Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Sankce loni v červenci zavedl ministr zahraničí Marco Rubio. Opíral se o prováděcí nařízení prezidenta Trumpa, které umožňuje postihovat osoby „přímo zapojené“ do vyšetřování Mezinárodního trestního soudu (ICC) ohledně údajných zvěrstev v Gaze. Administrativa Albaneseovou obvinila z šíření „neskrývaného antisemitismu“, což ona dlouhodobě odmítá s tím, že jde o snahu Izraele umlčet kritiku válečných činů.
Soudce okresního soudu USA Richard Leon však ve středu rozhodl, že sankce porušují první dodatek americké ústavy. Ve svém šestadvacetistránkovém zdůvodnění zdůraznil, že Albaneseová nedělala nic jiného, než že mluvila. Podle soudce jsou její doporučení pro ICC nezávazná a nepředstavují nic jiného než její osobní a odborný názor, na který má právo.
Právníci ministerstva spravedlnosti se pokoušeli argumentovat tím, že Albaneseová jako italská občanka žijící v Tunisku nemá na ochranu podle americké ústavy nárok. Soudce Leon to však odmítl s poukazem na její rozsáhlé vazby na Spojené státy. Albaneseová s rodinou dříve žila ve Washingtonu, kde se narodila její dcera a kde rodina dodnes vlastní dům.
Dopady sankcí byly pro rodinu drtivé. Albaneseová a její manžel, ekonom Světové banky Massimiliano Cali, si stěžovali, že byli v podstatě odříznuti od mezinárodního bankovního systému. Nemohli cestovat do USA a jejich zdravotní pojišťovna jim kvůli sankčnímu seznamu odmítala proplácet lékařskou péči. To vše vedlo k podání žaloby v únoru letošního roku.
Vládní právníci sice namítali, že úřady vydaly speciální licence umožňující transakce spojené s údržbou nemovitosti ve Washingtonu a podporu dcery, která je americkou občankou, soudce to však označil za nedostatečné. Podle něj byly tyto výjimky natolik nejasné, že nemohly právně ospravedlnit zásah do ústavních práv rodiny.
Soudce Leon ve svém rozhodnutí také konstatoval, že vládní postup nepřípustně zasahuje do ústavně chráněného vztahu mezi matkou a dcerou. Podle něj nebylo zřejmé, jak by rodina měla v běžném životě rozlišovat mezi „nezbytnými“ a „nepotřebnými“ transakcemi v rámci svých rodinných vazeb, aby neporušila pravidla sankcí.
Francesca Albaneseová v oficiálním prohlášení uvedlo, že rozsudek potvrdil její víru v americký justiční systém. Vyjádřila vděčnost své dceři a manželovi za to, že podstoupili riziko spojené s žalobou proti mocné administrativě. Rozhodnutí soudu označila za důkaz, že sankce skutečně zasahovaly do jejích práv.
Zatímco Albaneseová rozhodnutí oslavuje, Bílý dům a ministerstvo zahraničí se k věci zatím nevyjádřily. Izraelská vláda i nadále odmítá jakákoliv obvinění z válečných zločinů v Gaze a proces u Mezinárodního trestního soudu označuje za beznadějně podjatý. Konflikt v Gaze tak dál vyvolává ostré právní bitvy i na americké půdě.
Tento případ podtrhuje napětí mezi Trumpovou administrativou a mezinárodními institucemi. Ukazuje také na ochotu amerických soudů korigovat kroky exekutivy, pokud zasahují do svobody slova, a to i u osob, které nejsou rodilými Američany, ale mají k zemi prokazatelné vazby. Celý spor bude pravděpodobně i nadále sledován jako důležitý precedens pro hranice prezidentské moci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.