Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Ukrajinská armáda za stejné období podle této analýzy vykázala celkově 525 000 až 625 000 padlých, zraněných nebo pohřešovaných. Počet usmrcených ukrajinských vojáků se odhaduje na 125 000 až 150 000. Studie poukazuje na to, že množství padlých na ruské straně již více než čtyřnásobně převyšuje bilanci všech amerických ztrát ve všech válečných konfliktech od konce druhé světové války.
Poměr ztrát mezi ruskou a ukrajinskou armádou se v první polovině letošního roku výrazně proměnil a vzrostl na přibližně osm ku jedné v neprospěch Moskvy. Podle autorů výzkumu je tento trend dán především masivním nasazením ukrajinských bezpilotních letounů, včetně systémů s prvkami umělé inteligence, které tvoří základ úspěšné letecké obranné kampaně. Ruské měsíční ztráty se v tomto roce pohybují mezi 30 000 a 34 000 vojáky, což již překonává průměrné tempo tamních odvodů, které dosahuje zhruba 27 000 nových rekrutů za měsíc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě letos na jaře zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC už v té době naznačovaly, že počet obětí může být až 200 000.
Na straně agresora potvrdila BBC jména více než 180 000 zabitých vojáků bojujících za Rusko. Vzhledem k tomu, že mnoho úmrtí přímo na bojišti není oficiálně zaznamenáno, je skutečný počet padlých na ruské straně obecně přijímán jako výrazně vyšší.
Podle zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ze začátku letošního roku přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu.
Samotný počet padlých ruských vojáků se odhaduje na 275 až 325 tisíc, což tvoří zhruba čtvrtinu celkového čísla. Tyto údaje v zásadě korespondují s výpočty serverů Meduza a Mediazona, které využívají registry dědických řízení a seznamy identifikovaných obětí. Podle předběžných čísel z konce loňského roku zemřelo přibližně 300 tisíc vojáků, zatímco zranění vojáci se v těchto statistikách neobjevují.
Identifikace mrtvých je komplikována nejasnými údaji o nezvěstných, z nichž se po čase polovina ukáže jako padlí. Ruské jednotky začaly od poloviny roku 2024 hromadně podávat žaloby na oficiální prohlášení nezvěstných vojáků za mrtvé, přičemž do prosince 2025 bylo zaznamenáno asi 90 tisíc takových případů. Na ukrajinské straně jsou data o nezvěstných dostupnější díky dobrovolnické databázi UALosses, která eviduje jména zhruba 85 tisíc obětí.
Zpráva CSIS uvádí, že poměr ruských ztrát vůči ukrajinským je přibližně 2,5 ku 1 nebo 2 ku 1. Ukrajinské síly měly od února 2022 do prosince 2025 utrpět ztráty v rozmezí 500 až 600 tisíc lidí, z čehož 100 až 140 tisíc tvoří mrtví. Tyto odhady jsou však podle analytiků obtížně doložitelné, protože oficiální seznamy jmen z obou stran jsou neúplné a často nezahrnují všechny padlé.
Měřítko ruských ztrát vynikne při srovnání s americkými válečnými konflikty po roce 1945. Celkové ztráty USA ve Vietnamu činily zhruba 47 tisíc lidí a v Korejské válce 54 tisíc, což je výrazně méně než počet ruských mrtvých na Ukrajině. CSIS však upozorňuje, že toto srovnání se týká pouze velmocí, neboť v Koreji i Vietnamu utrpěli místní oponenti USA mnohem vyšší ztráty v řádech stovek tisíc.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.