Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Celý proces odstartoval již v roce 2023, kdy bezprecedentních 132 států požádalo soud v Haagu o vydání poradního stanoviska k otázkám klimatické spravedlnosti. Výsledný dokument, zveřejněný v loňském roce, byl oslavován jako historické vítězství především pro malé ostrovní státy, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce. Nyní se skupina zemí pod vedením tichomořského ostrova Vanuatu snaží přenést tyto právní závěry do praxe prostřednictvím závazné rezoluce OSN.
Ministr pro klima Vanuatu Ralph Regenvanu popsal chystané hlasování jako projev kolektivní důvěry v to, že mezinárodní právo může pomoci vyvést lidstvo z klimatické krize. Podle něj je jednomyslnost, s jakou soud v Haagu na otázky odpověděl, vzácným darem pro OSN, protože poskytuje jasný právní rámec a společný referenční bod pro všechny členské státy. Vanuatu nyní usiluje o to, aby rezoluce získala co nejširší podporu a potvrdila autoritu mezinárodního právního systému.
Cesta ke konečnému textu rezoluce však nebyla jednoduchá a vyžádala si řadu kompromisů. Původní návrh z letošního února byl pod tlakem velmocí, zejména Spojených států, výrazně upraven. Ze znění zmizely radikální požadavky na „rychlé a vyčíslené ukončení těžby fosilních paliv“, které nahradila mírnější výzva k přechodu od nich. Stejně tak byl z textu vyškrtnut záměr zřídit mezinárodní registr škod a ztrát způsobených změnou klimatu.
Lee-Ann Sackettová, vyslankyně Vanuatu pro klimatickou spravedlnost, uvedla, že vyjednavači museli vynaložit obrovské úsilí, aby text zůstal smysluplný a zároveň sjednocující. Mnohé delegace žádaly o záruky, že rezoluce nebude vytvářet nové právní závazky nebo předjímat budoucí soudní spory. Výsledný dokument tak výslovně potvrzuje, že primárním fórem pro vyjednávání o klimatu zůstávají klimatické konference OSN (UNFCCC) a Pařížská dohoda.
Navzdory těmto ústupkům Ralph Regenvanu zdůraznil, že rezoluce není jen prázdným dokumentem, který by měl skončit v archivu. Jasně vyzývá všechny státy, aby plnily své stávající povinnosti, jak je definoval Mezinárodní soudní dvůr. Stanovisko soudu již nyní ovlivňuje klimatické žaloby po celém světě a soudci na něj začínají odkazovat ve svých rozhodnutích. Na diplomatické úrovni je však situace složitější; například Saúdská Arábie se v minulosti ostře ohradila proti jakékoli zmínce o tomto stanovisku v závěrečných textech klimatických dohod.
Pro malé ostrovní rozvojové státy (AOSIS) představuje toto hlasování otázku přežití a ochrany jejich suverenity a základních práv obyvatelstva. Podle Tanii Romualdové, zástupkyně Kapverd při OSN, nebylo dosažení kompromisu snadné, ale odráží realitu mezinárodního vyjednávání. Rezoluce je tak vnímána nejen jako test ochoty světa řešit klima, ale především jako zkouška kredibility a integrity celého systému OSN a jeho schopnosti převést právní vyjasnění do efektivní mezinárodní spolupráce.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.