Německo kvůli Trumpovi čelí vážnému problému v obranné strategii

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Bundeswehr
Klára Marková 5. května 2026 11:44
Sdílej:

Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.

Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.

Mezi jednotkami, které mají Německo opustit, je i specializovaný útvar určený k obsluze střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Bez nich zůstává v evropské obraně trhlina, kterou spojenci nedokáží rychle zaplnit. Podle poslance vládní koalice Metina Hakverdiho je toto rozhodnutí nebezpečné, neboť Tomahawky měly NATO poskytnout schopnost zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což současné evropské kapacity neumožňují.

Původní plán na rozmístění střel představil v roce 2024 tehdejší prezident Joe Biden jako reakci na ruské balistické rakety Iskander umístěné v Kaliningradu. Nynější Trumpův obrat a stažení pěti tisíc vojáků je vnímáno jako odveta za postoj německého kancléře Friedricha Merze, který zpochybnil americké vojenské angažmá v konfliktu s Íránem. Sám Merz o víkendu přiznal, že USA v tuto chvíli objektivně nemají možnost tyto zbraňové systémy poskytnout.

Německo má nyní v podstatě tři cesty, jak situaci řešit, žádná však nenabízí okamžitý výsledek. První možností je modernizace stávajících střel Taurus, které mají dolet přibližně 500 kilometrů. Ministerstvo obrany potvrdilo, že plánuje obnovit výrobu a vyvinout nástupce s názvem Taurus Neo. Tato vylepšená verze by sice mohla mít dolet až 1 000 kilometrů, k dispozici však bude pravděpodobně až po roce 2030.

Další variantou je přímý nákup amerických systémů do vlastnictví německé armády. Ministr obrany Boris Pistorius se již dříve dotazoval na možnost akvizice střel dlouhého doletu, proces však zůstává otevřený bez jasného výsledku. Experti navíc varují, že americké zásoby jsou značně vyčerpány kvůli probíhající válce s Íránem, což šance na rychlý prodej zbraní do Evropy výrazně snižuje.

Dlouhodobým řešením by mohl být celoevropský projekt vývoje střely s doletem přes 2 000 kilometrů, který by zajistil nezávislost na Spojených státech. Oficiální dokumenty však hovoří o horizontu nejméně deseti let. Cesta k vlastní konvenční ochraně tak bude trvat minimálně do poloviny příští dekády, což ponechává Evropu v blízké budoucnosti zranitelnou vůči tlaku ze strany Moskvy.

Zástupci NATO vyjadřují nad snižováním vojenských kapacit v současné geopolitické situaci značné znepokojení. Podle analytiků byla přítomnost amerických odpalovacích zařízení Typhon s raketami Tomahawk nezbytná k vyrovnání nerovnováhy, kterou v Evropě způsobily ruské zbraně v Kaliningradu. Bez nich je Německo vystaveno riziku potenciálního vydírání ze strany Ruska. 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Přelomový experiment: Vědci vypěstovali myši s lidskými mozkovými buňkami

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.

Novinky
Ursula von der Leyen

Politico: Projev von der Leyenové nic nevyřešil. Představila diagnózu, ale ne lék

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.

Novinky
Friedrich Merz

Krize v Německu sílí. Merz ruší cestu na zasedání OSN, čelí rostoucímu tlaku na odstoupení

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.

Novinky
OSN

Spojené státy odmítly udělit vízum palestinskému prezidentovi Abbásovi na zasedání OSN

Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.