Trump vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu

Bílý dům zároveň potvrdil, že Írán během úterý neporušil stávající klid zbraní. Ten byl přitom vážně ohrožen v pondělí, kdy došlo k ostrým střetům během americké operace „Projekt Svoboda“, jejímž cílem je silou otevřít Hormuzský průliv. Americká armáda oznámila, že během doprovodu uvízlých tankerů zničila šest íránských člunů, několik střel s plochou dráhou letu a drony.

Navzdory prohlášení Washingtonu však Spojené arabské emiráty (SAE) hlásí již druhý den vlně íránských útoků. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že jejich protivzdušná obrana čelí dronům a raketám mířícím z Íránu. Jeden z pondělních úderů zasáhl ropný terminál ve Fudžajře, kde způsobil požár a zranil tři indické občany. Dillí označilo útok za nepřijatelný a pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf vyjádřil napadeným emirátům plnou podporu.

Do diplomatického dění se vložil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se setkal s bahrajnským králem Hamadem bin Ísou Ál Chalífou. Diskutovali o íránských útocích na Bahrajn i o situaci v Hormuzském průlivu. Zelenskyj nabídl Bahrajnu ukrajinské zkušenosti s obranou proti dronům a raketám s tím, že Ukrajina čelí podobnému teroru prakticky denně.

Krize má i bizarní rozměr – americký ministr obrany Pete Hegseth musel čelit dotazům na zprávy o využívání „kamikadze delfínů“ Teheránem. Hegseth popřel, že by Írán takovými vycvičenými mořskými savci disponoval, ale odmítl potvrdit či vyvrátit, zda podobnou technologii využívají Spojené státy.

Mezitím íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zamířil do Pekingu k jednání se svým čínským protějškem. Čína, která sice odsoudila počáteční útoky USA a Izraele z konce února, se od té doby snaží zachovávat neutralitu a prosazuje diplomatické řešení. Podobnou misi má i americký ministr zahraničí Marco Rubio, kterého ve čtvrtek čeká audience u papeže Lva XIV., kde by měli vést „upřímný dialog“ o politice Trumpovy administrativy.

Napětí nepolevuje ani v Libanonu, kde izraelská armáda vydala nové příkazy k okamžité evakuaci pro obyvatele měst Džabšít a Sarafand. Civilisté se mají přesunout minimálně kilometr od zastavěných oblastí do otevřené krajiny. V samotném Izraeli pak soud prodloužil vazbu dvěma humanitárním aktivistům z flotily pro Gazu až do 10. května, proti čemuž se lidskoprávní organizace hodlají odvolat.