Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Clarke v úvodu zdůraznil, že ačkoli se opakovaně objevují obavy z možného jaderného úderu ze strany Ruska, pravděpodobnost takového scénáře zůstává extrémně nízká. Podle něj neexistuje žádný důkaz o tom, že by Moskva podnikla jakékoliv fyzické kroky k přesunu taktických jaderných zbraní na bojiště nebo k jejich přípravě k použití.
„Rusové rádi používají jadernou rétoriku jako prostředek zastrašování, ale skutečný vojenský přínos taktického jaderného útoku je minimální,“ vysvětlil. „Aby zničili jednu ukrajinskou brigádu, museli by použít pět až šest bomb o síle Hirošimy, protože tyto jednotky jsou obvykle rozptýlené.“
Další možností by podle něj bylo jaderné bombardování měst, což by však mělo devastující geopolitické důsledky.
Clarke tvrdí, že prezident Vladimir Putin by tím ztratil podporu i těch států, které zatím s Moskvou více či méně sympatizují – jako jsou Indie nebo Čína. „V globálním Jihu by to mělo naprosto katastrofální odezvu,“ uvedl. Putin se podle něj chce zapsat do dějin jako velký ruský vůdce, nikoli jako „první člověk od druhé světové války, který prolomil jaderné tabu“.
Odpovědí Moskvy na nedávné útoky na její území tak pravděpodobně nebude jaderný úder, ale spíše čtyři až pět dní intenzivních leteckých bombardování. Clarke však upozorňuje, že Rusko by se mohlo pokusit překročit jiné nebezpečné hranice – například prostřednictvím chemických nebo biologických zbraní. „Kolují zprávy o tom, že ruské jednotky již používají plyny a nervové látky,“ upozornil. Nevyloučil ani možnost „spektakulárního biologického útoku“ na civilní obyvatelstvo.
Pokud by Rusko přece jen jaderné zbraně použilo, tradičním americkým scénářem by byla masivní konvenční odveta proti každé základně, odkud byl jaderný útok veden. Clarke však vyslovil pochybnosti o tom, že by prezident Donald Trump v případě takového vývoje takovou odpověď nařídil. „Trump je velmi zdrženlivý, pokud jde o použití americké vojenské síly v širším strategickém měřítku,“ řekl. Přímé vojenské střetnutí USA s Ruskem podle něj není na pořadu dne.
Clarke rovněž potvrdil, že ruská letní ofenziva na Ukrajině je skutečně v plném běhu. Nejde však o jeden velký strategický útok, nýbrž o „rolující ofenzivu“, kdy jsou postupně nasazovány nové jednotky po celé délce fronty.
Zvláštní pozornost se nyní soustřeďuje na severovýchodní Ukrajinu, konkrétně na oblast města Sumy, a na jižní část fronty, včetně Chasiv Jaru. Klíčovým bodem boje je však silnice mezi městy Pokrovsk a Kostiantynivka, o kterou Rusové tvrdě bojují.
„Pokud tuto silnici ovládnou, mohou postoupit na sever směrem ke Slovjansku a Kramatorsku,“ vysvětlil Clarke. „Získají-li Kramatorsk a případně i Slovjansk, budou mít Donbas pod kontrolou. A v tom případě je s ukrajinskou přítomností v Donbasu konec.“
Získání této silnice by podle něj Rusku umožnilo otevřít si cestu k zásadnímu územnímu zisku, který je dlouhodobě hlavním cílem Moskvy.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
