Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
Jednání mezi oběma lídry se od začátku války nikdy neuskutečnilo. Přesto se jednou v minulosti už osobně setkali – v prosinci 2019 během tzv. normandského formátu v Paříži. Tato schůzka však skončila neúspěchem a zanechala po sobě důležitá ponaučení, která mohou podle webu The Conversation vysvětlit, proč i dnešní mírové snahy váznou.
Normandský formát vznikl již v roce 2014 během oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Jeho cílem bylo zastavit konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny, který vypukl po ruské anexi Krymu v únoru téhož roku. Jednání se táhla až do roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Rámec tehdejších rozhovorů tvořily tzv. minské dohody z let 2014 a 2015, jejichž cílem bylo zastavit boje a připravit půdu pro volby v Doněcku a Luhansku.
Schůzka Putina a Zelenského v prosinci 2019 v Paříži proběhla v atmosféře určité naděje. Zelenskyj byl tehdy nově zvoleným prezidentem s jasným mandátem ukončit válku v Donbasu. Veřejně prohlásil, že chce „přijet zpět s konkrétními výsledky“ a že potřebuje vidět Putina tváří v tvář, aby zjistil, zda si Rusko skutečně přeje konec konfliktu. Putin tehdy požadoval především zrušení sankcí a návrat Ukrajiny do ruské sféry vlivu, kterou ztratil po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Jednání ale brzy narazilo na neřešitelný spor o pořadí jednotlivých kroků mírového plánu. Zelenskyj trval na tom, že nejprve musí být zajištěno příměří a kontrola hranic s Ruskem, teprve poté je možné jednat o volbách a autonomii pro Donbas. Putin naopak požadoval volby jako první krok. Klíčovým problémem však bylo i to, že Rusko se odmítalo přiznat jako strana konfliktu a prezentovalo se pouze jako prostředník. Tento přístup byl ze strany Ukrajiny i Západu vnímán jako neupřímný a neudržitelný.
Jednání tedy zkrachovala a v únoru 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. Dnešní istanbulské rozhovory z května a června 2025 tak navazují na mírové pokusy staré více než pět let. Klíčová témata zůstávají stejná: bezpečnostní záruky, status Donbasu, výměna zajatců. Právě ta poslední je paradoxně jediným bodem, kde se strany dokázaly v minulosti i nyní shodnout.
Od roku 2019 se ale mnohé změnilo. Tříletá válka zásadně proměnila pohled na otázky Krymu a Donbasu. Zatímco v normandských rozhovorech nebyla řeč o uznání ruské kontroly nad ukrajinským územím, současné návrhy USA údajně počítají s právním uznáním ruské správy Krymu a faktickým uznáním ruské přítomnosti v Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Další zásadní rozdíl spočívá v tom, kdo nyní rozhovory moderuje. Zatímco normandský formát vedli evropští lídři – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron – dnes převzaly iniciativu Spojené státy. Prezident Donald Trump se do jednání vložil s cílem přinést nový impulz, který by nahradil evropskou nestrannost, jež Putin nikdy neuznával.
Ani americké úsilí ale zatím k ničemu zásadnímu nevedlo. První istanbulská jednání 16. května 2025 skončila pouze dohodou o výměně zajatců, plánované příměří na 30 dnů se nezrealizovalo. Následné setkání 2. června trvalo podle tureckých představitelů pouhou hodinu a opět skončilo dohodou o výměně vězňů – bez jakéhokoliv dalšího posunu.
Pohled do minulosti tedy ukazuje, že i kdyby se Putin se Zelenským nakonec skutečně setkali, nebyl by to automaticky klíč k míru. Už v roce 2019 se ukázalo, že samotné osobní setkání bez reálného konsenzu na základních otázkách nevede k pokroku. A i dnes zůstává propast mezi ruskými a ukrajinskými požadavky natolik hluboká, že nalezení skutečné dohody zůstává velmi vzdálené.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
