Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
I Če-mjong zvítězil v předčasných volbách se ziskem 49,4 % hlasů, čímž porazil svého soupeře Kim Moon-sooa, který kandidoval za stejnou stranu jako sesazený prezident Jun Sok-jol. Ten rozpoutal politickou krizi svým pokusem o zavedení stanného práva, což nakonec vedlo k jeho impeachmentu.
Ve svém projevu I Če-mjong ostře odsoudil autoritářský způsob vládnutí svého předchůdce a přislíbil, že za jeho vedení již žádná státní instituce nebude ohrožena. Zároveň se zavázal být prezidentem, který odmítá rozdělování společnosti a pracuje ve prospěch všech občanů.
Proslov přednesl před Národním shromážděním – na místě, kde před půl rokem osobně bránil demokratické principy, když se zapojil do hlasování proti stannému právu. Vinil z nestability politické síly, které podle něj ztratily zájem o běžné lidi. Oznámil vytvoření krizového ekonomického štábu a slíbil vládu postavenou na praktičnosti a otevřenosti.
I Če-mjongův nástup do úřadu je považován za velký návrat, neboť byl v minulosti spojován s různými skandály, včetně podezření z korupce či rodinných konfliktů. Podle odborníků však jeho vítězství neodráží ani tak podporu jeho programu jako spíše frustraci obyvatel z kolapsu demokracie v uplynulých měsících.
„Občané se postavili proti tomu, co se stalo 3. prosince – považovali to za útok na demokratický řád,“ řekl předseda parlamentu Woo Won-shik v rozhovoru pro BBC. „Volby byly reakcí na potřebu obnovit důvěru v demokracii.“
Stejný pohled zastává i politolog Park Sung-min. Podle něj lidé nehlasovali nutně pro I Če-mjonga, ale proti vládní moci, která byla spojována s potlačením svobod. „Volby se proměnily v nástroj veřejného odporu,“ dodal.
Stovky stoupenců se ve středu ráno shromáždily před budovou parlamentu. Jedním z nich byl i Leo Kil, který BBC řekl: „Jsem nadšený, že I Če-mjong vyhrál. Věřím, že dodrží své sliby a postará se o spravedlnost a rovnost. Zasloužíme si stát, kde se zákony uplatňují na všechny bez rozdílu.“
Další podporovatel, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova vedení to šlo s Koreou z kopce. Všichni kolem mě trpěli. Teď mám konečně pocit naděje.“
Nově zvolený prezident však bude čelit řadě výzev. Mezi nimi i pokračující soudní řízení u Nejvyššího soudu kvůli porušení volebních pravidel. Proces byl odložen až po volbách, aby nebyl ovlivněn jejich výsledkem. Zákony sice chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním, ale existují výjimky v případě zrady či povstání.
I Če-mjong bude muset čelit i složitému úkolu: překonat dlouhodobou politickou polarizaci. „Za poslední roky se v Koreji vyostřily stranické rozdíly,“ řekl Park Sung-min. „I Če-mjong sice mluví o jednotě, ale zároveň bude muset řešit otázku odpovědnosti za pokus o převrat, což může dál jitřit emoce.“
Přestože bývalý prezident Jun byl sesazen, má stále silnou základnu příznivců. Mezi nimi dominují mladí muži a senioři, kteří často podporují radikálnější názory a věří, že Jun jednal ve prospěch země. Někteří z nich šíří konspirační teorie o zmanipulovaných volbách.
Nyní se spekuluje, kdo by mohl tuto část voličů oslovit. Do popředí se dostává Lee Jun-seok, který z boje o prezidentský úřad odstoupil, když se ukázalo, že nemá šanci na vítězství. Jeho anti-feministické postoje oslovily mnohé mladé muže, podobně jako dříve Junova politika.
Právě díky těmto emocím dosáhla volební účast 79,4 %, což je nejvíce za posledních téměř 30 let. Voliči přišli buď s cílem změnit politiku, nebo zabránit vítězství druhé strany. I Če-mjong tak vstupuje do úřadu v atmosféře plné očekávání i obav.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.