Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Celý proces odstartoval již v roce 2023, kdy bezprecedentních 132 států požádalo soud v Haagu o vydání poradního stanoviska k otázkám klimatické spravedlnosti. Výsledný dokument, zveřejněný v loňském roce, byl oslavován jako historické vítězství především pro malé ostrovní státy, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce. Nyní se skupina zemí pod vedením tichomořského ostrova Vanuatu snaží přenést tyto právní závěry do praxe prostřednictvím závazné rezoluce OSN.
Ministr pro klima Vanuatu Ralph Regenvanu popsal chystané hlasování jako projev kolektivní důvěry v to, že mezinárodní právo může pomoci vyvést lidstvo z klimatické krize. Podle něj je jednomyslnost, s jakou soud v Haagu na otázky odpověděl, vzácným darem pro OSN, protože poskytuje jasný právní rámec a společný referenční bod pro všechny členské státy. Vanuatu nyní usiluje o to, aby rezoluce získala co nejširší podporu a potvrdila autoritu mezinárodního právního systému.
Cesta ke konečnému textu rezoluce však nebyla jednoduchá a vyžádala si řadu kompromisů. Původní návrh z letošního února byl pod tlakem velmocí, zejména Spojených států, výrazně upraven. Ze znění zmizely radikální požadavky na „rychlé a vyčíslené ukončení těžby fosilních paliv“, které nahradila mírnější výzva k přechodu od nich. Stejně tak byl z textu vyškrtnut záměr zřídit mezinárodní registr škod a ztrát způsobených změnou klimatu.
Lee-Ann Sackettová, vyslankyně Vanuatu pro klimatickou spravedlnost, uvedla, že vyjednavači museli vynaložit obrovské úsilí, aby text zůstal smysluplný a zároveň sjednocující. Mnohé delegace žádaly o záruky, že rezoluce nebude vytvářet nové právní závazky nebo předjímat budoucí soudní spory. Výsledný dokument tak výslovně potvrzuje, že primárním fórem pro vyjednávání o klimatu zůstávají klimatické konference OSN (UNFCCC) a Pařížská dohoda.
Navzdory těmto ústupkům Ralph Regenvanu zdůraznil, že rezoluce není jen prázdným dokumentem, který by měl skončit v archivu. Jasně vyzývá všechny státy, aby plnily své stávající povinnosti, jak je definoval Mezinárodní soudní dvůr. Stanovisko soudu již nyní ovlivňuje klimatické žaloby po celém světě a soudci na něj začínají odkazovat ve svých rozhodnutích. Na diplomatické úrovni je však situace složitější; například Saúdská Arábie se v minulosti ostře ohradila proti jakékoli zmínce o tomto stanovisku v závěrečných textech klimatických dohod.
Pro malé ostrovní rozvojové státy (AOSIS) představuje toto hlasování otázku přežití a ochrany jejich suverenity a základních práv obyvatelstva. Podle Tanii Romualdové, zástupkyně Kapverd při OSN, nebylo dosažení kompromisu snadné, ale odráží realitu mezinárodního vyjednávání. Rezoluce je tak vnímána nejen jako test ochoty světa řešit klima, ale především jako zkouška kredibility a integrity celého systému OSN a jeho schopnosti převést právní vyjasnění do efektivní mezinárodní spolupráce.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.