Na šedesát zemí NATO se schází v Bruselu kvůli Ukrajině. Zástupce USA nedorazil

Podle ukrajinských představitelů výbuch vážně poškodil základnu pilířů nelegálně vybudovaného mostu. Byl prý způsoben náloží o síle více než jedné tuny TNT. Symbolický projekt ruského prezidenta Vladimira Putina tak čelí dalšímu zásahu, jenž má podle Kyjeva vojensko-strategický význam a zároveň psychologický dopad na Moskvu.

Zatímco evropské státy a NATO zvyšují svou podporu Ukrajině, Spojené státy vyslaly na bruselské jednání spíše vlažný signál. Americký ministr obrany Pete Hegseth se dnešní schůzky neúčastní, ačkoliv se zítra plánuje zúčastnit ministerského jednání NATO. Podle zdrojů agentury Reuters jde o další ukázku toho, jak se politika USA vůči Ukrajině mění pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Předseda NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se však snažil uklidnit partnery. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil, že Spojené státy zůstávají „zcela oddané“ alianci i pomoci Ukrajině. Zároveň potvrdil, že Hegseth bude přítomen na zítřejším setkání ministrů NATO a že Ukrajina byla oficiálně pozvána na červnový summit NATO v Haagu.

Rutte se také vyjádřil ke spekulacím o možném stahování amerických vojáků z Evropy, které vyvolaly neklid mezi evropskými členy aliance. „V tuto chvíli neexistují žádné plány na stažení amerických jednotek z Evropy,“ řekl rozhodně. Dále zdůraznil, že USA očekávají od evropských a kanadských spojenců vyšší výdaje na obranu a vyzval k ambicióznějším cílům v oblasti zbrojení a připravenosti.

„Musíme investovat více. Nejen kvůli vyrovnání s USA, ale i proto, abychom byli schopni odrazit případný útok Ruska během příštích tří až pěti let,“ dodal.

Na seznamu priorit jsou podle Rutteho mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, zbraně dlouhého doletu, logistika i rozsáhlé pozemní síly. NATO se prý připravuje na nové a vyvíjející se hrozby, které mohou změnit rovnováhu sil v Evropě i mimo ni.

Zatímco Spojené státy dávají najevo určitou zdrženlivost, Velká Británie, Německo a další evropští členové NATO zůstávají pevně na straně Ukrajiny a tlačí na další vojenskou a ekonomickou pomoc. Zítřejší ministerské jednání NATO v Bruselu tak bude klíčovým testem jednoty Západu ve vztahu k válce na Ukrajině.

V mezidobí však pozornost Evropy směřuje také jinam. V německém Kolíně nad Rýnem probíhá největší evakuace civilního obyvatelstva od konce druhé světové války. Ve městě byly objeveny tři nevybuchlé bomby z válečného období a úřady přistoupily k preventivnímu vyklizení velké části centra města.

Napětí sílí i v Nizozemsku a Polsku, kde se vyhrocují vnitropolitické krize a hrozí pád vlád. Tyto události přispívají k pocitu nejistoty, který v Evropě roste v souvislosti s pokračující válkou, měnící se politikou USA a narůstajícími bezpečnostními riziky v regionu.