Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Zásadním kamenem úrazu je systém s názvem „Pathogen Access and Benefit Sharing“ (Pabs). Ten má stanovit pravidla, jak budou země sdílet vzorky nebezpečných bakterií a virů a jaký přístup k lékům či očkovacím látkám za to na oplátku získají. Bez tohoto systému nemůže vstoupit v platnost širší Pandemická smlouva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Bývalá liberijská prezidentka Ellen Johnson Sirleafová a bývalá novozélandská premiérka Helen Clarková označily toto selhání za hluboce politováníhodné. Obě ženy, které vedly nezávislý panel pro posouzení reakce na Covid-19, varovaly, že pokud by se nový patogen objevil dnes, lidstvo na něj není připraveno. Podle nich je nedostatek akce v přípravě na další hrozbu medvědí službou celému lidstvu.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval členské státy k naléhavému řešení zbývajících otázek. Zdůraznil, že další pandemie není otázkou „jestli“, ale „kdy“. Přestože plány na globální smlouvu byly oznámeny již v roce 2021, pokrok brzdí vysoká míra nedůvěry mezi bohatými a chudšími zeměmi a také vlna dezinformací na sociálních sítích.
Samotná Pandemická smlouva byla sice po dlouhých průtazích schválena v květnu 2025, ovšem za cenu toho, že nejsložitější problém – právě systém Pabs – byl vyčleněn do samostatného dodatku. Celá dohoda začne platit až poté, co ji ratifikuje 60 zemí, k čemuž se však státy nemohou zavázat, dokud nebude zmíněný dodatek definitivně dokončen.
Hlavní spor se vede mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Skupiny jako Africa Group požadují, aby farmaceutické společnosti měly povinnost sdílet medicínské produkty vyvinuté díky vzorkům z těchto zemí. Naopak některé evropské státy varují, že taková povinnost by mohla zadusit vědecký výzkum a vývoj, a prosazují spíše kombinaci povinných a dobrovolných požadavků.
Původně se počítalo s tím, že dohoda bude připravena ke schválení v Ženevě během květnového Světového zdravotnického shromáždění. Vyjednavači však nyní připustili, že potřebují mnohem více času. Jako nový nejzazší termín pro dotažení celého systému bylo stanoveno až Světové zdravotnické shromáždění v roce 2027.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.