Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
V centru těchto úvah stojí Francie, která je díky své strategické kultuře, jadernému arzenálu a expedičním zkušenostem nejlépe připravena převzít roli lídra. Paříž již nepovažuje stažení USA z Evropy za vzdálenou možnost, ale za scénář, na který je nutné se aktivně připravit. Emmanuel Macron se snaží profilovat Francii jako strategický pivot, bez něhož nelze vybudovat žádnou věrohodnou evropskou alternativu k americkému deštníku.
Francouzská nechuť k absolutní závislosti na Washingtonu není novým fenoménem; její kořeny sahají až k Suezské krizi v roce 1956. Tehdejší pokoření ze strany USA naučilo Paříž, že spojenectví je užitečné, ale závislost nebezpečná. Tato doktrína autonomie, dříve vnímaná jako francouzská fixace, se dnes v kontextu Trumpovy nevyzpytatelné politiky stává pro zbytek Evropy naléhavou realitou.
Praktický test této nové evropské akceschopnosti probíhá právě nyní na Ukrajině. Otázka je jasná: dokáže Evropa udržet ukrajinskou obranu, pokud Washington omezí svou pomoc? Přestože Evropa v posledních letech finančně USA překonává, nahrazení amerických vojenských dodávek, jako jsou systémy HIMARS, Patriot nebo specifická munice, zůstává nesmírně obtížným úkolem, pro který Evropa stále nemá dostatečné kapacity.
Další výzvou je strukturální mezera v evropské obraně. Odhady naznačují, že k odstrašení Ruska bez americké podpory by Evropa potřebovala 300 000 dodatečných vojáků a roční navýšení výdajů o 250 miliard eur. Problémem však nejsou jen peníze, ale chybějící systém logistiky, průzkumu a velení, který americká armáda poskytuje jako integrovaný celek a který Evropě v současnosti chybí.
Složitost budování nezávislé obrany ilustruje i kolaps vlajkového projektu FCAS. Francouzsko-německé neshody ohledně požadavků na letoun nové generace ukázaly, že průmyslová rivalita a odlišné národní doktríny často vítězí nad politickou rétorikou. Zatímco Francie potřebovala letoun kompatibilní se svou jadernou doktrínou, Německo, které již zakoupilo americké F-35, necítilo stejnou naléhavost.
V reakci na jaderné zastrašování ze strany Ruska se Macron pokusil dát francouzskému odstrašování evropský rozměr. Nabídl partnerům užší koordinaci a konzultace, nikoliv však sdílení jaderných zbraní po vzoru NATO. Arzenál a rozhodovací právo zůstávají výhradně v rukou Paříže, čímž Francie rozšiřuje politický dosah svého deštníku, aniž by se vzdala kontroly nad ním.
Budoucí směřování Francie a tím i celé evropské obrany však ohrožuje vnitřní politická křehkost. S blížícími se volbami v roce 2027 a rostoucí popularitou Jordana Bardelly a Národního sdružení není jisté, zda si Francie udrží Macronovu proevropskou linii. Marine Le Pen již dříve naznačila, že by mohla zpochybnit evropský rozměr jaderné doktríny nebo opustit integrované velení NATO.
Francie v dohledné době pravděpodobně plně nenahradí Spojené státy, na to postrádá jejich měřítko a průmyslovou hloubku. Zůstává však jedinou evropskou mocností schopnou spojit vojenskou věrohodnost se strategickou iniciativou. Její role v nové éře nebude spočívat v tom, že se stane novým Washingtonem, ale v tom, že dotlačí Evropu k jednotnějšímu a akceschopnějšímu politickému i vojenskému postavení.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.