Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Browder, který se analýzou Putinova režimu zabývá více než čtvrt století, upozorňuje na historický vzorec chování ruského vládce. Kdykoli v minulosti čelil domácím politickým problémům, zahájil válečný konflikt v zahraničí, což mu spolehlivě zajistilo nárůst popularity. Tento mechanismus zafungoval v roce 1999 v Čečensku, v roce 2008 v Gruzii, v roce 2014 při anexi Krymu i při zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
Tento osvědčený postup však podle Browdera přestává fungovat, což dokládají i oficiální průzkumy státní agentury VTsIOM, podle nichž Putinova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině. Aby si Putin udržel přízeň veřejnosti, musel dosud plnit klíčovou podmínku, a sice udržet konflikt v dostatečné vzdálenosti od běžných ruských občanů.
Režim se proto vyhýbal označení „válka“, na frontu posílal vězně, žoldáky či cizince z chudých regionů a vyplácel vysoké finanční odměny, aby průměrný Rus nemusel přinášet žádné oběti. Desetiletí totalitního uspořádání totiž vychovala apolitickou společnost zaměřenou výhradně na vlastní zájmy, která je snadno ovladatelná do momentu, než se konflikt dotkne jejího osobního pohodlí.
Po čtyřech letech bojů se však tato ochranná bariéra zcela hroutí. Ruské ztráty dosahují enormních čísel a Moskvě docházejí prostředky na vyplácení žoldáků. Zásadní zlom nastal ve chvíli, kdy Ukrajina dokázala přenést válku přímo na ruské území.
Ukrajinské drony dnes běžně zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, včetně ropných rafinérií a samotné Moskvy. Nervozita Kremlu se projevila i při letošní oslavě Dne vítězství, kdy muselo být kvůli obavám z útoků na Rudé náměstí dojednáno dočasné příměří, což ukázalo, že režim nedokáže garantovat bezpečnost ani během své nejvýznamnější státní přehlídky.
Browder popisuje Putina jako muže zahnaného do úzkých, který tráví většinu času v bunkru z obavy před atentátem, omezuje mobilní internet v klíčových metropolích a snaží se kontrolovat komunikační platformu Telegram kvůli strachu z možného povstání. Všechna tato represivní opatření paradoxně přitahují válku blíže k běžným občanům.
Přestože autor nepředpovídá okamžitý pád režimu v důsledku lidového povstání, zdůrazňuje, že Putin poprvé za pětadvacet let ztratil kontrolu nad situací a prožívá skutečný strach. Z toho důvodu Browder považuje současný tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na nevýhodný mír, za strategickou chybu, která by ruskému prezidentovi pouze poskytla záchranné lano v momentě, kdy jeho moc slábne.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.