Kanadská Liberální strana v neděli 9. března představí nového lídra, který převezme otěže po Justinu Trudeauovi. Volba přichází v klíčovém okamžiku, kdy Ottawa čelí napětí v obchodních vztazích s Washingtonem. Informovala o tom Evropská Pravda s odkazem na agenturu Reuters.
Kanada stojí před klíčovým rozhodnutím – nový premiér bude muset čelit tvrdým obchodním tlakům ze strany Donalda Trumpa, který hrozí zavedením dalších cel na kanadské výrobky. To vytváří složité podmínky pro jeho nástup do funkce a testuje diplomatické schopnosti budoucího lídra.
V domácí politice se navíc očekává tvrdý souboj s konzervativní opozicí, která se snaží využít klesající popularity Liberální strany. Očekávaný vítěz v čele strany tak nebude mít jen diplomatickou, ale i silně politickou výzvu – uhájit si pozici ve volbách a získat podporu voličů, kteří se od liberálů odvracejí.
Mezi čtyřmi kandidáty na post předsedy Liberální strany je největším favoritem bývalý bankéř Mark Carney. Ten získal nejen nejvyšší podporu mezi členy strany, ale i nejvíce finančních prostředků na kampaň. Klíčovým soupeřem mu zůstává exministryně financí Chrystia Freelandová, která se však podle posledních průzkumů drží s odstupem.
Carneyho ekonomická strategie zahrnuje tvrdší přístup k americkým obchodním praktikám. Podporuje zavedení odvetných cel proti USA a plánuje stimulovat investice, aby Kanada zmírnila ekonomické dopady Trumpových kroků. Jeho postoj je mezi liberály populární, ale vyvolává obavy z další eskalace obchodních sporů.
Trudeauova vláda již na Trumpovu politiku reagovala tvrdě – po zavedení 25% amerických cel na kanadský a mexický dovoz oznámila obdobnou odpověď na zboží v hodnotě 155 miliard dolarů. Kanadská provincie Ontario se připojila k odvetě s cílem vyvinout tlak na Spojené státy.
Trump nakonec cla dočasně pozastavil do 2. dubna, což dává novému lídrovi Kanady čas na jednání. Očekává se, že první kroky nového premiéra budou klíčové nejen pro vztahy s Washingtonem, ale i pro celkovou stabilitu kanadské ekonomiky v následujících měsících.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.