V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Podle ukrajinských představitelů výbuch vážně poškodil základnu pilířů nelegálně vybudovaného mostu. Byl prý způsoben náloží o síle více než jedné tuny TNT. Symbolický projekt ruského prezidenta Vladimira Putina tak čelí dalšímu zásahu, jenž má podle Kyjeva vojensko-strategický význam a zároveň psychologický dopad na Moskvu.
Zatímco evropské státy a NATO zvyšují svou podporu Ukrajině, Spojené státy vyslaly na bruselské jednání spíše vlažný signál. Americký ministr obrany Pete Hegseth se dnešní schůzky neúčastní, ačkoliv se zítra plánuje zúčastnit ministerského jednání NATO. Podle zdrojů agentury Reuters jde o další ukázku toho, jak se politika USA vůči Ukrajině mění pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Předseda NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se však snažil uklidnit partnery. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil, že Spojené státy zůstávají „zcela oddané“ alianci i pomoci Ukrajině. Zároveň potvrdil, že Hegseth bude přítomen na zítřejším setkání ministrů NATO a že Ukrajina byla oficiálně pozvána na červnový summit NATO v Haagu.
Rutte se také vyjádřil ke spekulacím o možném stahování amerických vojáků z Evropy, které vyvolaly neklid mezi evropskými členy aliance. „V tuto chvíli neexistují žádné plány na stažení amerických jednotek z Evropy,“ řekl rozhodně. Dále zdůraznil, že USA očekávají od evropských a kanadských spojenců vyšší výdaje na obranu a vyzval k ambicióznějším cílům v oblasti zbrojení a připravenosti.
„Musíme investovat více. Nejen kvůli vyrovnání s USA, ale i proto, abychom byli schopni odrazit případný útok Ruska během příštích tří až pěti let,“ dodal.
Na seznamu priorit jsou podle Rutteho mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, zbraně dlouhého doletu, logistika i rozsáhlé pozemní síly. NATO se prý připravuje na nové a vyvíjející se hrozby, které mohou změnit rovnováhu sil v Evropě i mimo ni.
Zatímco Spojené státy dávají najevo určitou zdrženlivost, Velká Británie, Německo a další evropští členové NATO zůstávají pevně na straně Ukrajiny a tlačí na další vojenskou a ekonomickou pomoc. Zítřejší ministerské jednání NATO v Bruselu tak bude klíčovým testem jednoty Západu ve vztahu k válce na Ukrajině.
V mezidobí však pozornost Evropy směřuje také jinam. V německém Kolíně nad Rýnem probíhá největší evakuace civilního obyvatelstva od konce druhé světové války. Ve městě byly objeveny tři nevybuchlé bomby z válečného období a úřady přistoupily k preventivnímu vyklizení velké části centra města.
Napětí sílí i v Nizozemsku a Polsku, kde se vyhrocují vnitropolitické krize a hrozí pád vlád. Tyto události přispívají k pocitu nejistoty, který v Evropě roste v souvislosti s pokračující válkou, měnící se politikou USA a narůstajícími bezpečnostními riziky v regionu.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.
