Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Browder, který se analýzou Putinova režimu zabývá více než čtvrt století, upozorňuje na historický vzorec chování ruského vládce. Kdykoli v minulosti čelil domácím politickým problémům, zahájil válečný konflikt v zahraničí, což mu spolehlivě zajistilo nárůst popularity. Tento mechanismus zafungoval v roce 1999 v Čečensku, v roce 2008 v Gruzii, v roce 2014 při anexi Krymu i při zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
Tento osvědčený postup však podle Browdera přestává fungovat, což dokládají i oficiální průzkumy státní agentury VTsIOM, podle nichž Putinova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině. Aby si Putin udržel přízeň veřejnosti, musel dosud plnit klíčovou podmínku, a sice udržet konflikt v dostatečné vzdálenosti od běžných ruských občanů.
Režim se proto vyhýbal označení „válka“, na frontu posílal vězně, žoldáky či cizince z chudých regionů a vyplácel vysoké finanční odměny, aby průměrný Rus nemusel přinášet žádné oběti. Desetiletí totalitního uspořádání totiž vychovala apolitickou společnost zaměřenou výhradně na vlastní zájmy, která je snadno ovladatelná do momentu, než se konflikt dotkne jejího osobního pohodlí.
Po čtyřech letech bojů se však tato ochranná bariéra zcela hroutí. Ruské ztráty dosahují enormních čísel a Moskvě docházejí prostředky na vyplácení žoldáků. Zásadní zlom nastal ve chvíli, kdy Ukrajina dokázala přenést válku přímo na ruské území.
Ukrajinské drony dnes běžně zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, včetně ropných rafinérií a samotné Moskvy. Nervozita Kremlu se projevila i při letošní oslavě Dne vítězství, kdy muselo být kvůli obavám z útoků na Rudé náměstí dojednáno dočasné příměří, což ukázalo, že režim nedokáže garantovat bezpečnost ani během své nejvýznamnější státní přehlídky.
Browder popisuje Putina jako muže zahnaného do úzkých, který tráví většinu času v bunkru z obavy před atentátem, omezuje mobilní internet v klíčových metropolích a snaží se kontrolovat komunikační platformu Telegram kvůli strachu z možného povstání. Všechna tato represivní opatření paradoxně přitahují válku blíže k běžným občanům.
Přestože autor nepředpovídá okamžitý pád režimu v důsledku lidového povstání, zdůrazňuje, že Putin poprvé za pětadvacet let ztratil kontrolu nad situací a prožívá skutečný strach. Z toho důvodu Browder považuje současný tlak na Ukrajinu, aby přistoupila na nevýhodný mír, za strategickou chybu, která by ruskému prezidentovi pouze poskytla záchranné lano v momentě, kdy jeho moc slábne.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.