Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
Jednání mezi oběma lídry se od začátku války nikdy neuskutečnilo. Přesto se jednou v minulosti už osobně setkali – v prosinci 2019 během tzv. normandského formátu v Paříži. Tato schůzka však skončila neúspěchem a zanechala po sobě důležitá ponaučení, která mohou podle webu The Conversation vysvětlit, proč i dnešní mírové snahy váznou.
Normandský formát vznikl již v roce 2014 během oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Jeho cílem bylo zastavit konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny, který vypukl po ruské anexi Krymu v únoru téhož roku. Jednání se táhla až do roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Rámec tehdejších rozhovorů tvořily tzv. minské dohody z let 2014 a 2015, jejichž cílem bylo zastavit boje a připravit půdu pro volby v Doněcku a Luhansku.
Schůzka Putina a Zelenského v prosinci 2019 v Paříži proběhla v atmosféře určité naděje. Zelenskyj byl tehdy nově zvoleným prezidentem s jasným mandátem ukončit válku v Donbasu. Veřejně prohlásil, že chce „přijet zpět s konkrétními výsledky“ a že potřebuje vidět Putina tváří v tvář, aby zjistil, zda si Rusko skutečně přeje konec konfliktu. Putin tehdy požadoval především zrušení sankcí a návrat Ukrajiny do ruské sféry vlivu, kterou ztratil po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Jednání ale brzy narazilo na neřešitelný spor o pořadí jednotlivých kroků mírového plánu. Zelenskyj trval na tom, že nejprve musí být zajištěno příměří a kontrola hranic s Ruskem, teprve poté je možné jednat o volbách a autonomii pro Donbas. Putin naopak požadoval volby jako první krok. Klíčovým problémem však bylo i to, že Rusko se odmítalo přiznat jako strana konfliktu a prezentovalo se pouze jako prostředník. Tento přístup byl ze strany Ukrajiny i Západu vnímán jako neupřímný a neudržitelný.
Jednání tedy zkrachovala a v únoru 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi. Dnešní istanbulské rozhovory z května a června 2025 tak navazují na mírové pokusy staré více než pět let. Klíčová témata zůstávají stejná: bezpečnostní záruky, status Donbasu, výměna zajatců. Právě ta poslední je paradoxně jediným bodem, kde se strany dokázaly v minulosti i nyní shodnout.
Od roku 2019 se ale mnohé změnilo. Tříletá válka zásadně proměnila pohled na otázky Krymu a Donbasu. Zatímco v normandských rozhovorech nebyla řeč o uznání ruské kontroly nad ukrajinským územím, současné návrhy USA údajně počítají s právním uznáním ruské správy Krymu a faktickým uznáním ruské přítomnosti v Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Další zásadní rozdíl spočívá v tom, kdo nyní rozhovory moderuje. Zatímco normandský formát vedli evropští lídři – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron – dnes převzaly iniciativu Spojené státy. Prezident Donald Trump se do jednání vložil s cílem přinést nový impulz, který by nahradil evropskou nestrannost, jež Putin nikdy neuznával.
Ani americké úsilí ale zatím k ničemu zásadnímu nevedlo. První istanbulská jednání 16. května 2025 skončila pouze dohodou o výměně zajatců, plánované příměří na 30 dnů se nezrealizovalo. Následné setkání 2. června trvalo podle tureckých představitelů pouhou hodinu a opět skončilo dohodou o výměně vězňů – bez jakéhokoliv dalšího posunu.
Pohled do minulosti tedy ukazuje, že i kdyby se Putin se Zelenským nakonec skutečně setkali, nebyl by to automaticky klíč k míru. Už v roce 2019 se ukázalo, že samotné osobní setkání bez reálného konsenzu na základních otázkách nevede k pokroku. A i dnes zůstává propast mezi ruskými a ukrajinskými požadavky natolik hluboká, že nalezení skutečné dohody zůstává velmi vzdálené.
Velikonoce začínají a lidé by se během nich měli připravit na jednu věc. Očekává se zvýšená přítomnost policistů na frekventovaných místech či silnicích. Policie prozradila, zdali za tím lidé mají něco hledat.
První otevřený prodej vstupenek na mistrovství světa ve fotbale 2026 šokoval fanoušky i odborníky. Ukázalo se totiž, že FIFA si za nejlepší místa na finálový zápas účtuje astronomických 10 990 dolarů (v přepočtu zhruba 260 000 korun). Tato částka je považována za nejvyšší oficiální cenu za běžné vstupné v historii fotbalu, pokud nepočítáme černý trh.
Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku.
Tahle zpráva ze šoubyznysu se řeší v Česku i na Slovensku, protože každá země má jednoho aktéra. Karlos a Lela Vémolovi na apríla oznámili rozpad manželství. Je to jen žert, anebo krutá realita?
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.
Ještě dlouhé měsíce zbývají do zahájení nové řady StarDance, ale už bývá zvykem, že diváci se jména soutěžících dozvídají s velkým předstihem. Však oni účastníci potřebují čas, aby se naučili kroky a choreografie. Již každopádně známe první čtyři hvězdy, které se představí.
Polsko se zásadním způsobem zapojilo do vyšetřování teroristického útoku na halu v Pardubicích. Polská kontrarozvědka ve středu oznámila zadržení dvou mladých propalestinských aktivistů. Informovala o tom televizní stanice TVP Info.
Duben odstartoval, což dobře vědí i meteorologové, kteří připravili výhled na téměř celý probíhající kalendářní měsíc. Odpolední maxima porostou, vyplývá z předběžné předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
