Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
I Če-mjong zvítězil v předčasných volbách se ziskem 49,4 % hlasů, čímž porazil svého soupeře Kim Moon-sooa, který kandidoval za stejnou stranu jako sesazený prezident Jun Sok-jol. Ten rozpoutal politickou krizi svým pokusem o zavedení stanného práva, což nakonec vedlo k jeho impeachmentu.
Ve svém projevu I Če-mjong ostře odsoudil autoritářský způsob vládnutí svého předchůdce a přislíbil, že za jeho vedení již žádná státní instituce nebude ohrožena. Zároveň se zavázal být prezidentem, který odmítá rozdělování společnosti a pracuje ve prospěch všech občanů.
Proslov přednesl před Národním shromážděním – na místě, kde před půl rokem osobně bránil demokratické principy, když se zapojil do hlasování proti stannému právu. Vinil z nestability politické síly, které podle něj ztratily zájem o běžné lidi. Oznámil vytvoření krizového ekonomického štábu a slíbil vládu postavenou na praktičnosti a otevřenosti.
I Če-mjongův nástup do úřadu je považován za velký návrat, neboť byl v minulosti spojován s různými skandály, včetně podezření z korupce či rodinných konfliktů. Podle odborníků však jeho vítězství neodráží ani tak podporu jeho programu jako spíše frustraci obyvatel z kolapsu demokracie v uplynulých měsících.
„Občané se postavili proti tomu, co se stalo 3. prosince – považovali to za útok na demokratický řád,“ řekl předseda parlamentu Woo Won-shik v rozhovoru pro BBC. „Volby byly reakcí na potřebu obnovit důvěru v demokracii.“
Stejný pohled zastává i politolog Park Sung-min. Podle něj lidé nehlasovali nutně pro I Če-mjonga, ale proti vládní moci, která byla spojována s potlačením svobod. „Volby se proměnily v nástroj veřejného odporu,“ dodal.
Stovky stoupenců se ve středu ráno shromáždily před budovou parlamentu. Jedním z nich byl i Leo Kil, který BBC řekl: „Jsem nadšený, že I Če-mjong vyhrál. Věřím, že dodrží své sliby a postará se o spravedlnost a rovnost. Zasloužíme si stát, kde se zákony uplatňují na všechny bez rozdílu.“
Další podporovatel, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova vedení to šlo s Koreou z kopce. Všichni kolem mě trpěli. Teď mám konečně pocit naděje.“
Nově zvolený prezident však bude čelit řadě výzev. Mezi nimi i pokračující soudní řízení u Nejvyššího soudu kvůli porušení volebních pravidel. Proces byl odložen až po volbách, aby nebyl ovlivněn jejich výsledkem. Zákony sice chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním, ale existují výjimky v případě zrady či povstání.
I Če-mjong bude muset čelit i složitému úkolu: překonat dlouhodobou politickou polarizaci. „Za poslední roky se v Koreji vyostřily stranické rozdíly,“ řekl Park Sung-min. „I Če-mjong sice mluví o jednotě, ale zároveň bude muset řešit otázku odpovědnosti za pokus o převrat, což může dál jitřit emoce.“
Přestože bývalý prezident Jun byl sesazen, má stále silnou základnu příznivců. Mezi nimi dominují mladí muži a senioři, kteří často podporují radikálnější názory a věří, že Jun jednal ve prospěch země. Někteří z nich šíří konspirační teorie o zmanipulovaných volbách.
Nyní se spekuluje, kdo by mohl tuto část voličů oslovit. Do popředí se dostává Lee Jun-seok, který z boje o prezidentský úřad odstoupil, když se ukázalo, že nemá šanci na vítězství. Jeho anti-feministické postoje oslovily mnohé mladé muže, podobně jako dříve Junova politika.
Právě díky těmto emocím dosáhla volební účast 79,4 %, což je nejvíce za posledních téměř 30 let. Voliči přišli buď s cílem změnit politiku, nebo zabránit vítězství druhé strany. I Če-mjong tak vstupuje do úřadu v atmosféře plné očekávání i obav.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
