Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Hlavním jablkem sváru je kontrola nad plavbou v průlivu. Zatímco do útoku USA a Izraele na Írán z 28. února byla cesta volná, Teherán nyní demonstruje svou schopnost průliv uzavřít a využít ho jako ofenzivní zbraň i nástroj k vymáhání poplatků. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dal jasně najevo, že návrat k původnímu stavu není možný. Pro Washington je však nepředstavitelné, aby se z mezinárodních vod staly „vnitřní vody“ pod kontrolou Teheránu, což by pro USA znamenalo strategickou porážku.
Situace má drtivé dopady na globální ekonomiku. Uzavření průlivu vede k nedostatku ropy, plynu, ale i surovin pro high-tech průmysl a výrobu hnojiv. Právě krize v sektoru hnojiv hrozí vyvolat hladomor v zemích se slabým zajištěním potravin. Donald Trump se sice snaží skrze sociální sítě přesvědčit obchodníky, aby nezvyšovali ceny benzinu pro americké motoristy, ale jeho manévrovací prostor je omezený.
Trumpova frustrace pramení z nečekané odolnosti íránského režimu. Ukazuje se, že sázka na snadné vojenské vítězství byla chybná a USA se nyní nacházejí ve strategické pasti. Rozhodnutí doprovázet dvě obchodní lodě skrze průliv sice demonstruje vojenskou sílu, ale ani zdaleka neobnovuje svobodu plavby. Před válkou průlivem denně proplouvalo 40 až 60 lodí, což je objem, který současná americká ochrana nedokáže pokrýt.
Írán dává najevo, že je připraven riskovat další eskalaci. Pro nové vedení země, které nastoupilo po zabití dřívějších špiček režimu americkými a izraelskými silami, jde o hru s vysokými sázkami, kterou jsou však ochotni hrát. Hlavním terčem íránského tlaku mezi sousedy se staly Spojené arabské emiráty (SAE). Ty v reakci posílily spojenectví s USA a Izraelem, který do země vyslal systém Iron Dome i s obsluhou – gesto, které Izrael odmítl učinit v případě Ukrajiny.
Klíčovým bodem konfliktu se stal emirátský přístav Fudžajra. Jeho strategický význam spočívá v tom, že leží vně Hormuzského průlivu a slouží jako terminál pro ropovod, který průliv obchází. Útok na toto zařízení zasahuje SAE na nejcitlivějším místě. Emiráty se sice snaží vyhnout přímému útoku na Írán, ale kolaps příměří by mohl tuto politiku definitivně ukončit.
Zatímco Trump stále doufá, že íránský režim pod tlakem ustoupí, odmítá přijmout jakoukoli dohodu, která by mohla být kritizována jako slabší než jaderná dohoda (JCPOA) Baracka Obamy. Trumpova politika „maximálního tlaku“, kterou prosazoval ve svém prvním funkčním období, sice měla zastavit íránské ambice, ale v konečném důsledku dovedla obě země na cestu k válce, ze které nyní není snadný únik.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.