V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Výsledky nebyly okamžité a první tři týdny populace mikrobů nevykazovala téměř žádné změny. Po osmi týdnech však vědci pozorovali zásadní posun, kdy jeden konkrétní druh bakterií výrazně narostl a začal naftu aktivně konzumovat. Pro případ reálné havárie je však čekací doba dvou měsíců příliš dlouhá, neboť čas hraje v takových situacích klíčovou roli.
Situaci komplikuje prudký nárůst lodní dopravy v arktických vodách, konkrétně pohyb takzvané stínové flotily podél ruské severní námořní cesty. Zatímco v roce 2023 tudy neproplulo žádné takové plavidlo a v roce 2024 to bylo pouze třináct lodí, v loňském roce jich bylo více než 100. Tyto stárnoucí a neregulované lodě, které často tajně přepravují sankcionovanou ropu, představují velké neznámé riziko. Z těchto plavidel jich 18 nemělo žádnou nebo jen nízkou ledovou třídu, což znamená, že nejsou konstruovány pro provoz v zaledněných vodách.
Tento trend zvyšuje hrozbu ekologické katastrofy v jednom z nejkřehčích prostředí na planetě. Ačkoliv do výzkumu bylo investováno mnoho finančních prostředků, efektivní metody pro vyčištění ropy z arktických vod stále prakticky neexistují. Stínová flotila přidává další vrstvu nejistoty, protože není jasné, kde se tyto lodě pohybují a jaký náklad přesně vezou.
Čištění ropy v Arktidě je extrémně náročné i kvůli fyzikálním vlastnostem látek v mrazu. Nízké teploty způsobují, že se určité druhy paliv stávají viskóznějšími a tvoří globule podobné melase, které mohou klesnout ke dnu nebo ulpět na ledu. Ten navíc brání použití běžných mechanických sběračů a norných stěn. Čerpání a manipulace s takto hustým nákladem jsou rovněž velmi komplikované.
Hlavní problém spočívá v samotné lokalitě, protože v případě nehody je velmi obtížné se na místo vůbec dostat a provést zásah. Během posledních 15 let bylo do programů na vývoj nových technologií pro rychlé čištění arktických úniků investováno mnoho milionů dolarů, avšak výsledky jsou minimální. V roce 2012 fosilní společnosti založily sdružení Arctic Oil Spill Response Technology Joint Industry Programme, které v roce 2017 skončilo přiznáním, že se nepodařilo dosáhnout podstatných zlepšení v mechanické obnově pomocí nových konstrukcí vybavení.
Výzkum se následně zaměřil na chemické disperzanty, které rozkládají skvrny na menší částice, a na řízené spalování. Disperzanty však mohou být nebezpečné pro organismy v jejich citlivých raných vývojových fázích, pokud se dostanou do vodního sloupce podél okrajů ledu. Spalování zase produkuje černý uhlík, který může urychlovat tání ledu.
Dostupná technologie se za posledních deset až patnáct let prakticky nezměnila. Nové prostředky na trh nedorazily, ale samotná paliva ano. V roce 2020 zavedla Mezinárodní námořní organizace limit na obsah síry v lodních palivech, což vedlo k nečekaným komplikacím. Lodě začaly používat nová paliva, která jsou pro úklid ještě obtížnější než staré druhy.
Nová paliva s nízkým obsahem síry jsou často míchána s parafiny, což vytváří směsi, které tvoří hrudky nebo vykazují viskoelastické vlastnosti. Tyto vlastnosti činí obnovu paliva z vodní hladiny ještě náročnější. Lodě stínové flotily mohou sice stále využívat těžké topné oleje, ale při doplňování paliva často volí to nejlevnější dostupné, což zvyšuje rizika pro arktické vody.
Kromě vývoje infrastruktury a militarizace regionu vedou k investicím do výzkumu úniků ropy i vládní ambice. Práce vědců v Churchillu byla financována kanadskou vládou, která plánuje revitalizaci tamního přístavu s cílem zajistit spojení se severním Atlantikem. Zaměření na Churchill v rámci tohoto výzkumu není náhodné, neboť existuje předpoklad, že se tento přístav v budoucnu stane významnějším uzlem, což vyžaduje odpovídající vědeckou přípravu.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.