Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Mezi jednotkami, které mají Německo opustit, je i specializovaný útvar určený k obsluze střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Bez nich zůstává v evropské obraně trhlina, kterou spojenci nedokáží rychle zaplnit. Podle poslance vládní koalice Metina Hakverdiho je toto rozhodnutí nebezpečné, neboť Tomahawky měly NATO poskytnout schopnost zasáhnout cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což současné evropské kapacity neumožňují.
Původní plán na rozmístění střel představil v roce 2024 tehdejší prezident Joe Biden jako reakci na ruské balistické rakety Iskander umístěné v Kaliningradu. Nynější Trumpův obrat a stažení pěti tisíc vojáků je vnímáno jako odveta za postoj německého kancléře Friedricha Merze, který zpochybnil americké vojenské angažmá v konfliktu s Íránem. Sám Merz o víkendu přiznal, že USA v tuto chvíli objektivně nemají možnost tyto zbraňové systémy poskytnout.
Německo má nyní v podstatě tři cesty, jak situaci řešit, žádná však nenabízí okamžitý výsledek. První možností je modernizace stávajících střel Taurus, které mají dolet přibližně 500 kilometrů. Ministerstvo obrany potvrdilo, že plánuje obnovit výrobu a vyvinout nástupce s názvem Taurus Neo. Tato vylepšená verze by sice mohla mít dolet až 1 000 kilometrů, k dispozici však bude pravděpodobně až po roce 2030.
Další variantou je přímý nákup amerických systémů do vlastnictví německé armády. Ministr obrany Boris Pistorius se již dříve dotazoval na možnost akvizice střel dlouhého doletu, proces však zůstává otevřený bez jasného výsledku. Experti navíc varují, že americké zásoby jsou značně vyčerpány kvůli probíhající válce s Íránem, což šance na rychlý prodej zbraní do Evropy výrazně snižuje.
Dlouhodobým řešením by mohl být celoevropský projekt vývoje střely s doletem přes 2 000 kilometrů, který by zajistil nezávislost na Spojených státech. Oficiální dokumenty však hovoří o horizontu nejméně deseti let. Cesta k vlastní konvenční ochraně tak bude trvat minimálně do poloviny příští dekády, což ponechává Evropu v blízké budoucnosti zranitelnou vůči tlaku ze strany Moskvy.
Zástupci NATO vyjadřují nad snižováním vojenských kapacit v současné geopolitické situaci značné znepokojení. Podle analytiků byla přítomnost amerických odpalovacích zařízení Typhon s raketami Tomahawk nezbytná k vyrovnání nerovnováhy, kterou v Evropě způsobily ruské zbraně v Kaliningradu. Bez nich je Německo vystaveno riziku potenciálního vydírání ze strany Ruska.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.