Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
V centru těchto úvah stojí Francie, která je díky své strategické kultuře, jadernému arzenálu a expedičním zkušenostem nejlépe připravena převzít roli lídra. Paříž již nepovažuje stažení USA z Evropy za vzdálenou možnost, ale za scénář, na který je nutné se aktivně připravit. Emmanuel Macron se snaží profilovat Francii jako strategický pivot, bez něhož nelze vybudovat žádnou věrohodnou evropskou alternativu k americkému deštníku.
Francouzská nechuť k absolutní závislosti na Washingtonu není novým fenoménem; její kořeny sahají až k Suezské krizi v roce 1956. Tehdejší pokoření ze strany USA naučilo Paříž, že spojenectví je užitečné, ale závislost nebezpečná. Tato doktrína autonomie, dříve vnímaná jako francouzská fixace, se dnes v kontextu Trumpovy nevyzpytatelné politiky stává pro zbytek Evropy naléhavou realitou.
Praktický test této nové evropské akceschopnosti probíhá právě nyní na Ukrajině. Otázka je jasná: dokáže Evropa udržet ukrajinskou obranu, pokud Washington omezí svou pomoc? Přestože Evropa v posledních letech finančně USA překonává, nahrazení amerických vojenských dodávek, jako jsou systémy HIMARS, Patriot nebo specifická munice, zůstává nesmírně obtížným úkolem, pro který Evropa stále nemá dostatečné kapacity.
Další výzvou je strukturální mezera v evropské obraně. Odhady naznačují, že k odstrašení Ruska bez americké podpory by Evropa potřebovala 300 000 dodatečných vojáků a roční navýšení výdajů o 250 miliard eur. Problémem však nejsou jen peníze, ale chybějící systém logistiky, průzkumu a velení, který americká armáda poskytuje jako integrovaný celek a který Evropě v současnosti chybí.
Složitost budování nezávislé obrany ilustruje i kolaps vlajkového projektu FCAS. Francouzsko-německé neshody ohledně požadavků na letoun nové generace ukázaly, že průmyslová rivalita a odlišné národní doktríny často vítězí nad politickou rétorikou. Zatímco Francie potřebovala letoun kompatibilní se svou jadernou doktrínou, Německo, které již zakoupilo americké F-35, necítilo stejnou naléhavost.
V reakci na jaderné zastrašování ze strany Ruska se Macron pokusil dát francouzskému odstrašování evropský rozměr. Nabídl partnerům užší koordinaci a konzultace, nikoliv však sdílení jaderných zbraní po vzoru NATO. Arzenál a rozhodovací právo zůstávají výhradně v rukou Paříže, čímž Francie rozšiřuje politický dosah svého deštníku, aniž by se vzdala kontroly nad ním.
Budoucí směřování Francie a tím i celé evropské obrany však ohrožuje vnitřní politická křehkost. S blížícími se volbami v roce 2027 a rostoucí popularitou Jordana Bardelly a Národního sdružení není jisté, zda si Francie udrží Macronovu proevropskou linii. Marine Le Pen již dříve naznačila, že by mohla zpochybnit evropský rozměr jaderné doktríny nebo opustit integrované velení NATO.
Francie v dohledné době pravděpodobně plně nenahradí Spojené státy, na to postrádá jejich měřítko a průmyslovou hloubku. Zůstává však jedinou evropskou mocností schopnou spojit vojenskou věrohodnost se strategickou iniciativou. Její role v nové éře nebude spočívat v tom, že se stane novým Washingtonem, ale v tom, že dotlačí Evropu k jednotnějšímu a akceschopnějšímu politickému i vojenskému postavení.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?
Měl to být zpočátku nevinný mem. Pokud by však o něm francouzská fotbalová hvězda Kylian Mbappé nemluvila více. Když Mbappé dostal otázku, jaký internetový mem považuje za svůj nejvtipnější, poukázal na jeho spojení se zakladatelem čínské Komunistické strany Mao Ce-tungem. „Je na něm chlapík... myslím, že to byl čínský diktátor,“ řekl Mbappé, aniž by tušil, jakou reakci jeho slova vyvolají. Hned se totiž ozvala Čínská lidová republika, která Mbappého slova odsoudila. Hned tři čínští sponzoři pak s Mbappém okamžitě ukončili spolupráci. Francouz se za svá slova následně omluvil, stejně tak jako se za Mbappého omluvil Číně i klub Realu Madrid, za který francouzský fotbalista nastupuje.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.