Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Tento verbální útok přichází v citlivou chvíli, jen dva dny před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia ve Vatikánu. Rubio má za úkol zmírnit napětí, které mezi Bílým domem a Svatým stolcem panuje od chvíle, kdy papež, rodák z Chicaga, odsoudil americko-izraelskou válku proti Íránu.
Trump v rozhovoru s moderátorem Hughem Hewittem doslova uvedl: „Myslím, že ohrožuje hodně katolíků a hodně lidí. Ale hádám, že pokud je to na papežovi, tak si myslí, že je v naprostém pořádku, aby měl Írán jadernou zbraň.“ Je však nutné podotknout, že Lev XIV. nikdy držení jaderných zbraní Íránem nepodpořil. Opakovaně se však vyslovuje proti válečnému řešení a volá po dialogu a klidu zbraní na celém Blízkém východě.
Americký velvyslanec u Svatého stolce Brian Burch v úterý uvedl, že čtvrteční schůzku mezi Rubiem a papežem v Apoštolském paláci očekává jako „upřímnou“. Podle jeho slov mají národy právo na neshody a nejlepším způsobem, jak je vyřešit, je bratrský a autentický dialog. Burch zároveň odmítl spekulace o „hluboké trhlině“ ve vztazích mezi USA a Vatikánem.
Rubiova cesta se časově shoduje s prvním výročím pontifikátu Lva XIV. Napětí mezi oběma stranami eskalovalo již v dubnu, kdy Trump označil papeže za slabého a prohlásil, že svou práci nevykonává dobře. Pozornost tehdy vzbudil i Trumpův příspěvek na sociálních sítích s obrazem vytvořeným umělou inteligencí, na kterém se připodobnil ke Kristu, což později korigoval tvrzením, že mělo jít o vyobrazení lékaře.
Kromě urovnávání vztahů s církví má ministr Rubio v Itálii i další důležitý úkol. Musí se pokusit napravit vztahy s italskou vládou premiérky Giorgie Meloniové. Ta byla dříve považována za jednu z nejbližších Trumpových spojenců v Evropě, ale prezident se do ní nevybíravě opřel poté, co se zastala papeže a odmítla podpořit nálety na Írán. Trump tehdy Itálii dokonce pohrozil stažením amerických jednotek z jejího území.
Kritikou na adresu papeže nešetřil v minulosti ani americký viceprezident JD Vance. Ten jako katolický konvertita vzkázal Vatikánu, že by se měl „držet morálních otázek“. Podle Vance by měl být Lev XIV. velmi opatrný, pokud se pouští do debat propojujících teologii a válečné záležitosti.
Paradoxem celé situace zůstává, že jak Rubio, tak Vance se loni v květnu zúčastnili papežovy inaugurace. Den po ní absolvovali soukromou audienci, během které papeži předali Trumpovo pozvání do Bílého domu. Lev XIV. však toto pozvání dodnes nevyužil, což může být jedním z mnoha faktorů přispívajících k aktuální podrážděnosti amerického prezidenta.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.