V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Výsledky nebyly okamžité a první tři týdny populace mikrobů nevykazovala téměř žádné změny. Po osmi týdnech však vědci pozorovali zásadní posun, kdy jeden konkrétní druh bakterií výrazně narostl a začal naftu aktivně konzumovat. Pro případ reálné havárie je však čekací doba dvou měsíců příliš dlouhá, neboť čas hraje v takových situacích klíčovou roli.
Situaci komplikuje prudký nárůst lodní dopravy v arktických vodách, konkrétně pohyb takzvané stínové flotily podél ruské severní námořní cesty. Zatímco v roce 2023 tudy neproplulo žádné takové plavidlo a v roce 2024 to bylo pouze třináct lodí, v loňském roce jich bylo více než 100. Tyto stárnoucí a neregulované lodě, které často tajně přepravují sankcionovanou ropu, představují velké neznámé riziko. Z těchto plavidel jich 18 nemělo žádnou nebo jen nízkou ledovou třídu, což znamená, že nejsou konstruovány pro provoz v zaledněných vodách.
Tento trend zvyšuje hrozbu ekologické katastrofy v jednom z nejkřehčích prostředí na planetě. Ačkoliv do výzkumu bylo investováno mnoho finančních prostředků, efektivní metody pro vyčištění ropy z arktických vod stále prakticky neexistují. Stínová flotila přidává další vrstvu nejistoty, protože není jasné, kde se tyto lodě pohybují a jaký náklad přesně vezou.
Čištění ropy v Arktidě je extrémně náročné i kvůli fyzikálním vlastnostem látek v mrazu. Nízké teploty způsobují, že se určité druhy paliv stávají viskóznějšími a tvoří globule podobné melase, které mohou klesnout ke dnu nebo ulpět na ledu. Ten navíc brání použití běžných mechanických sběračů a norných stěn. Čerpání a manipulace s takto hustým nákladem jsou rovněž velmi komplikované.
Hlavní problém spočívá v samotné lokalitě, protože v případě nehody je velmi obtížné se na místo vůbec dostat a provést zásah. Během posledních 15 let bylo do programů na vývoj nových technologií pro rychlé čištění arktických úniků investováno mnoho milionů dolarů, avšak výsledky jsou minimální. V roce 2012 fosilní společnosti založily sdružení Arctic Oil Spill Response Technology Joint Industry Programme, které v roce 2017 skončilo přiznáním, že se nepodařilo dosáhnout podstatných zlepšení v mechanické obnově pomocí nových konstrukcí vybavení.
Výzkum se následně zaměřil na chemické disperzanty, které rozkládají skvrny na menší částice, a na řízené spalování. Disperzanty však mohou být nebezpečné pro organismy v jejich citlivých raných vývojových fázích, pokud se dostanou do vodního sloupce podél okrajů ledu. Spalování zase produkuje černý uhlík, který může urychlovat tání ledu.
Dostupná technologie se za posledních deset až patnáct let prakticky nezměnila. Nové prostředky na trh nedorazily, ale samotná paliva ano. V roce 2020 zavedla Mezinárodní námořní organizace limit na obsah síry v lodních palivech, což vedlo k nečekaným komplikacím. Lodě začaly používat nová paliva, která jsou pro úklid ještě obtížnější než staré druhy.
Nová paliva s nízkým obsahem síry jsou často míchána s parafiny, což vytváří směsi, které tvoří hrudky nebo vykazují viskoelastické vlastnosti. Tyto vlastnosti činí obnovu paliva z vodní hladiny ještě náročnější. Lodě stínové flotily mohou sice stále využívat těžké topné oleje, ale při doplňování paliva často volí to nejlevnější dostupné, což zvyšuje rizika pro arktické vody.
Kromě vývoje infrastruktury a militarizace regionu vedou k investicím do výzkumu úniků ropy i vládní ambice. Práce vědců v Churchillu byla financována kanadskou vládou, která plánuje revitalizaci tamního přístavu s cílem zajistit spojení se severním Atlantikem. Zaměření na Churchill v rámci tohoto výzkumu není náhodné, neboť existuje předpoklad, že se tento přístav v budoucnu stane významnějším uzlem, což vyžaduje odpovídající vědeckou přípravu.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.