Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Dohoda, která byla podepsána v poledne, počítá s propuštěním 20 zbývajících živých rukojmích držených v Gaze během následujících 72 hodin. Ostatky 28 mrtvých rukojmích mají být navráceny co nejdříve. Na oplátku Izrael propustí téměř 2000 palestinských vězňů z izraelských věznic.
Vysoce postavený představitel Hamásu sdělil, že Hamás propustí 20 živých rukojmích v jedné fázi. Izrael má propustit 250 palestinských vězňů odsouzených na doživotí a dalších 1700 zadržených od začátku války. Kromě propuštění vězňů se Izrael zavázal stáhnout své jednotky ze 47 % Pásma Gazy.
V Izraeli zavládla oslavná nálada. Stovky lidí se shromáždily na Náměstí rukojmích v Tel Avivu, kde byly žluté nálepky s počtem dnů v zajetí nahrazeny nápisem: „Vracejí se“. Dav zpíval písně volající po návratu unesených, hrál jim kapela, a zazněl i šofar, beraní roh symbolizující naději.
Mnozí Izraelci připisují dohodu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Ten je autorem dvacetibodového mírového plánu, který se nyní v Egyptě vyjednává. V davu byly vidět transparenty s Trumpovým portrétem a někteří účastníci měli na sobě jeho ikonické červené kšiltovky „Make America Great Again“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že do Gazy se nyní musí rychle dostat humanitární a lékařská pomoc. Dále uvedl, že v rámci plánu pro Pásmo Gazy je nutné zajistit přítomnost mírových jednotek, právní rámec a odstranění nebezpečnosti Hamásu. O tom se bude diskutovat s mezinárodními partnery v Paříži.
Dosažená dohoda představuje první fázi Trumpova plánu. Trnitější, dlouhodobé body je však třeba ještě projednat. Zůstávají totiž velké neshody ohledně odzbrojení Hamásu a přechodné vlády v Pásmu Gazy. Některé účastníky oslav nicméně poválečná situace nezajímala. Věřili, že Izrael bude silný a „dostane každého jednotlivého [člena] Hamásu“ i po propuštění rukojmích.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.