Ruská letní ofenziva na Ukrajině je v plném proudu, potvrdil expert. Prozradil, proč Putin nepoužije jaderné zbraně

Clarke v úvodu zdůraznil, že ačkoli se opakovaně objevují obavy z možného jaderného úderu ze strany Ruska, pravděpodobnost takového scénáře zůstává extrémně nízká. Podle něj neexistuje žádný důkaz o tom, že by Moskva podnikla jakékoliv fyzické kroky k přesunu taktických jaderných zbraní na bojiště nebo k jejich přípravě k použití.

„Rusové rádi používají jadernou rétoriku jako prostředek zastrašování, ale skutečný vojenský přínos taktického jaderného útoku je minimální,“ vysvětlil. „Aby zničili jednu ukrajinskou brigádu, museli by použít pět až šest bomb o síle Hirošimy, protože tyto jednotky jsou obvykle rozptýlené.“

Další možností by podle něj bylo jaderné bombardování měst, což by však mělo devastující geopolitické důsledky.

Clarke tvrdí, že prezident Vladimir Putin by tím ztratil podporu i těch států, které zatím s Moskvou více či méně sympatizují – jako jsou Indie nebo Čína. „V globálním Jihu by to mělo naprosto katastrofální odezvu,“ uvedl. Putin se podle něj chce zapsat do dějin jako velký ruský vůdce, nikoli jako „první člověk od druhé světové války, který prolomil jaderné tabu“.

Odpovědí Moskvy na nedávné útoky na její území tak pravděpodobně nebude jaderný úder, ale spíše čtyři až pět dní intenzivních leteckých bombardování. Clarke však upozorňuje, že Rusko by se mohlo pokusit překročit jiné nebezpečné hranice – například prostřednictvím chemických nebo biologických zbraní. „Kolují zprávy o tom, že ruské jednotky již používají plyny a nervové látky,“ upozornil. Nevyloučil ani možnost „spektakulárního biologického útoku“ na civilní obyvatelstvo.

Pokud by Rusko přece jen jaderné zbraně použilo, tradičním americkým scénářem by byla masivní konvenční odveta proti každé základně, odkud byl jaderný útok veden. Clarke však vyslovil pochybnosti o tom, že by prezident Donald Trump v případě takového vývoje takovou odpověď nařídil. „Trump je velmi zdrženlivý, pokud jde o použití americké vojenské síly v širším strategickém měřítku,“ řekl. Přímé vojenské střetnutí USA s Ruskem podle něj není na pořadu dne.

Clarke rovněž potvrdil, že ruská letní ofenziva na Ukrajině je skutečně v plném běhu. Nejde však o jeden velký strategický útok, nýbrž o „rolující ofenzivu“, kdy jsou postupně nasazovány nové jednotky po celé délce fronty.

Zvláštní pozornost se nyní soustřeďuje na severovýchodní Ukrajinu, konkrétně na oblast města Sumy, a na jižní část fronty, včetně Chasiv Jaru. Klíčovým bodem boje je však silnice mezi městy Pokrovsk a Kostiantynivka, o kterou Rusové tvrdě bojují.

„Pokud tuto silnici ovládnou, mohou postoupit na sever směrem ke Slovjansku a Kramatorsku,“ vysvětlil Clarke. „Získají-li Kramatorsk a případně i Slovjansk, budou mít Donbas pod kontrolou. A v tom případě je s ukrajinskou přítomností v Donbasu konec.“

Získání této silnice by podle něj Rusku umožnilo otevřít si cestu k zásadnímu územnímu zisku, který je dlouhodobě hlavním cílem Moskvy.