Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Si Ťin-pching hned v úvodu schůzky zdůraznil, že Spojené státy a Čína by měly vystupovat jako partneři, nikoliv jako soupeři. Ve svých oficiálních prohlášeních, která zveřejnila čínská státní média, však jasně varoval, že pokud bude problematika Tchaj-wanu zneužita, může to vést ke střetu. Peking dlouhodobě tlačí na Washington, aby omezil prodej zbraní na ostrov, a tchajwanští představitelé vyjadřují obavy, aby se jejich osud nestal předmětem obchodních ústupků mezi oběma velmocemi.
Přivítání amerického prezidenta v areálu Velké síně lidu bylo naplánováno s maximální pompou, což na Donalda Trumpa viditelně zapůsobilo. Prezident ocenil preciznost čestné stráže i srdečné přijetí od čínských dětí a opakovaně prohlásil, že Čína je nádherná země. Podle politických analytiků není tato pečlivě připravená choreografie pouhým lichocením, ale strategickým tahem Pekingu, jak ukázat světu svou stabilitu a rostoucí vliv v době, kdy se o partnerství s Čínou ucházejí i další západní mocnosti.
Výrazným rysem této návštěvy je přítomnost špiček amerického technologického průmyslu v Trumpově doprovodu. Mezi delegáty nechybí Elon Musk z Tesly nebo Jensen Huang, šéf společnosti Nvidia. Cílem této mise je otevřít čínský trh pro více amerických firem v době, kdy mezi oběma zeměmi panuje ostrá rivalita v oblasti technologií a polovodičů. Trump se snaží vyjednat reciproční podmínky, které by podpořily americký byznys.
Kromě ekonomických témat a Tchaj-wanu visí nad summitem také stín války v Íránu a s ní spojená globální energetická krize. Trump doufá, že se mu podaří přesvědčit Čínu, aby využila svůj vliv na Teherán a přispěla k uklidnění situace v Hormuzském průlivu. Tato oblast je kriticky důležitá pro světové dodávky ropy a jakékoli narušení dopravy má okamžitý dopad na světové trhy.
Po skončení formálních rozhovorů se oba lídři vydali na prohlídku Chrámu nebes, historického místa, kde se čínští císaři modlili za dobrou úrodu. Během společné chůze působili uvolněně a usmívali se, což mělo podtrhnout jejich deklarované přátelství. Na přímé dotazy novinářů, zda se hovořilo o konkrétních krocích ohledně Tchaj-wanu, však Trump reagoval pouze opakováním slov o kráse Číny a skvělé atmosféře setkání.
Současná Čína, do které se Trump vrací poprvé od roku 2017, je sebevědomější a asertivnější než dříve. Peking se snaží profilovat jako stabilní světová mocnost a partner pro ty, kteří jsou ochotni k dohodě. Pro Trumpa, který svou politickou kariéru postavil na tvrdém postoji vůči Číně, představuje tento summit křehkou rovnováhu mezi obhajobou amerických zájmů a budováním osobního vztahu se Si Ťin-pchingem.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.