Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Hlavním jablkem sváru je kontrola nad plavbou v průlivu. Zatímco do útoku USA a Izraele na Írán z 28. února byla cesta volná, Teherán nyní demonstruje svou schopnost průliv uzavřít a využít ho jako ofenzivní zbraň i nástroj k vymáhání poplatků. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dal jasně najevo, že návrat k původnímu stavu není možný. Pro Washington je však nepředstavitelné, aby se z mezinárodních vod staly „vnitřní vody“ pod kontrolou Teheránu, což by pro USA znamenalo strategickou porážku.
Situace má drtivé dopady na globální ekonomiku. Uzavření průlivu vede k nedostatku ropy, plynu, ale i surovin pro high-tech průmysl a výrobu hnojiv. Právě krize v sektoru hnojiv hrozí vyvolat hladomor v zemích se slabým zajištěním potravin. Donald Trump se sice snaží skrze sociální sítě přesvědčit obchodníky, aby nezvyšovali ceny benzinu pro americké motoristy, ale jeho manévrovací prostor je omezený.
Trumpova frustrace pramení z nečekané odolnosti íránského režimu. Ukazuje se, že sázka na snadné vojenské vítězství byla chybná a USA se nyní nacházejí ve strategické pasti. Rozhodnutí doprovázet dvě obchodní lodě skrze průliv sice demonstruje vojenskou sílu, ale ani zdaleka neobnovuje svobodu plavby. Před válkou průlivem denně proplouvalo 40 až 60 lodí, což je objem, který současná americká ochrana nedokáže pokrýt.
Írán dává najevo, že je připraven riskovat další eskalaci. Pro nové vedení země, které nastoupilo po zabití dřívějších špiček režimu americkými a izraelskými silami, jde o hru s vysokými sázkami, kterou jsou však ochotni hrát. Hlavním terčem íránského tlaku mezi sousedy se staly Spojené arabské emiráty (SAE). Ty v reakci posílily spojenectví s USA a Izraelem, který do země vyslal systém Iron Dome i s obsluhou – gesto, které Izrael odmítl učinit v případě Ukrajiny.
Klíčovým bodem konfliktu se stal emirátský přístav Fudžajra. Jeho strategický význam spočívá v tom, že leží vně Hormuzského průlivu a slouží jako terminál pro ropovod, který průliv obchází. Útok na toto zařízení zasahuje SAE na nejcitlivějším místě. Emiráty se sice snaží vyhnout přímému útoku na Írán, ale kolaps příměří by mohl tuto politiku definitivně ukončit.
Zatímco Trump stále doufá, že íránský režim pod tlakem ustoupí, odmítá přijmout jakoukoli dohodu, která by mohla být kritizována jako slabší než jaderná dohoda (JCPOA) Baracka Obamy. Trumpova politika „maximálního tlaku“, kterou prosazoval ve svém prvním funkčním období, sice měla zastavit íránské ambice, ale v konečném důsledku dovedla obě země na cestu k válce, ze které nyní není snadný únik.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.