Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Ukrajinská armáda za stejné období podle této analýzy vykázala celkově 525 000 až 625 000 padlých, zraněných nebo pohřešovaných. Počet usmrcených ukrajinských vojáků se odhaduje na 125 000 až 150 000. Studie poukazuje na to, že množství padlých na ruské straně již více než čtyřnásobně převyšuje bilanci všech amerických ztrát ve všech válečných konfliktech od konce druhé světové války.
Poměr ztrát mezi ruskou a ukrajinskou armádou se v první polovině letošního roku výrazně proměnil a vzrostl na přibližně osm ku jedné v neprospěch Moskvy. Podle autorů výzkumu je tento trend dán především masivním nasazením ukrajinských bezpilotních letounů, včetně systémů s prvkami umělé inteligence, které tvoří základ úspěšné letecké obranné kampaně. Ruské měsíční ztráty se v tomto roce pohybují mezi 30 000 a 34 000 vojáky, což již překonává průměrné tempo tamních odvodů, které dosahuje zhruba 27 000 nových rekrutů za měsíc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě letos na jaře zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC už v té době naznačovaly, že počet obětí může být až 200 000.
Na straně agresora potvrdila BBC jména více než 180 000 zabitých vojáků bojujících za Rusko. Vzhledem k tomu, že mnoho úmrtí přímo na bojišti není oficiálně zaznamenáno, je skutečný počet padlých na ruské straně obecně přijímán jako výrazně vyšší.
Podle zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ze začátku letošního roku přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu.
Samotný počet padlých ruských vojáků se odhaduje na 275 až 325 tisíc, což tvoří zhruba čtvrtinu celkového čísla. Tyto údaje v zásadě korespondují s výpočty serverů Meduza a Mediazona, které využívají registry dědických řízení a seznamy identifikovaných obětí. Podle předběžných čísel z konce loňského roku zemřelo přibližně 300 tisíc vojáků, zatímco zranění vojáci se v těchto statistikách neobjevují.
Identifikace mrtvých je komplikována nejasnými údaji o nezvěstných, z nichž se po čase polovina ukáže jako padlí. Ruské jednotky začaly od poloviny roku 2024 hromadně podávat žaloby na oficiální prohlášení nezvěstných vojáků za mrtvé, přičemž do prosince 2025 bylo zaznamenáno asi 90 tisíc takových případů. Na ukrajinské straně jsou data o nezvěstných dostupnější díky dobrovolnické databázi UALosses, která eviduje jména zhruba 85 tisíc obětí.
Zpráva CSIS uvádí, že poměr ruských ztrát vůči ukrajinským je přibližně 2,5 ku 1 nebo 2 ku 1. Ukrajinské síly měly od února 2022 do prosince 2025 utrpět ztráty v rozmezí 500 až 600 tisíc lidí, z čehož 100 až 140 tisíc tvoří mrtví. Tyto odhady jsou však podle analytiků obtížně doložitelné, protože oficiální seznamy jmen z obou stran jsou neúplné a často nezahrnují všechny padlé.
Měřítko ruských ztrát vynikne při srovnání s americkými válečnými konflikty po roce 1945. Celkové ztráty USA ve Vietnamu činily zhruba 47 tisíc lidí a v Korejské válce 54 tisíc, což je výrazně méně než počet ruských mrtvých na Ukrajině. CSIS však upozorňuje, že toto srovnání se týká pouze velmocí, neboť v Koreji i Vietnamu utrpěli místní oponenti USA mnohem vyšší ztráty v řádech stovek tisíc.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.