Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
V oblasti cen pohonných hmot prezident tvrdil, že průměrná cena benzínu klesla na 2,31 dolaru za galon a na některých místech se prodává i za 1,99 dolaru. Podle aktuálních dat asociace AAA však celostátní průměr činí zhruba 2,82 dolaru. Ačkoliv se v USA najde několik desítek stanic s extrémně nízkou cenou, tvoří jen zanedbatelný zlomek z celkového počtu 150 000 čerpacích stanic v zemi.
Prezident se také pochlubil údajným vítězstvím nad inflací, když prohlásil, že Spojené státy mají „v podstatě nulovou inflaci“. Oficiální prosincová zpráva o indexu spotřebitelských cen (CPI) však ukázala, že ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Navíc meziměsíční tempo růstu cen v prosinci zrychlilo, což naznačuje, že inflační tlaky v americké ekonomice stále přetrvávají.
Trump se rovněž vrátil ke svému oblíbenému tématu cen potravin, o kterých tvrdil, že „mnohé z nich výrazně zlevnily“. Skutečnost je taková, že zatímco některé produkty, jako jsou vejce, skutečně zlevnily, celkové ceny potravin v prosinci rostly nejrychleji za poslední tři roky. Například ceny mletého hovězího masa vyskočily o více než 15 % a káva zdražila téměř o pětinu.
V mezinárodní politice se prezident opět stylizoval do role mírotvorce a tvrdil, že „ukončil osm neukončitelných válek“. Toto číslo je však značně nadhodnocené. Do svého seznamu zahrnuje například diplomatický spor mezi Egyptem a Etiopií o přehradu na Nilu, který nikdy nebyl skutečnou válkou. Podobně prezentuje i dohody v Africe nebo Asii, kde však boje mezi povstaleckými skupinami i přes oficiální podpisy dohod nadále pokračují.
Zajímavým bodem projevu bylo také tvrzení o konci veřejnoprávních médií NPR a PBS. Trump uvedl, že díky jím podepsané legislativě tato „woke“ média v podstatě zanikla. Ačkoliv prezident skutečně v roce 2025 zastavil jejich federální financování, obě organizace nadále fungují díky soukromým darům a jiným zdrojům. Federalní peníze tvořily pouze zlomek jejich rozpočtů, ačkoliv pro menší lokální stanice byl tento škrt velmi citelný.
V otázce bezpečnosti Trump zopakoval své neprokázané tvrzení, že Venezuela a další země úmyslně vyprazdňují své věznice a posílají zločince do USA jako migranty. Experti na vězeňství i nezávislí pozorovatelé však uvádějí, že pro takové masivní řízené přesuny vězňů neexistují žádné důkazy. Emigrace z Venezuely je poháněna ekonomickým kolapsem, nikoli vládním programem na vyprázdnění cel.
Prezident se nevyhnul ani tématu drog, konkrétně fentanylu, který označil za zbraň hromadného ničení. Uvedl, že za poslední rok v USA na předávkování zemřelo 300 000 lidí. I když je situace s opioidy v zemi tragická, oficiální data CDC za rok 2025 odhadují počet úmrtí na předávkování na zhruba 73 000. Trumpovo číslo je tedy více než čtyřnásobně vyšší než realita potvrzená zdravotníky.
Další kuriozitou byl Trumpův komentář k Mexickému zálivu, který neoficiálně přejmenoval na „Americký záliv“. Tvrdil přitom, že USA patří 92 % jeho pobřeží. Podle oceánografů a historiků je však toto číslo naprosto smyšlené. Pobřeží zálivu je rozděleno téměř rovnoměrně mezi Spojené státy a Mexiko, přičemž americký podíl tvoří ve skutečnosti necelou polovinu celkové délky.
Na závěr svého bilančního vystoupení se Trump vrátil k tématu voleb a opět označil své vítězství v roce 2024 za nápravu „zmanipulovaného“ výsledku z roku 2020. Navzdory desítkám soudních rozhodnutí a auditů, které potvrdily legitimitu Bidenova vítězství před čtyřmi lety, prezident nadále udržuje tento narativ při životě jako základní kámen své politické identity.
Svět se ocitl v situaci, kterou mnozí analytici označují za začátek konce mezinárodního řádu nastoleného po druhé světové válce. Geopolitické napětí se nečekaně přesunulo do arktických oblastí, kde spor o Grónsko vyvolal hluboké trhliny v Severoatlantické alianci. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa poprvé otevřeně podmínily kolektivní obranu svých spojenců jejich ochotou podpořit americkou anexi tohoto dánského autonomního území.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřeně vyzval k odvetným opatřením proti americkým clům. Reagoval tak na stupňující se nátlak Donalda Trumpa, který se snaží získat Grónsko a hrozí sankcemi každému, kdo se mu postaví do cesty. Macron ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru zdůraznil, že dává přednost respektu před šikanou a právnímu státu před brutalitou.
Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
Donald Trump při svém druhém funkčním období otřásá světovým řádem mnohem silněji než jakýkoli jeho předchůdce od konce druhé světové války. Hned první den svého staronového mandátu dal světu jasně najevo, že mu nic nebude stát v cestě. Ve svém inauguračním projevu tehdy zmínil doktrínu z 19. století o předurčeném osudu, čímž naznačil ambice k územní expanzi. Nejprve se zaměřil na Panamský průplav a nyní svou neochvějnou pozornost obrací ke Grónsku.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.