Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Dohoda, která byla podepsána v poledne, počítá s propuštěním 20 zbývajících živých rukojmích držených v Gaze během následujících 72 hodin. Ostatky 28 mrtvých rukojmích mají být navráceny co nejdříve. Na oplátku Izrael propustí téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic.
Vysoce postavený představitel Hamásu sdělil, že Hamás propustí 20 živých rukojmích v jedné fázi. Izrael má propustit 250 palestinských vězňů odsouzených na doživotí a dalších 1700 zadržených od začátku války. Kromě propuštění vězňů se Izrael zavázal stáhnout své jednotky ze 47 % Pásma Gazy.
V Izraeli zavládla oslavná nálada. Stovky lidí se shromáždily na Náměstí rukojmích v Tel Avivu, kde byly žluté nálepky s počtem dnů v zajetí nahrazeny nápisem: „Vracejí se“. Dav zpíval písně volající po návratu unesených, hrál jim kapela, a zazněl i šofar, beraní roh symbolizující naději.
Mnozí Izraelci připisují dohodu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten je autorem dvacetibodového mírového plánu, který se nyní v Egyptě vyjednává. V davu byly vidět transparenty s Trumpovým portrétem a někteří účastníci měli na sobě jeho ikonické červené kšiltovky „Make America Great Again“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že do Gazy se nyní musí rychle dostat humanitární a lékařská pomoc. Dále uvedl, že v rámci plánu pro Pásmo Gazy je nutné zajistit přítomnost mírových jednotek, právní rámec a odstranění nebezpečnosti Hamásu. O tom se bude diskutovat s mezinárodními partnery v Paříži.
Dosažená dohoda představuje první fázi Trumpova plánu. Trnitější, dlouhodobé body je však třeba ještě projednat. Zůstávají totiž velké neshody ohledně odzbrojení Hamásu a přechodné vlády v Pásmu Gazy. Některé účastníky oslav nicméně poválečná situace nezajímala. Věřili, že Izrael bude silný a „dostane každého jednotlivého [člena] Hamásu“ i po propuštění rukojmích.
Dnes osmasedmdesátiletá Helena Vondráčková udivuje svou vitalitou, která jí i v důchodovém věku umožňuje vystupovat, ale ani ona není fit vždy a za všech okolností. Podle nejnovějších informací si ji zřejmě našla aktuální vlna respiračních onemocnění. Slavná zpěvačka proto odkládá koncert na Slovensku.
Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úspěšně přežila hned dvě hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Získala dokonce větší podporu, než očekávali její kritici i zastánci. O jejím setrvání ve funkci se hlasovalo ve čtvrtek o dvou návrzích, které podaly krajně pravicová frakce (Patrioti pro Evropu) a Levicová frakce (The Left).
Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Česká politika se stále častěji mění v soutěž emocí, nikoli argumentů. Političtí lídři slibují levnější energie, vyšší důchody či nižší daně, ale mlčí o tom, co za tyto sliby společnost zaplatí. Ekonomika přitom nefunguje tak, jak znějí naše zbožná přání, protože každá úleva má svou cenu. Zastropování cen deformuje trh, snižování daní ohrožuje veřejné služby a odmítnutí Green Dealu nás může připravit o miliardy z fondů EU.
Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Izrael se na základě zpravodajských informací domnívá, že hnutí Hamás nemusí být schopno najít a vrátit všechna těla zbývajících mrtvých rukojmích držených v Pásmu Gazy. Tato skutečnost by mohla zásadně zkomplikovat úsilí o uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Izraelské zdroje uvádějí, že Hamás nemusí znát polohu, nebo není schopen vyzvednout, ostatky některých z 28 mrtvých rukojmích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strávila dopoledne ve stejný den, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o její budoucnosti, pronášením triumfálního projevu plného zástupců států a diplomatů ze zemí mimo Evropu.
Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.