Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Zjištění, která zveřejnil tým vědců vedený geovědcem Jeremym McCormackem z Goetheho univerzity ve Frankfurtu v časopise Earth and Planetary Science Letters, naznačují, že megalodon (Otodus megalodon) byl oportunistickým predátorem. Když měl k dispozici velkou kořist, jako například velryby, ulovil ji. Ale když nebyla po ruce, spokojil se i s menšími rybami či jinými mořskými živočichy.
„Byl to sice vrcholový predátor, ale jeho strava byla rozmanitější, než jsme si mysleli. Neomezoval se na konkrétní druhy kořisti, ale krmil se napříč celým potravním řetězcem,“ vysvětlil McCormack.
Vědci využili chemickou analýzu minerálu zinku, který se ukládá v zubní sklovině. Pomocí izotopového složení zinku lze zpětně určit, jaký druh potravy zvíře konzumovalo. Obzvláště sledovali poměr izotopů zinku-66 a zinku-64 – ten se mění podle toho, na jaké úrovni potravního řetězce daný tvor stál.
Analýza zubů megalodona, dalších pravěkých žraloků, vyhynulých kytovců a současných predátorů ukázala, že megalodon byl sice na vrcholu potravního řetězce, ale jeho izotopové poměry nebyly natolik odlišné od druhů žijících níže v řetězci. To podle vědců znamená, že jeho potravu tvořili nejen velcí mořští savci, ale i menší žraloci, ryby a další mořští živočichové.
Například v rekonstruovaném potravním řetězci stál na jeho dně mořan, který se živí měkkýši a korýši. Výše byli menší žraloci rodu Carcharhinus, pak vyhynulí ozubení kytovci velikosti delfínů, následováni většími žraloky typu Galeocerdo aduncus (podobní dnešním tygřím žralokům). Na vrcholu pak byl megalodon – ale z hlediska zinku nikoliv výrazně oddělený od ostatních.
Nová zjištění také ukazují, že megalodon nebyl v oceánu jediným „králem“. Sdílel vrchol potravního řetězce s dalšími velkými masožravými žraloky, jako byl Otodus chubutensis a Araloselachus cuspidatus. To zpochybňuje dřívější představu, že megalodon vládl oceánům zcela sám.
Zároveň to podporuje hypotézu, že jedním z faktorů, který přispěl k jeho vyhynutí, mohl být vzestup menšího, ale obratnějšího žraloka bílého. Ten se jako mládě živí rybami a s věkem přechází na savce – tedy na stejnou kořist, kterou lovil i megalodon.
„Naše nová studie ukazuje, že mezi těmito druhy existoval překryv ve stravovacích návycích. Žralok bílý se tak mohl stát významným konkurentem megalodona,“ uvedl paleobiolog Kenshu Shimada z DePaulovy univerzity v Chicagu.
Tato studie je dalším střípkem do mozaiky nových poznatků, které mění dřívější představy o megalodonovi. Už dříve vědci zjistili, že tento žralok byl pravděpodobně teplokrevnější než jiní žraloci. A stále se vedou spory o jeho velikost – rekonstrukce z roku 2022 odhadovala délku na 16 metrů, zatímco letošní březnová studie přišla s odhadem až 24 metrů, čímž by předčil i filmového „megažraloka“ ze snímku The Meg.
Paleobiolog Jack Cooper z Velké Británie, který se na studii nepodílel, uvedl, že tato nová zjištění vytvářejí reálnější obraz megalodona. „Dříve jsme si ho představovali jako obřího žraloka, který sežral každou velrybu, na kterou narazil. Nyní víme, že byl mnohem flexibilnější a jedl v podstatě cokoliv,“ řekl.
A navíc se ukázalo, že různé populace megalodonů měly mírně odlišnou stravu podle toho, kde žily – podobně jako dnešní žraloci bílí.
Výzkumník Alberto Collareta z Univerzity v Pise připomíná, že naše znalosti o megalodonovi jsou zatím velmi omezené. Dochovaly se především jeho zuby, několik obratlů a šupin – žádná úplná kostra.
„Bylo by úžasné, kdyby se jednoho dne objevil kompletní fosilní skelet megalodona,“ řekl. „Doufejme, že nás fosilní záznam ještě jednou ohromí.“
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.