Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Tento verbální útok přichází v citlivou chvíli, jen dva dny před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia ve Vatikánu. Rubio má za úkol zmírnit napětí, které mezi Bílým domem a Svatým stolcem panuje od chvíle, kdy papež, rodák z Chicaga, odsoudil americko-izraelskou válku proti Íránu.
Trump v rozhovoru s moderátorem Hughem Hewittem doslova uvedl: „Myslím, že ohrožuje hodně katolíků a hodně lidí. Ale hádám, že pokud je to na papežovi, tak si myslí, že je v naprostém pořádku, aby měl Írán jadernou zbraň.“ Je však nutné podotknout, že Lev XIV. nikdy držení jaderných zbraní Íránem nepodpořil. Opakovaně se však vyslovuje proti válečnému řešení a volá po dialogu a klidu zbraní na celém Blízkém východě.
Americký velvyslanec u Svatého stolce Brian Burch v úterý uvedl, že čtvrteční schůzku mezi Rubiem a papežem v Apoštolském paláci očekává jako „upřímnou“. Podle jeho slov mají národy právo na neshody a nejlepším způsobem, jak je vyřešit, je bratrský a autentický dialog. Burch zároveň odmítl spekulace o „hluboké trhlině“ ve vztazích mezi USA a Vatikánem.
Rubiova cesta se časově shoduje s prvním výročím pontifikátu Lva XIV. Napětí mezi oběma stranami eskalovalo již v dubnu, kdy Trump označil papeže za slabého a prohlásil, že svou práci nevykonává dobře. Pozornost tehdy vzbudil i Trumpův příspěvek na sociálních sítích s obrazem vytvořeným umělou inteligencí, na kterém se připodobnil ke Kristu, což později korigoval tvrzením, že mělo jít o vyobrazení lékaře.
Kromě urovnávání vztahů s církví má ministr Rubio v Itálii i další důležitý úkol. Musí se pokusit napravit vztahy s italskou vládou premiérky Giorgie Meloniové. Ta byla dříve považována za jednu z nejbližších Trumpových spojenců v Evropě, ale prezident se do ní nevybíravě opřel poté, co se zastala papeže a odmítla podpořit nálety na Írán. Trump tehdy Itálii dokonce pohrozil stažením amerických jednotek z jejího území.
Kritikou na adresu papeže nešetřil v minulosti ani americký viceprezident JD Vance. Ten jako katolický konvertita vzkázal Vatikánu, že by se měl „držet morálních otázek“. Podle Vance by měl být Lev XIV. velmi opatrný, pokud se pouští do debat propojujících teologii a válečné záležitosti.
Paradoxem celé situace zůstává, že jak Rubio, tak Vance se loni v květnu zúčastnili papežovy inaugurace. Den po ní absolvovali soukromou audienci, během které papeži předali Trumpovo pozvání do Bílého domu. Lev XIV. však toto pozvání dodnes nevyužil, což může být jedním z mnoha faktorů přispívajících k aktuální podrážděnosti amerického prezidenta.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.