Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
I Če-mjong zvítězil v předčasných volbách se ziskem 49,4 % hlasů, čímž porazil svého soupeře Kim Moon-sooa, který kandidoval za stejnou stranu jako sesazený prezident Jun Sok-jol. Ten rozpoutal politickou krizi svým pokusem o zavedení stanného práva, což nakonec vedlo k jeho impeachmentu.
Ve svém projevu I Če-mjong ostře odsoudil autoritářský způsob vládnutí svého předchůdce a přislíbil, že za jeho vedení již žádná státní instituce nebude ohrožena. Zároveň se zavázal být prezidentem, který odmítá rozdělování společnosti a pracuje ve prospěch všech občanů.
Proslov přednesl před Národním shromážděním – na místě, kde před půl rokem osobně bránil demokratické principy, když se zapojil do hlasování proti stannému právu. Vinil z nestability politické síly, které podle něj ztratily zájem o běžné lidi. Oznámil vytvoření krizového ekonomického štábu a slíbil vládu postavenou na praktičnosti a otevřenosti.
I Če-mjongův nástup do úřadu je považován za velký návrat, neboť byl v minulosti spojován s různými skandály, včetně podezření z korupce či rodinných konfliktů. Podle odborníků však jeho vítězství neodráží ani tak podporu jeho programu jako spíše frustraci obyvatel z kolapsu demokracie v uplynulých měsících.
„Občané se postavili proti tomu, co se stalo 3. prosince – považovali to za útok na demokratický řád,“ řekl předseda parlamentu Woo Won-shik v rozhovoru pro BBC. „Volby byly reakcí na potřebu obnovit důvěru v demokracii.“
Stejný pohled zastává i politolog Park Sung-min. Podle něj lidé nehlasovali nutně pro I Če-mjonga, ale proti vládní moci, která byla spojována s potlačením svobod. „Volby se proměnily v nástroj veřejného odporu,“ dodal.
Stovky stoupenců se ve středu ráno shromáždily před budovou parlamentu. Jedním z nich byl i Leo Kil, který BBC řekl: „Jsem nadšený, že I Če-mjong vyhrál. Věřím, že dodrží své sliby a postará se o spravedlnost a rovnost. Zasloužíme si stát, kde se zákony uplatňují na všechny bez rozdílu.“
Další podporovatel, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova vedení to šlo s Koreou z kopce. Všichni kolem mě trpěli. Teď mám konečně pocit naděje.“
Nově zvolený prezident však bude čelit řadě výzev. Mezi nimi i pokračující soudní řízení u Nejvyššího soudu kvůli porušení volebních pravidel. Proces byl odložen až po volbách, aby nebyl ovlivněn jejich výsledkem. Zákony sice chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním, ale existují výjimky v případě zrady či povstání.
I Če-mjong bude muset čelit i složitému úkolu: překonat dlouhodobou politickou polarizaci. „Za poslední roky se v Koreji vyostřily stranické rozdíly,“ řekl Park Sung-min. „I Če-mjong sice mluví o jednotě, ale zároveň bude muset řešit otázku odpovědnosti za pokus o převrat, což může dál jitřit emoce.“
Přestože bývalý prezident Jun byl sesazen, má stále silnou základnu příznivců. Mezi nimi dominují mladí muži a senioři, kteří často podporují radikálnější názory a věří, že Jun jednal ve prospěch země. Někteří z nich šíří konspirační teorie o zmanipulovaných volbách.
Nyní se spekuluje, kdo by mohl tuto část voličů oslovit. Do popředí se dostává Lee Jun-seok, který z boje o prezidentský úřad odstoupil, když se ukázalo, že nemá šanci na vítězství. Jeho anti-feministické postoje oslovily mnohé mladé muže, podobně jako dříve Junova politika.
Právě díky těmto emocím dosáhla volební účast 79,4 %, což je nejvíce za posledních téměř 30 let. Voliči přišli buď s cílem změnit politiku, nebo zabránit vítězství druhé strany. I Če-mjong tak vstupuje do úřadu v atmosféře plné očekávání i obav.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.