Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Mezi jednotkami, které mají Německo opustit, je i specializovaný útvar určený k obsluze střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Bez nich zůstává v evropské obraně trhlina, kterou spojenci nedokáží rychle zaplnit. Podle poslance vládní koalice Metina Hakverdiho je toto rozhodnutí nebezpečné, neboť Tomahawky měly NATO poskytnout schopnost zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což současné evropské kapacity neumožňují.
Původní plán na rozmístění střel představil v roce 2024 tehdejší prezident Joe Biden jako reakci na ruské balistické rakety Iskander umístěné v Kaliningradu. Nynější Trumpův obrat a stažení pěti tisíc vojáků je vnímáno jako odveta za postoj německého kancléře Friedricha Merze, který zpochybnil americké vojenské angažmá v konfliktu s Íránem. Sám Merz o víkendu přiznal, že USA v tuto chvíli objektivně nemají možnost tyto zbraňové systémy poskytnout.
Německo má nyní v podstatě tři cesty, jak situaci řešit, žádná však nenabízí okamžitý výsledek. První možností je modernizace stávajících střel Taurus, které mají dolet přibližně 500 kilometrů. Ministerstvo obrany potvrdilo, že plánuje obnovit výrobu a vyvinout nástupce s názvem Taurus Neo. Tato vylepšená verze by sice mohla mít dolet až 1 000 kilometrů, k dispozici však bude pravděpodobně až po roce 2030.
Další variantou je přímý nákup amerických systémů do vlastnictví německé armády. Ministr obrany Boris Pistorius se již dříve dotazoval na možnost akvizice střel dlouhého doletu, proces však zůstává otevřený bez jasného výsledku. Experti navíc varují, že americké zásoby jsou značně vyčerpány kvůli probíhající válce s Íránem, což šance na rychlý prodej zbraní do Evropy výrazně snižuje.
Dlouhodobým řešením by mohl být celoevropský projekt vývoje střely s doletem přes 2 000 kilometrů, který by zajistil nezávislost na Spojených státech. Oficiální dokumenty však hovoří o horizontu nejméně deseti let. Cesta k vlastní konvenční ochraně tak bude trvat minimálně do poloviny příští dekády, což ponechává Evropu v blízké budoucnosti zranitelnou vůči tlaku ze strany Moskvy.
Zástupci NATO vyjadřují nad snižováním vojenských kapacit v současné geopolitické situaci značné znepokojení. Podle analytiků byla přítomnost amerických odpalovacích zařízení Typhon s raketami Tomahawk nezbytná k vyrovnání nerovnováhy, kterou v Evropě způsobily ruské zbraně v Kaliningradu. Bez nich je Německo vystaveno riziku potenciálního vydírání ze strany Ruska.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
