Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Izraelská armáda uvedla, že palbu na Gazu zahájila v reakci na útok ozbrojence, který postřelil izraelské vojáky a vážně zranil jednoho záložníka. Nálety a ostřelování cílily na město Gaza a také na Chán Júnis na jihu Pásma. Představitelé zdravotnictví v Gaze potvrdili, že proces převozu nemocných byl náhle přerušen a plánované evakuace odloženy.
Organizace Červený půlměsíc informovala, že pacienti již byli připraveni v nemocnici v Chán Júnis k odjezdu, když obdrželi zprávu, že přechod je pro dnešek uzavřen. Pacientka Raja’a Abu Teir popsala situaci přímo z místa, kde několik sanitek marně čekalo na povolení k cestě. Podle jejích slov byli všichni informováni, že dnes se cestovat nebude.
Izraelský úřad Cogat, který dohlíží na přístup do Gazy, ve středu tvrdil, že přechod Rafáh zůstává oficiálně otevřený. Problémem je prý chybějící koordinace ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO), která nedodala potřebné detaily k usnadnění průjezdu. WHO se k této záležitosti zatím nevyjádřila.
Zprovoznění přechodu bylo jednou z podmínek říjnového příměří, které tvoří první fázi mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Cílem dohody je ukončit boje mezi Izraelem a hnutím Hamás. V úterý se podařilo do Egypta přepravit 16 pacientů a 40 osob doprovodu, zatímco v opačném směru do Gazy dorazilo nejméně 40 lidí.
V lednu Donald Trump vyhlásil zahájení druhé fáze příměří, během níž mají obě strany jednat o budoucí správě zničeného území a jeho rekonstrukci. Klíčové otázky, jako je stažení izraelských sil z více než poloviny okupovaného území Gazy nebo odzbrojení Hamásu, však zůstávají nevyřešeny a křehký klid zbraní je téměř denně narušován násilím.
Od začátku platnosti příměří zabila izraelská palba podle zdravotnických úřadů v Gaze nejméně 530 lidí, přičemž většinu obětí tvořili civilisté. Ve stejném období zahynuli podle izraelských úřadů čtyři izraelští vojáci rukou palestinských ozbrojenců.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.