V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Podle ukrajinských představitelů výbuch vážně poškodil základnu pilířů nelegálně vybudovaného mostu. Byl prý způsoben náloží o síle více než jedné tuny TNT. Symbolický projekt ruského prezidenta Vladimira Putina tak čelí dalšímu zásahu, jenž má podle Kyjeva vojensko-strategický význam a zároveň psychologický dopad na Moskvu.
Zatímco evropské státy a NATO zvyšují svou podporu Ukrajině, Spojené státy vyslaly na bruselské jednání spíše vlažný signál. Americký ministr obrany Pete Hegseth se dnešní schůzky neúčastní, ačkoliv se zítra plánuje zúčastnit ministerského jednání NATO. Podle zdrojů agentury Reuters jde o další ukázku toho, jak se politika USA vůči Ukrajině mění pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Předseda NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se však snažil uklidnit partnery. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil, že Spojené státy zůstávají „zcela oddané“ alianci i pomoci Ukrajině. Zároveň potvrdil, že Hegseth bude přítomen na zítřejším setkání ministrů NATO a že Ukrajina byla oficiálně pozvána na červnový summit NATO v Haagu.
Rutte se také vyjádřil ke spekulacím o možném stahování amerických vojáků z Evropy, které vyvolaly neklid mezi evropskými členy aliance. „V tuto chvíli neexistují žádné plány na stažení amerických jednotek z Evropy,“ řekl rozhodně. Dále zdůraznil, že USA očekávají od evropských a kanadských spojenců vyšší výdaje na obranu a vyzval k ambicióznějším cílům v oblasti zbrojení a připravenosti.
„Musíme investovat více. Nejen kvůli vyrovnání s USA, ale i proto, abychom byli schopni odrazit případný útok Ruska během příštích tří až pěti let,“ dodal.
Na seznamu priorit jsou podle Rutteho mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, zbraně dlouhého doletu, logistika i rozsáhlé pozemní síly. NATO se prý připravuje na nové a vyvíjející se hrozby, které mohou změnit rovnováhu sil v Evropě i mimo ni.
Zatímco Spojené státy dávají najevo určitou zdrženlivost, Velká Británie, Německo a další evropští členové NATO zůstávají pevně na straně Ukrajiny a tlačí na další vojenskou a ekonomickou pomoc. Zítřejší ministerské jednání NATO v Bruselu tak bude klíčovým testem jednoty Západu ve vztahu k válce na Ukrajině.
V mezidobí však pozornost Evropy směřuje také jinam. V německém Kolíně nad Rýnem probíhá největší evakuace civilního obyvatelstva od konce druhé světové války. Ve městě byly objeveny tři nevybuchlé bomby z válečného období a úřady přistoupily k preventivnímu vyklizení velké části centra města.
Napětí sílí i v Nizozemsku a Polsku, kde se vyhrocují vnitropolitické krize a hrozí pád vlád. Tyto události přispívají k pocitu nejistoty, který v Evropě roste v souvislosti s pokračující válkou, měnící se politikou USA a narůstajícími bezpečnostními riziky v regionu.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
