Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Zjištění, která zveřejnil tým vědců vedený geovědcem Jeremym McCormackem z Goetheho univerzity ve Frankfurtu v časopise Earth and Planetary Science Letters, naznačují, že megalodon (Otodus megalodon) byl oportunistickým predátorem. Když měl k dispozici velkou kořist, jako například velryby, ulovil ji. Ale když nebyla po ruce, spokojil se i s menšími rybami či jinými mořskými živočichy.
„Byl to sice vrcholový predátor, ale jeho strava byla rozmanitější, než jsme si mysleli. Neomezoval se na konkrétní druhy kořisti, ale krmil se napříč celým potravním řetězcem,“ vysvětlil McCormack.
Vědci využili chemickou analýzu minerálu zinku, který se ukládá v zubní sklovině. Pomocí izotopového složení zinku lze zpětně určit, jaký druh potravy zvíře konzumovalo. Obzvláště sledovali poměr izotopů zinku-66 a zinku-64 – ten se mění podle toho, na jaké úrovni potravního řetězce daný tvor stál.
Analýza zubů megalodona, dalších pravěkých žraloků, vyhynulých kytovců a současných predátorů ukázala, že megalodon byl sice na vrcholu potravního řetězce, ale jeho izotopové poměry nebyly natolik odlišné od druhů žijících níže v řetězci. To podle vědců znamená, že jeho potravu tvořili nejen velcí mořští savci, ale i menší žraloci, ryby a další mořští živočichové.
Například v rekonstruovaném potravním řetězci stál na jeho dně mořan, který se živí měkkýši a korýši. Výše byli menší žraloci rodu Carcharhinus, pak vyhynulí ozubení kytovci velikosti delfínů, následováni většími žraloky typu Galeocerdo aduncus (podobní dnešním tygřím žralokům). Na vrcholu pak byl megalodon – ale z hlediska zinku nikoliv výrazně oddělený od ostatních.
Nová zjištění také ukazují, že megalodon nebyl v oceánu jediným „králem“. Sdílel vrchol potravního řetězce s dalšími velkými masožravými žraloky, jako byl Otodus chubutensis a Araloselachus cuspidatus. To zpochybňuje dřívější představu, že megalodon vládl oceánům zcela sám.
Zároveň to podporuje hypotézu, že jedním z faktorů, který přispěl k jeho vyhynutí, mohl být vzestup menšího, ale obratnějšího žraloka bílého. Ten se jako mládě živí rybami a s věkem přechází na savce – tedy na stejnou kořist, kterou lovil i megalodon.
„Naše nová studie ukazuje, že mezi těmito druhy existoval překryv ve stravovacích návycích. Žralok bílý se tak mohl stát významným konkurentem megalodona,“ uvedl paleobiolog Kenshu Shimada z DePaulovy univerzity v Chicagu.
Tato studie je dalším střípkem do mozaiky nových poznatků, které mění dřívější představy o megalodonovi. Už dříve vědci zjistili, že tento žralok byl pravděpodobně teplokrevnější než jiní žraloci. A stále se vedou spory o jeho velikost – rekonstrukce z roku 2022 odhadovala délku na 16 metrů, zatímco letošní březnová studie přišla s odhadem až 24 metrů, čímž by předčil i filmového „megažraloka“ ze snímku The Meg.
Paleobiolog Jack Cooper z Velké Británie, který se na studii nepodílel, uvedl, že tato nová zjištění vytvářejí reálnější obraz megalodona. „Dříve jsme si ho představovali jako obřího žraloka, který sežral každou velrybu, na kterou narazil. Nyní víme, že byl mnohem flexibilnější a jedl v podstatě cokoliv,“ řekl.
A navíc se ukázalo, že různé populace megalodonů měly mírně odlišnou stravu podle toho, kde žily – podobně jako dnešní žraloci bílí.
Výzkumník Alberto Collareta z Univerzity v Pise připomíná, že naše znalosti o megalodonovi jsou zatím velmi omezené. Dochovaly se především jeho zuby, několik obratlů a šupin – žádná úplná kostra.
„Bylo by úžasné, kdyby se jednoho dne objevil kompletní fosilní skelet megalodona,“ řekl. „Doufejme, že nás fosilní záznam ještě jednou ohromí.“
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.