Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Clarke v úvodu zdůraznil, že ačkoli se opakovaně objevují obavy z možného jaderného úderu ze strany Ruska, pravděpodobnost takového scénáře zůstává extrémně nízká. Podle něj neexistuje žádný důkaz o tom, že by Moskva podnikla jakékoliv fyzické kroky k přesunu taktických jaderných zbraní na bojiště nebo k jejich přípravě k použití.
„Rusové rádi používají jadernou rétoriku jako prostředek zastrašování, ale skutečný vojenský přínos taktického jaderného útoku je minimální,“ vysvětlil. „Aby zničili jednu ukrajinskou brigádu, museli by použít pět až šest bomb o síle Hirošimy, protože tyto jednotky jsou obvykle rozptýlené.“
Další možností by podle něj bylo jaderné bombardování měst, což by však mělo devastující geopolitické důsledky.
Clarke tvrdí, že prezident Vladimir Putin by tím ztratil podporu i těch států, které zatím s Moskvou více či méně sympatizují – jako jsou Indie nebo Čína. „V globálním Jihu by to mělo naprosto katastrofální odezvu,“ uvedl. Putin se podle něj chce zapsat do dějin jako velký ruský vůdce, nikoli jako „první člověk od druhé světové války, který prolomil jaderné tabu“.
Odpovědí Moskvy na nedávné útoky na její území tak pravděpodobně nebude jaderný úder, ale spíše čtyři až pět dní intenzivních leteckých bombardování. Clarke však upozorňuje, že Rusko by se mohlo pokusit překročit jiné nebezpečné hranice – například prostřednictvím chemických nebo biologických zbraní. „Kolují zprávy o tom, že ruské jednotky již používají plyny a nervové látky,“ upozornil. Nevyloučil ani možnost „spektakulárního biologického útoku“ na civilní obyvatelstvo.
Pokud by Rusko přece jen jaderné zbraně použilo, tradičním americkým scénářem by byla masivní konvenční odveta proti každé základně, odkud byl jaderný útok veden. Clarke však vyslovil pochybnosti o tom, že by prezident Donald Trump v případě takového vývoje takovou odpověď nařídil. „Trump je velmi zdrženlivý, pokud jde o použití americké vojenské síly v širším strategickém měřítku,“ řekl. Přímé vojenské střetnutí USA s Ruskem podle něj není na pořadu dne.
Clarke rovněž potvrdil, že ruská letní ofenziva na Ukrajině je skutečně v plném běhu. Nejde však o jeden velký strategický útok, nýbrž o „rolující ofenzivu“, kdy jsou postupně nasazovány nové jednotky po celé délce fronty.
Zvláštní pozornost se nyní soustřeďuje na severovýchodní Ukrajinu, konkrétně na oblast města Sumy, a na jižní část fronty, včetně Chasiv Jaru. Klíčovým bodem boje je však silnice mezi městy Pokrovsk a Kostiantynivka, o kterou Rusové tvrdě bojují.
„Pokud tuto silnici ovládnou, mohou postoupit na sever směrem ke Slovjansku a Kramatorsku,“ vysvětlil Clarke. „Získají-li Kramatorsk a případně i Slovjansk, budou mít Donbas pod kontrolou. A v tom případě je s ukrajinskou přítomností v Donbasu konec.“
Získání této silnice by podle něj Rusku umožnilo otevřít si cestu k zásadnímu územnímu zisku, který je dlouhodobě hlavním cílem Moskvy.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
