Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Zásadním kamenem úrazu je systém s názvem „Pathogen Access and Benefit Sharing“ (Pabs). Ten má stanovit pravidla, jak budou země sdílet vzorky nebezpečných bakterií a virů a jaký přístup k lékům či očkovacím látkám za to na oplátku získají. Bez tohoto systému nemůže vstoupit v platnost širší Pandemická smlouva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Bývalá liberijská prezidentka Ellen Johnson Sirleafová a bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková označily toto selhání za hluboce politováníhodné. Obě ženy, které vedly nezávislý panel pro posouzení reakce na Covid-19, varovaly, že pokud by se nový patogen objevil dnes, lidstvo na něj není připraveno. Podle nich je nedostatek akce v přípravě na další hrozbu medvědí službou celému lidstvu.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval členské státy k naléhavému řešení zbývajících otázek. Zdůraznil, že další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Přestože plány na globální smlouvu byly oznámeny již v roce 2021, pokrok brzdí vysoká míra nedůvěry mezi bohatými a chudšími zeměmi a také vlna dezinformací na sociálních sítích.
Samotná Pandemická smlouva byla sice po dlouhých průtazích schválena v květnu 2025, ovšem za cenu toho, že nejsložitější problém – právě systém Pabs – byl vyčleněn do samostatného dodatku. Celá dohoda začne platit až poté, co ji ratifikuje 60 zemí, k čemuž se však státy nemohou zavázat, dokud nebude zmíněný dodatek definitivně dokončen.
Hlavní spor se vede mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Skupiny jako Africa Group požadují, aby farmaceutické společnosti měly povinnost sdílet medicínské produkty vyvinuté díky vzorkům z těchto zemí. Naopak některé evropské státy varují, že taková povinnost by mohla zadusit vědecký výzkum a vývoj, a prosazují spíše kombinaci povinných a dobrovolných požadavků.
Původně se počítalo s tím, že dohoda bude připravena ke schválení v Ženevě během květnového Světového zdravotnického shromáždění. Vyjednavači však nyní připustili, že potřebují mnohem více času. Jako nový nejzazší termín pro dotažení celého systému bylo stanoveno až Světové zdravotnické shromáždění v roce 2027.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.