Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
V oblasti cen pohonných hmot prezident tvrdil, že průměrná cena benzínu klesla na 2,31 dolaru za galon a na některých místech se prodává i za 1,99 dolaru. Podle aktuálních dat asociace AAA však celostátní průměr činí zhruba 2,82 dolaru. Ačkoliv se v USA najde několik desítek stanic s extrémně nízkou cenou, tvoří jen zanedbatelný zlomek z celkového počtu 150 000 čerpacích stanic v zemi.
Prezident se také pochlubil údajným vítězstvím nad inflací, když prohlásil, že Spojené státy mají „v podstatě nulovou inflaci“. Oficiální prosincová zpráva o indexu spotřebitelských cen (CPI) však ukázala, že ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Navíc meziměsíční tempo růstu cen v prosinci zrychlilo, což naznačuje, že inflační tlaky v americké ekonomice stále přetrvávají.
Trump se rovněž vrátil ke svému oblíbenému tématu cen potravin, o kterých tvrdil, že „mnohé z nich výrazně zlevnily“. Skutečnost je taková, že zatímco některé produkty, jako jsou vejce, skutečně zlevnily, celkové ceny potravin v prosinci rostly nejrychleji za poslední tři roky. Například ceny mletého hovězího masa vyskočily o více než 15 % a káva zdražila téměř o pětinu.
V mezinárodní politice se prezident opět stylizoval do role mírotvorce a tvrdil, že „ukončil osm neukončitelných válek“. Toto číslo je však značně nadhodnocené. Do svého seznamu zahrnuje například diplomatický spor mezi Egyptem a Etiopií o přehradu na Nilu, který nikdy nebyl skutečnou válkou. Podobně prezentuje i dohody v Africe nebo Asii, kde však boje mezi povstaleckými skupinami i přes oficiální podpisy dohod nadále pokračují.
Zajímavým bodem projevu bylo také tvrzení o konci veřejnoprávních médií NPR a PBS. Trump uvedl, že díky jím podepsané legislativě tato „woke“ média v podstatě zanikla. Ačkoliv prezident skutečně v roce 2025 zastavil jejich federální financování, obě organizace nadále fungují díky soukromým darům a jiným zdrojům. Federalní peníze tvořily pouze zlomek jejich rozpočtů, ačkoliv pro menší lokální stanice byl tento škrt velmi citelný.
V otázce bezpečnosti Trump zopakoval své neprokázané tvrzení, že Venezuela a další země úmyslně vyprazdňují své věznice a posílají zločince do USA jako migranty. Experti na vězeňství i nezávislí pozorovatelé však uvádějí, že pro takové masivní řízené přesuny vězňů neexistují žádné důkazy. Emigrace z Venezuely je poháněna ekonomickým kolapsem, nikoli vládním programem na vyprázdnění cel.
Prezident se nevyhnul ani tématu drog, konkrétně fentanylu, který označil za zbraň hromadného ničení. Uvedl, že za poslední rok v USA na předávkování zemřelo 300 000 lidí. I když je situace s opioidy v zemi tragická, oficiální data CDC za rok 2025 odhadují počet úmrtí na předávkování na zhruba 73 000. Trumpovo číslo je tedy více než čtyřnásobně vyšší než realita potvrzená zdravotníky.
Další kuriozitou byl Trumpův komentář k Mexickému zálivu, který neoficiálně přejmenoval na „Americký záliv“. Tvrdil přitom, že USA patří 92 % jeho pobřeží. Podle oceánografů a historiků je však toto číslo naprosto smyšlené. Pobřeží zálivu je rozděleno téměř rovnoměrně mezi Spojené státy a Mexiko, přičemž americký podíl tvoří ve skutečnosti necelou polovinu celkové délky.
Na závěr svého bilančního vystoupení se Trump vrátil k tématu voleb a opět označil své vítězství v roce 2024 za nápravu „zmanipulovaného“ výsledku z roku 2020. Navzdory desítkám soudních rozhodnutí a auditů, které potvrdily legitimitu Bidenova vítězství před čtyřmi lety, prezident nadále udržuje tento narativ při životě jako základní kámen své politické identity.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.