Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
„Jsme v pořádném průšvihu,“ uvedla Hill s tím, že Spojené království je sevřeno mezi „skálou“ v podobě Vladimira Putina a „tvrdým místem“ představovaným nepředvídatelným vedením USA pod Trumpem.
Hill, která je jednou ze tří autorit strategické obranné revize britské vlády, tvrdí, že ruský prezident považuje válku na Ukrajině pouze za první krok v širším plánu – cílem je, aby Rusko opět dominovalo celé Evropě jako vojenská velmoc. Podle ní Kreml již nyní cíleně zastrašuje Británii: „Dochází k otravám, vraždám, sabotážím, kyberútokům, manipulacím veřejného mínění. Rusové například sledují podmořské kabely a ropovody, instalují čidla u kritické infrastruktury.“
„Rusko je s námi ve válce,“ shrnula Hill. Tento postoj zastává už od roku 2015, kdy spolu s Cliffordem Gaddym publikovala aktualizovanou knihu o Putinovi. Západ podle ní tehdy její varování ignoroval, ale vývoj v posledních letech její obavy potvrzuje.
Hill rovněž upozorňuje, že Putin vnímá konflikt jako nepřímou válku se Spojenými státy – a právě tímto narativem si získal podporu Číny, Íránu a Severní Koreje. Zároveň je přesvědčena, že Donald Trump se snaží Ukrajinu „odstřihnout“ od americké podpory, protože má zájem o vlastní dohodu s Putinem. „Trump chce dojednat odzbrojovací dohody a zároveň obchod, z něhož by profitovaly jejich okolí. Ačkoliv Putin už další obohacení nepotřebuje,“ dodává ironicky Hill.
Klíčové však je, že Spojené království se podle Hill nemůže nadále spoléhat na americký jaderný deštník tak, jako v éře studené války. „Naše hlavní spojenectví je teď třeba řídit – a nesmíme přehnat reakci, abychom nevytvořili trhlinu,“ konstatuje.
Tyto postoje se odrážejí i ve strategické obranné revizi, kterou Hill spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem a generálem Sirem Richardem Barronsem připravila pro premiéra Keira Starmera. Dokument varuje, že dřívější předpoklady o světovém rozložení sil už neplatí – což je neobvykle otevřené přiznání vlivu „trumpismu“ na mezinárodní vztahy.
Hill zdůrazňuje, že Trumpovu administrativu nelze chápat jako klasickou vládu, ale jako „dvůr“, v němž prezident jedná podle momentálních impulsů. „Rozhoduje poslední osoba, se kterou mluvil,“ vysvětluje. Připomíná však, že Trump má vůči Británii specifickou náklonnost díky rodinným vazbám a obdivu k monarchii, zejména k zesnulé královně Alžbětě II.
Znepokojena je ale možným přenosem amerických kulturních a politických konfliktů do Británie. Upozorňuje na vzestup strany Reform UK, vedené Nigelem Faragem, který podle ní chce napodobit radikální restrukturalizace americké veřejné správy, jaké propagoval Elon Musk. „Farage by se měl přijet podívat sem, co takový přístup opravdu znamená – čekají nás největší hromadné výpovědi v historii USA,“ říká Hill.
Řešením podle ní není jen posilování armády, ale především vnitřní soudržnost a odolnost společnosti. „Nemůžeme se už výhradně spoléhat na nikoho jiného,“ říká Hill a vyzývá k „jinému způsobu myšlení“, který propojí obranu s občanským zapojením.
Součástí strategie má být i větší důraz na občanskou připravenost – například výuka první pomoci na školách či podpora mládežnických vojenských oddílů. „Musíme lidi vtáhnout do pomoci komunitám v různých formách,“ tvrdí Hill.
Na závěr dodává, že tradiční pojetí armády je překonané: „Říká se, že máme nejméně vojáků od napoleonských válek. Ale proč zrovna napoleonská éra? Drony dnes rozhodují víc než počty lodí. Ukrajinci potopili třetinu ruské Černomořské flotily, aniž by měli vlastní námořnictvo.“
Cílem obranné revize podle ní není jen varovat, ale nabídnout i řešení. „Lidé vědí, že máme problém. Teď potřebují vědět, jak z něj ven,“ uzavírá Hill.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
