Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Prezident Trump vnímá tento postoj jako nevděk „černých pasažérů“, kteří využívají americký bezpečnostní deštník, ale odmítají pomoc, když ji Washington potřebuje. Podle zdrojů blízkých jednání Trump sice nevznesl konkrétní požadavky na omezení amerických závazků vůči alianci, ale dal jasně najevo, že jeho očekávání od NATO jsou v tuto chvíli nulová. Bílý dům v oficiálním prohlášení uvedl, že aliance v této zkoušce selhala, přestože z volného obchodu v Hormuzském průlivu těží Evropa mnohem více než USA.
Mark Rutte, který se snaží za každou cenu udržet alianci pohromadě a zajistit pokračující podporu pro Ukrajinu, zvolil diplomatickou strategii. Ve svém projevu ve Washingtonu uznal Trumpovo zklamání a připustil, že někteří spojenci reagovali na logistické potřeby USA v íránském konfliktu pomalu. Podle analytiků Rutte vědomě funguje jako hromosvod pro prezidentův hněv, protože udržení americké přízně je klíčové pro další prodej zbraní a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Navzdory napětí však Evropa určitou míru podpory vykazuje. Francie umožnila doplňování paliva americkým letadlům, americké válečné lodě kotví v řeckých a španělských přístavech a operace probíhají i ze základen v Británii a Itálii. Problémem však zůstává nejasná komunikace ze strany Washingtonu. Podle některých diplomatů spojenci často netušili, co přesně a kdy po nich USA vlastně požadují, což přispělo k počátečnímu překvapení a zmatkům při zahájení úderů.
Tento konflikt vyvolává v Evropě hlasy volající po větší vojenské nezávislosti. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která se od Trumpa začala postupně distancovat, uvedla, že transatlantické vztahy procházejí mimořádně obtížným obdobím. Podle ní je nezbytné, aby Evropa budovala vlastní vojenské kapacity a nebyla tak kriticky závislá na amerických spojencích, i když je jasné, že v krátkodobém horizontu se bez pomoci USA neobejde.
Zajímavým aspektem setkání bylo jeho načasování. Přestože Trumpovy příspěvky na sociálních sítích po schůzce byly útočné, neobsahovaly žádné konkrétní hrozby tresty pro jednotlivé členy NATO. To někteří pozorovatelé vnímají jako mírné uklidnění situace oproti dřívějším výrokům. Ukazuje se, že Rutteho schopnost naslouchat a částečně legitimizovat Trumpovy stížnosti může být cestou, jak zabránit úplnému rozkolu v alianci.
Zatímco se tedy v zákulisí mluví o selhání NATO, na oficiální úrovni zatím Washington nepředložil Severoatlantické radě žádné formální žádosti o pomoc v íránském tažení nebo při hlídkách v Hormuzském průlivu. Frustrace se tak zatím soustředí na bilaterální úrovni a konkrétní požadavky vůči jednotlivým státům. Spory o využívání základen tak zůstávají symbolem širšího napětí mezi americkou představou o fungování spojenectví a evropskou snahou o autonomii.
Budoucnost vztahů bude nyní záviset na tom, zda se podaří vyjasnit očekávání obou stran. Spojené státy nadále pociťují nespravedlnost v rozdělení finančního i vojenského břemene, zatímco Evropa se snaží najít rovnováhu mezi loajalitou k partnerovi a vlastními strategickými zájmy v regionu. Trumpův hněv nad uzavřenými základnami tak byl pouze vrcholem ledovce dlouhodobých neshod, které současná válka v Íránu naplno obnažila.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.