V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Podle ukrajinských představitelů výbuch vážně poškodil základnu pilířů nelegálně vybudovaného mostu. Byl prý způsoben náloží o síle více než jedné tuny TNT. Symbolický projekt ruského prezidenta Vladimira Putina tak čelí dalšímu zásahu, jenž má podle Kyjeva vojensko-strategický význam a zároveň psychologický dopad na Moskvu.
Zatímco evropské státy a NATO zvyšují svou podporu Ukrajině, Spojené státy vyslaly na bruselské jednání spíše vlažný signál. Americký ministr obrany Pete Hegseth se dnešní schůzky neúčastní, ačkoliv se zítra plánuje zúčastnit ministerského jednání NATO. Podle zdrojů agentury Reuters jde o další ukázku toho, jak se politika USA vůči Ukrajině mění pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Předseda NATO a bývalý nizozemský premiér Mark Rutte se však snažil uklidnit partnery. Na tiskové konferenci v Bruselu prohlásil, že Spojené státy zůstávají „zcela oddané“ alianci i pomoci Ukrajině. Zároveň potvrdil, že Hegseth bude přítomen na zítřejším setkání ministrů NATO a že Ukrajina byla oficiálně pozvána na červnový summit NATO v Haagu.
Rutte se také vyjádřil ke spekulacím o možném stahování amerických vojáků z Evropy, které vyvolaly neklid mezi evropskými členy aliance. „V tuto chvíli neexistují žádné plány na stažení amerických jednotek z Evropy,“ řekl rozhodně. Dále zdůraznil, že USA očekávají od evropských a kanadských spojenců vyšší výdaje na obranu a vyzval k ambicióznějším cílům v oblasti zbrojení a připravenosti.
„Musíme investovat více. Nejen kvůli vyrovnání s USA, ale i proto, abychom byli schopni odrazit případný útok Ruska během příštích tří až pěti let,“ dodal.
Na seznamu priorit jsou podle Rutteho mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, zbraně dlouhého doletu, logistika i rozsáhlé pozemní síly. NATO se prý připravuje na nové a vyvíjející se hrozby, které mohou změnit rovnováhu sil v Evropě i mimo ni.
Zatímco Spojené státy dávají najevo určitou zdrženlivost, Velká Británie, Německo a další evropští členové NATO zůstávají pevně na straně Ukrajiny a tlačí na další vojenskou a ekonomickou pomoc. Zítřejší ministerské jednání NATO v Bruselu tak bude klíčovým testem jednoty Západu ve vztahu k válce na Ukrajině.
V mezidobí však pozornost Evropy směřuje také jinam. V německém Kolíně nad Rýnem probíhá největší evakuace civilního obyvatelstva od konce druhé světové války. Ve městě byly objeveny tři nevybuchlé bomby z válečného období a úřady přistoupily k preventivnímu vyklizení velké části centra města.
Napětí sílí i v Nizozemsku a Polsku, kde se vyhrocují vnitropolitické krize a hrozí pád vlád. Tyto události přispívají k pocitu nejistoty, který v Evropě roste v souvislosti s pokračující válkou, měnící se politikou USA a narůstajícími bezpečnostními riziky v regionu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
