V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Výsledky nebyly okamžité a první tři týdny populace mikrobů nevykazovala téměř žádné změny. Po osmi týdnech však vědci pozorovali zásadní posun, kdy jeden konkrétní druh bakterií výrazně narostl a začal naftu aktivně konzumovat. Pro případ reálné havárie je však čekací doba dvou měsíců příliš dlouhá, neboť čas hraje v takových situacích klíčovou roli.
Situaci komplikuje prudký nárůst lodní dopravy v arktických vodách, konkrétně pohyb takzvané stínové flotily podél ruské severní námořní cesty. Zatímco v roce 2023 tudy neproplulo žádné takové plavidlo a v roce 2024 to bylo pouze třináct lodí, v loňském roce jich bylo více než 100. Tyto stárnoucí a neregulované lodě, které často tajně přepravují sankcionovanou ropu, představují velké neznámé riziko. Z těchto plavidel jich 18 nemělo žádnou nebo jen nízkou ledovou třídu, což znamená, že nejsou konstruovány pro provoz v zaledněných vodách.
Tento trend zvyšuje hrozbu ekologické katastrofy v jednom z nejkřehčích prostředí na planetě. Ačkoliv do výzkumu bylo investováno mnoho finančních prostředků, efektivní metody pro vyčištění ropy z arktických vod stále prakticky neexistují. Stínová flotila přidává další vrstvu nejistoty, protože není jasné, kde se tyto lodě pohybují a jaký náklad přesně vezou.
Čištění ropy v Arktidě je extrémně náročné i kvůli fyzikálním vlastnostem látek v mrazu. Nízké teploty způsobují, že se určité druhy paliv stávají viskóznějšími a tvoří globule podobné melase, které mohou klesnout ke dnu nebo ulpět na ledu. Ten navíc brání použití běžných mechanických sběračů a norných stěn. Čerpání a manipulace s takto hustým nákladem jsou rovněž velmi komplikované.
Hlavní problém spočívá v samotné lokalitě, protože v případě nehody je velmi obtížné se na místo vůbec dostat a provést zásah. Během posledních 15 let bylo do programů na vývoj nových technologií pro rychlé čištění arktických úniků investováno mnoho milionů dolarů, avšak výsledky jsou minimální. V roce 2012 fosilní společnosti založily sdružení Arctic Oil Spill Response Technology Joint Industry Programme, které v roce 2017 skončilo přiznáním, že se nepodařilo dosáhnout podstatných zlepšení v mechanické obnově pomocí nových konstrukcí vybavení.
Výzkum se následně zaměřil na chemické disperzanty, které rozkládají skvrny na menší částice, a na řízené spalování. Disperzanty však mohou být nebezpečné pro organismy v jejich citlivých raných vývojových fázích, pokud se dostanou do vodního sloupce podél okrajů ledu. Spalování zase produkuje černý uhlík, který může urychlovat tání ledu.
Dostupná technologie se za posledních deset až patnáct let prakticky nezměnila. Nové prostředky na trh nedorazily, ale samotná paliva ano. V roce 2020 zavedla Mezinárodní námořní organizace limit na obsah síry v lodních palivech, což vedlo k nečekaným komplikacím. Lodě začaly používat nová paliva, která jsou pro úklid ještě obtížnější než staré druhy.
Nová paliva s nízkým obsahem síry jsou často míchána s parafiny, což vytváří směsi, které tvoří hrudky nebo vykazují viskoelastické vlastnosti. Tyto vlastnosti činí obnovu paliva z vodní hladiny ještě náročnější. Lodě stínové flotily mohou sice stále využívat těžké topné oleje, ale při doplňování paliva často volí to nejlevnější dostupné, což zvyšuje rizika pro arktické vody.
Kromě vývoje infrastruktury a militarizace regionu vedou k investicím do výzkumu úniků ropy i vládní ambice. Práce vědců v Churchillu byla financována kanadskou vládou, která plánuje revitalizaci tamního přístavu s cílem zajistit spojení se severním Atlantikem. Zaměření na Churchill v rámci tohoto výzkumu není náhodné, neboť existuje předpoklad, že se tento přístav v budoucnu stane významnějším uzlem, což vyžaduje odpovídající vědeckou přípravu.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.