Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
I Če-mjong zvítězil v předčasných volbách se ziskem 49,4 % hlasů, čímž porazil svého soupeře Kim Moon-sooa, který kandidoval za stejnou stranu jako sesazený prezident Jun Sok-jol. Ten rozpoutal politickou krizi svým pokusem o zavedení stanného práva, což nakonec vedlo k jeho impeachmentu.
Ve svém projevu I Če-mjong ostře odsoudil autoritářský způsob vládnutí svého předchůdce a přislíbil, že za jeho vedení již žádná státní instituce nebude ohrožena. Zároveň se zavázal být prezidentem, který odmítá rozdělování společnosti a pracuje ve prospěch všech občanů.
Proslov přednesl před Národním shromážděním – na místě, kde před půl rokem osobně bránil demokratické principy, když se zapojil do hlasování proti stannému právu. Vinil z nestability politické síly, které podle něj ztratily zájem o běžné lidi. Oznámil vytvoření krizového ekonomického štábu a slíbil vládu postavenou na praktičnosti a otevřenosti.
I Če-mjongův nástup do úřadu je považován za velký návrat, neboť byl v minulosti spojován s různými skandály, včetně podezření z korupce či rodinných konfliktů. Podle odborníků však jeho vítězství neodráží ani tak podporu jeho programu jako spíše frustraci obyvatel z kolapsu demokracie v uplynulých měsících.
„Občané se postavili proti tomu, co se stalo 3. prosince – považovali to za útok na demokratický řád,“ řekl předseda parlamentu Woo Won-shik v rozhovoru pro BBC. „Volby byly reakcí na potřebu obnovit důvěru v demokracii.“
Stejný pohled zastává i politolog Park Sung-min. Podle něj lidé nehlasovali nutně pro I Če-mjonga, ale proti vládní moci, která byla spojována s potlačením svobod. „Volby se proměnily v nástroj veřejného odporu,“ dodal.
Stovky stoupenců se ve středu ráno shromáždily před budovou parlamentu. Jedním z nich byl i Leo Kil, který BBC řekl: „Jsem nadšený, že I Če-mjong vyhrál. Věřím, že dodrží své sliby a postará se o spravedlnost a rovnost. Zasloužíme si stát, kde se zákony uplatňují na všechny bez rozdílu.“
Další podporovatel, Yoo Gi-won, uvedl: „Za Junova vedení to šlo s Koreou z kopce. Všichni kolem mě trpěli. Teď mám konečně pocit naděje.“
Nově zvolený prezident však bude čelit řadě výzev. Mezi nimi i pokračující soudní řízení u Nejvyššího soudu kvůli porušení volebních pravidel. Proces byl odložen až po volbách, aby nebyl ovlivněn jejich výsledkem. Zákony sice chrání úřadující hlavu státu před trestním stíháním, ale existují výjimky v případě zrady či povstání.
I Če-mjong bude muset čelit i složitému úkolu: překonat dlouhodobou politickou polarizaci. „Za poslední roky se v Koreji vyostřily stranické rozdíly,“ řekl Park Sung-min. „I Če-mjong sice mluví o jednotě, ale zároveň bude muset řešit otázku odpovědnosti za pokus o převrat, což může dál jitřit emoce.“
Přestože bývalý prezident Jun byl sesazen, má stále silnou základnu příznivců. Mezi nimi dominují mladí muži a senioři, kteří často podporují radikálnější názory a věří, že Jun jednal ve prospěch země. Někteří z nich šíří konspirační teorie o zmanipulovaných volbách.
Nyní se spekuluje, kdo by mohl tuto část voličů oslovit. Do popředí se dostává Lee Jun-seok, který z boje o prezidentský úřad odstoupil, když se ukázalo, že nemá šanci na vítězství. Jeho anti-feministické postoje oslovily mnohé mladé muže, podobně jako dříve Junova politika.
Právě díky těmto emocím dosáhla volební účast 79,4 %, což je nejvíce za posledních téměř 30 let. Voliči přišli buď s cílem změnit politiku, nebo zabránit vítězství druhé strany. I Če-mjong tak vstupuje do úřadu v atmosféře plné očekávání i obav.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.