Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Zásadním kamenem úrazu je systém s názvem „Pathogen Access and Benefit Sharing“ (Pabs). Ten má stanovit pravidla, jak budou země sdílet vzorky nebezpečných bakterií a virů a jaký přístup k lékům či očkovacím látkám za to na oplátku získají. Bez tohoto systému nemůže vstoupit v platnost širší Pandemická smlouva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Bývalá liberijská prezidentka Ellen Johnson Sirleafová a bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková označily toto selhání za hluboce politováníhodné. Obě ženy, které vedly nezávislý panel pro posouzení reakce na Covid-19, varovaly, že pokud by se nový patogen objevil dnes, lidstvo na něj není připraveno. Podle nich je nedostatek akce v přípravě na další hrozbu medvědí službou celému lidstvu.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval členské státy k naléhavému řešení zbývajících otázek. Zdůraznil, že další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Přestože plány na globální smlouvu byly oznámeny již v roce 2021, pokrok brzdí vysoká míra nedůvěry mezi bohatými a chudšími zeměmi a také vlna dezinformací na sociálních sítích.
Samotná Pandemická smlouva byla sice po dlouhých průtazích schválena v květnu 2025, ovšem za cenu toho, že nejsložitější problém – právě systém Pabs – byl vyčleněn do samostatného dodatku. Celá dohoda začne platit až poté, co ji ratifikuje 60 zemí, k čemuž se však státy nemohou zavázat, dokud nebude zmíněný dodatek definitivně dokončen.
Hlavní spor se vede mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Skupiny jako Africa Group požadují, aby farmaceutické společnosti měly povinnost sdílet medicínské produkty vyvinuté díky vzorkům z těchto zemí. Naopak některé evropské státy varují, že taková povinnost by mohla zadusit vědecký výzkum a vývoj, a prosazují spíše kombinaci povinných a dobrovolných požadavků.
Původně se počítalo s tím, že dohoda bude připravena ke schválení v Ženevě během květnového Světového zdravotnického shromáždění. Vyjednavači však nyní připustili, že potřebují mnohem více času. Jako nový nejzazší termín pro dotažení celého systému bylo stanoveno až Světové zdravotnické shromáždění v roce 2027.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).