Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
„Jsme v pořádném průšvihu,“ uvedla Hill s tím, že Spojené království je sevřeno mezi „skálou“ v podobě Vladimira Putina a „tvrdým místem“ představovaným nepředvídatelným vedením USA pod Trumpem.
Hill, která je jednou ze tří autorit strategické obranné revize britské vlády, tvrdí, že ruský prezident považuje válku na Ukrajině pouze za první krok v širším plánu – cílem je, aby Rusko opět dominovalo celé Evropě jako vojenská velmoc. Podle ní Kreml již nyní cíleně zastrašuje Británii: „Dochází k otravám, vraždám, sabotážím, kyberútokům, manipulacím veřejného mínění. Rusové například sledují podmořské kabely a ropovody, instalují čidla u kritické infrastruktury.“
„Rusko je s námi ve válce,“ shrnula Hill. Tento postoj zastává už od roku 2015, kdy spolu s Cliffordem Gaddym publikovala aktualizovanou knihu o Putinovi. Západ podle ní tehdy její varování ignoroval, ale vývoj v posledních letech její obavy potvrzuje.
Hill rovněž upozorňuje, že Putin vnímá konflikt jako nepřímou válku se Spojenými státy – a právě tímto narativem si získal podporu Číny, Íránu a Severní Koreje. Zároveň je přesvědčena, že Donald Trump se snaží Ukrajinu „odstřihnout“ od americké podpory, protože má zájem o vlastní dohodu s Putinem. „Trump chce dojednat odzbrojovací dohody a zároveň obchod, z něhož by profitovaly jejich okolí. Ačkoliv Putin už další obohacení nepotřebuje,“ dodává ironicky Hill.
Klíčové však je, že Spojené království se podle Hill nemůže nadále spoléhat na americký jaderný deštník tak, jako v éře studené války. „Naše hlavní spojenectví je teď třeba řídit – a nesmíme přehnat reakci, abychom nevytvořili trhlinu,“ konstatuje.
Tyto postoje se odrážejí i ve strategické obranné revizi, kterou Hill spolu s bývalým generálním tajemníkem NATO lordem Robertsonem a generálem Sirem Richardem Barronsem připravila pro premiéra Keira Starmera. Dokument varuje, že dřívější předpoklady o světovém rozložení sil už neplatí – což je neobvykle otevřené přiznání vlivu „trumpismu“ na mezinárodní vztahy.
Hill zdůrazňuje, že Trumpovu administrativu nelze chápat jako klasickou vládu, ale jako „dvůr“, v němž prezident jedná podle momentálních impulsů. „Rozhoduje poslední osoba, se kterou mluvil,“ vysvětluje. Připomíná však, že Trump má vůči Británii specifickou náklonnost díky rodinným vazbám a obdivu k monarchii, zejména k zesnulé královně Alžbětě II.
Znepokojena je ale možným přenosem amerických kulturních a politických konfliktů do Británie. Upozorňuje na vzestup strany Reform UK, vedené Nigelem Faragem, který podle ní chce napodobit radikální restrukturalizace americké veřejné správy, jaké propagoval Elon Musk. „Farage by se měl přijet podívat sem, co takový přístup opravdu znamená – čekají nás největší hromadné výpovědi v historii USA,“ říká Hill.
Řešením podle ní není jen posilování armády, ale především vnitřní soudržnost a odolnost společnosti. „Nemůžeme se už výhradně spoléhat na nikoho jiného,“ říká Hill a vyzývá k „jinému způsobu myšlení“, který propojí obranu s občanským zapojením.
Součástí strategie má být i větší důraz na občanskou připravenost – například výuka první pomoci na školách či podpora mládežnických vojenských oddílů. „Musíme lidi vtáhnout do pomoci komunitám v různých formách,“ tvrdí Hill.
Na závěr dodává, že tradiční pojetí armády je překonané: „Říká se, že máme nejméně vojáků od napoleonských válek. Ale proč zrovna napoleonská éra? Drony dnes rozhodují víc než počty lodí. Ukrajinci potopili třetinu ruské Černomořské flotily, aniž by měli vlastní námořnictvo.“
Cílem obranné revize podle ní není jen varovat, ale nabídnout i řešení. „Lidé vědí, že máme problém. Teď potřebují vědět, jak z něj ven,“ uzavírá Hill.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
