Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Jeho vzkaz byl přečten během ceremonií připomínajících výročí úmrtí zakladatele islámské republiky Rúholláha Chomejního a významný šíitský svátek. Nejvyšší vůdce v něm zdůraznil, že nepřátelé Íránu se po vojenské porážce snaží podkopat odolnost veřejnosti, a jakékoli šíření pesimismu či frustrace proto označil za přímou pomoc nepříteli.
Libanonský prezident Joseph Aoun mezitím označil dohodu o implementaci příměří, která byla oznámena ve Washingtonu po jednáních s Izraelem, za poslední šanci na dosažení komplexního klidu zbraní. Výsledky čtvrtého kola rozhovorů podle něj přinesly body velmi výhodné pro Libanon a nyní závisí na vnitřních politických aktérech, zejména na hnutí Hizballáh, jak se k návrhu postaví. Aoun dodal, že příměří by mohlo vstoupit v platnost do 24 hodin od chvíle, kdy jej schválí všechny zúčastněné strany, přičemž přímým garantem plnění dohody bude americký prezident Donald Trump.
Situace na jihu Libanonu však zůstává i po oznámení podmínečné dohody kritická, neboť izraelský ministr obrany Israel Katz potvrdil, že armáda bude prozatím pokračovat v pozemních i leteckých operacích. Izraelské jednotky zůstanou v bezpečnostní zóně až po takzvanou žlutou linii, což zahrnuje i nedávno dobytý křižácký hrad Beaufort, a uprchlí obyvatelé se do svých domovů zatím vrátit nemohou. Katz také deklaroval, že Izrael má od Spojených států slíbenou plnou svobodu jednání k úderům přímo v Bejrútu, pokud Hizballáh napadne izraelské území. Představitelé íránských revolučních gard naproti tomu trvají na tom, že minimálním požadavkem pro klid zbraní je stažení Izraele do pozic před začátkem čtyřicetidenní války.
Pokračující střety v jižním Libanonu si navíc vyžádaly život jednoho příslušníka mírových sil OSN (UNIFIL) a další dva zranily, když pozici mise nedaleko Marjayounu zasáhla minometná palba. Srbské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že obětí byl srbský starší seržant Milovan Jovanović, který svým zraněním podlehl po vrtulníkovém transportu do nemocnice v Bejrútu. K eskalaci dochází také v Pásmu Gazy, kde ranní izraelské nálety na čtyři obytné domy zabily nejméně devět lidí, včetně pěti členů jedné rodiny, a dalších patnáct osob zranily. I přes pokračující konflikty s Íránem a Hizballáhem však izraelské ministerstvo financí zvýšilo odhad růstu tamní ekonomiky pro letošní rok až na čtyři procenta.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.