Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
„Jsme v pořádném průšvihu,“ uvedla Hill s tím, že Spojené království je sevřeno mezi „skálou“ v podobě Vladimira Putina a „tvrdým místem“ představovaným nepředvídatelným vedením USA pod Trumpem.
Hill, která je jednou ze tří autorit strategické obranné revize britské vlády, tvrdí, že ruský prezident považuje válku na Ukrajině pouze za první krok v širším plánu – cílem je, aby Rusko opět dominovalo celé Evropě jako vojenská velmoc. Podle ní Kreml již nyní cíleně zastrašuje Británii: „Dochází k otravám, vraždám, sabotážím, kyberútokům, manipulacím veřejného mínění. Rusové například sledují podmořské kabely a ropovody, instalují čidla u kritické infrastruktury.“
„Rusko je s námi ve válce,“ shrnula Hill. Tento postoj zastává už od roku 2015, kdy spolu s Cliffordem Gaddym publikovala aktualizovanou knihu o Putinovi. Západ podle ní tehdy její varování ignoroval, ale vývoj v posledních letech její obavy potvrzuje.
Hill rovněž upozorňuje, že Putin vnímá konflikt jako nepřímou válku se Spojenými státy – a právě tímto narativem si získal podporu Číny, Íránu a Severní Koreje. Zároveň je přesvědčena, že Donald Trump se snaží Ukrajinu „odstřihnout“ od americké podpory, protože má zájem o vlastní dohodu s Putinem. „Trump chce dojednat odzbrojovací dohody a zároveň obchod, z něhož by profitovaly jejich okolí. Ačkoliv Putin už další obohacení nepotřebuje,“ dodává ironicky Hill.
Klíčové však je, že Spojené království se podle Hill nemůže nadále spoléhat na americký jaderný deštník tak, jako v éře studené války. „Naše hlavní spojenectví je teď třeba řídit – a nesmíme přehnat reakci, abychom nevytvořili trhlinu,“ konstatuje.
Tyto postoje se odrážejí i ve strategické obranné revizi, kterou Hill spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem a generálem Sirem Richardem Barronsem připravila pro premiéra Keira Starmera. Dokument varuje, že dřívější předpoklady o světovém rozložení sil už neplatí – což je neobvykle otevřené přiznání vlivu „trumpismu“ na mezinárodní vztahy.
Hill zdůrazňuje, že Trumpovu administrativu nelze chápat jako klasickou vládu, ale jako „dvůr“, v němž prezident jedná podle momentálních impulsů. „Rozhoduje poslední osoba, se kterou mluvil,“ vysvětluje. Připomíná však, že Trump má vůči Británii specifickou náklonnost díky rodinným vazbám a obdivu k monarchii, zejména k zesnulé královně Alžbětě II.
Znepokojena je ale možným přenosem amerických kulturních a politických konfliktů do Británie. Upozorňuje na vzestup strany Reform UK, vedené Nigelem Faragem, který podle ní chce napodobit radikální restrukturalizace americké veřejné správy, jaké propagoval Elon Musk. „Farage by se měl přijet podívat sem, co takový přístup opravdu znamená – čekají nás největší hromadné výpovědi v historii USA,“ říká Hill.
Řešením podle ní není jen posilování armády, ale především vnitřní soudržnost a odolnost společnosti. „Nemůžeme se už výhradně spoléhat na nikoho jiného,“ říká Hill a vyzývá k „jinému způsobu myšlení“, který propojí obranu s občanským zapojením.
Součástí strategie má být i větší důraz na občanskou připravenost – například výuka první pomoci na školách či podpora mládežnických vojenských oddílů. „Musíme lidi vtáhnout do pomoci komunitám v různých formách,“ tvrdí Hill.
Na závěr dodává, že tradiční pojetí armády je překonané: „Říká se, že máme nejméně vojáků od napoleonských válek. Ale proč zrovna napoleonská éra? Drony dnes rozhodují víc než počty lodí. Ukrajinci potopili třetinu ruské Černomořské flotily, aniž by měli vlastní námořnictvo.“
Cílem obranné revize podle ní není jen varovat, ale nabídnout i řešení. „Lidé vědí, že máme problém. Teď potřebují vědět, jak z něj ven,“ uzavírá Hill.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
