V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Podle ukrajinských představitelů výbuch vážně poškodil základnu pilířů nelegálně vybudovaného mostu. Byl prý způsoben náloží o síle více než jedné tuny TNT. Symbolický projekt ruského prezidenta Vladimira Putina tak čelí dalšímu zásahu, jenž má podle Kyjeva vojensko-strategický význam a zároveň psychologický dopad na Moskvu.
Zatímco evropské státy a NATO zvyšují svou podporu Ukrajině, Spojené státy vyslaly na bruselské jednání spíše vlažný signál. Americký ministr obrany Pete Hegseth se dnešní schůzky neúčastní, ačkoliv se zítra plánuje zúčastnit ministerského jednání NATO. Podle zdrojů agentury Reuters jde o další ukázku toho, jak se politika USA vůči Ukrajině mění pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Předseda NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se však snažil uklidnit partnery. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil, že Spojené státy zůstávají „zcela oddané“ alianci i pomoci Ukrajině. Zároveň potvrdil, že Hegseth bude přítomen na zítřejším setkání ministrů NATO a že Ukrajina byla oficiálně pozvána na červnový summit NATO v Haagu.
Rutte se také vyjádřil ke spekulacím o možném stahování amerických vojáků z Evropy, které vyvolaly neklid mezi evropskými členy aliance. „V tuto chvíli neexistují žádné plány na stažení amerických jednotek z Evropy,“ řekl rozhodně. Dále zdůraznil, že USA očekávají od evropských a kanadských spojenců vyšší výdaje na obranu a vyzval k ambicióznějším cílům v oblasti zbrojení a připravenosti.
„Musíme investovat více. Nejen kvůli vyrovnání s USA, ale i proto, abychom byli schopni odrazit případný útok Ruska během příštích tří až pěti let,“ dodal.
Na seznamu priorit jsou podle Rutteho mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, zbraně dlouhého doletu, logistika i rozsáhlé pozemní síly. NATO se prý připravuje na nové a vyvíjející se hrozby, které mohou změnit rovnováhu sil v Evropě i mimo ni.
Zatímco Spojené státy dávají najevo určitou zdrženlivost, Velká Británie, Německo a další evropští členové NATO zůstávají pevně na straně Ukrajiny a tlačí na další vojenskou a ekonomickou pomoc. Zítřejší ministerské jednání NATO v Bruselu tak bude klíčovým testem jednoty Západu ve vztahu k válce na Ukrajině.
V mezidobí však pozornost Evropy směřuje také jinam. V německém Kolíně nad Rýnem probíhá největší evakuace civilního obyvatelstva od konce druhé světové války. Ve městě byly objeveny tři nevybuchlé bomby z válečného období a úřady přistoupily k preventivnímu vyklizení velké části centra města.
Napětí sílí i v Nizozemsku a Polsku, kde se vyhrocují vnitropolitické krize a hrozí pád vlád. Tyto události přispívají k pocitu nejistoty, který v Evropě roste v souvislosti s pokračující válkou, měnící se politikou USA a narůstajícími bezpečnostními riziky v regionu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
