Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Mexiko i Kanada mají stále v živé paměti, že se staly prvními terči Trumpovy celní politiky. Kanada na tyto kroky reagovala odvetnými opatřeními, včetně stahování amerického alkoholu z pultů obchodů a výrazného omezení cestování svých občanů na jih, což pro změnu popudilo Washington. Spory s USA navíc negativně ovlivnily i vztahy mezi oběma menšími spolupořadateli, když byla Ottawa obviněna, že před začátkem Trumpova druhého funkčního období hodila Mexiko přes palubu tvrzením, že země slouží jako zadní vrátka pro čínské investice v regionu. Nový kanadský premiér Mark Carney se proto nyní snaží pošramocené vazby s Mexikem napravit a zároveň diverzifikovat obchod mimo Spojené státy.
Organizace takto rozsáhlé akce navíc naráží na logistické a bezpečnostní překážky, které dosud žádný šampionát nezažil. Přesuny fanoušků mezi třemi státy mohou kvůli zpřísněným americkým imigračním kontrolám způsobit vážné komplikace. Americká opatření jsou navíc citelně posílena v důsledku probíhající války s Íránem, což zvyšuje riziko, že i zdánlivě banální incidenty na hranicích mohou rychle eskalovat. Experti v této souvislosti připomínají, že společné pořádání velkých turnajů není automatickým receptem na zlepšení vztahů, což ukázalo například mistrovství světa v Japonsku a Jižní Koreji v roce 2002, které v historickém kontextu obou zemí dopadlo spíše rozpačitě.
Největší domácí problémy před zahájením turnaje řeší Mexiko, kde panují dlouhodobé pochybnosti o připravenosti hlavního letiště, přetíženého systému veřejné dopravy i zrekonstruovaného stadionu Azteca. Situaci v zemi navíc před několika měsíci vyostřily krátké, ale intenzivní násilnosti drogových kartelů v ulicích a aktuálně situaci komplikuje celonárodní stávka učitelských odborů za důchody a pracovní podmínky, která hrozí zablokováním hlavních tahů k zápasům. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová však zůstává optimistická a věří, že země ukáže celému světu své bohaté kulturní dědictví a sílu svých obyvatel.
Analytici přesto vidí v nadcházejícím měsíci příležitost pro průlom v diplomatických vztazích. Všechny tři země se totiž nacházejí uprostřed náročné revize přelomové severoamerické dohody o volném obchodu (USMCA), která určuje pravidla regionálního trhu již od roku 1994. Zatímco Mexiko již zahájilo oficiální rozhovory s USA, Kanada s tímto krokem stále váhá. Mistrovství světa tak nabízí jedinečnou platformu pro neformální diplomacii, ačkoli Trumpova touha strhnout veškerou pozornost na sebe, ať už osobní účastí na zápasech, nebo příspěvky na sociální síti Truth Social, by mohla u obou sousedů vyvolat nevoli a severoamerické vztahy z dlouhodobého hlediska spíše poškodit.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19. Lidé v hotovosti hledají jistotu v reakci na opakované výpadky mobilního internetu. Ty z bezpečnostních důvodů a ve snaze ochránit území před ukrajinskými drony zavádí samotný Kreml, což však v rozsáhlých oblastech země znemožňuje běžné platby kartou.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.