Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Hlavním jablkem sváru je kontrola nad plavbou v průlivu. Zatímco do útoku USA a Izraele na Írán z 28. února byla cesta volná, Teherán nyní demonstruje svou schopnost průliv uzavřít a využít ho jako ofenzivní zbraň i nástroj k vymáhání poplatků. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dal jasně najevo, že návrat k původnímu stavu není možný. Pro Washington je však nepředstavitelné, aby se z mezinárodních vod staly „vnitřní vody“ pod kontrolou Teheránu, což by pro USA znamenalo strategickou porážku.
Situace má drtivé dopady na globální ekonomiku. Uzavření průlivu vede k nedostatku ropy, plynu, ale i surovin pro high-tech průmysl a výrobu hnojiv. Právě krize v sektoru hnojiv hrozí vyvolat hladomor v zemích se slabým zajištěním potravin. Donald Trump se sice snaží skrze sociální sítě přesvědčit obchodníky, aby nezvyšovali ceny benzinu pro americké motoristy, ale jeho manévrovací prostor je omezený.
Trumpova frustrace pramení z nečekané odolnosti íránského režimu. Ukazuje se, že sázka na snadné vojenské vítězství byla chybná a USA se nyní nacházejí ve strategické pasti. Rozhodnutí doprovázet dvě obchodní lodě skrze průliv sice demonstruje vojenskou sílu, ale ani zdaleka neobnovuje svobodu plavby. Před válkou průlivem denně proplouvalo 40 až 60 lodí, což je objem, který současná americká ochrana nedokáže pokrýt.
Írán dává najevo, že je připraven riskovat další eskalaci. Pro nové vedení země, které nastoupilo po zabití dřívějších špiček režimu americkými a izraelskými silami, jde o hru s vysokými sázkami, kterou jsou však ochotni hrát. Hlavním terčem íránského tlaku mezi sousedy se staly Spojené arabské emiráty (SAE). Ty v reakci posílily spojenectví s USA a Izraelem, který do země vyslal systém Iron Dome i s obsluhou – gesto, které Izrael odmítl učinit v případě Ukrajiny.
Klíčovým bodem konfliktu se stal emirátský přístav Fudžajra. Jeho strategický význam spočívá v tom, že leží vně Hormuzského průlivu a slouží jako terminál pro ropovod, který průliv obchází. Útok na toto zařízení zasahuje SAE na nejcitlivějším místě. Emiráty se sice snaží vyhnout přímému útoku na Írán, ale kolaps příměří by mohl tuto politiku definitivně ukončit.
Zatímco Trump stále doufá, že íránský režim pod tlakem ustoupí, odmítá přijmout jakoukoli dohodu, která by mohla být kritizována jako slabší než jaderná dohoda (JCPOA) Baracka Obamy. Trumpova politika „maximálního tlaku“, kterou prosazoval ve svém prvním funkčním období, sice měla zastavit íránské ambice, ale v konečném důsledku dovedla obě země na cestu k válce, ze které nyní není snadný únik.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).