Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Zásah náčelníka generálního štábu Eyala Zamira je považován za bezprecedentní z hlediska rychlosti i rozsahu, neboť přišel pouhých 48 hodin po odvysílání reportáže o útoku. K incidentu došlo ve čtvrtek v palestinské vesnici Tayasir, kde reportér Jeremy Diamond se svým týmem dokumentoval následky násilí ze strany židovských osadníků. Jeden z vojáků tehdy chytil fotoreportéra CNN Cyrila Theophilose pod krkem, srazil ho k zemi a poškodil mu kameru.
Izraelské obranné síly (IDF) v oficiálním prohlášení označily chování vojáků za závažné etické a profesionální selhání, které je v přímém rozporu s hodnotami armády. Generál Zamir zdůraznil, že zbraně mají sloužit výhradně k plnění misí, nikoliv k osobní pomstě. Napadení fotoreportéra nyní vyšetřuje vojenská policie a očekávají se další postihy proti konkrétním jednotlivcům zapojeným do incidentu.
Pozastavený prapor se skládá ze záložníků ultraortodoxní jednotky Netzah Yehuda. Tento útvar byl původně založen pro integraci silně věřících židů do armády, ale v posledních letech se do něj začali stahovat členové radikálních pravicových skupin osadníků, jako je například hnutí „Mládež z kopců“. Vojáci během zadržování štábu CNN na kameru otevřeně prohlašovali, že celý Západní břeh patří židům a že jejich činy jsou odplatou za dřívější zabití osadníka.
Jednotka Netzah Yehuda není v centru kontroverzí poprvé. Již v roce 2024 administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zvažovala uvalení sankcí na tento prapor kvůli zprávám o porušování lidských práv, včetně bití a zneužívání Palestinců. Od tohoto plánu Washington ustoupil až poté, co Izrael přislíbil nápravná opatření, která se však v kontextu aktuálního útoku na novináře jeví jako neúčinná.
Rozhodnutí o stažení praporu vyvolalo v Izraeli bouřlivé reakce. Zatímco krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir krok kritizoval jako oslabení odstrašující schopnosti země, opoziční lídři a novinářské odbory volají po tvrdém postupu. Například Yair Golan, šéf strany Demokraté a bývalý zástupce náčelníka štábu, prohlásil, že terorismus musí být potírán železnou pěstí bez ohledu na to, kdo se ho dopouští.
Reportáž CNN vyvolala v izraelských médiích značnou pozornost a nasvítila problematiku násilí osadníků a roli armády v těchto konfliktech. Mluvčí izraelské armády se televizi za incident veřejně omluvil. O tom, zda a kdy se prapor bude moci vrátit k operační činnosti, rozhodne velitel centrálního velitelství až po ukončení etického a profesionálního výcviku, kterým musí všichni jeho členové projít.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.