Donald Trump oslavil první výročí svého návratu do Bílého domu projevem, který byl podle očekávání plný optimismu, ale také řady nepravdivých tvrzení. Během tiskové konference a následných dotazů se prezident snažil vykreslit uplynulý rok 2025 jako období bezprecedentního rozkvětu. Při bližším pohledu na fakta se však ukazuje, že Trumpova rétorika se často rozchází s realitou v ekonomických datech i mezinárodních záležitostech.
V oblasti cen pohonných hmot prezident tvrdil, že průměrná cena benzínu klesla na 2,31 dolaru za galon a na některých místech se prodává i za 1,99 dolaru. Podle aktuálních dat asociace AAA však celostátní průměr činí zhruba 2,82 dolaru. Ačkoliv se v USA najde několik desítek stanic s extrémně nízkou cenou, tvoří jen zanedbatelný zlomek z celkového počtu 150 000 čerpacích stanic v zemi.
Prezident se také pochlubil údajným vítězstvím nad inflací, když prohlásil, že Spojené státy mají „v podstatě nulovou inflaci“. Oficiální prosincová zpráva o indexu spotřebitelských cen (CPI) však ukázala, že ceny meziročně vzrostly o 2,7 %. Navíc meziměsíční tempo růstu cen v prosinci zrychlilo, což naznačuje, že inflační tlaky v americké ekonomice stále přetrvávají.
Trump se rovněž vrátil ke svému oblíbenému tématu cen potravin, o kterých tvrdil, že „mnohé z nich výrazně zlevnily“. Skutečnost je taková, že zatímco některé produkty, jako jsou vejce, skutečně zlevnily, celkové ceny potravin v prosinci rostly nejrychleji za poslední tři roky. Například ceny mletého hovězího masa vyskočily o více než 15 % a káva zdražila téměř o pětinu.
V mezinárodní politice se prezident opět stylizoval do role mírotvorce a tvrdil, že „ukončil osm neukončitelných válek“. Toto číslo je však značně nadhodnocené. Do svého seznamu zahrnuje například diplomatický spor mezi Egyptem a Etiopií o přehradu na Nilu, který nikdy nebyl skutečnou válkou. Podobně prezentuje i dohody v Africe nebo Asii, kde však boje mezi povstaleckými skupinami i přes oficiální podpisy dohod nadále pokračují.
Zajímavým bodem projevu bylo také tvrzení o konci veřejnoprávních médií NPR a PBS. Trump uvedl, že díky jím podepsané legislativě tato „woke“ média v podstatě zanikla. Ačkoliv prezident skutečně v roce 2025 zastavil jejich federální financování, obě organizace nadále fungují díky soukromým darům a jiným zdrojům. Federalní peníze tvořily pouze zlomek jejich rozpočtů, ačkoliv pro menší lokální stanice byl tento škrt velmi citelný.
V otázce bezpečnosti Trump zopakoval své neprokázané tvrzení, že Venezuela a další země úmyslně vyprazdňují své věznice a posílají zločince do USA jako migranty. Experti na vězeňství i nezávislí pozorovatelé však uvádějí, že pro takové masivní řízené přesuny vězňů neexistují žádné důkazy. Emigrace z Venezuely je poháněna ekonomickým kolapsem, nikoli vládním programem na vyprázdnění cel.
Prezident se nevyhnul ani tématu drog, konkrétně fentanylu, který označil za zbraň hromadného ničení. Uvedl, že za poslední rok v USA na předávkování zemřelo 300 000 lidí. I když je situace s opioidy v zemi tragická, oficiální data CDC za rok 2025 odhadují počet úmrtí na předávkování na zhruba 73 000. Trumpovo číslo je tedy více než čtyřnásobně vyšší než realita potvrzená zdravotníky.
Další kuriozitou byl Trumpův komentář k Mexickému zálivu, který neoficiálně přejmenoval na „Americký záliv“. Tvrdil přitom, že USA patří 92 % jeho pobřeží. Podle oceánografů a historiků je však toto číslo naprosto smyšlené. Pobřeží zálivu je rozděleno téměř rovnoměrně mezi Spojené státy a Mexiko, přičemž americký podíl tvoří ve skutečnosti necelou polovinu celkové délky.
Na závěr svého bilančního vystoupení se Trump vrátil k tématu voleb a opět označil své vítězství v roce 2024 za nápravu „zmanipulovaného“ výsledku z roku 2020. Navzdory desítkám soudních rozhodnutí a auditů, které potvrdily legitimitu Bidenova vítězství před čtyřmi lety, prezident nadále udržuje tento narativ při životě jako základní kámen své politické identity.
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.