Jsme v pořádném průšvihu, Putin bojuje s USA a je ve válce s Británií, tvrdí někdejší Trumpova pravá ruka

„Jsme v pořádném průšvihu,“ uvedla Hill s tím, že Spojené království je sevřeno mezi „skálou“ v podobě Vladimira Putina a „tvrdým místem“ představovaným nepředvídatelným vedením USA pod Trumpem.

Hill, která je jednou ze tří autorit strategické obranné revize britské vlády, tvrdí, že ruský prezident považuje válku na Ukrajině pouze za první krok v širším plánu – cílem je, aby Rusko opět dominovalo celé Evropě jako vojenská velmoc. Podle ní Kreml již nyní cíleně zastrašuje Británii: „Dochází k otravám, vraždám, sabotážím, kyberútokům, manipulacím veřejného mínění. Rusové například sledují podmořské kabely a ropovody, instalují čidla u kritické infrastruktury.“

„Rusko je s námi ve válce,“ shrnula Hill. Tento postoj zastává už od roku 2015, kdy spolu s Cliffordem Gaddym publikovala aktualizovanou knihu o Putinovi. Západ podle ní tehdy její varování ignoroval, ale vývoj v posledních letech její obavy potvrzuje.

Hill rovněž upozorňuje, že Putin vnímá konflikt jako nepřímou válku se Spojenými státy – a právě tímto narativem si získal podporu Číny, Íránu a Severní Koreje. Zároveň je přesvědčena, že Donald Trump se snaží Ukrajinu „odstřihnout“ od americké podpory, protože má zájem o vlastní dohodu s Putinem. „Trump chce dojednat odzbrojovací dohody a zároveň obchod, z něhož by profitovaly jejich okolí. Ačkoliv Putin už další obohacení nepotřebuje,“ dodává ironicky Hill.

Klíčové však je, že Spojené království se podle Hill nemůže nadále spoléhat na americký jaderný deštník tak, jako v éře studené války. „Naše hlavní spojenectví je teď třeba řídit – a nesmíme přehnat reakci, abychom nevytvořili trhlinu,“ konstatuje.

Tyto postoje se odrážejí i ve strategické obranné revizi, kterou Hill spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem a generálem Sirem Richardem Barronsem připravila pro premiéra Keira Starmera. Dokument varuje, že dřívější předpoklady o světovém rozložení sil už neplatí – což je neobvykle otevřené přiznání vlivu „trumpismu“ na mezinárodní vztahy.

Hill zdůrazňuje, že Trumpovu administrativu nelze chápat jako klasickou vládu, ale jako „dvůr“, v němž prezident jedná podle momentálních impulsů. „Rozhoduje poslední osoba, se kterou mluvil,“ vysvětluje. Připomíná však, že Trump má vůči Británii specifickou náklonnost díky rodinným vazbám a obdivu k monarchii, zejména k zesnulé královně Alžbětě II.

Znepokojena je ale možným přenosem amerických kulturních a politických konfliktů do Británie. Upozorňuje na vzestup strany Reform UK, vedené Nigelem Faragem, který podle ní chce napodobit radikální restrukturalizace americké veřejné správy, jaké propagoval Elon Musk. „Farage by se měl přijet podívat sem, co takový přístup opravdu znamená – čekají nás největší hromadné výpovědi v historii USA,“ říká Hill.

Řešením podle ní není jen posilování armády, ale především vnitřní soudržnost a odolnost společnosti. „Nemůžeme se už výhradně spoléhat na nikoho jiného,“ říká Hill a vyzývá k „jinému způsobu myšlení“, který propojí obranu s občanským zapojením.

Součástí strategie má být i větší důraz na občanskou připravenost – například výuka první pomoci na školách či podpora mládežnických vojenských oddílů. „Musíme lidi vtáhnout do pomoci komunitám v různých formách,“ tvrdí Hill.

Na závěr dodává, že tradiční pojetí armády je překonané: „Říká se, že máme nejméně vojáků od napoleonských válek. Ale proč zrovna napoleonská éra? Drony dnes rozhodují víc než počty lodí. Ukrajinci potopili třetinu ruské Černomořské flotily, aniž by měli vlastní námořnictvo.“

Cílem obranné revize podle ní není jen varovat, ale nabídnout i řešení. „Lidé vědí, že máme problém. Teď potřebují vědět, jak z něj ven,“ uzavírá Hill.