Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
I Če-mjong zvítězil v předčasných volbách se ziskem 49,4 % hlasů, čímž porazil svého soupeře Kim Moon-sooa, který kandidoval za stejnou stranu jako sesazený prezident Jun Sok-jol. Ten rozpoutal politickou krizi svým pokusem o zavedení stanného práva, což nakonec vedlo k jeho impeachmentu.
Ve svém projevu I Če-mjong ostře odsoudil autoritářský způsob vládnutí svého předchůdce a přislíbil, že za jeho vedení již žádná státní instituce nebude ohrožena. Zároveň se zavázal být prezidentem, který odmítá rozdělování společnosti a pracuje ve prospěch všech občanů.
Proslov přednesl před Národním shromážděním – na místě, kde před půl rokem osobně bránil demokratické principy, když se zapojil do hlasování proti stannému právu. Vinil z nestability politické síly, které podle něj ztratily zájem o běžné lidi. Oznámil vytvoření krizového ekonomického štábu a slíbil vládu postavenou na praktičnosti a otevřenosti.
I Če-mjongův nástup do úřadu je považován za velký návrat, neboť byl v minulosti spojován s různými skandály, včetně podezření z korupce či rodinných konfliktů. Podle odborníků však jeho vítězství neodráží ani tak podporu jeho programu jako spíše frustraci obyvatel z kolapsu demokracie v uplynulých měsících.
„Občané se postavili proti tomu, co se stalo 3. prosince – považovali to za útok na demokratický řád,“ řekl předseda parlamentu Woo Won-shik v rozhovoru pro BBC. „Volby byly reakcí na potřebu obnovit důvěru v demokracii.“
Stejný pohled zastává i politolog Park Sung-min. Podle něj lidé nehlasovali nutně pro I Če-mjonga, ale proti vládní moci, která byla spojována s potlačením svobod. „Volby se proměnily v nástroj veřejného odporu,“ dodal.
Stovky stoupenců se ve středu ráno shromáždily před budovou parlamentu. Jedním z nich byl i Leo Kil, který BBC řekl: „Jsem nadšený, že I Če-mjong vyhrál. Věřím, že dodrží své sliby a postará se o spravedlnost a rovnost. Zasloužíme si stát, kde se zákony uplatňují na všechny bez rozdílu.“
Další podporovatel, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova vedení to šlo s Koreou z kopce. Všichni kolem mě trpěli. Teď mám konečně pocit naděje.“
Nově zvolený prezident však bude čelit řadě výzev. Mezi nimi i pokračující soudní řízení u Nejvyššího soudu kvůli porušení volebních pravidel. Proces byl odložen až po volbách, aby nebyl ovlivněn jejich výsledkem. Zákony sice chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním, ale existují výjimky v případě zrady či povstání.
I Če-mjong bude muset čelit i složitému úkolu: překonat dlouhodobou politickou polarizaci. „Za poslední roky se v Koreji vyostřily stranické rozdíly,“ řekl Park Sung-min. „I Če-mjong sice mluví o jednotě, ale zároveň bude muset řešit otázku odpovědnosti za pokus o převrat, což může dál jitřit emoce.“
Přestože bývalý prezident Jun byl sesazen, má stále silnou základnu příznivců. Mezi nimi dominují mladí muži a senioři, kteří často podporují radikálnější názory a věří, že Jun jednal ve prospěch země. Někteří z nich šíří konspirační teorie o zmanipulovaných volbách.
Nyní se spekuluje, kdo by mohl tuto část voličů oslovit. Do popředí se dostává Lee Jun-seok, který z boje o prezidentský úřad odstoupil, když se ukázalo, že nemá šanci na vítězství. Jeho anti-feministické postoje oslovily mnohé mladé muže, podobně jako dříve Junova politika.
Právě díky těmto emocím dosáhla volební účast 79,4 %, což je nejvíce za posledních téměř 30 let. Voliči přišli buď s cílem změnit politiku, nebo zabránit vítězství druhé strany. I Če-mjong tak vstupuje do úřadu v atmosféře plné očekávání i obav.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.