Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Sankce loni v červenci zavedl ministr zahraničí Marco Rubio. Opíral se o prováděcí nařízení prezidenta Trumpa, které umožňuje postihovat osoby „přímo zapojené“ do vyšetřování Mezinárodního trestního soudu (ICC) ohledně údajných zvěrstev v Gaze. Administrativa Albaneseovou obvinila z šíření „neskrývaného antisemitismu“, což ona dlouhodobě odmítá s tím, že jde o snahu Izraele umlčet kritiku válečných činů.
Soudce okresního soudu USA Richard Leon však ve středu rozhodl, že sankce porušují první dodatek americké ústavy. Ve svém šestadvacetistránkovém zdůvodnění zdůraznil, že Albaneseová nedělala nic jiného, než že mluvila. Podle soudce jsou její doporučení pro ICC nezávazná a nepředstavují nic jiného než její osobní a odborný názor, na který má právo.
Právníci ministerstva spravedlnosti se pokoušeli argumentovat tím, že Albaneseová jako italská občanka žijící v Tunisku nemá na ochranu podle americké ústavy nárok. Soudce Leon to však odmítl s poukazem na její rozsáhlé vazby na Spojené státy. Albaneseová s rodinou dříve žila ve Washingtonu, kde se narodila její dcera a kde rodina dodnes vlastní dům.
Dopady sankcí byly pro rodinu drtivé. Albaneseová a její manžel, ekonom Světové banky Massimiliano Cali, si stěžovali, že byli v podstatě odříznuti od mezinárodního bankovního systému. Nemohli cestovat do USA a jejich zdravotní pojišťovna jim kvůli sankčnímu seznamu odmítala proplácet lékařskou péči. To vše vedlo k podání žaloby v únoru letošního roku.
Vládní právníci sice namítali, že úřady vydaly speciální licence umožňující transakce spojené s údržbou nemovitosti ve Washingtonu a podporu dcery, která je americkou občankou, soudce to však označil za nedostatečné. Podle něj byly tyto výjimky natolik nejasné, že nemohly právně ospravedlnit zásah do ústavních práv rodiny.
Soudce Leon ve svém rozhodnutí také konstatoval, že vládní postup nepřípustně zasahuje do ústavně chráněného vztahu mezi matkou a dcerou. Podle něj nebylo zřejmé, jak by rodina měla v běžném životě rozlišovat mezi „nezbytnými“ a „nepotřebnými“ transakcemi v rámci svých rodinných vazeb, aby neporušila pravidla sankcí.
Francesca Albaneseová v oficiálním prohlášení uvedlo, že rozsudek potvrdil její víru v americký justiční systém. Vyjádřila vděčnost své dceři a manželovi za to, že podstoupili riziko spojené s žalobou proti mocné administrativě. Rozhodnutí soudu označila za důkaz, že sankce skutečně zasahovaly do jejích práv.
Zatímco Albaneseová rozhodnutí oslavuje, Bílý dům a ministerstvo zahraničí se k věci zatím nevyjádřily. Izraelská vláda i nadále odmítá jakákoliv obvinění z válečných zločinů v Gaze a proces u Mezinárodního trestního soudu označuje za beznadějně podjatý. Konflikt v Gaze tak dál vyvolává ostré právní bitvy i na americké půdě.
Tento případ podtrhuje napětí mezi Trumpovou administrativou a mezinárodními institucemi. Ukazuje také na ochotu amerických soudů korigovat kroky exekutivy, pokud zasahují do svobody slova, a to i u osob, které nejsou rodilými Američany, ale mají k zemi prokazatelné vazby. Celý spor bude pravděpodobně i nadále sledován jako důležitý precedens pro hranice prezidentské moci.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.