Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských drahů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Bezpečnostní situace v Moskvě je kritická zejména poté, co v pondělí ráno dron zasáhl výškovou obytnou budovu jen několik kilometrů od Kremlu. V reakci na to se město proměnilo v pevnost: na kremelských věžích byli rozmístěni odstřelovači a kulometná hnízda a po celé metropoli vznikla nová kontrolní stanoviště. Letošní přehlídka na Rudém náměstí bude navíc poprvé po téměř dvaceti letech probíhat bez těžké vojenské techniky, což má minimalizovat rizika spojená s případným útokem.
Úterní výpadek mobilního signálu a internetu paralyzoval život v ruském hlavním městě a zasáhl zejména pracovníky v dopravě a službách. Taxikáři si stěžovali, že nemohou přijímat zakázky, a kurýři rozvážející jídlo byli nuceni prosit zákazníky o přístup k domácí wi-fi, aby mohli v aplikacích dokončit objednávky. Ačkoliv byl přístup k síti kolem poledne částečně obnoven, opatření vyvolalo mezi obyvateli značnou nevoli, což se v posledních týdnech odráží i v klesajících preferencích Vladimira Putina.
V pozadí technických výpadků probíhá také ostrý diplomatický a vojenský střet o vyhlášení příměří. Rusko jednostranně vyhlásilo klid zbraní na 8. a 9. května, přičemž pohrozilo „masivním raketovým úderem“ na centrum Kyjeva, pokud bude toto období narušeno. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh odmítl jako cynický trik, který má pouze ochránit moskevskou přehlídku před drony. Zelenskyj kontroval oznámením vlastního příměří od 6. května a poznamenal, že Moskva má zjevně strach, že nad Rudým náměstím budou během oslav „bzučet drony“.
Zpřísněná opatření se netýkají jen veřejných prostranství, ale i osobní bezpečnosti samotného ruského prezidenta. Podle zpráv evropských zpravodajských služeb, na které se odkazuje server iStories, tráví Vladimir Putin stále více času v podzemních bunkrech a jeho kontakt s civilním světem je minimální. Federální ochranná služba (FSO) zavedla pro personál v prezidentově blízkosti, včetně kuchařů a fotografů, přísný zákaz používání veřejné dopravy z obavy před možným pokusem o atentát.
Všechny tyto kroky podtrhují nervozitu, která v Rusku před 9. květnem panuje. Den vítězství, který byl tradičně symbolem ruské vojenské moci a jednoty, se letos odehrává ve stínu války, která se čím dál citelněji přenáší i na ruské území. Omezení civilního života v Moskvě a absence moderních tanků na Rudém náměstí jsou jasným signálem, že Kreml vnímá hrozbu ukrajinských protiúderů jako bezprostřední a velmi reálnou.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.