Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
V centru těchto úvah stojí Francie, která je díky své strategické kultuře, jadernému arzenálu a expedičním zkušenostem nejlépe připravena převzít roli lídra. Paříž již nepovažuje stažení USA z Evropy za vzdálenou možnost, ale za scénář, na který je nutné se aktivně připravit. Emmanuel Macron se snaží profilovat Francii jako strategický pivot, bez něhož nelze vybudovat žádnou věrohodnou evropskou alternativu k americkému deštníku.
Francouzská nechuť k absolutní závislosti na Washingtonu není novým fenoménem; její kořeny sahají až k Suezské krizi v roce 1956. Tehdejší pokoření ze strany USA naučilo Paříž, že spojenectví je užitečné, ale závislost nebezpečná. Tato doktrína autonomie, dříve vnímaná jako francouzská fixace, se dnes v kontextu Trumpovy nevyzpytatelné politiky stává pro zbytek Evropy naléhavou realitou.
Praktický test této nové evropské akceschopnosti probíhá právě nyní na Ukrajině. Otázka je jasná: dokáže Evropa udržet ukrajinskou obranu, pokud Washington omezí svou pomoc? Přestože Evropa v posledních letech finančně USA překonává, nahrazení amerických vojenských dodávek, jako jsou systémy HIMARS, Patriot nebo specifická munice, zůstává nesmírně obtížným úkolem, pro který Evropa stále nemá dostatečné kapacity.
Další výzvou je strukturální mezera v evropské obraně. Odhady naznačují, že k odstrašení Ruska bez americké podpory by Evropa potřebovala 300 000 dodatečných vojáků a roční navýšení výdajů o 250 miliard eur. Problémem však nejsou jen peníze, ale chybějící systém logistiky, průzkumu a velení, který americká armáda poskytuje jako integrovaný celek a který Evropě v současnosti chybí.
Složitost budování nezávislé obrany ilustruje i kolaps vlajkového projektu FCAS. Francouzsko-německé neshody ohledně požadavků na letoun nové generace ukázaly, že průmyslová rivalita a odlišné národní doktríny často vítězí nad politickou rétorikou. Zatímco Francie potřebovala letoun kompatibilní se svou jadernou doktrínou, Německo, které již zakoupilo americké F-35, necítilo stejnou naléhavost.
V reakci na jaderné zastrašování ze strany Ruska se Macron pokusil dát francouzskému odstrašování evropský rozměr. Nabídl partnerům užší koordinaci a konzultace, nikoliv však sdílení jaderných zbraní po vzoru NATO. Arzenál a rozhodovací právo zůstávají výhradně v rukou Paříže, čímž Francie rozšiřuje politický dosah svého deštníku, aniž by se vzdala kontroly nad ním.
Budoucí směřování Francie a tím i celé evropské obrany však ohrožuje vnitřní politická křehkost. S blížícími se volbami v roce 2027 a rostoucí popularitou Jordana Bardelly a Národního sdružení není jisté, zda si Francie udrží Macronovu proevropskou linii. Marine Le Pen již dříve naznačila, že by mohla zpochybnit evropský rozměr jaderné doktríny nebo opustit integrované velení NATO.
Francie v dohledné době pravděpodobně plně nenahradí Spojené státy, na to postrádá jejich měřítko a průmyslovou hloubku. Zůstává však jedinou evropskou mocností schopnou spojit vojenskou věrohodnost se strategickou iniciativou. Její role v nové éře nebude spočívat v tom, že se stane novým Washingtonem, ale v tom, že dotlačí Evropu k jednotnějšímu a akceschopnějšímu politickému i vojenskému postavení.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.