Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Dohoda, která byla podepsána v poledne, počítá s propuštěním 20 zbývajících živých rukojmích držených v Gaze během následujících 72 hodin. Ostatky 28 mrtvých rukojmích mají být navráceny co nejdříve. Na oplátku Izrael propustí téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic.
Vysoce postavený představitel Hamásu sdělil, že Hamás propustí 20 živých rukojmích v jedné fázi. Izrael má propustit 250 palestinských vězňů odsouzených na doživotí a dalších 1700 zadržených od začátku války. Kromě propuštění vězňů se Izrael zavázal stáhnout své jednotky ze 47 % Pásma Gazy.
V Izraeli zavládla oslavná nálada. Stovky lidí se shromáždily na Náměstí rukojmích v Tel Avivu, kde byly žluté nálepky s počtem dnů v zajetí nahrazeny nápisem: „Vracejí se“. Dav zpíval písně volající po návratu unesených, hrál jim kapela, a zazněl i šofar, beraní roh symbolizující naději.
Mnozí Izraelci připisují dohodu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten je autorem dvacetibodového mírového plánu, který se nyní v Egyptě vyjednává. V davu byly vidět transparenty s Trumpovým portrétem a někteří účastníci měli na sobě jeho ikonické červené kšiltovky „Make America Great Again“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že do Gazy se nyní musí rychle dostat humanitární a lékařská pomoc. Dále uvedl, že v rámci plánu pro Pásmo Gazy je nutné zajistit přítomnost mírových jednotek, právní rámec a odstranění nebezpečnosti Hamásu. O tom se bude diskutovat s mezinárodními partnery v Paříži.
Dosažená dohoda představuje první fázi Trumpova plánu. Trnitější, dlouhodobé body je však třeba ještě projednat. Zůstávají totiž velké neshody ohledně odzbrojení Hamásu a přechodné vlády v Pásmu Gazy. Některé účastníky oslav nicméně poválečná situace nezajímala. Věřili, že Izrael bude silný a „dostane každého jednotlivého [člena] Hamásu“ i po propuštění rukojmích.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.