hrozí zavedením dalších cel na kanadské výrobky. To vytváří složité podmínky pro jeho nástup do funkce a testuje diplomatické schopnosti budoucího lídra.
V domácí politice se navíc očekává tvrdý souboj s konzervativní opozicí, která se snaží využít klesající popularity Liberální strany. Očekávaný vítěz v čele strany tak nebude mít jen diplomatickou, ale i silně politickou výzvu – uhájit si pozici ve volbách a získat podporu voličů, kteří se od liberálů odvracejí.
Mezi čtyřmi kandidáty na post předsedy Liberální strany je největším favoritem bývalý bankéř Mark Carney. Ten získal nejen nejvyšší podporu mezi členy strany, ale i nejvíce finančních prostředků na kampaň. Klíčovým soupeřem mu zůstává exministryně financí Chrystia Freelandová, která se však podle posledních průzkumů drží s odstupem.
Carneyho ekonomická strategie zahrnuje tvrdší přístup k americkým obchodním praktikám. Podporuje zavedení odvetných cel proti USA a plánuje stimulovat investice, aby Kanada zmírnila ekonomické dopady Trumpových kroků. Jeho postoj je mezi liberály populární, ale vyvolává obavy z další eskalace obchodních sporů.
Trudeauova vláda již na Trumpovu politiku reagovala tvrdě – po zavedení 25% amerických cel na kanadský a mexický dovoz oznámila obdobnou odpověď na zboží v hodnotě 155 miliard dolarů. Kanadská provincie Ontario se připojila k odvetě s cílem vyvinout tlak na Spojené státy.
Trump nakonec cla dočasně pozastavil do 2. dubna, což dává novému lídrovi Kanady čas na jednání. Očekává se, že první kroky nového premiéra budou klíčové nejen pro vztahy s Washingtonem, ale i pro celkovou stabilitu kanadské ekonomiky v následujících měsících.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.