Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
V oblasti cen pohonných hmot prezident tvrdil, že průměrná cena benzínu klesla na 2,31 dolaru za galon a na některých místech se prodává i za 1,99 dolaru. Podle aktuálních dat asociace AAA však celostátní průměr činí zhruba 2,82 dolaru. Ačkoliv se v USA najde několik desítek stanic s extrémně nízkou cenou, tvoří jen zanedbatelný zlomek z celkového počtu 150 000 čerpacích stanic v zemi.
Prezident se také pochlubil údajným vítězstvím nad inflací, když prohlásil, že Spojené státy mají „v podstatě nulovou inflaci“. Oficiální prosincová zpráva o indexu spotřebitelských cen (CPI) však ukázala, že ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Navíc meziměsíční tempo růstu cen v prosinci zrychlilo, což naznačuje, že inflační tlaky v americké ekonomice stále přetrvávají.
Trump se rovněž vrátil ke svému oblíbenému tématu cen potravin, o kterých tvrdil, že „mnohé z nich výrazně zlevnily“. Skutečnost je taková, že zatímco některé produkty, jako jsou vejce, skutečně zlevnily, celkové ceny potravin v prosinci rostly nejrychleji za poslední tři roky. Například ceny mletého hovězího masa vyskočily o více než 15 % a káva zdražila téměř o pětinu.
V mezinárodní politice se prezident opět stylizoval do role mírotvorce a tvrdil, že „ukončil osm neukončitelných válek“. Toto číslo je však značně nadhodnocené. Do svého seznamu zahrnuje například diplomatický spor mezi Egyptem a Etiopií o přehradu na Nilu, který nikdy nebyl skutečnou válkou. Podobně prezentuje i dohody v Africe nebo Asii, kde však boje mezi povstaleckými skupinami i přes oficiální podpisy dohod nadále pokračují.
Zajímavým bodem projevu bylo také tvrzení o konci veřejnoprávních médií NPR a PBS. Trump uvedl, že díky jím podepsané legislativě tato „woke“ média v podstatě zanikla. Ačkoliv prezident skutečně v roce 2025 zastavil jejich federální financování, obě organizace nadále fungují díky soukromým darům a jiným zdrojům. Federalní peníze tvořily pouze zlomek jejich rozpočtů, ačkoliv pro menší lokální stanice byl tento škrt velmi citelný.
V otázce bezpečnosti Trump zopakoval své neprokázané tvrzení, že Venezuela a další země úmyslně vyprazdňují své věznice a posílají zločince do USA jako migranty. Experti na vězeňství i nezávislí pozorovatelé však uvádějí, že pro takové masivní řízené přesuny vězňů neexistují žádné důkazy. Emigrace z Venezuely je poháněna ekonomickým kolapsem, nikoli vládním programem na vyprázdnění cel.
Prezident se nevyhnul ani tématu drog, konkrétně fentanylu, který označil za zbraň hromadného ničení. Uvedl, že za poslední rok v USA na předávkování zemřelo 300 000 lidí. I když je situace s opioidy v zemi tragická, oficiální data CDC za rok 2025 odhadují počet úmrtí na předávkování na zhruba 73 000. Trumpovo číslo je tedy více než čtyřnásobně vyšší než realita potvrzená zdravotníky.
Další kuriozitou byl Trumpův komentář k Mexickému zálivu, který neoficiálně přejmenoval na „Americký záliv“. Tvrdil přitom, že USA patří 92 % jeho pobřeží. Podle oceánografů a historiků je však toto číslo naprosto smyšlené. Pobřeží zálivu je rozděleno téměř rovnoměrně mezi Spojené státy a Mexiko, přičemž americký podíl tvoří ve skutečnosti necelou polovinu celkové délky.
Na závěr svého bilančního vystoupení se Trump vrátil k tématu voleb a opět označil své vítězství v roce 2024 za nápravu „zmanipulovaného“ výsledku z roku 2020. Navzdory desítkám soudních rozhodnutí a auditů, které potvrdily legitimitu Bidenova vítězství před čtyřmi lety, prezident nadále udržuje tento narativ při životě jako základní kámen své politické identity.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.