Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Hlavním jablkem sváru je kontrola nad plavbou v průlivu. Zatímco do útoku USA a Izraele na Írán z 28. února byla cesta volná, Teherán nyní demonstruje svou schopnost průliv uzavřít a využít ho jako ofenzivní zbraň i nástroj k vymáhání poplatků. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dal jasně najevo, že návrat k původnímu stavu není možný. Pro Washington je však nepředstavitelné, aby se z mezinárodních vod staly „vnitřní vody“ pod kontrolou Teheránu, což by pro USA znamenalo strategickou porážku.
Situace má drtivé dopady na globální ekonomiku. Uzavření průlivu vede k nedostatku ropy, plynu, ale i surovin pro high-tech průmysl a výrobu hnojiv. Právě krize v sektoru hnojiv hrozí vyvolat hladomor v zemích se slabým zajištěním potravin. Donald Trump se sice snaží skrze sociální sítě přesvědčit obchodníky, aby nezvyšovali ceny benzinu pro americké motoristy, ale jeho manévrovací prostor je omezený.
Trumpova frustrace pramení z nečekané odolnosti íránského režimu. Ukazuje se, že sázka na snadné vojenské vítězství byla chybná a USA se nyní nacházejí ve strategické pasti. Rozhodnutí doprovázet dvě obchodní lodě skrze průliv sice demonstruje vojenskou sílu, ale ani zdaleka neobnovuje svobodu plavby. Před válkou průlivem denně proplouvalo 40 až 60 lodí, což je objem, který současná americká ochrana nedokáže pokrýt.
Írán dává najevo, že je připraven riskovat další eskalaci. Pro nové vedení země, které nastoupilo po zabití dřívějších špiček režimu americkými a izraelskými silami, jde o hru s vysokými sázkami, kterou jsou však ochotni hrát. Hlavním terčem íránského tlaku mezi sousedy se staly Spojené arabské emiráty (SAE). Ty v reakci posílily spojenectví s USA a Izraelem, který do země vyslal systém Iron Dome i s obsluhou – gesto, které Izrael odmítl učinit v případě Ukrajiny.
Klíčovým bodem konfliktu se stal emirátský přístav Fudžajra. Jeho strategický význam spočívá v tom, že leží vně Hormuzského průlivu a slouží jako terminál pro ropovod, který průliv obchází. Útok na toto zařízení zasahuje SAE na nejcitlivějším místě. Emiráty se sice snaží vyhnout přímému útoku na Írán, ale kolaps příměří by mohl tuto politiku definitivně ukončit.
Zatímco Trump stále doufá, že íránský režim pod tlakem ustoupí, odmítá přijmout jakoukoli dohodu, která by mohla být kritizována jako slabší než jaderná dohoda (JCPOA) Baracka Obamy. Trumpova politika „maximálního tlaku“, kterou prosazoval ve svém prvním funkčním období, sice měla zastavit íránské ambice, ale v konečném důsledku dovedla obě země na cestu k válce, ze které nyní není snadný únik.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.