Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Zásah náčelníka generálního štábu Eyala Zamira je považován za bezprecedentní z hlediska rychlosti i rozsahu, neboť přišel pouhých 48 hodin po odvysílání reportáže o útoku. K incidentu došlo ve čtvrtek v palestinské vesnici Tayasir, kde reportér Jeremy Diamond se svým týmem dokumentoval následky násilí ze strany židovských osadníků. Jeden z vojáků tehdy chytil fotoreportéra CNN Cyrila Theophilose pod krkem, srazil ho k zemi a poškodil mu kameru.
Izraelské obranné síly (IDF) v oficiálním prohlášení označily chování vojáků za závažné etické a profesionální selhání, které je v přímém rozporu s hodnotami armády. Generál Zamir zdůraznil, že zbraně mají sloužit výhradně k plnění misí, nikoliv k osobní pomstě. Napadení fotoreportéra nyní vyšetřuje vojenská policie a očekávají se další postihy proti konkrétním jednotlivcům zapojeným do incidentu.
Pozastavený prapor se skládá ze záložníků ultraortodoxní jednotky Netzah Yehuda. Tento útvar byl původně založen pro integraci silně věřících židů do armády, ale v posledních letech se do něj začali stahovat členové radikálních pravicových skupin osadníků, jako je například hnutí „Mládež z kopců“. Vojáci během zadržování štábu CNN na kameru otevřeně prohlašovali, že celý Západní břeh patří židům a že jejich činy jsou odplatou za dřívější zabití osadníka.
Jednotka Netzah Yehuda není v centru kontroverzí poprvé. Již v roce 2024 administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zvažovala uvalení sankcí na tento prapor kvůli zprávám o porušování lidských práv, včetně bití a zneužívání Palestinců. Od tohoto plánu Washington ustoupil až poté, co Izrael přislíbil nápravná opatření, která se však v kontextu aktuálního útoku na novináře jeví jako neúčinná.
Rozhodnutí o stažení praporu vyvolalo v Izraeli bouřlivé reakce. Zatímco krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir krok kritizoval jako oslabení odstrašující schopnosti země, opoziční lídři a novinářské odbory volají po tvrdém postupu. Například Yair Golan, šéf strany Demokraté a bývalý zástupce náčelníka štábu, prohlásil, že terorismus musí být potírán železnou pěstí bez ohledu na to, kdo se ho dopouští.
Reportáž CNN vyvolala v izraelských médiích značnou pozornost a nasvítila problematiku násilí osadníků a roli armády v těchto konfliktech. Mluvčí izraelské armády se televizi za incident veřejně omluvil. O tom, zda a kdy se prapor bude moci vrátit k operační činnosti, rozhodne velitel centrálního velitelství až po ukončení etického a profesionálního výcviku, kterým musí všichni jeho členové projít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.