Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Mezi jednotkami, které mají Německo opustit, je i specializovaný útvar určený k obsluze střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Bez nich zůstává v evropské obraně trhlina, kterou spojenci nedokáží rychle zaplnit. Podle poslance vládní koalice Metina Hakverdiho je toto rozhodnutí nebezpečné, neboť Tomahawky měly NATO poskytnout schopnost zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což současné evropské kapacity neumožňují.
Původní plán na rozmístění střel představil v roce 2024 tehdejší prezident Joe Biden jako reakci na ruské balistické rakety Iskander umístěné v Kaliningradu. Nynější Trumpův obrat a stažení pěti tisíc vojáků je vnímáno jako odveta za postoj německého kancléře Friedricha Merze, který zpochybnil americké vojenské angažmá v konfliktu s Íránem. Sám Merz o víkendu přiznal, že USA v tuto chvíli objektivně nemají možnost tyto zbraňové systémy poskytnout.
Německo má nyní v podstatě tři cesty, jak situaci řešit, žádná však nenabízí okamžitý výsledek. První možností je modernizace stávajících střel Taurus, které mají dolet přibližně 500 kilometrů. Ministerstvo obrany potvrdilo, že plánuje obnovit výrobu a vyvinout nástupce s názvem Taurus Neo. Tato vylepšená verze by sice mohla mít dolet až 1 000 kilometrů, k dispozici však bude pravděpodobně až po roce 2030.
Další variantou je přímý nákup amerických systémů do vlastnictví německé armády. Ministr obrany Boris Pistorius se již dříve dotazoval na možnost akvizice střel dlouhého doletu, proces však zůstává otevřený bez jasného výsledku. Experti navíc varují, že americké zásoby jsou značně vyčerpány kvůli probíhající válce s Íránem, což šance na rychlý prodej zbraní do Evropy výrazně snižuje.
Dlouhodobým řešením by mohl být celoevropský projekt vývoje střely s doletem přes 2 000 kilometrů, který by zajistil nezávislost na Spojených státech. Oficiální dokumenty však hovoří o horizontu nejméně deseti let. Cesta k vlastní konvenční ochraně tak bude trvat minimálně do poloviny příští dekády, což ponechává Evropu v blízké budoucnosti zranitelnou vůči tlaku ze strany Moskvy.
Zástupci NATO vyjadřují nad snižováním vojenských kapacit v současné geopolitické situaci značné znepokojení. Podle analytiků byla přítomnost amerických odpalovacích zařízení Typhon s raketami Tomahawk nezbytná k vyrovnání nerovnováhy, kterou v Evropě způsobily ruské zbraně v Kaliningradu. Bez nich je Německo vystaveno riziku potenciálního vydírání ze strany Ruska.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.