Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Celý proces odstartoval již v roce 2023, kdy bezprecedentních 132 států požádalo soud v Haagu o vydání poradního stanoviska k otázkám klimatické spravedlnosti. Výsledný dokument, zveřejněný v loňském roce, byl oslavován jako historické vítězství především pro malé ostrovní státy, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce. Nyní se skupina zemí pod vedením tichomořského ostrova Vanuatu snaží přenést tyto právní závěry do praxe prostřednictvím závazné rezoluce OSN.
Ministr pro klima Vanuatu Ralph Regenvanu popsal chystané hlasování jako projev kolektivní důvěry v to, že mezinárodní právo může pomoci vyvést lidstvo z klimatické krize. Podle něj je jednomyslnost, s jakou soud v Haagu na otázky odpověděl, vzácným darem pro OSN, protože poskytuje jasný právní rámec a společný referenční bod pro všechny členské státy. Vanuatu nyní usiluje o to, aby rezoluce získala co nejširší podporu a potvrdila autoritu mezinárodního právního systému.
Cesta ke konečnému textu rezoluce však nebyla jednoduchá a vyžádala si řadu kompromisů. Původní návrh z letošního února byl pod tlakem velmocí, zejména Spojených států, výrazně upraven. Ze znění zmizely radikální požadavky na „rychlé a vyčíslené ukončení těžby fosilních paliv“, které nahradila mírnější výzva k přechodu od nich. Stejně tak byl z textu vyškrtnut záměr zřídit mezinárodní registr škod a ztrát způsobených změnou klimatu.
Lee-Ann Sackettová, vyslankyně Vanuatu pro klimatickou spravedlnost, uvedla, že vyjednavači museli vynaložit obrovské úsilí, aby text zůstal smysluplný a zároveň sjednocující. Mnohé delegace žádaly o záruky, že rezoluce nebude vytvářet nové právní závazky nebo předjímat budoucí soudní spory. Výsledný dokument tak výslovně potvrzuje, že primárním fórem pro vyjednávání o klimatu zůstávají klimatické konference OSN (UNFCCC) a Pařížská dohoda.
Navzdory těmto ústupkům Ralph Regenvanu zdůraznil, že rezoluce není jen prázdným dokumentem, který by měl skončit v archivu. Jasně vyzývá všechny státy, aby plnily své stávající povinnosti, jak je definoval Mezinárodní soudní dvůr. Stanovisko soudu již nyní ovlivňuje klimatické žaloby po celém světě a soudci na něj začínají odkazovat ve svých rozhodnutích. Na diplomatické úrovni je však situace složitější; například Saúdská Arábie se v minulosti ostře ohradila proti jakékoli zmínce o tomto stanovisku v závěrečných textech klimatických dohod.
Pro malé ostrovní rozvojové státy (AOSIS) představuje toto hlasování otázku přežití a ochrany jejich suverenity a základních práv obyvatelstva. Podle Tanii Romualdové, zástupkyně Kapverd při OSN, nebylo dosažení kompromisu snadné, ale odráží realitu mezinárodního vyjednávání. Rezoluce je tak vnímána nejen jako test ochoty světa řešit klima, ale především jako zkouška kredibility a integrity celého systému OSN a jeho schopnosti převést právní vyjasnění do efektivní mezinárodní spolupráce.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.