Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Clarke v úvodu zdůraznil, že ačkoli se opakovaně objevují obavy z možného jaderného úderu ze strany Ruska, pravděpodobnost takového scénáře zůstává extrémně nízká. Podle něj neexistuje žádný důkaz o tom, že by Moskva podnikla jakékoliv fyzické kroky k přesunu taktických jaderných zbraní na bojiště nebo k jejich přípravě k použití.
„Rusové rádi používají jadernou rétoriku jako prostředek zastrašování, ale skutečný vojenský přínos taktického jaderného útoku je minimální,“ vysvětlil. „Aby zničili jednu ukrajinskou brigádu, museli by použít pět až šest bomb o síle Hirošimy, protože tyto jednotky jsou obvykle rozptýlené.“
Další možností by podle něj bylo jaderné bombardování měst, což by však mělo devastující geopolitické důsledky.
Clarke tvrdí, že prezident Vladimir Putin by tím ztratil podporu i těch států, které zatím s Moskvou více či méně sympatizují – jako jsou Indie nebo Čína. „V globálním Jihu by to mělo naprosto katastrofální odezvu,“ uvedl. Putin se podle něj chce zapsat do dějin jako velký ruský vůdce, nikoli jako „první člověk od druhé světové války, který prolomil jaderné tabu“.
Odpovědí Moskvy na nedávné útoky na její území tak pravděpodobně nebude jaderný úder, ale spíše čtyři až pět dní intenzivních leteckých bombardování. Clarke však upozorňuje, že Rusko by se mohlo pokusit překročit jiné nebezpečné hranice – například prostřednictvím chemických nebo biologických zbraní. „Kolují zprávy o tom, že ruské jednotky již používají plyny a nervové látky,“ upozornil. Nevyloučil ani možnost „spektakulárního biologického útoku“ na civilní obyvatelstvo.
Pokud by Rusko přece jen jaderné zbraně použilo, tradičním americkým scénářem by byla masivní konvenční odveta proti každé základně, odkud byl jaderný útok veden. Clarke však vyslovil pochybnosti o tom, že by prezident Donald Trump v případě takového vývoje takovou odpověď nařídil. „Trump je velmi zdrženlivý, pokud jde o použití americké vojenské síly v širším strategickém měřítku,“ řekl. Přímé vojenské střetnutí USA s Ruskem podle něj není na pořadu dne.
Clarke rovněž potvrdil, že ruská letní ofenziva na Ukrajině je skutečně v plném běhu. Nejde však o jeden velký strategický útok, nýbrž o „rolující ofenzivu“, kdy jsou postupně nasazovány nové jednotky po celé délce fronty.
Zvláštní pozornost se nyní soustřeďuje na severovýchodní Ukrajinu, konkrétně na oblast města Sumy, a na jižní část fronty, včetně Chasiv Jaru. Klíčovým bodem boje je však silnice mezi městy Pokrovsk a Kostiantynivka, o kterou Rusové tvrdě bojují.
„Pokud tuto silnici ovládnou, mohou postoupit na sever směrem ke Slovjansku a Kramatorsku,“ vysvětlil Clarke. „Získají-li Kramatorsk a případně i Slovjansk, budou mít Donbas pod kontrolou. A v tom případě je s ukrajinskou přítomností v Donbasu konec.“
Získání této silnice by podle něj Rusku umožnilo otevřít si cestu k zásadnímu územnímu zisku, který je dlouhodobě hlavním cílem Moskvy.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
