V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Výsledky nebyly okamžité a první tři týdny populace mikrobů nevykazovala téměř žádné změny. Po osmi týdnech však vědci pozorovali zásadní posun, kdy jeden konkrétní druh bakterií výrazně narostl a začal naftu aktivně konzumovat. Pro případ reálné havárie je však čekací doba dvou měsíců příliš dlouhá, neboť čas hraje v takových situacích klíčovou roli.
Situaci komplikuje prudký nárůst lodní dopravy v arktických vodách, konkrétně pohyb takzvané stínové flotily podél ruské severní námořní cesty. Zatímco v roce 2023 tudy neproplulo žádné takové plavidlo a v roce 2024 to bylo pouze třináct lodí, v loňském roce jich bylo více než 100. Tyto stárnoucí a neregulované lodě, které často tajně přepravují sankcionovanou ropu, představují velké neznámé riziko. Z těchto plavidel jich 18 nemělo žádnou nebo jen nízkou ledovou třídu, což znamená, že nejsou konstruovány pro provoz v zaledněných vodách.
Tento trend zvyšuje hrozbu ekologické katastrofy v jednom z nejkřehčích prostředí na planetě. Ačkoliv do výzkumu bylo investováno mnoho finančních prostředků, efektivní metody pro vyčištění ropy z arktických vod stále prakticky neexistují. Stínová flotila přidává další vrstvu nejistoty, protože není jasné, kde se tyto lodě pohybují a jaký náklad přesně vezou.
Čištění ropy v Arktidě je extrémně náročné i kvůli fyzikálním vlastnostem látek v mrazu. Nízké teploty způsobují, že se určité druhy paliv stávají viskóznějšími a tvoří globule podobné melase, které mohou klesnout ke dnu nebo ulpět na ledu. Ten navíc brání použití běžných mechanických sběračů a norných stěn. Čerpání a manipulace s takto hustým nákladem jsou rovněž velmi komplikované.
Hlavní problém spočívá v samotné lokalitě, protože v případě nehody je velmi obtížné se na místo vůbec dostat a provést zásah. Během posledních 15 let bylo do programů na vývoj nových technologií pro rychlé čištění arktických úniků investováno mnoho milionů dolarů, avšak výsledky jsou minimální. V roce 2012 fosilní společnosti založily sdružení Arctic Oil Spill Response Technology Joint Industry Programme, které v roce 2017 skončilo přiznáním, že se nepodařilo dosáhnout podstatných zlepšení v mechanické obnově pomocí nových konstrukcí vybavení.
Výzkum se následně zaměřil na chemické disperzanty, které rozkládají skvrny na menší částice, a na řízené spalování. Disperzanty však mohou být nebezpečné pro organismy v jejich citlivých raných vývojových fázích, pokud se dostanou do vodního sloupce podél okrajů ledu. Spalování zase produkuje černý uhlík, který může urychlovat tání ledu.
Dostupná technologie se za posledních deset až patnáct let prakticky nezměnila. Nové prostředky na trh nedorazily, ale samotná paliva ano. V roce 2020 zavedla Mezinárodní námořní organizace limit na obsah síry v lodních palivech, což vedlo k nečekaným komplikacím. Lodě začaly používat nová paliva, která jsou pro úklid ještě obtížnější než staré druhy.
Nová paliva s nízkým obsahem síry jsou často míchána s parafiny, což vytváří směsi, které tvoří hrudky nebo vykazují viskoelastické vlastnosti. Tyto vlastnosti činí obnovu paliva z vodní hladiny ještě náročnější. Lodě stínové flotily mohou sice stále využívat těžké topné oleje, ale při doplňování paliva často volí to nejlevnější dostupné, což zvyšuje rizika pro arktické vody.
Kromě vývoje infrastruktury a militarizace regionu vedou k investicím do výzkumu úniků ropy i vládní ambice. Práce vědců v Churchillu byla financována kanadskou vládou, která plánuje revitalizaci tamního přístavu s cílem zajistit spojení se severním Atlantikem. Zaměření na Churchill v rámci tohoto výzkumu není náhodné, neboť existuje předpoklad, že se tento přístav v budoucnu stane významnějším uzlem, což vyžaduje odpovídající vědeckou přípravu.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
Agáta Hanychová se zdá být tou pravou osobou, pokud chceme někoho v Česku označit za profesionální celebritu. Zatímco mnohým by jistě takové označení vadilo, influencerka a dcera jedné ze známých hereček neváhá přiznat, že by bez slávy snad ani nedokázala žít.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Jen složení tanečních párů zůstává po dnešku tajemstvím. Česká televize v neděli představila posledního přímého účastníka letošní řady StarDance, který bude bavit televizní diváky na tanečním parketu.