Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Izraelská armáda uvedla, že palbu na Gazu zahájila v reakci na útok ozbrojence, který postřelil izraelské vojáky a vážně zranil jednoho záložníka. Nálety a ostřelování cílily na město Gaza a také na Chán Júnis na jihu Pásma. Představitelé zdravotnictví v Gaze potvrdili, že proces převozu nemocných byl náhle přerušen a plánované evakuace odloženy.
Organizace Červený půlměsíc informovala, že pacienti již byli připraveni v nemocnici v Chán Júnis k odjezdu, když obdrželi zprávu, že přechod je pro dnešek uzavřen. Pacientka Raja’a Abu Teir popsala situaci přímo z místa, kde několik sanitek marně čekalo na povolení k cestě. Podle jejích slov byli všichni informováni, že dnes se cestovat nebude.
Izraelský úřad Cogat, který dohlíží na přístup do Gazy, ve středu tvrdil, že přechod Rafáh zůstává oficiálně otevřený. Problémem je prý chybějící koordinace ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO), která nedodala potřebné detaily k usnadnění průjezdu. WHO se k této záležitosti zatím nevyjádřila.
Zprovoznění přechodu bylo jednou z podmínek říjnového příměří, které tvoří první fázi mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Cílem dohody je ukončit boje mezi Izraelem a hnutím Hamás. V úterý se podařilo do Egypta přepravit 16 pacientů a 40 osob doprovodu, zatímco v opačném směru do Gazy dorazilo nejméně 40 lidí.
V lednu Donald Trump vyhlásil zahájení druhé fáze příměří, během níž mají obě strany jednat o budoucí správě zničeného území a jeho rekonstrukci. Klíčové otázky, jako je stažení izraelských sil z více než poloviny okupovaného území Gazy nebo odzbrojení Hamásu, však zůstávají nevyřešeny a křehký klid zbraní je téměř denně narušován násilím.
Od začátku platnosti příměří zabila izraelská palba podle zdravotnických úřadů v Gaze nejméně 530 lidí, přičemž většinu obětí tvořili civilisté. Ve stejném období zahynuli podle izraelských úřadů čtyři izraelští vojáci rukou palestinských ozbrojenců.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.