Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Zjištění, která zveřejnil tým vědců vedený geovědcem Jeremym McCormackem z Goetheho univerzity ve Frankfurtu v časopise Earth and Planetary Science Letters, naznačují, že megalodon (Otodus megalodon) byl oportunistickým predátorem. Když měl k dispozici velkou kořist, jako například velryby, ulovil ji. Ale když nebyla po ruce, spokojil se i s menšími rybami či jinými mořskými živočichy.
„Byl to sice vrcholový predátor, ale jeho strava byla rozmanitější, než jsme si mysleli. Neomezoval se na konkrétní druhy kořisti, ale krmil se napříč celým potravním řetězcem,“ vysvětlil McCormack.
Vědci využili chemickou analýzu minerálu zinku, který se ukládá v zubní sklovině. Pomocí izotopového složení zinku lze zpětně určit, jaký druh potravy zvíře konzumovalo. Obzvláště sledovali poměr izotopů zinku-66 a zinku-64 – ten se mění podle toho, na jaké úrovni potravního řetězce daný tvor stál.
Analýza zubů megalodona, dalších pravěkých žraloků, vyhynulých kytovců a současných predátorů ukázala, že megalodon byl sice na vrcholu potravního řetězce, ale jeho izotopové poměry nebyly natolik odlišné od druhů žijících níže v řetězci. To podle vědců znamená, že jeho potravu tvořili nejen velcí mořští savci, ale i menší žraloci, ryby a další mořští živočichové.
Například v rekonstruovaném potravním řetězci stál na jeho dně mořan, který se živí měkkýši a korýši. Výše byli menší žraloci rodu Carcharhinus, pak vyhynulí ozubení kytovci velikosti delfínů, následováni většími žraloky typu Galeocerdo aduncus (podobní dnešním tygřím žralokům). Na vrcholu pak byl megalodon – ale z hlediska zinku nikoliv výrazně oddělený od ostatních.
Nová zjištění také ukazují, že megalodon nebyl v oceánu jediným „králem“. Sdílel vrchol potravního řetězce s dalšími velkými masožravými žraloky, jako byl Otodus chubutensis a Araloselachus cuspidatus. To zpochybňuje dřívější představu, že megalodon vládl oceánům zcela sám.
Zároveň to podporuje hypotézu, že jedním z faktorů, který přispěl k jeho vyhynutí, mohl být vzestup menšího, ale obratnějšího žraloka bílého. Ten se jako mládě živí rybami a s věkem přechází na savce – tedy na stejnou kořist, kterou lovil i megalodon.
„Naše nová studie ukazuje, že mezi těmito druhy existoval překryv ve stravovacích návycích. Žralok bílý se tak mohl stát významným konkurentem megalodona,“ uvedl paleobiolog Kenshu Shimada z DePaulovy univerzity v Chicagu.
Tato studie je dalším střípkem do mozaiky nových poznatků, které mění dřívější představy o megalodonovi. Už dříve vědci zjistili, že tento žralok byl pravděpodobně teplokrevnější než jiní žraloci. A stále se vedou spory o jeho velikost – rekonstrukce z roku 2022 odhadovala délku na 16 metrů, zatímco letošní březnová studie přišla s odhadem až 24 metrů, čímž by předčil i filmového „megažraloka“ ze snímku The Meg.
Paleobiolog Jack Cooper z Velké Británie, který se na studii nepodílel, uvedl, že tato nová zjištění vytvářejí reálnější obraz megalodona. „Dříve jsme si ho představovali jako obřího žraloka, který sežral každou velrybu, na kterou narazil. Nyní víme, že byl mnohem flexibilnější a jedl v podstatě cokoliv,“ řekl.
A navíc se ukázalo, že různé populace megalodonů měly mírně odlišnou stravu podle toho, kde žily – podobně jako dnešní žraloci bílí.
Výzkumník Alberto Collareta z Univerzity v Pise připomíná, že naše znalosti o megalodonovi jsou zatím velmi omezené. Dochovaly se především jeho zuby, několik obratlů a šupin – žádná úplná kostra.
„Bylo by úžasné, kdyby se jednoho dne objevil kompletní fosilní skelet megalodona,“ řekl. „Doufejme, že nás fosilní záznam ještě jednou ohromí.“
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.