Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
Jednání mezi oběma lídry se od začátku války nikdy neuskutečnilo. Přesto se jednou v minulosti už osobně setkali – v prosinci 2019 během tzv. normandského formátu v Paříži. Tato schůzka však skončila neúspěchem a zanechala po sobě důležitá ponaučení, která mohou podle webu The Conversation vysvětlit, proč i dnešní mírové snahy váznou.
Normandský formát vznikl již v roce 2014 během oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Jeho cílem bylo zastavit konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny, který vypukl po ruské anexi Krymu v únoru téhož roku. Jednání se táhla až do roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Rámec tehdejších rozhovorů tvořily tzv. minské dohody z let 2014 a 2015, jejichž cílem bylo zastavit boje a připravit půdu pro volby v Doněcku a Luhansku.
Schůzka Putina a Zelenského v prosinci 2019 v Paříži proběhla v atmosféře určité naděje. Zelenskyj byl tehdy nově zvoleným prezidentem s jasným mandátem ukončit válku v Donbasu. Veřejně prohlásil, že chce „přijet zpět s konkrétními výsledky“ a že potřebuje vidět Putina tváří v tvář, aby zjistil, zda si Rusko skutečně přeje konec konfliktu. Putin tehdy požadoval především zrušení sankcí a návrat Ukrajiny do ruské sféry vlivu, kterou ztratil po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Jednání ale brzy narazilo na neřešitelný spor o pořadí jednotlivých kroků mírového plánu. Zelenskyj trval na tom, že nejprve musí být zajištěno příměří a kontrola hranic s Ruskem, teprve poté je možné jednat o volbách a autonomii pro Donbas. Putin naopak požadoval volby jako první krok. Klíčovým problémem však bylo i to, že Rusko se odmítalo přiznat jako strana konfliktu a prezentovalo se pouze jako prostředník. Tento přístup byl ze strany Ukrajiny i Západu vnímán jako neupřímný a neudržitelný.
Jednání tedy zkrachovala a v únoru 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. Dnešní istanbulské rozhovory z května a června 2025 tak navazují na mírové pokusy staré více než pět let. Klíčová témata zůstávají stejná: bezpečnostní záruky, status Donbasu, výměna zajatců. Právě ta poslední je paradoxně jediným bodem, kde se strany dokázaly v minulosti i nyní shodnout.
Od roku 2019 se ale mnohé změnilo. Tříletá válka zásadně proměnila pohled na otázky Krymu a Donbasu. Zatímco v normandských rozhovorech nebyla řeč o uznání ruské kontroly nad ukrajinským územím, současné návrhy USA údajně počítají s právním uznáním ruské správy Krymu a faktickým uznáním ruské přítomnosti v Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Další zásadní rozdíl spočívá v tom, kdo nyní rozhovory moderuje. Zatímco normandský formát vedli evropští lídři – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron – dnes převzaly iniciativu Spojené státy. Prezident Donald Trump se do jednání vložil s cílem přinést nový impulz, který by nahradil evropskou nestrannost, jež Putin nikdy neuznával.
Ani americké úsilí ale zatím k ničemu zásadnímu nevedlo. První istanbulská jednání 16. května 2025 skončila pouze dohodou o výměně zajatců, plánované příměří na 30 dnů se nezrealizovalo. Následné setkání 2. června trvalo podle tureckých představitelů pouhou hodinu a opět skončilo dohodou o výměně vězňů – bez jakéhokoliv dalšího posunu.
Pohled do minulosti tedy ukazuje, že i kdyby se Putin se Zelenským nakonec skutečně setkali, nebyl by to automaticky klíč k míru. Už v roce 2019 se ukázalo, že samotné osobní setkání bez reálného konsenzu na základních otázkách nevede k pokroku. A i dnes zůstává propast mezi ruskými a ukrajinskými požadavky natolik hluboká, že nalezení skutečné dohody zůstává velmi vzdálené.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
