Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Sankce loni v červenci zavedl ministr zahraničí Marco Rubio. Opíral se o prováděcí nařízení prezidenta Trumpa, které umožňuje postihovat osoby „přímo zapojené“ do vyšetřování Mezinárodního trestního soudu (ICC) ohledně údajných zvěrstev v Gaze. Administrativa Albaneseovou obvinila z šíření „neskrývaného antisemitismu“, což ona dlouhodobě odmítá s tím, že jde o snahu Izraele umlčet kritiku válečných činů.
Soudce okresního soudu USA Richard Leon však ve středu rozhodl, že sankce porušují první dodatek americké ústavy. Ve svém šestadvacetistránkovém zdůvodnění zdůraznil, že Albaneseová nedělala nic jiného, než že mluvila. Podle soudce jsou její doporučení pro ICC nezávazná a nepředstavují nic jiného než její osobní a odborný názor, na který má právo.
Právníci ministerstva spravedlnosti se pokoušeli argumentovat tím, že Albaneseová jako italská občanka žijící v Tunisku nemá na ochranu podle americké ústavy nárok. Soudce Leon to však odmítl s poukazem na její rozsáhlé vazby na Spojené státy. Albaneseová s rodinou dříve žila ve Washingtonu, kde se narodila její dcera a kde rodina dodnes vlastní dům.
Dopady sankcí byly pro rodinu drtivé. Albaneseová a její manžel, ekonom Světové banky Massimiliano Cali, si stěžovali, že byli v podstatě odříznuti od mezinárodního bankovního systému. Nemohli cestovat do USA a jejich zdravotní pojišťovna jim kvůli sankčnímu seznamu odmítala proplácet lékařskou péči. To vše vedlo k podání žaloby v únoru letošního roku.
Vládní právníci sice namítali, že úřady vydaly speciální licence umožňující transakce spojené s údržbou nemovitosti ve Washingtonu a podporu dcery, která je americkou občankou, soudce to však označil za nedostatečné. Podle něj byly tyto výjimky natolik nejasné, že nemohly právně ospravedlnit zásah do ústavních práv rodiny.
Soudce Leon ve svém rozhodnutí také konstatoval, že vládní postup nepřípustně zasahuje do ústavně chráněného vztahu mezi matkou a dcerou. Podle něj nebylo zřejmé, jak by rodina měla v běžném životě rozlišovat mezi „nezbytnými“ a „nepotřebnými“ transakcemi v rámci svých rodinných vazeb, aby neporušila pravidla sankcí.
Francesca Albaneseová v oficiálním prohlášení uvedlo, že rozsudek potvrdil její víru v americký justiční systém. Vyjádřila vděčnost své dceři a manželovi za to, že podstoupili riziko spojené s žalobou proti mocné administrativě. Rozhodnutí soudu označila za důkaz, že sankce skutečně zasahovaly do jejích práv.
Zatímco Albaneseová rozhodnutí oslavuje, Bílý dům a ministerstvo zahraničí se k věci zatím nevyjádřily. Izraelská vláda i nadále odmítá jakákoliv obvinění z válečných zločinů v Gaze a proces u Mezinárodního trestního soudu označuje za beznadějně podjatý. Konflikt v Gaze tak dál vyvolává ostré právní bitvy i na americké půdě.
Tento případ podtrhuje napětí mezi Trumpovou administrativou a mezinárodními institucemi. Ukazuje také na ochotu amerických soudů korigovat kroky exekutivy, pokud zasahují do svobody slova, a to i u osob, které nejsou rodilými Američany, ale mají k zemi prokazatelné vazby. Celý spor bude pravděpodobně i nadále sledován jako důležitý precedens pro hranice prezidentské moci.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.