Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Ukrajinská armáda za stejné období podle této analýzy vykázala celkově 525 000 až 625 000 padlých, zraněných nebo pohřešovaných. Počet usmrcených ukrajinských vojáků se odhaduje na 125 000 až 150 000. Studie poukazuje na to, že množství padlých na ruské straně již více než čtyřnásobně převyšuje bilanci všech amerických ztrát ve všech válečných konfliktech od konce druhé světové války.
Poměr ztrát mezi ruskou a ukrajinskou armádou se v první polovině letošního roku výrazně proměnil a vzrostl na přibližně osm ku jedné v neprospěch Moskvy. Podle autorů výzkumu je tento trend dán především masivním nasazením ukrajinských bezpilotních letounů, včetně systémů s prvkami umělé inteligence, které tvoří základ úspěšné letecké obranné kampaně. Ruské měsíční ztráty se v tomto roce pohybují mezi 30 000 a 34 000 vojáky, což již překonává průměrné tempo tamních odvodů, které dosahuje zhruba 27 000 nových rekrutů za měsíc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě letos na jaře zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC už v té době naznačovaly, že počet obětí může být až 200 000.
Na straně agresora potvrdila BBC jména více než 180 000 zabitých vojáků bojujících za Rusko. Vzhledem k tomu, že mnoho úmrtí přímo na bojišti není oficiálně zaznamenáno, je skutečný počet padlých na ruské straně obecně přijímán jako výrazně vyšší.
Podle zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ze začátku letošního roku přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu.
Samotný počet padlých ruských vojáků se odhaduje na 275 až 325 tisíc, což tvoří zhruba čtvrtinu celkového čísla. Tyto údaje v zásadě korespondují s výpočty serverů Meduza a Mediazona, které využívají registry dědických řízení a seznamy identifikovaných obětí. Podle předběžných čísel z konce loňského roku zemřelo přibližně 300 tisíc vojáků, zatímco zranění vojáci se v těchto statistikách neobjevují.
Identifikace mrtvých je komplikována nejasnými údaji o nezvěstných, z nichž se po čase polovina ukáže jako padlí. Ruské jednotky začaly od poloviny roku 2024 hromadně podávat žaloby na oficiální prohlášení nezvěstných vojáků za mrtvé, přičemž do prosince 2025 bylo zaznamenáno asi 90 tisíc takových případů. Na ukrajinské straně jsou data o nezvěstných dostupnější díky dobrovolnické databázi UALosses, která eviduje jména zhruba 85 tisíc obětí.
Zpráva CSIS uvádí, že poměr ruských ztrát vůči ukrajinským je přibližně 2,5 ku 1 nebo 2 ku 1. Ukrajinské síly měly od února 2022 do prosince 2025 utrpět ztráty v rozmezí 500 až 600 tisíc lidí, z čehož 100 až 140 tisíc tvoří mrtví. Tyto odhady jsou však podle analytiků obtížně doložitelné, protože oficiální seznamy jmen z obou stran jsou neúplné a často nezahrnují všechny padlé.
Měřítko ruských ztrát vynikne při srovnání s americkými válečnými konflikty po roce 1945. Celkové ztráty USA ve Vietnamu činily zhruba 47 tisíc lidí a v Korejské válce 54 tisíc, což je výrazně méně než počet ruských mrtvých na Ukrajině. CSIS však upozorňuje, že toto srovnání se týká pouze velmocí, neboť v Koreji i Vietnamu utrpěli místní oponenti USA mnohem vyšší ztráty v řádech stovek tisíc.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
