Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Zjištění, která zveřejnil tým vědců vedený geovědcem Jeremym McCormackem z Goetheho univerzity ve Frankfurtu v časopise Earth and Planetary Science Letters, naznačují, že megalodon (Otodus megalodon) byl oportunistickým predátorem. Když měl k dispozici velkou kořist, jako například velryby, ulovil ji. Ale když nebyla po ruce, spokojil se i s menšími rybami či jinými mořskými živočichy.
„Byl to sice vrcholový predátor, ale jeho strava byla rozmanitější, než jsme si mysleli. Neomezoval se na konkrétní druhy kořisti, ale krmil se napříč celým potravním řetězcem,“ vysvětlil McCormack.
Vědci využili chemickou analýzu minerálu zinku, který se ukládá v zubní sklovině. Pomocí izotopového složení zinku lze zpětně určit, jaký druh potravy zvíře konzumovalo. Obzvláště sledovali poměr izotopů zinku-66 a zinku-64 – ten se mění podle toho, na jaké úrovni potravního řetězce daný tvor stál.
Analýza zubů megalodona, dalších pravěkých žraloků, vyhynulých kytovců a současných predátorů ukázala, že megalodon byl sice na vrcholu potravního řetězce, ale jeho izotopové poměry nebyly natolik odlišné od druhů žijících níže v řetězci. To podle vědců znamená, že jeho potravu tvořili nejen velcí mořští savci, ale i menší žraloci, ryby a další mořští živočichové.
Například v rekonstruovaném potravním řetězci stál na jeho dně mořan, který se živí měkkýši a korýši. Výše byli menší žraloci rodu Carcharhinus, pak vyhynulí ozubení kytovci velikosti delfínů, následováni většími žraloky typu Galeocerdo aduncus (podobní dnešním tygřím žralokům). Na vrcholu pak byl megalodon – ale z hlediska zinku nikoliv výrazně oddělený od ostatních.
Nová zjištění také ukazují, že megalodon nebyl v oceánu jediným „králem“. Sdílel vrchol potravního řetězce s dalšími velkými masožravými žraloky, jako byl Otodus chubutensis a Araloselachus cuspidatus. To zpochybňuje dřívější představu, že megalodon vládl oceánům zcela sám.
Zároveň to podporuje hypotézu, že jedním z faktorů, který přispěl k jeho vyhynutí, mohl být vzestup menšího, ale obratnějšího žraloka bílého. Ten se jako mládě živí rybami a s věkem přechází na savce – tedy na stejnou kořist, kterou lovil i megalodon.
„Naše nová studie ukazuje, že mezi těmito druhy existoval překryv ve stravovacích návycích. Žralok bílý se tak mohl stát významným konkurentem megalodona,“ uvedl paleobiolog Kenshu Shimada z DePaulovy univerzity v Chicagu.
Tato studie je dalším střípkem do mozaiky nových poznatků, které mění dřívější představy o megalodonovi. Už dříve vědci zjistili, že tento žralok byl pravděpodobně teplokrevnější než jiní žraloci. A stále se vedou spory o jeho velikost – rekonstrukce z roku 2022 odhadovala délku na 16 metrů, zatímco letošní březnová studie přišla s odhadem až 24 metrů, čímž by předčil i filmového „megažraloka“ ze snímku The Meg.
Paleobiolog Jack Cooper z Velké Británie, který se na studii nepodílel, uvedl, že tato nová zjištění vytvářejí reálnější obraz megalodona. „Dříve jsme si ho představovali jako obřího žraloka, který sežral každou velrybu, na kterou narazil. Nyní víme, že byl mnohem flexibilnější a jedl v podstatě cokoliv,“ řekl.
A navíc se ukázalo, že různé populace megalodonů měly mírně odlišnou stravu podle toho, kde žily – podobně jako dnešní žraloci bílí.
Výzkumník Alberto Collareta z Univerzity v Pise připomíná, že naše znalosti o megalodonovi jsou zatím velmi omezené. Dochovaly se především jeho zuby, několik obratlů a šupin – žádná úplná kostra.
„Bylo by úžasné, kdyby se jednoho dne objevil kompletní fosilní skelet megalodona,“ řekl. „Doufejme, že nás fosilní záznam ještě jednou ohromí.“
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.