Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
Jednání mezi oběma lídry se od začátku války nikdy neuskutečnilo. Přesto se jednou v minulosti už osobně setkali – v prosinci 2019 během tzv. normandského formátu v Paříži. Tato schůzka však skončila neúspěchem a zanechala po sobě důležitá ponaučení, která mohou podle webu The Conversation vysvětlit, proč i dnešní mírové snahy váznou.
Normandský formát vznikl již v roce 2014 během oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Jeho cílem bylo zastavit konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny, který vypukl po ruské anexi Krymu v únoru téhož roku. Jednání se táhla až do roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Rámec tehdejších rozhovorů tvořily tzv. minské dohody z let 2014 a 2015, jejichž cílem bylo zastavit boje a připravit půdu pro volby v Doněcku a Luhansku.
Schůzka Putina a Zelenského v prosinci 2019 v Paříži proběhla v atmosféře určité naděje. Zelenskyj byl tehdy nově zvoleným prezidentem s jasným mandátem ukončit válku v Donbasu. Veřejně prohlásil, že chce „přijet zpět s konkrétními výsledky“ a že potřebuje vidět Putina tváří v tvář, aby zjistil, zda si Rusko skutečně přeje konec konfliktu. Putin tehdy požadoval především zrušení sankcí a návrat Ukrajiny do ruské sféry vlivu, kterou ztratil po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Jednání ale brzy narazilo na neřešitelný spor o pořadí jednotlivých kroků mírového plánu. Zelenskyj trval na tom, že nejprve musí být zajištěno příměří a kontrola hranic s Ruskem, teprve poté je možné jednat o volbách a autonomii pro Donbas. Putin naopak požadoval volby jako první krok. Klíčovým problémem však bylo i to, že Rusko se odmítalo přiznat jako strana konfliktu a prezentovalo se pouze jako prostředník. Tento přístup byl ze strany Ukrajiny i Západu vnímán jako neupřímný a neudržitelný.
Jednání tedy zkrachovala a v únoru 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. Dnešní istanbulské rozhovory z května a června 2025 tak navazují na mírové pokusy staré více než pět let. Klíčová témata zůstávají stejná: bezpečnostní záruky, status Donbasu, výměna zajatců. Právě ta poslední je paradoxně jediným bodem, kde se strany dokázaly v minulosti i nyní shodnout.
Od roku 2019 se ale mnohé změnilo. Tříletá válka zásadně proměnila pohled na otázky Krymu a Donbasu. Zatímco v normandských rozhovorech nebyla řeč o uznání ruské kontroly nad ukrajinským územím, současné návrhy USA údajně počítají s právním uznáním ruské správy Krymu a faktickým uznáním ruské přítomnosti v Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Další zásadní rozdíl spočívá v tom, kdo nyní rozhovory moderuje. Zatímco normandský formát vedli evropští lídři – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron – dnes převzaly iniciativu Spojené státy. Prezident Donald Trump se do jednání vložil s cílem přinést nový impulz, který by nahradil evropskou nestrannost, jež Putin nikdy neuznával.
Ani americké úsilí ale zatím k ničemu zásadnímu nevedlo. První istanbulská jednání 16. května 2025 skončila pouze dohodou o výměně zajatců, plánované příměří na 30 dnů se nezrealizovalo. Následné setkání 2. června trvalo podle tureckých představitelů pouhou hodinu a opět skončilo dohodou o výměně vězňů – bez jakéhokoliv dalšího posunu.
Pohled do minulosti tedy ukazuje, že i kdyby se Putin se Zelenským nakonec skutečně setkali, nebyl by to automaticky klíč k míru. Už v roce 2019 se ukázalo, že samotné osobní setkání bez reálného konsenzu na základních otázkách nevede k pokroku. A i dnes zůstává propast mezi ruskými a ukrajinskými požadavky natolik hluboká, že nalezení skutečné dohody zůstává velmi vzdálené.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
