Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
„Jsme v pořádném průšvihu,“ uvedla Hill s tím, že Spojené království je sevřeno mezi „skálou“ v podobě Vladimira Putina a „tvrdým místem“ představovaným nepředvídatelným vedením USA pod Trumpem.
Hill, která je jednou ze tří autorit strategické obranné revize britské vlády, tvrdí, že ruský prezident považuje válku na Ukrajině pouze za první krok v širším plánu – cílem je, aby Rusko opět dominovalo celé Evropě jako vojenská velmoc. Podle ní Kreml již nyní cíleně zastrašuje Británii: „Dochází k otravám, vraždám, sabotážím, kyberútokům, manipulacím veřejného mínění. Rusové například sledují podmořské kabely a ropovody, instalují čidla u kritické infrastruktury.“
„Rusko je s námi ve válce,“ shrnula Hill. Tento postoj zastává už od roku 2015, kdy spolu s Cliffordem Gaddym publikovala aktualizovanou knihu o Putinovi. Západ podle ní tehdy její varování ignoroval, ale vývoj v posledních letech její obavy potvrzuje.
Hill rovněž upozorňuje, že Putin vnímá konflikt jako nepřímou válku se Spojenými státy – a právě tímto narativem si získal podporu Číny, Íránu a Severní Koreje. Zároveň je přesvědčena, že Donald Trump se snaží Ukrajinu „odstřihnout“ od americké podpory, protože má zájem o vlastní dohodu s Putinem. „Trump chce dojednat odzbrojovací dohody a zároveň obchod, z něhož by profitovaly jejich okolí. Ačkoliv Putin už další obohacení nepotřebuje,“ dodává ironicky Hill.
Klíčové však je, že Spojené království se podle Hill nemůže nadále spoléhat na americký jaderný deštník tak, jako v éře studené války. „Naše hlavní spojenectví je teď třeba řídit – a nesmíme přehnat reakci, abychom nevytvořili trhlinu,“ konstatuje.
Tyto postoje se odrážejí i ve strategické obranné revizi, kterou Hill spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem a generálem Sirem Richardem Barronsem připravila pro premiéra Keira Starmera. Dokument varuje, že dřívější předpoklady o světovém rozložení sil už neplatí – což je neobvykle otevřené přiznání vlivu „trumpismu“ na mezinárodní vztahy.
Hill zdůrazňuje, že Trumpovu administrativu nelze chápat jako klasickou vládu, ale jako „dvůr“, v němž prezident jedná podle momentálních impulsů. „Rozhoduje poslední osoba, se kterou mluvil,“ vysvětluje. Připomíná však, že Trump má vůči Británii specifickou náklonnost díky rodinným vazbám a obdivu k monarchii, zejména k zesnulé královně Alžbětě II.
Znepokojena je ale možným přenosem amerických kulturních a politických konfliktů do Británie. Upozorňuje na vzestup strany Reform UK, vedené Nigelem Faragem, který podle ní chce napodobit radikální restrukturalizace americké veřejné správy, jaké propagoval Elon Musk. „Farage by se měl přijet podívat sem, co takový přístup opravdu znamená – čekají nás největší hromadné výpovědi v historii USA,“ říká Hill.
Řešením podle ní není jen posilování armády, ale především vnitřní soudržnost a odolnost společnosti. „Nemůžeme se už výhradně spoléhat na nikoho jiného,“ říká Hill a vyzývá k „jinému způsobu myšlení“, který propojí obranu s občanským zapojením.
Součástí strategie má být i větší důraz na občanskou připravenost – například výuka první pomoci na školách či podpora mládežnických vojenských oddílů. „Musíme lidi vtáhnout do pomoci komunitám v různých formách,“ tvrdí Hill.
Na závěr dodává, že tradiční pojetí armády je překonané: „Říká se, že máme nejméně vojáků od napoleonských válek. Ale proč zrovna napoleonská éra? Drony dnes rozhodují víc než počty lodí. Ukrajinci potopili třetinu ruské Černomořské flotily, aniž by měli vlastní námořnictvo.“
Cílem obranné revize podle ní není jen varovat, ale nabídnout i řešení. „Lidé vědí, že máme problém. Teď potřebují vědět, jak z něj ven,“ uzavírá Hill.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
