Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Hlavním viníkem současné situace je probíhající válečný konflikt s Íránem, který vedl k uzavření Hormuzského průlivu. Tato strategická cesta je klíčová pro dodávky ropy a leteckého paliva, na kterých je Spojené království a zbytek Evropy v běžných časech vysoce závislé. Evropské státy se sice snaží zajistit alternativní zdroje, ale výpadek tradičních tras má okamžitý dopad na světové ceny pohonných hmot.
Kromě samotné ceny paliva panují obavy také z jeho možného nedostatku během nadcházející letní sezóny. Walsh v rozhovoru pro BBC upozornil, že největším problémem je načasování. V červenci a srpnu totiž poptávka po palivu v letectví pravidelně stoupá až o čtvrtinu oproti jarním měsícům. Pokud se nepodaří zajistit dostatečné náhradní dodávky včas, mohly by se britské a evropské aerolinky potýkat s lokálními výpadky právě v době největšího náporu turistů.
Vládní mluvčí Spojeného království i představitelé Evropské unie se snaží situaci uklidnit. Britská vláda uvedla, že letecké společnosti zatím nedostatek paliva nehlásí a dodavatelé disponují krizovými zásobami pro zajištění odolnosti trhu. Také eurokomisař pro energetiku Dan Jorgensen neočekává vážné problémy v krátkodobém horizontu, i když připustil, že v delším časovém rámci nelze potíže s dodávkami zcela vyloučit.
Evropská unie již učinila první kroky ke zmírnění krize, když potvrdila, že neexistují žádné regulační překážky, které by bránily používání leteckého paliva americké kvality v evropských letadlech. Tento krok by měl usnadnit dovoz z jiných částí světa. Přesto Willie Walsh trvá na tom, že i kdyby byl Hormuzský průliv otevřen okamžitě, dopady narušení dodavatelských řetězců a poškození rafinérií v Perském zálivu pocítíme i v příštím roce.
Zatímco u dálkových letů se vyšší náklady na palivo již do cen letenek promítly, v rámci Evropy je situace zatím odlišná. Kvůli neochotě lidí cestovat v době nejistoty museli dopravci přistoupit k zavádění slev, aby naplnili svá letadla. Podle Walshe jde však pouze o dočasný jev. Aerolinky si nemohou dovolit dotovat provoz ze svého dlouho a dříve či později se vysoká cena ropy musí odrazit v konečných cenách pro spotřebitele.
Vlády i letecký průmysl nyní pracují na opatřeních, která by měla zabránit chaosu na letištích a masivnímu rušení letů na poslední chvíli. Cílem je umožnit aerolinkám plánovat realistické letové řády, které ochrání dovolené milionů lidí. Přesto je zřejmé, že éra levného létání v Evropě naráží na tvrdou realitu energetické krize a geopolitického napětí na Blízkém východě, což bude mít na peněženky cestujících dopad po mnoho dalších měsíců.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
