Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Clarke v úvodu zdůraznil, že ačkoli se opakovaně objevují obavy z možného jaderného úderu ze strany Ruska, pravděpodobnost takového scénáře zůstává extrémně nízká. Podle něj neexistuje žádný důkaz o tom, že by Moskva podnikla jakékoliv fyzické kroky k přesunu taktických jaderných zbraní na bojiště nebo k jejich přípravě k použití.
„Rusové rádi používají jadernou rétoriku jako prostředek zastrašování, ale skutečný vojenský přínos taktického jaderného útoku je minimální,“ vysvětlil. „Aby zničili jednu ukrajinskou brigádu, museli by použít pět až šest bomb o síle Hirošimy, protože tyto jednotky jsou obvykle rozptýlené.“
Další možností by podle něj bylo jaderné bombardování měst, což by však mělo devastující geopolitické důsledky.
Clarke tvrdí, že prezident Vladimir Putin by tím ztratil podporu i těch států, které zatím s Moskvou více či méně sympatizují – jako jsou Indie nebo Čína. „V globálním Jihu by to mělo naprosto katastrofální odezvu,“ uvedl. Putin se podle něj chce zapsat do dějin jako velký ruský vůdce, nikoli jako „první člověk od druhé světové války, který prolomil jaderné tabu“.
Odpovědí Moskvy na nedávné útoky na její území tak pravděpodobně nebude jaderný úder, ale spíše čtyři až pět dní intenzivních leteckých bombardování. Clarke však upozorňuje, že Rusko by se mohlo pokusit překročit jiné nebezpečné hranice – například prostřednictvím chemických nebo biologických zbraní. „Kolují zprávy o tom, že ruské jednotky již používají plyny a nervové látky,“ upozornil. Nevyloučil ani možnost „spektakulárního biologického útoku“ na civilní obyvatelstvo.
Pokud by Rusko přece jen jaderné zbraně použilo, tradičním americkým scénářem by byla masivní konvenční odveta proti každé základně, odkud byl jaderný útok veden. Clarke však vyslovil pochybnosti o tom, že by prezident Donald Trump v případě takového vývoje takovou odpověď nařídil. „Trump je velmi zdrženlivý, pokud jde o použití americké vojenské síly v širším strategickém měřítku,“ řekl. Přímé vojenské střetnutí USA s Ruskem podle něj není na pořadu dne.
Clarke rovněž potvrdil, že ruská letní ofenziva na Ukrajině je skutečně v plném běhu. Nejde však o jeden velký strategický útok, nýbrž o „rolující ofenzivu“, kdy jsou postupně nasazovány nové jednotky po celé délce fronty.
Zvláštní pozornost se nyní soustřeďuje na severovýchodní Ukrajinu, konkrétně na oblast města Sumy, a na jižní část fronty, včetně Chasiv Jaru. Klíčovým bodem boje je však silnice mezi městy Pokrovsk a Kostiantynivka, o kterou Rusové tvrdě bojují.
„Pokud tuto silnici ovládnou, mohou postoupit na sever směrem ke Slovjansku a Kramatorsku,“ vysvětlil Clarke. „Získají-li Kramatorsk a případně i Slovjansk, budou mít Donbas pod kontrolou. A v tom případě je s ukrajinskou přítomností v Donbasu konec.“
Získání této silnice by podle něj Rusku umožnilo otevřít si cestu k zásadnímu územnímu zisku, který je dlouhodobě hlavním cílem Moskvy.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
