Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Prezident Trump vnímá tento postoj jako nevděk „černých pasažérů“, kteří využívají americký bezpečnostní deštník, ale odmítají pomoc, když ji Washington potřebuje. Podle zdrojů blízkých jednání Trump sice nevznesl konkrétní požadavky na omezení amerických závazků vůči alianci, ale dal jasně najevo, že jeho očekávání od NATO jsou v tuto chvíli nulová. Bílý dům v oficiálním prohlášení uvedl, že aliance v této zkoušce selhala, přestože z volného obchodu v Hormuzském průlivu těží Evropa mnohem více než USA.
Mark Rutte, který se snaží za každou cenu udržet alianci pohromadě a zajistit pokračující podporu pro Ukrajinu, zvolil diplomatickou strategii. Ve svém projevu ve Washingtonu uznal Trumpovo zklamání a připustil, že někteří spojenci reagovali na logistické potřeby USA v íránském konfliktu pomalu. Podle analytiků Rutte vědomě funguje jako hromosvod pro prezidentův hněv, protože udržení americké přízně je klíčové pro další prodej zbraní a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Navzdory napětí však Evropa určitou míru podpory vykazuje. Francie umožnila doplňování paliva americkým letadlům, americké válečné lodě kotví v řeckých a španělských přístavech a operace probíhají i ze základen v Británii a Itálii. Problémem však zůstává nejasná komunikace ze strany Washingtonu. Podle některých diplomatů spojenci často netušili, co přesně a kdy po nich USA vlastně požadují, což přispělo k počátečnímu překvapení a zmatkům při zahájení úderů.
Tento konflikt vyvolává v Evropě hlasy volající po větší vojenské nezávislosti. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která se od Trumpa začala postupně distancovat, uvedla, že transatlantické vztahy procházejí mimořádně obtížným obdobím. Podle ní je nezbytné, aby Evropa budovala vlastní vojenské kapacity a nebyla tak kriticky závislá na amerických spojencích, i když je jasné, že v krátkodobém horizontu se bez pomoci USA neobejde.
Zajímavým aspektem setkání bylo jeho načasování. Přestože Trumpovy příspěvky na sociálních sítích po schůzce byly útočné, neobsahovaly žádné konkrétní hrozby tresty pro jednotlivé členy NATO. To někteří pozorovatelé vnímají jako mírné uklidnění situace oproti dřívějším výrokům. Ukazuje se, že Rutteho schopnost naslouchat a částečně legitimizovat Trumpovy stížnosti může být cestou, jak zabránit úplnému rozkolu v alianci.
Zatímco se tedy v zákulisí mluví o selhání NATO, na oficiální úrovni zatím Washington nepředložil Severoatlantické radě žádné formální žádosti o pomoc v íránském tažení nebo při hlídkách v Hormuzském průlivu. Frustrace se tak zatím soustředí na bilaterální úrovni a konkrétní požadavky vůči jednotlivým státům. Spory o využívání základen tak zůstávají symbolem širšího napětí mezi americkou představou o fungování spojenectví a evropskou snahou o autonomii.
Budoucnost vztahů bude nyní záviset na tom, zda se podaří vyjasnit očekávání obou stran. Spojené státy nadále pociťují nespravedlnost v rozdělení finančního i vojenského břemene, zatímco Evropa se snaží najít rovnováhu mezi loajalitou k partnerovi a vlastními strategickými zájmy v regionu. Trumpův hněv nad uzavřenými základnami tak byl pouze vrcholem ledovce dlouhodobých neshod, které současná válka v Íránu naplno obnažila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.