Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Prezident Trump vnímá tento postoj jako nevděk „černých pasažérů“, kteří využívají americký bezpečnostní deštník, ale odmítají pomoc, když ji Washington potřebuje. Podle zdrojů blízkých jednání Trump sice nevznesl konkrétní požadavky na omezení amerických závazků vůči alianci, ale dal jasně najevo, že jeho očekávání od NATO jsou v tuto chvíli nulová. Bílý dům v oficiálním prohlášení uvedl, že aliance v této zkoušce selhala, přestože z volného obchodu v Hormuzském průlivu těží Evropa mnohem více než USA.
Mark Rutte, který se snaží za každou cenu udržet alianci pohromadě a zajistit pokračující podporu pro Ukrajinu, zvolil diplomatickou strategii. Ve svém projevu ve Washingtonu uznal Trumpovo zklamání a připustil, že někteří spojenci reagovali na logistické potřeby USA v íránském konfliktu pomalu. Podle analytiků Rutte vědomě funguje jako hromosvod pro prezidentův hněv, protože udržení americké přízně je klíčové pro další prodej zbraní a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Navzdory napětí však Evropa určitou míru podpory vykazuje. Francie umožnila doplňování paliva americkým letadlům, americké válečné lodě kotví v řeckých a španělských přístavech a operace probíhají i ze základen v Británii a Itálii. Problémem však zůstává nejasná komunikace ze strany Washingtonu. Podle některých diplomatů spojenci často netušili, co přesně a kdy po nich USA vlastně požadují, což přispělo k počátečnímu překvapení a zmatkům při zahájení úderů.
Tento konflikt vyvolává v Evropě hlasy volající po větší vojenské nezávislosti. Italská premiérka Giorgia Meloniová, která se od Trumpa začala postupně distancovat, uvedla, že transatlantické vztahy procházejí mimořádně obtížným obdobím. Podle ní je nezbytné, aby Evropa budovala vlastní vojenské kapacity a nebyla tak kriticky závislá na amerických spojencích, i když je jasné, že v krátkodobém horizontu se bez pomoci USA neobejde.
Zajímavým aspektem setkání bylo jeho načasování. Přestože Trumpovy příspěvky na sociálních sítích po schůzce byly útočné, neobsahovaly žádné konkrétní hrozby tresty pro jednotlivé členy NATO. To někteří pozorovatelé vnímají jako mírné uklidnění situace oproti dřívějším výrokům. Ukazuje se, že Rutteho schopnost naslouchat a částečně legitimizovat Trumpovy stížnosti může být cestou, jak zabránit úplnému rozkolu v alianci.
Zatímco se tedy v zákulisí mluví o selhání NATO, na oficiální úrovni zatím Washington nepředložil Severoatlantické radě žádné formální žádosti o pomoc v íránském tažení nebo při hlídkách v Hormuzském průlivu. Frustrace se tak zatím soustředí na bilaterální úrovni a konkrétní požadavky vůči jednotlivým státům. Spory o využívání základen tak zůstávají symbolem širšího napětí mezi americkou představou o fungování spojenectví a evropskou snahou o autonomii.
Budoucnost vztahů bude nyní záviset na tom, zda se podaří vyjasnit očekávání obou stran. Spojené státy nadále pociťují nespravedlnost v rozdělení finančního i vojenského břemene, zatímco Evropa se snaží najít rovnováhu mezi loajalitou k partnerovi a vlastními strategickými zájmy v regionu. Trumpův hněv nad uzavřenými základnami tak byl pouze vrcholem ledovce dlouhodobých neshod, které současná válka v Íránu naplno obnažila.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.