Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
V oblasti cen pohonných hmot prezident tvrdil, že průměrná cena benzínu klesla na 2,31 dolaru za galon a na některých místech se prodává i za 1,99 dolaru. Podle aktuálních dat asociace AAA však celostátní průměr činí zhruba 2,82 dolaru. Ačkoliv se v USA najde několik desítek stanic s extrémně nízkou cenou, tvoří jen zanedbatelný zlomek z celkového počtu 150 000 čerpacích stanic v zemi.
Prezident se také pochlubil údajným vítězstvím nad inflací, když prohlásil, že Spojené státy mají „v podstatě nulovou inflaci“. Oficiální prosincová zpráva o indexu spotřebitelských cen (CPI) však ukázala, že ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Navíc meziměsíční tempo růstu cen v prosinci zrychlilo, což naznačuje, že inflační tlaky v americké ekonomice stále přetrvávají.
Trump se rovněž vrátil ke svému oblíbenému tématu cen potravin, o kterých tvrdil, že „mnohé z nich výrazně zlevnily“. Skutečnost je taková, že zatímco některé produkty, jako jsou vejce, skutečně zlevnily, celkové ceny potravin v prosinci rostly nejrychleji za poslední tři roky. Například ceny mletého hovězího masa vyskočily o více než 15 % a káva zdražila téměř o pětinu.
V mezinárodní politice se prezident opět stylizoval do role mírotvorce a tvrdil, že „ukončil osm neukončitelných válek“. Toto číslo je však značně nadhodnocené. Do svého seznamu zahrnuje například diplomatický spor mezi Egyptem a Etiopií o přehradu na Nilu, který nikdy nebyl skutečnou válkou. Podobně prezentuje i dohody v Africe nebo Asii, kde však boje mezi povstaleckými skupinami i přes oficiální podpisy dohod nadále pokračují.
Zajímavým bodem projevu bylo také tvrzení o konci veřejnoprávních médií NPR a PBS. Trump uvedl, že díky jím podepsané legislativě tato „woke“ média v podstatě zanikla. Ačkoliv prezident skutečně v roce 2025 zastavil jejich federální financování, obě organizace nadále fungují díky soukromým darům a jiným zdrojům. Federalní peníze tvořily pouze zlomek jejich rozpočtů, ačkoliv pro menší lokální stanice byl tento škrt velmi citelný.
V otázce bezpečnosti Trump zopakoval své neprokázané tvrzení, že Venezuela a další země úmyslně vyprazdňují své věznice a posílají zločince do USA jako migranty. Experti na vězeňství i nezávislí pozorovatelé však uvádějí, že pro takové masivní řízené přesuny vězňů neexistují žádné důkazy. Emigrace z Venezuely je poháněna ekonomickým kolapsem, nikoli vládním programem na vyprázdnění cel.
Prezident se nevyhnul ani tématu drog, konkrétně fentanylu, který označil za zbraň hromadného ničení. Uvedl, že za poslední rok v USA na předávkování zemřelo 300 000 lidí. I když je situace s opioidy v zemi tragická, oficiální data CDC za rok 2025 odhadují počet úmrtí na předávkování na zhruba 73 000. Trumpovo číslo je tedy více než čtyřnásobně vyšší než realita potvrzená zdravotníky.
Další kuriozitou byl Trumpův komentář k Mexickému zálivu, který neoficiálně přejmenoval na „Americký záliv“. Tvrdil přitom, že USA patří 92 % jeho pobřeží. Podle oceánografů a historiků je však toto číslo naprosto smyšlené. Pobřeží zálivu je rozděleno téměř rovnoměrně mezi Spojené státy a Mexiko, přičemž americký podíl tvoří ve skutečnosti necelou polovinu celkové délky.
Na závěr svého bilančního vystoupení se Trump vrátil k tématu voleb a opět označil své vítězství v roce 2024 za nápravu „zmanipulovaného“ výsledku z roku 2020. Navzdory desítkám soudních rozhodnutí a auditů, které potvrdily legitimitu Bidenova vítězství před čtyřmi lety, prezident nadále udržuje tento narativ při životě jako základní kámen své politické identity.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.